V mých očích jde o teroristický čin srovnatelný s pádem dvojčat na začátku století. Ba jsem přesvědčen, že je to daleko větší zločin, protože vzniká riziko pro stovky milionů lidí. Navíc poškozený, pokud se vyviní z toho, že čin spáchal, má právo kdykoliv v budoucnu žádat náhradu škody, a dokonce náhradu ušlého zisku, takže pozor rádoby všemocní Anglosasové. I to jednou bude přidáno na váhy vašeho bankrotu, který se valem blíží.

Tvrdím, že nejméně od začátku tohoto století je celosvětový měnový systém před svým zánikem. Státy jsou zadluženy a jejich dluh nepřetržitě roste, mnohé ho už nikdy nejsou schopné splatit, včetně, ne-li především USA. Možná, že ještě tak na konci minulého století by dokázaly cedulové banky situaci řešit. Ještě před pandemií covidu by se za drastických opatření dalo něco dělat. Jenže to by postihlo především tisícinu nejbohatších, takže se neudělalo nic. A zahájit globální reformu, která by už tehdy celou střední třídu změnila na chudáky, což jsou ti kdo žijí od výplaty k výplatě, si nikdo netroufl. Poslední bankovní krize v letech 2008 až 2010 se navíc vyřešila tištěním dalších papírků, čti zvýšením peněžní zásoby, která už dávno neodpovídá materiální situaci světa. Což byl podle mě poslední zoufalý krok k udržení důvěry v ony papírky. Po pandemii je ale situace běžnými fígly neřešitelná. A sankce diktované největším zločincem světa jsou tou konečnou ranou. Jaderné apokalypsy nebude zapotřebí. Systém se zhroutí. Vždycky jsem říkal, že jednou bude každý vlastnit jenom to, co bude pevně držet svýma rukama. Proto už si největší boháči dneska vydržují vojenské družiny na ochranu svého nemovitého majetku. Ti ostatní by si před vyplenění svého rodinného domku zbídačelou chátrou měli pořídit alespoň rychlopalné zbraně. Pokud by se náhodou současná bankovní krize spojila s masivní dedolarizací, tak to, o čem píši začne už teď. To není šíření ani paniky, ani poplašné zprávy. To je hodnocení reality celoživotně přesvědčeným skeptikem.

Chudoba patří k nejjednodušším způsobům útlaku občanů. To neřekl Marx, ani žádný kovaný socialista. To řekl světu docela nedávno aktivní veřejný činitel v USA jménem Lawrence Kadish.

S Vladimirem Vladimirovičem. Nic podstatného jsem nenašel. Až včera večer jsem narazil na úvahu jednoho Ruského zdroje, který obvykle mívá z dění v Kremlu alespoň jakési relevantní informace. Připomíná, že ČLR v den vstupu Ruských vojsk na Ukrajinu předložila světové veřejnosti, ale především bojujícím stranám návrh příměří obsahující dvanáct bodů. Když jsem si ho před měsícem pročetl, tak jsem usoudil, že hned první tři body nejsou pro Rusko výhodné, spíše vyloženě naopak, takže ho asi Rusko odmítne. Ovšem další body už jsou pro Rusko bez výhrad akceptovatelné. Rusko se k návrhu nevyjádřilo, pouze opět potvrdilo, že je připraveno o zastavení bojů jednat. Zelenskyj kupodivu asi po týdnu oznámil, že by materiál mohl být základem vyjednávání a že má zájem o návrhu s prezidentem ČLR jednat. Za pár ovšem dní dostal od svého šéfa z Bílého domu záhlavek a jednání o dvanáctibodovém příměří odmítl. Při návštěvě pana Si Putin podepsal Čínský mírový návrh jako společný dokument obou zemí na řešení konfliktu.

Ruský zdroj, o kterém píši, k tomu Putinově rozhodnutí napsal následující úvahu. Podle jeho informací Čínský návrh je ze strany ČLR ultimátem pro Západ. Pokud se o něm nebude jednat, dostává Rusko od Číny volnou kartu, a pokud by NATO přímo vstoupilo do války, pak ČLR udělá totéž. Takže se máme v Evropě na co těšit. Válčit se bude dál, daleko od USA, ale i daleko od ČLR, což dvěma soupeřům o vedoucí roli světa celkem vyhovuje.

     Dneska je to 24 let co domýšlivý mačo Clinton zahájil bombardování Bělehradu. Šlo o finále rozbíjení Jugoslávské federativní republiky. Především ale to byla první nepokrytá agrese NATO. Do té doby se tato výkonná složka světovládných choutek Deep State USA kryla jakousi smlouvou o vzájemné spolupráci zemí při napadení vnějším nepřítelem. Tentokrát ale sama napadla jinou zemi, a to ještě v situaci, kdy k tomu neměla absolutně žádný důvod. Pro podporu separatistického Kosova, nedílné to součásti Srbska si jako vždycky lumpen-vládci USA vyfabulovali důvod, který se nikdy nepotvrdil. A i kdyby takový existoval, tak jej neměla žádné oprávnění řešit vojska NATO, která se tak pasovala na obviňujícího, soudce i kata dohromady. Děsivé to svinstvo rádoby světapána. Je to tedy 24 let, co se zrodila největší bestie dosavadní historie, která tyranizuje veškeré lidstvo. Světové společenství nebude mít pokoj, dokud tuto zrůdnou saň, původkyni všeho utrpení totálně nezničí. Rozpad NATO musí být prvním a zásadním cílem všeho snažení světa těch, kteří nejsou jeho členy, a právě proto jsou jím ohroženi.

