URČENO K VĚŘENÍ

Jistý Luboše Palata, zveřejnil na webu https://www.denik.cz/komentare/komentar-lubose-palaty-20190623.html své přesvědčení, které veřejnosti vnucuje jako fakt. Cituji text onoho publicisty, či co vůbec je: „Především ty lidi na Letné nikdo neplatil a Milion chvilek za demokracii není žádnou odnoží Sorose, jak jste se možná v minulých dnech dočetli v některém z řetězových e-mailů. Letná byla zorganizována z peněz malých přispěvatelů a těch několik set tisíc lidí tam přijelo a přišlo o své vůli a zadarmo“. Konec citace. Z osobní zkušenosti, o níž jsem nedávno napsal na http://www.novarepublika.cz/2019/06/prispevek-k-financovani-protestnich-akci.html vím, že každé takové hnutí má dvojí účetnictví. Veřejné a to druhé, čili přes banky a z ruky do ruky. První je v současnosti publikováno na internetu, aby všichni kdo chtějí, věřili. O druhém ví jen maximálně tři lidé z vedení, to aby peníze od těch hlavních a největších donátorů si někdo nevyužil pro svou soukromou potřebu. Největší dárci, tedy jejich kurýři, přináší peníze v hotovosti jako zkušení mafiáni v kovových kufřících, ti amatérští třeba v krabici od vína. Stačí jim jednoduchá stvrzenka, či lépe přímo „selfíčko“ z předávání. Můj názor je tvrzením proti tvrzení pana Palaty. Důkazy nemáme ani jeden z nás. Veřejnost ať posoudí, jestli je možné za dva roky vybudovat po celé zemi přes tisíc buněk spolku „Milion…“, a půl roku organizovat monstr akce za částku, kterou se dušuje pan Minář.

JAK DLOUHO JEŠTĚ VYDRŽÍ DEMONSTRANTŮM POUHÉ SEBEUKÁJENÍ?

Žádný z iniciátorů, sponzorů ani vlastních organizátorů demonstrací jistě není tak naivní, aby předpokládal, že po skandování davů, nactiutrhačných výlevech héééreček, ba dokonce výzvách k útoku jejích krígskolegů na Hrad, se Benešová, Babiš či dokonce Zeman rozbrečí a budou abdikovat. Předpokládám, že i většina demonstrantů si to nemyslela a teď už vůbec nemyslí. Jenže co dál? Přece nelze pořád, i když třeba ve stále se zvětšujícím množství, chodit na náměstí se vzrušovat, ukájet svou frustraci a…pořád nic. Sice nějaká americká socioložka, čti pseudovědkyně, vydedukovala, že k pádu vlády stačí, aby pouhých 3,25 procent obyvatelstva vyšlo „spontánně“ do ulic a vláda musí padnout. Ovšem v diskusi pod jejím článkem lze číst pouhopouhý výsměch této tezi. Zkušenosti z akcí odporu hovoří o něčem jiném. Pouliční protesty, to je jenom měkké násilí. Nejeden klasik politické teorie i praxe je hodnotí spíše jako palebnou přípravu. Pokud nepřinesou očekávaný výsledek, musí přijít skutečné násilí. Proto nejeden z nich kdysi musel zvolat: „To chce krev“. A právě v tomto punktu vidím velké nebezpečí demonstrací vedených Milionem chvilek. Jsou příliš profesionálně organizované, ba dokonce celostátně, takže zoufale potřebují alespoň nějaký výsledek. Jejich sponzoři, ti opravdoví, rozhodující a ne ti uvádění v „transparentních“ účtech, patří mezi investory, kteří nejsou zvyklí vyhazovat peníze pro zábavu, nadtož někoho cizího. Takže se opravdu už čeká pouze na tu „krev“. Lze tedy oprávněně očekávat nějakou provokaci, nebo promyšlené malé místní násilí, jež by vyprovokovalo jakýkoliv zásah policie. Ten se totiž dobrou propagandou dá vždycky lehce zneužít. Vždyť Listopad je toho přece velkým vzorem.

