KRIZE COBY PRŮZKUM BOJEM

Prozatímní vývoj finanční krize naznačuje, že veřejnost byla zase jednou těžce oklamána. Politická moc celého světa, především nejbohatších zemí prohlašovala, že žádný ekonomický, či finanční odborník nic takového nepředvídal. Což byla pravda, jenže nejvyšší finanční manažeři určitě věděli mnohem dříve, než kdokoliv z ostatní veřejnosti vůbec tušil, že dojde k finanční turbulenci. A dávno, než na veřejnost prosákly první informace o krizi, už byli s politickou mocí dohodnuti na dalších krocích. Je totiž na výsost podezřelé, že všechny vlády přijaly stejný scénář řešení. Jistě se na něm tajně dohodly nejvyšší špičky moci s globálními vládci, čti finančníky, dříve, než byla krize spuštěna. Ano krize nevypukla nekontrolovaně, ale byla záměrně rozběhnuta. Globální světovládci si prostě potřebovali otestovat veřejnost, co je ještě ochotna snášet z její diktatury. Opravdová krize totiž ještě nepropukla. Taková krize, kterou marxisté již kdysi dávno předvídali a pojmenovali jako Všeobecnou krizi kapitalismu, která si definitivně vynutí zásadní změny. Určitě globálního finančního systému, s vysokou pravděpodobností rozložení vlastnictví bohatství a možná i celého politického režimu.   

DNESKA BEZ PRÉMIÍ

Na nedávném mistrovství světa v atletice naši reportéři při každém přenosu pronesli několik poltických poznámek. Přesněji vzpomínek zesměšňujících, či osočujících předlistopadové období našeho sportu. Že mnohdy ani neměli pravdu, už nikoho ani nepřekvapuje. Naši novináři přece mohou beztrestně lhát, jako kupříkladu minulý týden, kdy překroutili Paroubkovy výroky. Když následně žádal, aby zveřejnili autentickou nahrávku toho, co řekl, drze se mu vysmáli a ředitel jednoho deníku mu navíc sdělil, že toho není potřeba, protože tam bylo dost novinářů, kteří slyšeli, co skutečně řekl. Ale zpátky k našim sportovním reportérům. O ČT je známo, že prakticky v každém pořadu musí být povinně nějaká negace minulosti. Jsem přesvědčen, že za to všichni pracovníci ČT dostávají prémie. Dokonce i externí. Byl jsem proto nadmíru překvapen, že při dnešním přenosu z Atletické ligy v Curychu nepadla za celé dvě hodiny ani jedna antikomunistická poznámka, dokonce ani od Tomáše Dvořáka ne. Hoši budou za dnešek bez prémií. 

KDY JE KONEČNĚ BUOU STŘÍLET?

Dnes už si málokdo vzpomíná, že prvním politikem, který byl v nové demokratické době přepaden a zraněn, byl předseda KSČM Jiří Svoboda. O mnoho let později pak napadli a na obličeji pořezali poslance za ČSSD Pavla Dostála a naposled, před dvěma lety, zmlátili místopředsedu KSČM Jiřího Dolejše. Osobně mne na tom nejvíc udivuje, že se ani v jednom případě nenašli útočníci. Proč také, vždyť to všechno byli přece levičáčtí škůdci transformace. Hitem letoška pak mohla být předvolební vajíčkyáda vůči Paroubkovi, opakovaná následní mítink i proti dalším politikům sociáldemokratů. Jak se zdá, nebude tomu tak. Na šlágr má nyní zaděláno víkendové kamenování Topolánka. Zvláště proto, že policie nikoho ještě nechytila, ač jí byla bezprostředně ohlášena SPZ auta, ve kterém čtveřice útočníků odjela. A navíc jeden z aktérů je v pravidelném styku s jednou celoplošnou televizí. Údajně proto, že nedostali zaplaceno od toho, kdo si útok objednal. Takže na senzaci je všechno připraveno. Jen si myslím, že při dnešním nesmiřitelně nenávistném klímatu v zemi už dozrál čas k tomu, aby se po politicích už střílelo.    

