Každý člověk umírá ve skutečnosti dvakrát. Poprvé když jeho tělo podlehne zániku a podruhé, když zemřou všichni, kdo ho znali. Jen opravdoví velikáni neumírají, dokud definitivně nevymizí z paměti lidstva. Takovým byl a zatím je Julius Fučík, který se narodil přesně před 120ti lety. Byl to skvělý novinář, jenže pro současné mocipány bohužel komunista. Zavražděn byl hitlerovci a po válce se stal národním hrdinou a symbolem antinacismu v celém světě díky své knize „Reportáž psaná na oprátce“, kterou po jeho životě dala z vězeňských motáků dohromady jeho manželka a byla přeložena do mnoha desítek jazyků světa. Takže hned několik důvodů pro současné mocnáře, aby jeho památku vymazali z vědomí našeho národa. Polistopadová mocenská kamarila dělá všechno proto, aby definitivně zemřel. Vyhodili bystu Národního hrdiny z Pantheonu Národního muzea a velice symbolicky ji nahradili sochou císaře pána, který zahájil první světovou válku, v níž mimo jiné zahynulo desítky tisíc Čechů, takže jej lze označit za největšího vraha našich lidí hned po Hitlerovi. Národ, který si neváží svých velikánů nemá nárok na přežití, což se asi pro nás v EU dokonale naplní.