HERECKÁ CHAMRAĎ

Právě jsem dočetl text pana Jaroslava Tichého na webu ZVĚDAVEC, stránka http://www.zvedavec.org/komentare/2019/06/7932-herci-na-brigade.htm . Poměrně dlouho již také připravuji text o hercích a možná se mi jej podaří letos dokončit. Mnoho z toho, co v něm připravuji již pan Tichý ale, ve jmenovaném článku řekl. Takže svůj pokus mohu na čas odložit. Přesto ale přece jenom zmíním jednu konkrétní poznámku, kterou pan Tichý naznačil, leč málo zdůraznil. Chování některých herců, konkrétně Mádla či Polívky ml. naprosto jednoznačně klasifikuji, stejně jako pan Tichý a nejen on, jak trestný čin. Pan Tichý málo zdůrazňuje, že jde o trestný čin šíření nenávisti. Což je v mých očích jednoznačně nejhorší společenské zlo, neboť má tendenci doslova řetězového růstu. Proto mne velice udivuje, že státní zastupitelství nekoná. Mám pro tuto jeho obstrukci pouze jedno vysvětlení. Buďto se cítí zastrašeno sílícím a zmanipulovaným davem, nebo souhlasí minimálně s demonstranty, či dokonce s grázlovskými projevy herců. V prvém případě je to důkaz, že demonstrace spolku “Milion chvilek pro demokracii“ jsou kontraproduktivní. Není totiž v reálné politice ministryně Benešová osobou, která ohrožuje nezávislost justice, ale všichni ti nedovtipní demonstranti a především organizátoři, kteří populisticky na své akce zvou lidi, kteří dovedou zahrát jakoukoliv roli, hlavně kdyže je v dobách malé poptávky zviditelní. Pokud platí domněnka druhá, pak již jde o prvek přímého ohrožení demokracie, které je rovněž jedním z ideálů, za něž se demonstranti údajně bijí. Čti zase kontraproduktivní počin. Celé demonstrování se pak pomalu stává paradoxním popřením svého prvotního úmyslu.

PLÁCNUTÍ DO VODY, ALE O TO VÍC HLUČNĚJŠÍ

Nebo též Zeman lehce získal body popularity. Dva poslanci ruské Dumy navrhli, aby za veterány byli prohlášeni vojáci, kteří se v srpnu 1968 zúčastnili vojenské intervence v ČSSR. Naše mainstreamová média se okamžitě mohla přetrhnout vyhlašováním všemožného odporu a protestů. Je ale pro ně příznačné, že už vůbec nezveřejnila stanovisko ministra zahraničí Ruské Federace, který asi den na to vydal prohlášení, že iniciativu poslaneckého dua nevyjadřuje názor a už vůbec ne zájem vlády. Zeman vtipně využil celé situace a pro ona zmíněná, protiruským vztekem se zalykající média vyhlásil, že si pozval velvyslance RF, aby mu vyjádřil důrazný protest. A za pár dní pak oznámil, že tak udělal. Jmenovaná média, která si ve svých databázích vedou Zemana v kolonce „agent Kremlu“, tím pádem ztratila střelivo pro další palbu. Zeman, který měl samozřejmě přesné informace, si jistě s panem velvyslancem přátelsky poklábosili a při tom u našich protiruských trollů získal punc státníka, nekompromisně chránícího zájmy své země. Oni vesměs vůbec nevěděli, že od samého počátku žádné české zájmy nebyly vládou RF vůbec ohroženy. V mých očích dobrá práce PR Hradu. Čili klasické divadélko pro prostý lid. Ovšem každý opravdový demokrat musí uznat, že Rusko je naprosto suverénním státem a nikdo mu tedy nemá oprávnění kecat do toho, koho si ono označí za veterána. Zvláště pak takové oprávnění nemá země, která kupříkladu vůbec neprotestuje proti podobným aktivitám vlády Ukrajiny. A v žádném případě si absolutně nesmí přisvojovat taková oprávnění stát, jehož vojáci se v rámci agresí vojsk NATO podílejí na okupaci cizích zemí. Nebo si snad prezident Afghánistánu volá na kobereček velvyslance ČR zato, že její vláda svým žoldákům, motajícím se v plné zbroji po Kábulu, vydává osvědčení veteránů?!! Nebo si dokonce někdo myslí, že prostí Afghánci vojáky NATO vnímají jinak než okupanty!!?