PS: Nakonec přidám osobní vzpomínku. Jelikož vláda Zemana povolila přelet bombardérů přes území ČR, tak jsem je zase po půl století viděl letět nad hlavou. Musím se přiznat, že jsem nikdy v životě necítil tak bolestivě svou absolutní bezmocnost. Takže celá ta bestie spuštěná Clintonem budiž na věky prokleta.

Chování koalice USA-NATO-EU ve válce na Ukrajině je v prvé instanci určováno neformální, a především anonymní institucí s pomocným označením Deep State USA. Ten vydá politické zadání, které se pak vojensky rozpracuje v Pentagonu. Výsledek je rozkazem pro Evropské velení NATO, jež pro řízení války na Ukrajině vytvořilo centrální koordinační štáb pod velením generála USA. Deep State USA ovšem již dávno před tím pověřil Británii prosazováním v Evropě zájmů USA a tím fakticky všech Anglosasů. Což byl rovněž jeden, ne-li hlavní důvod brexitu. Británie proto pod rouškou NATO reálně organizuje konkrétní válčení Západu na Ukrajině. Dokazuje to především fakt, že to byl Johnson, kdo zakázal Zelenskému vyjednávání o příměří na jaře minulého roku. Rovněž také prakticky veškeré eskalace válčení na Ukrajině mají původce nebo alespoň motivaci z Británie. Já tvrdím, že dokonce i zničení Severního proudu 2 do této snůšky válečných činů patří. Není se proto se co divit, že „princátko“ Willi přijelo v těchto dnech do Polska, údajně aby mu poděkovalo za pomoc bojující Ukrajině, což je báchorka pro prostý lid. Ve skutečnosti se tam kreslí první nárysy zapojení Polské armády a vojsk dalších pěti „ochotných“ do bojů NATO s Ruskem, když Ukrajina už toho nebude schopna. Čili. Vytváří se tam mimo jiné i základy osudu naší země pod velením prvního občana, bohužel generála.

Začnu tím, čím jsem hodlal včera skončit. Jenže se mi myšlenky vydaly nějakým jiným směrem, takže nakonec z toho vyšlo úplně něco jiného, než jsem původně zamýšlel. Takže dneska znova. Když jsem byl poslancem, tak jednoznačně nejdůležitějším problémem té doby bylo rozdělení Československa. Vedly se proto mnohdy v kuloárech parlamentu dost vzrušené debaty o řešení. V jedné takové se Slováci vymlouvali, že musí poslouchat co chce Mečiar. Až to nevydržel jeden z Čechů a řekl, tak proč jste ho volili?!! A jedna ze slovenských kolegyň prohlásila, cituji: „Veď on je taký sladký“. Tehdy se už neudržel jeden z mých stranických kolegů a řekl drsně, opět cituji: „Takže teď už chápu, proč Švýcaři tak dlouho odpírali ženám volební právo“. Konec citace. Opravdu na tom něco je. Ovšem ne tak, jak to prezentoval typický mačo.

Já jsem už velice dávno naprosto jednoznačně přesvědčen, že osoby s vysokou převahou, ba až úplnou dominancí emocí nad rozumem se nesmí dostávat do rozhodovacích pozic veřejného života, a v žádném případě ne do úřadů a funkcí celostátního rozsahu, či dokonce nadstátního. Každý, kdo výkonem svého povolání rozhoduje o osudech většího množstvím lidí, už dávno podstupuje velmi přísné psychotesty, ať už je to pilot, strojvedoucí vlaku, či třeba lodní důstojník. A tady osoby, které řídí záležitosti celých národů nic podobného podstoupit nemusí. To je v mých očích doslova skandální. Nikoliv ženy, ale lodičkové, kterými cloumají jejich city, by v žádném případě neměly být ve vedoucích pozicích tam, kde na jejich rozhodnutí závisí osudy, ba dokonce životy velkého množství lidí.

Je poslední větou v textu Jana Kellera, který je jako vždy skvělý. Aby skutečně vynikla v celé své vtipnosti a hluboké moudrosti, je dobré si ale přečíst celý text na webu https://casopisargument.cz/?p=49246 . Pak věta, cituji: „Zatímco předchozí revoluce, jak známo, požíraly své děti, revoluce pravdy a lásky si na tyto hody počkala až do doby, kdy její děti zestárly a bránit se už nemohou“, konec citace, opravdu zazáří svou jednoduchostí a proto pravdivostí.