SKUTEČNÁ ZOMBIE

Před několika lety jeden z neúspěšnosti zapšklý, rádoby hudební publicista, svou negativní reklamou nechtě prospěl Gottovi k ještě větší popularitě, když jej nazval zombií. Navíc tím u většiny populace obohatil znalosti angličtiny, přesněji američtiny, která díky Gottově popularitě chtěla přesně vědět, co je to ta zombie. Zatímco Gott prokazuje, že má do zombie daleko, ukazuje se, že v naší zemi existují skutečné zombie. Myslel jsem si dlouhou dobu, že jde pouze o politické zombie, ale jak je vidět z posledních dnů, nejméně jedna je už skutečnou, všeobecnou zombií. I když čas jejího života už dávno zanikl a o její názory už nikdo nestojí, neustále se veřejnosti vtírá do vědomí svými komentáři. Jako správná zombie svými výroky šíří doslova negativní energii a dokonce veřejnost straší. Tentokráte třeba Ruskem, když komunismus už je obehraný a začíná být neúčinný, ne-li dokonce kontraproduktivní. Že je skutečnou zombií dokazuje výsledná realita. Zatím každý, koho podporoval, či mu jen vyjádřil sympatie, tak u veřejnosti propadl. A tak se nyní místo sympatií rozhodl raději sdělovat veřejnosti své nesympatie. Kdyby v jeho případě platila zákonitost úplného protikladu, pak by si Paroubek mohl mnout ruce, že jej Havel nemá v oblibě, protože by to znamenalo, že volby výrazně vyhraje.

TAJTRLICTVÍ, OPORTUNISMUS, PROPSĚCHÁŘSTVÍ, I TAK LZE ČÍST ZKRATKU TOP09

Rychlokvašná strana, vzniklá jednomyšlenkovým dělením Lidovců, se zatím zmohla pouze na výklad svého názvu. Prý jde o Tradici, Odpovědnost, Prosperitu. V tradici jde uskupení starých tváří opravdu daleko, dokonce až ke službě rodu Habsburků, což předvedl její lídr, coby ministr zahraničí ve vztahu k Srbsku. Odpovědnost zase voličům ukázala madam Parkanová tak velkou oddaností k velikému bratrovi, že se nestyděla ani zesměšnit. Prosperitu pak nepochybně představuje Kalousek, svým příkladným hospodařením ve funkci náměstka ministra obrany pro věci hospodářské, které ministerstvo přes mnohočetné stížnosti raději nikdy nevyšetřovalo. Straně neobvykle rychle rostou preference, asi proto, že raději ani nezveřejnila žádný program, takže po volbách nebude muset lhát. Osobně na celé předvolební kampani TOPu09 obdivuji jediné. Jak se dokonale povedlo vyretušovat z tváře páně Schwarzenberga dementnost, která byla vždy tak výborně karikovatelná.

BOLT MUSÍ BÝT DISKVALIFIKOVÁN

Po loňských olympijských hrách obvinil Carl Lewis trojnásobného olympijského vítěze a dvojnásobného světového rekordmana Usaina Bolta z dopingu. Tehdy jsem k tomu pouze poznamenal, že každý soudí jiné jenom podle sebe. Dávno totiž tvrdím, že Američané pro všechny světové sportovní soutěže vybavují dopingovou laboratoř, z čehož plyne, že jenom oni vědí, které nepovolené látky umí odhalit. Takže jejich sportovci užijí jiné a jsou nepostiženými. Podle mého mínění se to týkalo právě výkonů Lewise. Dopoval, ale měl jistotu, že se na to nepřijde. Pod dojmem takové zkušenosti pak obvinil toho, kdo jej vymazal z rekordních tabulek a fakticky dlouhodobou americkou sprinterskou nadvládu deklasoval. Američané, novodobí to nadlidé, nedokáží nikdy překousnout fakt, že je někdo lepší. Bylo to učebnicově vidět kupříkladu i na letošním atletickém mistrovství světa v Berlíně. Jejich reportéři více pozornosti věnovali druhému v cíli na sto metrů, Američanu Gayovi, než novému světovému rekordmanu Boltovi. A sám Gay se s porážkou nedokázal smířit. Jelikož se loni Američanům nepovedlo Bolta za pomoci dopingové aféry zdiskreditovat, nabízím jim novou alternativu. Podle mnohých Američanů totiž na Zemi přistáli mimozemšťané a právě někde na území USA. Není nic jednoduššího, než prohlásit Bolta za jejich potomka a z toho důvodu všechny jeho výkony anulovat a získané tituly předat poraženým, čili reprezentantům USA.