„CHVILKAŘI“

Už prý i pod Eiffelovkou demonstrují proti Babišovi. Paráda. Těch pár hňupů se vždycky najde kdekoliv. Starodávnou pravdou ovšem je, že žádné zlo nezplodí dobro. Nedemokratické metody nemohou proto, podle této zkušenosti, vytvořit fungující demokracii. Pokud by se i v naší zemi prosadila změna politické moci místo volbami, hulákáním na náměstích, pak v budoucnu před touto metodou nebude už nikdo nikdy uchráněn. Takže pokud bude chtít někdo mít klid pro vládnutí, pak bude muset tvrdě proti podobným praktikám zakročit. A budeme mít zpátky to, co si žádný z těch dnešních komediantů, včetně hrstky rádoby ctihodných intelektuálů, určitě nepřeje. Milion chvilek už podle mne překročil meze a pokud nevstoupí do přirozené, Ústavou nařízené politické soutěže, měl by být k tomu soudní cestou donucen. Zatím je celý ten spolek pouze bandou uřvaných zbabělců, kteří nemají ani tolik odvahy, co třeba Klaus mladší, který před několika dny založil stranu a jde do dalšího politického boje s otevřeným hledím, aniž se skrývá za srocení dobře placených politických debilů. Podařilo se mu poměrně v krátké době to, co se jiným nepodaří ani za bilion chvilek.

KDYŽ NE BABIŠ, TAK S OHLEDEM NA VÝSLEDKY VOLEB KDO VLASTNĚ?!!

Toť zásadní otázka pro každého demonstranta a jejich sympatizanty. Chtějí snad, aby náš stát opět spravovaly síly, které bohatství naší země promrhaly a z našich občanů udělaly nádeníky, kteří dřou na další bohatnutí států přestárlé západní Evropy!?? Sestavit vládu ANO bez Babiše v čele, bylo dlouze diskutováno již po volbách. Nakonec to odmítli všichni zainteresovaní, včetně samotných politiků ANO. Já jsem tehdy pejorativně takovou snahu nazval jakousi ájatolláhizací našeho politického prostoru. Mimo Írán a Polsko takový systém není. A v nich k němu mají přece jen jisté předpoklady svou dlouhodobou tradicí. Bylo od počátku jasné, že pokud Babiš nebude odsouzen, zachoval by si takový vliv, že by byl pro vládu bez něj doslova jejím loutkovodičem. I když to předáci ČSSD mysleli jinak, když dali vzniknout případu „Čapí hnízdo“, tak právě díky jen a jenom němu jsou dneska ve vládě. Pokud by totiž byl Babiš čistý jako lilie, rak by určitě nesestavoval vládu s ČSSD a ještě k tomu za kloponé podpory KSČM. Dnes by pohodlně vládl s ODS a Piráty a vůbec by nepotřeboval se podbízet důchodcům, studentům a jiným „sockám“. Všichni předobře vědí, že v našem justičním systému nebude Babiš odsouzen ani v příštím volebním období. Krásně je to vidět na kauze Rath. Proto jsem byl a dosud pořád trvám na tom, aby Babiš byl premiérem. Je to totiž pro něj obrovská nevýhoda, zvláště v současné globální době a navíc v zemi, která díky svému členství v EU a ještě k tomu v NATO, není doslova svéprávná. Bude totiž před veřejností vždycky právě on „odpovědný“ i za to, co vůbec nebude moci ovlivnit, tedy i za dopady eventuální světové krize na naše obyvatele. A je známo, že popularita, zvláště ta založená na rozdávání a jiných sociálních slibech, je velice vrtkavá. Závěr je jasný. Dokud se nevyskytne osobnost, která bude reálně schopná Babiše porazit ve volbách, tak je třeba Babišovi nechat klid na práci. Já jako zapřisáhlý levičák jsem volil Babiše se zaťatými zuby, stejně jako jsem doslova proti svému přesvědčení volil Zemana. Ovšem politicky myslící člověk nesmí nereagovat na realitu a na druhé straně musí v každé situaci dané volebními výsledky, či jinou shodou náhod najít pro sebe platformu, která dlouhodobě alespoň neodporuje jeho dlouhodobým cílům.

