I když horká fáze války na Ukrajině začala již v roce 2014, tak teprve rok 2022 se stal rokem začátku reálné přestavby světa. Napřed několik čísel. V říjnu 2022, přibližně osm měsíců po začátku války na Ukrajině, sjednotila University of Cambridge ve Spojeném království průzkumy ve 137 zemích o jejich postojích k Západu, Rusku a Číně. Výsledky studie, i když obsahují chyby, jsou dostatečně spolehlivé, aby je bylo možné brát vážně. Tyto jsou: Z 6,3 miliardy lidí žijících mimo Západ má 66 procent pozitivní vztah k Rusku a 70 procent k Číně. Z 66 procent pozitivních k Rusku je 75 procent v jižní Asii, 68 procent ve frankofonní Africe a 62 procent v jihovýchodní Asii. V Saúdské Arábii, Malajsii, Indii, Pákistánu a Vietnamu zůstává veřejné mínění o Rusku pozitivní. Pět století pýchy Západu a dvě století kolonialismu nese své ovoce. A to nehovořím o stupiditě chování USA prakticky od druhé světové války, ale hlavně za posledních třicet let, kdy už svět odkrývá lži jejího establishmentu. Přestavba světa se už podle mě začala. Výsledkem bude, že se napřed z Evropy, ale později i USA stane „Abendland“, jak jsem psal už před třiceti lety.

V OSN se nedávno schvalovala rezoluce žádající po Rusku stažení svých vojsk z Ukrajiny. Kdybych byl ruským zástupcem tak s tím vřele souhlasím pouze bych si dal jednu podmínku. Ať napřed svá vojska z celého světa stáhne USA. A bylo by vymalováno. Jenže svět se samozřejmě k něčemu takovému nikdy nezmůže. No…nikdy, snad už ta doba není zas tak daleko. Indie byla jednou ze zemí, které se zdržely souhlasit s produktem anglosaské pýchy. Servilní poskok ze země ochotných i statečných dostal befel aby do Indie ihned odcestoval a plédoval za zájmy lumpů z Deep State USA. Uctivý služebníček Lipavský s dychtivostí sobě vlastní jal se rozkaz plniti. Za prvé v Indii prohlásil, že v tomto kardinálním boji za demokracii, svobodu a…jedinou pravdu bohu rovného Západu nikdo nemůže být neutrální. Za druhé, pokud Indie pochopí, kde je pravda, dobro a,…zájmy nejmocnějších, pak by mohla převzít firmy, které v Rusku opustili Západní podnikatelé po zavedení sankcí na agresora. Toho eléva, čti hňupa v problematice mezinárodní politiky vůbec ani nenapadlo, že takové nabídce se správně říká sprostá korupce. Za třetí upozornil Indii, že pokud bude setrvávat na svém stanovisku, tak se zařadí mezi země „které nejdou s námi“. Čemuž se zase říká mezi slušnými lidmi sprosté vydírání, a z úst takového spratka drzé zastrašování. Ovšem to není všechno. Z Unie dostal tento ješitný trouba za úkol, zřídit v Bombaji konzulát ČR, ve skutečnosti detašované pracoviště CIA. Takže tolik asi k oné iniciativě našeho vyučence v zahraniční politice, který tímto v očích svých kmotrů složil tovaryšskou zkoušku. Mě jenom zajímá, jaký má naše vlast z toho idiotského chování prospěch!!?

První: Fanatické sebepoškozování celé EU ve prospěch antiruské nenávisti USA.

Druhý: Ubožácky zbabělé Německé nekladení odporu proti ničení svého hospodářství.

Třetí: Chorobná nenávist Polska k Rusku, vytvářející reálnou šanci ke svému totálnímu zničení.

Čtvrtý: Přitroublost Bukurešťské devítky, která nevidí, jak dopadla Amerikou štvaná Ukrajina.

Pátý: Šest statečných, kteří jsou ochotni chcípnout v jaderném ohni, jen aby se zalíbili strýčku Samovi.