INTERVENČNÍ VOJSKA BYLA SKUTEČNĚ POZVÁNA

Obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy z 20. na 21 srpna 1968, bylo intervencí a nikoliv okupací. Šlo sice o nejhrubší formu násilné intervence, ale pořád ještě pouze o vojenskou intervenci názorů nejvyšších představitelů SSSR na vývoj událostí v ČSSR v průběhu roku 1968. O okupaci se dá hovořit teprve po podepsání smlouvy o dočasném umístění vojsk SSSR na našem území. A to ještě pouze o měkké formě okupace, bez poprav odpůrců, či jiného existenční násilí, ze strany okupační moci. Kdo není ochoten rozlišovat mezi intervencí a okupací, neměl by se k událostem 21. srpna 1968 vůbec vyjadřovat. Také ten, kdo má sklony považovat okupaci hitlerovskou za stejnou jakou byla okupace sovětská, by měl raději mlčet, aby zůstal filosofem.

     O událostech roku 1968 v Československu koluje doposud řada kategorických náhledů. Antikomunisté všeho druhu inklinují k názoru, že šlo pouze o mocenský boj dvou skupin ve vedení KSČ o vládu ve státě. Komunisté většinově ale neustále tvrdí, že šlo o opravdový pokus demokratizovat tehdejší systém nadvlády strany. Ortodoxní komunisté byli pak již v roce 1968 přesvědčeni, že jde o snahu rozvrátit politický systém a o návrat ke kapitalismu s parlamentem ovládaným buržoazií. Jako obvykle v tak složitých společenských pohybech všichni při tom mají pravdu. Ano, v rychlém vývoji oněch dnů šlo o všechny zmiňované tendence a ještě mnohé další. Ale málo kdo si troufne až do dneška popřít, že ale především šlo o nebývalé vzepjetí občanských iniciativ rozličného druhu. Demokratizace byla sice vyhlášena shora, nejvyšším orgánem KSČ, ale strana tím získala takovou důvěru, jakou nikdy jindy v historii neměla, tedy ani po válce ne. Veřejnost byla doslova v euforii, neboť kdy jindy by se kupříkladu lidé vzdávali svého zlata, jen aby dali vznik zlatému pokladu země? Po listopadu 1989 určitě ne. Nadšení bylo dokonce větší, než při vznikání státu po první světové válce, protože bylo prakticky již opravdově beztřídní, tedy všeobecné. Proto i pookupační zklamání a následná všeobjímající apatie, se stažením se do soukromí, byla tak katastrofální.

     Nejtragičtějším trendem roku 1968 v ČSSR, bylo chování dvou druhů intelektuálů. Zbytků předúnorových politických elit a naivních rádoby politických aktivistů, mnohdy dokonce ve funkcích v KSČ. Jejich požadavek na vystoupení ČSSR z vojenského paktu Varšavská smlouva, jejich volání po vojenské neutralitě, ba dokonce dožadování se odchodu z hospodářského společenství Rady vzájemné hospodářské pomoci, byla nesoudná a v konečném efektu své naivity prakticky politicky zločinná. Nikoliv jakýsi Dopis 99 Pragováků, ale uvedená politická hloupost takových tendencí, zavinila nejen vojenskou intervenci, ale především pak následnou trvalou okupaci. Prakticky právě oni k nám vojska pozvali. Těchto doslova několik politických pitomců, pokud se dožili listopadu 1989, mělo být v prvních revolučních měsících zařazeno na listinu stíhaných osob stejně tak, jako všichni prominenti minulého režimu. Dodnes jsem přesvědčen, že potrestání zločinů komunistických představitelů bylo zmařeno mimo jiné i polistopadovým úsilím uvedených aktivistů z roku 1968.

