O SVĚTOVLÁDĚ

Myslím, že jsem v textech za poslední dva roky naprosto jasně vyjádřil, v jaké roli jsou občané USA. Skutečná vládnoucí vrstva, tvoří skupinu vodičů loutek vydávaných za „demokratickou“ politickou moc, jejímž prostřednictvím je zotročována veškerá veřejnost Unie. Především tím, že její vrstva mladých mužů byla zmanipulovala do role „kanónenfutr“ mezinárodních zájmů anonymních vládců USA. Za druhé tak, že formou daní jsou okrádáni všichni občané o prostředky, mnohdy nenahraditelně potřebné pro celospolečenské investice Amerického státu a „investuje“ je do zbrojení, vedení válek a posléze ke zmírňování jejích následků v domácí populaci. Za dobu několika desítek let se touto cestou podařilo z USArmy vytvořit neporazitelnou sílu, zajišťující uvedeným reálným vládcům USA, aby se připravovali na reálnou nadvládu nad celou planetou. Aby konečně zkonsolidovali globální moc. Za největší úspěch skrytých vládci USA, onoho Trumpova „Deep State“ lze považovat skutečnost, že si dokázali zajistit, aby přes rozpočet USA fakticky celý svět platil války kterými jej Unie ohrožuje. Zajistil jim to manévr zvaný petrodolar. Právě to byla jedna z manipulací, o kterých jsem psal v předešlém příspěvku. Při tom šlo o zatím největší finanční podvod v dějinách, na jehož potrestání svět pořád ještě čeká. Trump asi poprvé se této bandě vzepřel, alespoň slovně, čti pomohl celému světovému společenství, aby si uvedenou realitu mělo šanci uvědomit a ověřit. To byla jeho největší vina vůči anonymním vládcům USA. Zvláště když to provedl v době, kdy se tato skrytá mafie už reálně formovala do globálních institucí připravujících prostor pro nadvládu „deep world domination“, jakousi skrytou vládu světa.

Mnohokrát jsem napsal, že neuznávám novinářský termín „neoliberalismus“. Pro mě je to klasický, až demagogický liberalismus aplikovaný na celou planetu čili globalismus. Základním rysem toho nového mezinárodního jevu je formování světové vlády a posléze vrstvy nadvlády nad Zeměkoulí. Tedy nejen lidstvem, ale vším prostředím, v němž se realizuje lidská pospolitost.

A konečně to zásadní. Současná etapy třetí největší krize lidských dějin je ve fázi začínající horké války mezi dosud světu vládnoucím Západem a „vzbouřenci“. Jsem vnitřně přesvědčen, že pokud se nakonec odpůrcům Západu podaří zvítězit, tak to bude Pyrrhovo vítězství. Parazit jménem skrytí vládci světa, čti financiéři, onen deep world domination, se pouze přestěhují do vítězné skupiny zemí a dál se budou snažit o ovládnutí všeho lidstva. Není proto prozatímním hlavním cílem poražení Západu, ale definitivní zničení platformy, o níž se opírá nadvláda skrytých vládců se světovládnými choutkami.

JEDNA MYŠLENKA O USA

Mnohokrát jsem se zamýšlel nad tím, kdy se Unie stala celosvětovým rozesíračem, jak vtipně říká Ivan Vyskočil, abych ho ještě jednou připomenul. Vždycky mě vycházelo, že se jí to přihodilo až po tak zvané druhé světové válce. Ovšem minulý týden jsem docela náhodou narazil na jednu vzpomínku Simone de Beauvoir, životní to partnerky Jean-Paula Sartra, která ve čtyřicátých letech žila v USA. A pak o ní napsala, cituji: „Chápu Ameriku jako zemi, v níž kapitalistický útlak zvítězil tím nejhnusnějším způsobem“. Konec citace. Díky tomu jsem se podrobněji zamyslel nad dějinami USA a nakonec mě vyšlo, že jsem zrevidoval svůj dlouhodobý názor na původ zlovolnosti vládnoucích tlup v Unii. Ta země, která je v současnosti původcem chaosu na celé planetě, objevila svou světodějnou roli už za velké krise ve třicátých letech minulého století. Tehdy si největší bankéři USA ověřili, že pomocí finančních machinací mají šanci ovládnout svět. K tomu ovšem potřebovali, aby politicky aktivní lidé USA opustili strategii izolacionismu, a tak začali financovat války v Evropě. Už tu první, ale především pak svými finančnímu půjčkami „udělali“ Hitlera, a pak už se v tom vezli a plácají až do dneška.