Evropa je mateřským regionem Západu, ovšem její děti od Austrálie přes Nový Zéland, Kanadu až po USA se jí moc nevyvedly. Především ona Unie Amerických Států, Ta se sice chovala jako by pomáhala svému rodiči, ale čím dále, tím více pouze dostat se z problémů, které by neměl, pokud by je USA neiniciovala a mnohdy dokonce nezaplatila. Dneska tvoří zmíněné státy, alespoň podle svého tvrzení, tak zvanou Západní civilizaci, ačkoliv o žádnou extra civilizaci nejde, protože na této planetě existuje pouze jedna civilizace, všelidská. Západ v současnosti představuje z této všelidské civilizace pouze necelou miliard z osmi miliard lidí na Zeměkouli. Leč stále nemůže zapomenout, že půl tisíciletí parazitoval na zbytku světa. A proto a jenom proto, se mu vedlo tak výborně, a právě proto také bohatl nad všechny meze. Mohl si to dovolit, protože tvořil skoro polovinu obyvatel světa, s Jižní Amerikou a Japonskem.  Tato situace se zásadně změnila na přelomu tisíciletí. Po rozpadu SSSR se hegemon Západu cítil hegemonem celého glóbu. Ve své pýše ani nepostřehl, že se ve skrytu vytváří nový svět. Dneska Západ se svou ekonomickou silou už není v čele a v současnosti už probíhá testování, zda je ještě nejsilnější vojenskou silou. Jeho základní nevýhodou je individualismus. Místo aby se spojil, tak podle zásad ultraliberalismu se pouze staví do zákrytu za svým hegemonem. Ten se však chová rovněž podle ideologie liberální ortodoxie, čti, upřednostňuje své zájmy nad zájmy celého Západu čili se podle ideologických zásad chová podle ke svým partnerům. Evropa tak reálně degradovala nejen na lokaje Unie, ale dokonce ve vykořisťovaného a všeobecně zneužívaného otroka USA. Z tohoto postavení se může vyvázat pouze a jen tehdy, když Západ porazí Rusko tak, že bude rozčleněno na více států. Pravděpodobnost toho se za současného stavu věcí limitně blíží k nule. Ať konflikt na Ukrajině dopadne bez jaderné konfrontace reálně jakkoliv, tak Evropa bude jediným skutečně poraženým regionem a je pouze otázkou do jaké míry.

Od počátku speciální operace jsem byl přesvědčen, že Rusové podniknou masivní vševojskový útok a konflikt skončí do 9. května. Po celou následující dobu kritizuji jakési gentlemanské bojování připomínající chirurgickou operaci realizovanou laparoskopicky. Vadilo mi především, že díky tomu je zabíjeno a doživotně invalidizováno obrovské množství lidí. Po událostech minulého týdne jsem dospěl k názoru, že je všechno jinak. A tím ještě svinštější. Rusko je dohodnuto s ČLR. Teď už mi to jen těžko někdo vyvrátí. Ona dohoda spočívá v získání času pro Čínu, aby se dozbrojila na mocnost, na níž si už nikdy nikdo netroufne. USA a NATO jsou přesvědčeni, že Rusko skočilo na špek jejich provokacím s rozšiřováním NATO a vyzbrojováním Ukrajiny. Opak je pravdou. USA, EU a NATO (kolektivní Západ) skočili na špek Ruskému „vlažnému“ bojování. Motali se víc jak půl roku po Ukrajině jako by ztratili mapy svého bývalého území. Západ nabyl přesvědčení, že Rusko nejen porazí, ale dokonce lehce. Tak se Rusku povedlo zatáhnout kolektivní Západ do vleklé a opotřebovávací války. Ač to tak nevypadá, ale USA přece jenom nemají neomezené kapacity, a především nemají potřebně rozvinutou zbrojní výrobu. Odborníci ukazují, že ČLR má v průměru až pětinásobnou reálnou výrobu těch moderních nejkvalitnějších zbraní. U námořních je to prý dokonce víc jako desetinásobek. Odborníci před asi pěti, šesti lety konstatovali, že USA musí začít válku s ČLR do deseti let, jinak už si to nikdy nebude moci dovolit. Podle mého sledování věcí to vypadá tak, že onu válku za svou hegemonii musí začít ihned, a i tak už má menší šance než Rusko s Čínou. Asi tak.

Napsal jsem tady nedávno, že tato vláda je prvou v dějinách této země, která si nezaslouží pád demokratickým způsobem. Dneska mě napadlo řešení. Ať už bude muset abdikovat z jakýchkoliv důvodů s ohledem na její militantnost by měla z ní být vytvořena vojenská jednotka, vyzbrojená pěchotními zbraněmi a odeslána do první linie na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že je tam životnost nevycvičených vojáků čtyři hodiny, měli bychom po starosti. A vůbec nejlepší by bylo, kdybychom donutili „jenerálského“, aby té četě velel, a především on, aby tam padl za tu jejich slávu Ukrajině, pitomec.

„Poté, co jsem viděl a poslouchal včerejší projevy prezidentů USA a Ruska si, myslím, že by vzájemným rozhovorem prokázali lidstvu mnohem větší službu.“ Peter Szijjarto, ministr zahraničí Maďarska. Ten mi mluví z duše. To je jiná postava než ten náš militant z Černína

…co Rusko zahájilo vojenskou intervenci na Ukrajině za uznání svého požadavku zajištění bezpečnosti vlastního národa a státu. Nazvalo ji Speciální vojenská operace Ruské armády na území Ukrajiny. Za rok se povedlo tento regionální ozbrojený konflikt povýšit na válku Západu proti Rusku a dohnat jej na hranu jaderného střetu. Samozřejmě, že největší škodu utrpěla Ukrajina, a pak Rusko. Ovšem prvním skutečně poraženým v té válce je západní část Evropy, především Německo, Francie a méně pak jih a sever. A to proto, že se celá EU stala novým typem kolonie USA. Osobně nevidím šanci na vyhnutí se omezené jaderné válce s použitím taktických jaderných zbraní. Pokud k ní skutečně dojde, určitě se omezí pouze na území bývalých satelitů SSSR, Američany vtipně vmanévrovaných do tak zvané Bukurešťské devítky. Za celý rok mě v této „kauze“ překvapily pouze dvě informace. První o podvodu s Minskými dohodami a druhá o tom, že ČR dodávala zbraně Ukrajině už před zahájením vstupu ruských vojsk na Ukrajinu. Dneska se samozřejmě vyrojily desítky superobsáhlých analýz, komentářů, úvah a jiných žánrů, ze kterých se soudný člověk, který sledoval po celý rok vývoj problému nedověděl nic nového.