NEJČERNĚJŠÍ DEN NOVODOBÉHO ČESKÉHO STÁTU

Dneska je tomu dvacet let, kdy letadla NATO naposled letěla nad Srbsko, aby tam shodila svůj každodenní příděl bomb. Skončilo tak 78 dní trvající zabíjení lidí a ničení důležité infrastruktury poslední země na Balkáně, která se do té doby nepodvolila globálnímu četníkovi – USA. NATO se tím aktem prezentovalo coby nejzbabělejší armáda v dějinách lidstva, která postrádá odvahu k pozemnímu boji a uchyluje se pauze k čirému zabíjení z takové výšky, aby proti ní nebylo obrany. Holt, jako tomu bylo už u Hirošimy kupříkladu. ČR byla tehdy pár týdnů v NATO, takže jsme se tím aktem čistého zabíjení, které ani nelze nazývat válkou, stali poprvé v dějinách naší novodobé státnosti agresorem. A nejen to, podle platných principů mezinárodního práva dokonce válečným zločincem. Nejstrašnější pro náš národ je, že zločin fakticky iniciovala a vlivně organizovala Češka. Sice žijící prakticky celý život v cizácké zemi, ale přece jenom ženština hlásící se k češství. Vrcholem jejího bestiálního konání bylo, že na území, které jmenovaným aktem bylo Srbsku ukradeno, si vybudovala velkou podnikatelskou firmu. Jediným kladem se v té souvislosti jeví, že Albrightová tou zhovadilostí alespoň sňala z Čechů část viny. Prokázala, že sice je původem Češka, leč za celý život se její mentalita zvrhla do podoby odpovídající mentalitě špiček nejzrůdnějšího státu dnešního světa

JEN HOUŠŤ A VĚTŠÍ KAPKY

Nebo taky, čeho je moc, toho je příliš. Což by si měla uvědomit demonstrující klaka s podivným názvem „Milion…“. Jejich prvotní vyřvávání na Staroměstském náměstí se údajně týkalo nezávislosti justice. V tomto ohledu bylo od začátku mimo mísu, protože nová ministryně Benešová má vysoký odborný i morální kredit a demonstrovat proti někomu, kdo ještě ani nezačal pracovat je víc než směšné. Proto se, podle mluvčího protivládního odporu, čili hnutí jakési pofiderní street show, zaměřuje už na svržení vlády. Konkrétně prý jen na odvolání Babiše, což je ale, podle naší Ústavy, prakticky totéž. Nechávám stranou nechutnosti éry postdemokracie, která jako rakovina prolézá Západní svět v posledním desetiletí. Dovoluji si jen jedinou poznámku k tomuto problému. Babiš není v pozici Fica, protože Zeman není Kisko. Leč v tomto kratičkém textu si dovoluji hlavně upozornit na paradox počínání street shouts pod komandem Mináře, či jak se ve skutečnosti ten filuta jmenuje, právě ve věci nezávislosti justice. V zápalu boje si tento člobrda, dobře placený těmi kdo prohráli volby, neuvědomuje, že už prakticky dneska svým počínáním vytvořili klíma, ve kterém je soudní projednávání Babišových kauz znemožněno. Naše zákony totiž nedovolují žádný nátlak na orgány činné v trestním řízení, tedy ani na soudy, a už vůbec ne jakýsi podivně organizovaný nátlak ulice. Takže čím víc bude ulice řvát, tím jsou soudy s Babišem víc znemožňovány. Z čehož plane, páni sponzorové, že pokud se vám nepovede povalit vládu nějakým českým „Majdanem“, tak jste vyhodili značnou částku peněz na projekt nějakého psychopata, který s vysokou pravděpodobností vše organizuje s jediným účelem, dostat se mezi politickou elitu. Je tu ovšem jedna velká neznámá. Veřejnost by si měla dobře všímat, kdy jeho akci už konečně uchopí nějaká politická strana, která je ve sněmovně v opozici. O jedné už vím, jenže zatím výzvu ke svržení vlády nevydal její předseda, ale pouze expředseda – Kalousek. Ovšem i tak se již veřejnost může orientovat, odkud vane vítr a kdo je ve skutečnosti motorem zmíněného postdemokratického jevu v ČR. Takže uvidíme. Ať tak, či tak. Veřejnost už si musí zvykat na politický systém, který politologové zatím nemají pojmenovaný a tak mu prozatím říkají postdemokracie. Je to stav, kdy ve volbách poražení nepřijímají svou porážku a vytváří po volbách širokospektrální nátlak, později až násilí vůči vítězům voleb, čti koaliční vládě. Ale především by si veřejnost měla uvědomit, že tím dostává do rukou obrovský, postdemokratický, „politický“ nástroj proti všem vládám, které budou vládnout v zájmu menšiny. Vivat „Žluté vesty“, ty to pochopily první!