SOUL DEEP

Tak se jmenuje dokument s podtitulem Historie černošské hudby, vysílaný v současné době na šest pokračováních v ČT. Po zhlédnutí prvních tří epizod musím konstatovat, že s pyšnou americkou samozřejmostí se za černošskou hudbu vydávají pouze po bohatství toužící černí Američané a ještě k tomu jen ti, co prorazili do světa bílých teprve od šedesátých let dvacátého století. Jakoby před nimi žádná černošská hudba v Americe, nadtož jinde ve světě, vůbec neexistovala. Jak jsem již řekl, tvůrci seriálu se snaží divákům namluvit, že černoši se stali hvězdami proto a jen proto, že podlehli touze po Americkém snu, být bohatý. Přesto se jim ale nepovedlo utajit, že hlavním strůjcem popularity černých zpěváků v USA a tím jejich bohatství, byly ve skutečnosti bílé puberťačky, ječící rozkoší na koncertech, šplhající se na pódia a dokonce se přímo na scéně líbající s mužskými zpěváky. Kdyby žil Freud, tak by s vysokou pravděpodobností konstatoval, že fenomén úspěchu černošských zpěváků a hudebníků má svůj hlubinný zdroj v dlouhodobě utajované touze bílých žen souložit s černochy. Ta se teprve zásluhou sexuální revoluce, čili sexuálním osvobozením ženy prostřednictvím vynálezu pilulky, plně provalila. A tak mně až dneska došlo, že nejhlubším deep soul veškerého rasismu bílého amerického muže vůči negrům je fakticky pradávný komplex sexuální méněcennosti.

OTEVŘENÝ DOPIS GENERÁLNÍMU ŘEDITELI ČT

Dobrý den pane generální řediteli

České televize.

     Předpokládám, že lavina gratulací k Vašemu znovuzvolení již skončila. Vzhledem k tomu, že vím, jak je těžké být v nejvyšší funkci nějaké instituce, tak Vám proto ani negratuluji, ale spíše s Vámi soucítím, ba až vyslovuji soustrast. Zvláště pak v době, kdy funkce všech televizí, nadtož té veřejnoprávní, se v síti jiných, až všemožných informačních prostředků, musí zákonitě transformovat, aby si zachovala alespoň jakous takous existenci. Jak obludné to slovo – transformace, čili přeměna. Že?

     Vy sám jste se totiž také přeměnil. Z aktivně se angažujícího tvůrce informací již v minulém režimu jste se transformoval na Nejvyššího informátora současného režimu.

     Dovoluji si proto, díky svému stáří a zkušenostem, zaslat Vám několik upřímně míněných sdělení k zamyšlení.

     Za prvé bych Vám chtěl připomenout, co jistě také dobře víte, že vychováváte-li děti jednostranně, sdělujete-li jim jen jeden druh informací, že se začnou pídit po těch z druhé strany. Což nemusí pro ně skončit dobře. Ale mnohdy ani pro rodiče ne. Je pravidlem, že přinejmenším už děti svým rodičům nevěří. Ale především jsou pro ně nové informace mnohem lákavější, skoro jako zakázané ovoce. Stejné je to, co víte jistě daleko lépe než já, rovněž s veřejností, jako s dětmi. Je-li zahlcována jednosměrnými informacemi, začíná si hledat jiné a jinde. A co je nejhorší, mnohem snadněji jim podléhá, než když by od počátku byla zvyklá na konfrontaci různých pohledů.