Zásadní podstatou totiž je, že svět je rozdělen, na absolutně černé a bílé, kteří všichni mají jasno a nedovolí ve svých řadách promlouvat nikoho, kdo by jenom slovíčkem naznačoval náznaky poněkud alternativního pohledu. A co je nejstrašnějšího, že rovněž absolutně není schopna, nadtož ochotna poslouchat druhou stranu. Právě v tom je naprostá bezvýchodnost, která žene svět samospádem do katastrofy. Existují jen a pouze krajní pozice a mezi nimi nepřekonatelná zeď, vedle níž bývalá železná opona studené války byla selankou.

Krad starý Mates jako straka u bohatce i u žebráka. Potom nerozmýšleje se dvakrát, dal do truhly vše, co kde nakrad. A nápis zhotovil si na to, soukromé vlastnictví je Svato. Tato říkanka socialistického tvůrce Jiřího Haussmanna mě napadla, když jsem si začal včera sumírovat koncepci textu o jiném pohledu na Ukrajinskou krizi. Pokusím se to říct podobně, i když ne ve verších. Vyzabíjel Anglosas čtyřicet osm indiánských kmenů na severu Ameriky. Potom nerozmýšleje se ani den, prohlásil ji celou za svou zem. A aby se necítil ohrožený okupoval i jižní kontinent jinými indiány osídlený.

Tak se dá také popsat Monroeova doktrína z roku 1823. Druhého prosince toho roku pátý prezident USA James Monroe v kongresu vyhlásil novou doktrínu zahraniční politiky Unie. Sdělil světu, že celá západní polokoule patří výhradně do vlivu USA. Zaručoval v ní Evropě, že se Spojené státy nebudou plést do problémů Evropy a proto žádají, aby se nikdo z Evropy nesnažil realizovat jakékoliv vojenské aktivity na západní polovině glóbu. Každou takovou činnost bude Unie považovat za přímé ohrožení své bezpečnosti. Tuto posvátnou zásadu mezinárodního práva nakonec svět uznal a dodnes ji prakticky respektuje. Ovšem už ji skoro sto let nedodržují samotné Spojené státy. Řečeno přesněji, jednají tak, jak si sami nepřejí, aby jednali jiní. Tím nejenže porušují základní princip lidské morálky, deklarovaný jíž před několika tisíci lety: „Nečiň jinému to, co si nepřeješ aby bylo činěno tobě“. Ale si navíc uzurpují jakési privilegium, založené pouze na jejich síle, ba přesile nad ostatními. Tak se zmíněná doktrína, která letos „oslaví“ dvě stě let existence postupně změnila na institut nadvlády Anglosasů nad světem, globální to hegemonii USA. Slušný stát by při tomto vývoji alespoň uznával, že i jiné státy mají oprávnění žádat pro sebe obdobné zajištění své bezpečnosti. Řečeno současnými slovy, aby alespoň nikdo nevyvíjel na svém území takové činnosti, které jsou ohrožením bezpečnosti pro sousedy. Závěrem chci jenom zdůraznit, že každý, kdo považuje Monroeovu doktrínu za oprávněnou, by neměl ani náznakem se stavět proti tomu, že Rusko žádalo, aby se Aliance NATO po pádu SSSR udržovala v hranicích odpovídajících éře studené války. A zásadně by se neměl divit, když Rusko nyní dělá všechno, aby toho cíle dosáhlo.

Každý člověk umírá ve skutečnosti dvakrát. Poprvé když jeho tělo podlehne zániku a podruhé, když zemřou všichni, kdo ho znali. Jen opravdoví velikáni neumírají, dokud definitivně nevymizí z paměti lidstva. Takovým byl a zatím je Julius Fučík, který se narodil přesně před 120ti lety. Byl to skvělý novinář, jenže pro současné mocipány bohužel komunista. Zavražděn byl hitlerovci a po válce se stal národním hrdinou a symbolem antinacismu v celém světě díky své knize „Reportáž psaná na oprátce“, kterou po jeho životě dala z vězeňských motáků dohromady jeho manželka a byla přeložena do mnoha desítek jazyků světa. Takže hned několik důvodů pro současné mocnáře, aby jeho památku vymazali z vědomí našeho národa. Polistopadová mocenská kamarila dělá všechno proto, aby definitivně zemřel. Vyhodili bystu Národního hrdiny z Pantheonu Národního muzea a velice symbolicky ji nahradili sochou císaře pána, který zahájil první světovou válku, v níž mimo jiné zahynulo desítky tisíc Čechů, takže jej lze označit za největšího vraha našich lidí hned po Hitlerovi. Národ, který si neváží svých velikánů nemá nárok na přežití, což se asi pro nás v EU dokonale naplní.