JEDINÁ POZNÁMKA K VOLBÁM DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Na svůj profil FC jsem hned po volbách napsal: „Tak jsme jim zajistili stotisícové měsíční příjmy. Tošenovskému a několika dalším dokonce i stotisícovou penzi. A teď zas o nich pět roků neuslyšíme. Dobře nám tak“. Víc bych se o nich nezmiňoval, protože je považuji za zbytečné, anžto v EU vládnou až diktátorsky úředníci Evropské komise a žádní poslanci či jiní volení politici. Ale dneska jsem si přečetl cyntáty exeuroposlance z řad ČSSD Libora Roučka, který své nezvolení neunesl a viní z něho Foldynu. Reagoval jsem na jeho text následovně: „Podle mne jsou naprosté jiné důvody, proč ČSSD nemá ani jednoho poslance v současném EP. Za prvé: Europoslanci této strany, kteří byli ve volební kampani před volbami do EP neviditelní a po celé své minulé funkční období protilidoví, což platí o vás pane Roučku v prvé řadě. Za druhé: Přemýšlející veřejnost je očividně otrávena chováním politického idiota z ČSSD na postu ministra zahraničí. Za třetí: Voliči mají celkem solidní paměť, takže ještě nezapomněli na četné stupidity senátorů Štěcha a Dientsbiera. Za čtvrté: Prakticky po celé současné vládní období je veřejnost doslova provokována typickým „hamáčkovstvím“, čti oportunismus, který byl, právě v době voleb, učebnicově demonstrován předsedou ČSSD na kauze ministra Staňka. Za páté: Hlavním důvodem znicotnění ČSSD je pomalý, minimálně již dvacet let trvající, odklon od nosných idejí levice. Veřejnost za jediného autentického sociálního demokrata, který se drží jejích století existujících témat, považuje právě Foldynu. Takže krutá osamocenost Foldyny ve vedení strany je tím zásadním důvodem, proč občané nemají důvod volit ČSSD, pane Roučku“.

KULTURNÍ FRONTA

Pamětníci ví, že ji tvořila skupina prokomunistických umělců z přesvědčení, rádoby umělců, čili těch parazitů, kteří by se bez pomoci státu neuživili a ostatních ideologických kulturtrégerů. Fundamentální ideologickou ikonu komunistů tvořil tehdy třídní boj. Kulturní fronta, pro niž vládnoucí KSČ dokonce vytvořila specielní vysoké školy uměleckého či jinak žvanivého typu, byla fakticky první linií veškerého, ideového třídního boje, charakteristického především nesmiřitelnou nenávistí. Ti z nich, kdo neměli komunistické přesvědčení a chtěli přesto žít stylem nemakačenků a parazitů, byli svou společenskou pozicí po celý svůj život frustrovaní. Frustrace a nenávist, to je velice špatná výbava pro život, zvláště když dominantní složkou jejich osobnosti nebyl rozum, ale emoce. Za dvě generace se tak vytvořila vrstva lidí, ve které se tento styl tak zažral do jejich ega, že v něm žijí dosud nejen oni, ale i jejich potomci. Oni neumí nic jiného, než fandit, nebo nenávidět.  Emoce nejsou při tom dobrým nástrojem v diskusích, takže když jim chybí argumenty, zákonitě se uchylují k nadávkám, nálepkování, až k vulgarismům. Většinou jde o nekritické fandy Havla, takže se později, když se většinová společnost od něj odklání, stávají šiřiteli nenávisti, a tvoří vrstvu reprezentující zhrubnutí společnosti, ba doslova exkluzivních uživatelů vulgarismů, které jsou  fakticky jejich jediným kreativním projevem.