JEDEN Z MILNÍKŮ NA CESTĚ DĚJIN ČESKA

  1. září 1938 byl na konferenci v Mnichově podepsán pakt o Československu dodneška nazývaný „Mnichovská dohoda“. Víc myslím není třeba psát. Já se jen dneska podivuji, že Němci, kteří mají tak dobře vyvinutý smysl pro symboliku, tento zlotřilý akt nezorganizovali o den dříve. To by určitě včera nebyl státní svátek, prosazený černokabátníky „de Lux“.

DNES JE TOMU 1088 LET…

…co nějaké bezvýznamné knížátko uprostřed Evropy bylo zabito svým bratrem, přesněji jeho pohůnky. V té době to byl naprosto standartní způsob řešení mocenských střetů. Něco mi říká, že kdyby se ta tradice zachovala dodnes, tak by se s vysokou pravděpodobností razantně snížil počet mocichtivých čili politiků. Dnešní datum bylo za stání svátek, a to dokonce velice významný, uzákoněn parlamentem ČR 26. 5. 2000. Kníže Václav je fakticky postavou z legend. Opravdových důkazů o jeho životě prakticky moc není. Ovšem jedno je skoro jisté, byl to fanatický křesťan, odchovaný v té víře svou babičkou Ludmilou. Bořil pohanské svatyně a nebyl tak mírumilovný vůči slabším, jak byl „pokorný“ vůči silným. Jako symbol státnosti v mých očích je spíše symbolem toho horšího, co charakterizuje dějiny této země, servility k mocným a kolaborace s nepřítelem. V současné době války na Ukrajině jej někteří vzývají, coby „chcimíra“. Rozumím jim, ale tuším, že v jeho době bylo víc lidí, kteří jeho poddajnost nesnášeli. A řečeno velice tvrdě, nebýt jeho bratra, tak by se české království vůbec nezrodilo a jako bezvýznamné přemyslovské knížectví, jedno z mnoha jiných českých, by se v germánském okolí, pozdější Svaté říši Římské národa Německého, založené r. 962 rozplynulo. Takže jakýpak symbol české státnosti?!! To spíše ten Boleslav, ale mít za symbol bratrovraha!??

O PORÁŽCE JAPONSKA

Nejpřesvědčivějšího vítězství ve druhé světové válce dosáhla USA totálním zničením Japonska. Z této tisícileté orientální říše udělala tak dokonalého vazala Anglosasů, že ještě tak jedno století a Japonsko definitivně ztratí svou identitu. Pokud se v té kdysi jedinečně svérázné zemi nevyvine národní obrozenecké hnutí, tak se z ní stane obludná příšera bez minulosti. Přesněji její historie se začne počítat od roku1945, konkrétněji od srpna toho roku, kdy po opáčku Sodomy a Gomory ten národ se vzdal sám sebe.

O SOUČASNÝCH POLITICÍCH

Zkušenost lidu obecného vždycky říkala, že politika je špinavost. Ovšem její aktéři měli alespoň tolik taktu vůči „lidu“, nejvyšší to moci v dééémokracii, že tu špinavost skrývali a navenek působili až vzorovým dojmem. Dneska je to jiné. Čím větší grázl, podrazák, neumětel, vrtichvost, mafián, zrádce všeho a vždycky, tím více se tím vychloubá a s drzou pýchou pohrdá názory odpůrců, a veškeré veřejnosti. A to nejen snad v ČR, ale prakticky na celém Západě. Copak by si kupříkladu v naší zemi někdo v letech po listopadovém převratu dokázal, představit, že komunistický rozvědčík by mohl být nejvyšším občanem státu?

