REALITA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Petr Drulák včera publikoval text, který je vyvěšen na webu https://casopisargument.cz/57897 , a končí jej následujícím závěrem, cituji: „Realita mezinárodního řádu je přitom taková, jako byla vždy. Ve světě jsou různá mocenská centra, každé z nich je přesvědčeno o své vlastní výjimečnosti a právu uskutečňovat své zájmy. Pokud se jejich zájmy střetnou, mají několik možností. Mohou uznat oprávněnost vzájemných nároků a dohodnout se na nějakém kompromisu, jako USA a Sovětský svaz v sedmdesátých letech. Anebo se objeví hráč, který trvá na tom, že pouze jeho nároky jsou oprávněné a nároky těch ostatních nikoliv. Pokud má dostatečnou mocenskou převahu, může ostatní přinutit, aby se mu podřídili, jako USA v devadesátých letech. Pokud tuto převahu nemá, a přesto trvá na vedení, vyvolává válku. A tady jsme dnes. Dost daleko na to, abychom řešili, jakou báchorkou chce Západ obhajovat něco, nač nemá sílu, ani nárok“. Konec citace. Celý text je polemikou s pojmem mezinárodní řád založený na pravidlech a doporučuji ho k přečtení každému, nejen tomu, koho interesuje mezinárodní právo. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

ŠVÝCARSKÝ SPEKTÁKL

Dvoudenní potlach s velkohubým názvem „Mírová konference“ posílil mé dávné přesvědčení, že jedinou možností jak zachránit lidstvo před utrpením jaderného válčení je přísné až neprodyšné rozdělení světa lidí na dva izolované tábory. Opravdu jako za studené války. Jinou variantu nevidím, i když se na první pohled zdá, že jde pouze o odložení definitivního řešení. Nejde. Tentokrát v soupeření Anglosasy vedeného Západu a zbytku světa je vítěz jistý. Čas pracuje prom ty druhé. Ti první si toho jsou velice dobře vědomi, proto dělají všechno proto, aby došlo k válečné konfrontaci, protože jsou dosud ještě dost silní, takže věří v udržení své privilegovanosti. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

PRVKY PŘÍMÉ DEMOKRACIE – ASI

Když jsem se včera pustil do mého pojetí republikánství, tak bych se dneska rád zbavil svých představ o tak zvané přímé demokracii. Byl jsem kdysi členem Hnutí za přímou demokracii, které vedl brněnský filosof Milan Valach. Naprosto jsem totiž souhlasil s jeho základními myšlenkami, které zde pro pořádek zopakuju:

Kapitalismus je založen na sobectví.

Současný neoliberalismus je projevem nepokorné pýchy. Je náboženstvím svého druhu, v němž byl na boha povýšen Trh.

Jde o klasickou třídní válku. Elity se snaží zvětšit svoji moc. Vlády ztrácejí kontrolu nad ekonomikou, sociální stát se rozpadá.

Zákony trhu ale přestávají okamžitě platit, když jde o zájem superkapitálu.

Skutečným zdrojem moci je vlastnictví.

Bylo by velkou iluzí domnívat se, že řešením tohoto problému je vlastnictví státní. 

Samospráva v řízení podniků a aplikované prvky přímé demokracie ve všech obcích jsou základem této nové organizace, která musí být bez nadřízenosti svou formou i obsahem. O moc se nebojuje. Moc je škodná, kterou je třeba zničit.

Ani na Islandu či ve Švýcarsku se nejedná o přímou demokracii, ale o prvky přímé demokracie.  

Na důležitá místa v parlamentu a státní správy se často dostávají lidé, jejichž hlavní kvalifikací je ochota udělat pro svou stranu doslova cokoli. I když už nějaký čas uplynul, stále si živě pamatuji poslance za ODS Jana Moravu, jehož hlavním úkolem bylo sledovat a vydírat poslance jiných stran.

Poslanci jsou po svém zvolení prakticky neodvolatelní. Podle ústavy jsou zodpovědní jenom svému svědomí.

     Hnutí, v jehož čele působil mnoho let po jeho smrti postupně zašlo na úbytě. Zdálo se, že bude nahrazeno hnutím a později stranou Tomio Okamury. Ovšem z uvedených zásad jasně plyne, že mě absolutně neuspokojovala strana vedená Tomio Okamurou a neuspokojuje mě stále víc a víc. Holt reálná politika je něco jiného, než představy o společnosti, v níž by byl hlas občanů co nejúčinnější, v čemž je, alespoň podle mě, smysl snah o přímou demokracii. Nemůže proto jít pouze o referendum, odvolatelnost politiků a volby nejvyšších funkcionářů všemi občany dané komunity.