     Za druhé přepokládám, že jste si dostatečně užil propagandy jednoho světového názoru, jedné jedině správné politiky a v konečném smyslu slova jediné povolované pravdy.

     Za třetí jsem si jist, že v minulém režimu jste se naučil projevům odpovědnosti vůči moci, která se projevuje vypracováním citu pro autocenzuru a povědomostí o službě mocným, ne veřejnosti.

     A za poslední, jistě znáte lidovou modrost, čeho je moc, toho je příliš. Přesněji, že všeho moc škodí.

     Bylo by podle mého soudu velice dobře, kdybyste si to všechno uvědomil ve věci antikomunismu, který je už ve Vaší, pardon naší, přece jsem taky koncesionář, televizi přítomen prakticky v každém pořadu. Ten je už totiž jako sůl, která nezvýrazňuje chuť, ale přesoluje. Začíná nabádat k zamyšlení, jestli to tak mohlo vůbec být, když všechno bylo tak zjevně špatné. Nutí k podezírání ze lživosti. Ale především začíná přemýšlivější nutit hledat i jiné informace a ty línější ČT prostě neposlouchat. A to může mít špatné následky, dokonce i pro Vás osobně.

S pozdravem   

ČÍM KDO ZACHÁZÍ, TÍM TAKÉ SCHÁZÍ

Dneska je tomu 64 let, co USArmy shodila atomovou bombu na Hirošimu. Charakteristické pro Američany je, že podle průzkumu veřejného mínění ještě dneska celé dvě třetiny souhlasí s tím, že tato zrůdná zbraň byla použita. V mých očích je neomlouvá ani až do fraškovitosti přeháněný patriotismus, ani kecy o tom, že bomba byla použita proto a jenom proto, aby se zabránilo dalším velkým ztrátám Amerických vojáků. Použití této zbraně považuji za největší zločin v celých dějinách lidstva. Zločin větší než použití otravných plynů na bojištích první světové války, zločinnější proto, že zbraň byla užita mimo frontu proti civilistům, tedy jen starcům, ženám a dětem, muži totiž byli v bojových pozicích. Zločinnější pak hlavně proto, že bomba promyšleně nebyla shozena ani na působiště vojenského štábu, ani na sídlo císaře, jediné to viníky celé války. A absolutně nejzločinnější proto, že si útočník fakticky přivlastnil atributy samého boha, rozhodujícího o mžikovém zániku tisíců, kteří ani o své smrti nevěděli, takže se ani nemohli rozhodnout, zda se budou bránit, což měli třeba i v koncentrácích. Truman, tehdejší prezident USA, byl pak od dětství v mých očích největším zločincem všech dob, zvláště když jsem se dověděl, že i někteří tehdejší nejuznávanější vojenští odborníci zpochybňovali útok před i po jeho uskutečnění. Generál Eisenhower ještě před shozením bomby prohlásil že, cituji: Japonsko v tuto chvíli hledá nějaký způsob, jak by se vzdalo, konec citace. A tehdejší náčelník generálního štábu admirál William Leahy po bombardování konstatoval že, použití této barbarské zbraně v Hirošimě a Nagasaki nemělo pro naši válku proti Japonsku žádný materiální význam a dodal osobně mám pocit, že tím, že jsme tuto zbraň použili jako první, přijali jsme etické standarty běžné u barbarů v dobách temna, aby nakonec alespoň pro sebe problém uzavřel konstatováním, …neučili mně válčit tímto způsobem. Války nelze vyhrát tím, že zničíte ženy a děti. Ano. Vládci USA vrátili lidstvo do nejtemnějšího barbarství. A USArmy degradovali na genocidního vraha. Jenže dějiny naštěstí nekončí, jak si to úpěnlivě přáli někteří intelektuálští přisluhovači amerických mocipánů po rozpadu Sovětského svazu. Je si proto jenom přát, aby se američtí vládci i vrazi, dočkali naplnění starodávné lidové moudrosti citované titulkem tohoto textu. Což je hlubokou existencionální pravdou ověřenou i všemi mystiky.