DOBOVÝ VTIP ZEMĚ ČESKÉ

Brzy po válce vydal nějaký anonym knížečku vtipů z období války a nazval ji „Nové pověsti české“. Celý život jsem pokračoval v této zábavě a teprve dneska jsem se odhodlal jeden z takových vtipů si sem vyvěsit. Publikoval jej včera na webu https://www.macekvbotach.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=141588 expolitik Miroslav Macek. Kratičký vtip obvykle dokazuje, že čím je žert kratší, tím je výstižnější. Cituji: „Já bych ministru vnitra Rakušanovi to, že sice měl šifrovaný telefon, ale nepoužíval ho, docela věřil. Vždyť hlavu má taky…“. Konec citace, k níž dodávám, jsem téhož názoru, o druhé polovině na beton.

HLAVNÍ CHARAKTERISTIKA NAŠÍ VLÁDY

Není jí pravicovost, protilidovost, ba ani „pro ukrajinskost“. Je jí poslušnost Bruselu a servilnost k USA. Což v praxi znamená, že to není suverénní vláda země, ale pouze správce daného teritoria podle zájmů zmíněných protektorů. Naskýtá se proto zásadní otázka, nakolik je zodpovědná za své činy. Odpověď je jednoznačná. Jelikož funkci protektorátních správců nemá vláda ve svém vládním prohlášení, dokonce ani v jeho novelizaci, v žádném případě o něm nehovořily jednotlivé strany v předvolební kampani, nadtož ve svých programech, tak jde o čistou vlastizradu. Tak to vidím já.

SVĚT SLEDUJE AFRIKU

Západ roní krokodýlí slzy. Světová demokracie v Africe, čti nadvláda bývalých koloniálních zemí z Evropy, je podle Západních mocnářů ohrožena. Mají to spočítané, za poslední tři roky prý došlo v Africe k devíti převratům. Podle Západu k vojenským pučům. Ve skutečnosti k odstranění prozápadních představitelů bývalých kolonií. Třeba takových, kteří státu vládnou čtyřicet let. Když za dobu studené války v zemích Jižní Ameriky CIA vyprovokovávala jeden vojenský puč za druhým, tak to bylo podle mínění USA naprosto v pořádku, to přece zachraňovala demokracii. Když ve Východní Evropě, opět s pomocí CIA padala jedna socialistická vláda za druhou, tak to dokonce byly na výsost potřebné prodemokratické revoluce. Za dvacet let nato v Arabských státech zase prodemokratické barevné revoluce. Pořád ovšem ve skutečnosti v tom mém výkladu demokracie, coby nadvlády Západu. Ovšem teď jde v Africe o ohrožení demokracie. Jenže, jak ukazují televizní záběry, pořád na ulicích demonstruje lid, veřejnost, a nepromenádují se po nich tanky, jak za zmíněných převratů v Jižní Americe. To není dvojí metr měřící stejné události protikladně. Jde o reálný projev dominantního sociálního boje, který se jako červená nit vine celými dějinami. Boje ovládaných proti vládcům. Boje, který od říjnové revoluce z roku 1917 v Rusku nabyl kvalitativně nového charakteru, nazývaného třídní boj. V praxi pořád boje naprosté většiny proti početně nepatrné, leč svým bohatstvím nejvlivnější kastě mocichtivých chamtivců, toužících po nadvládě, dneska dokonce po docela reálné světovládě. V tomto boji neexistuje kompromis. Každý takový je totiž jen a jenom oddechovým časem před konečným rozhodnutím.

MYŠLENKA DNE

„Pokud se západní země nenaučí slyšet své odpůrce, nikdy nebude na planetě mír“, řekl na zasedání VS OSN Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjátró. Podle mě jedna z absolutních pravd v mezinárodní politice.