     Podle mě v přímé demokracie musí být především zajištěno, aby bohatství nevytvářelo privilegovanost. Musí být zrušeno soukromé vlastnictví produkčních zdrojů, sítových sfér hospodářství a médií. V žádném případě nelze mít banky a jiné peněžní instituce v soukromém vlastnictví. Veškeré veřejné vlastnictví musí mít odpovědného, kdykoliv odvolatelného správce vybíraného volbou, či losem občanů dané komunity. Politika musí být službou a ne uplatňováním moci, nadtož nadvládou či dokonce diktaturou. Každý politik musí být odvolatelný tím okruhem voličů kteří jej volili. Musí být určeno, o kterých problémech jsou správci věcí veřejných povinováni vypsat plebiscit. Referenda z iniciativy občanů musí být zdrojem změny anebo alespoň diskuse o ní, dokud její problém není vyřešen. Každé rozhodnutí politiků musí být možné protestovat u rozhodčích orgánů, až eventuálně soudů. Občané by měli mít právo na vytváření oddílů sebeobrany. Prvky občanské neposlušnosti by mohly opět omezovat pouze soudy. Soudci by měli být na všechny typy a úrovně soudů vybíráni losem z kandidujících odborníků. Neměli by mít doživotní mandát. O mezinárodních vztazích typu nepřátelství, či dokonce válčení by nikdy neměl rozhodovat nikdo jiný, než občanský plebiscit. Od základních škol musí být prioritou vzdělávání všech ve věcech veřejných. Odměny za výkon funkcí až po ty ústavní musí být srovnatelný s ostatními mzdami a platy. Společenství musí každému garantovat bydlení, základní životní úroveň a péči v nemohoucnosti. Z zdraví a bezpečnosti musí být prioritou. Původci negativních jevů musí být izolováni. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

O REPUBLIKÁNSKÉ IDEJI

Zmínil jsem tady dneska republikánství. V mém pojetí jde o něco víc, než je původní význam toho slova čili forma vlády, v níž je země, stát, veřejnou záležitostí a ne vlastnictvím vládce. Republikánství je pro mě ideou reálné vlády lidu, čti, jejích obyvatel, nebo alespoň občanů. Nikdy nic takového neexistovalo, neexistuje a jsem už dneska přesvědčen, že v lidské společnosti ani existovat nemůže, ba ani s využitím tak zvané umělé inteligence. Snad ti, co možná jednou lidstvo na Zeměkouli vystřídají toho stupně dosáhnou, kupříkladu telepatickým spojením mozků.

Idea republikánství, která byla poprvé realizována v USA byla ve skutečnosti poněkud otrockou kopií monarchismu interpretovaného pro tehdejší poměry na tom převelikém území. Přiznali to samotní „otcové zakladatelé“, že jenom Britský politický systém přizpůsobili svému záměru. Skutečná republika totiž musí být útvarem, v němž nejvyšší představitelé, především ústavní činitelé nejsou nic víc, než vysocí až nejvyšší úředníci realizující rozhodnutí svého jediného zaměstnavatele, tedy občanů. V jejich rukou proto nesmí být žádná rozhodovací moc. Politici na všech stupních by ve skutečné republice měli být jen a jenom správci aniž by byli nositeli jakékoliv moci rozhodovací, a už vůbec ne moci nařizovací ba až diktatury vůči jedinému nositeli skutečné moci. Politika jako služba realizující všeobčanský zájem. To je tresť, která prakticky ve společenství osob svobodné vůle je velice těžko realizovatelná, leč jsem si jist, že proveditelná je.

Ne ovšem systémem podle Amerického předpisu, teoretizujícího o jakýchsi zástupcích lidu. I kdyby byli andělské povahy, tak dřív nebo později se z nich doslova „přirozeně“ vždycky stane sebranka usurpující si nadvládu nad komunitou, která je volbami vygenerovala a jíž měli původně pouze a jenom sloužit. Považuji celou tu složitou teorii ústavních modelů vyvažování moci, různých těch pilířů moci za vědomý podvod. Právě proto, že demokracie coby vláda lidu nemůže být systémem který svrchovanou moc předává na jakési své „vyvolené“, třebas i sebevětší většinou zvolené.

Jsem si vědom toho, že by takové užívání moci bylo zpomalením „pokroku“. Leč skutečný vývoj by byl podle mě opravdovým pokrokem a ne ve většině případů progresivistickým zahnáním sama sebe do slepé uličky, z níž se skoro vždy uniká pouze válkou. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

TERMINOLOGICKÉ UPŘESNĚNÍ

Ve svých textech o sionismu a sionistech jsem několikrát napsal, že ne každý sionista musí být Židem.  Včera jsem narazil na publicistu, který totéž tvrdí o Anglosasech. Proto když prý píše o etnických Anglosasech, tak použije velké začáteční písmeno a když píše o politických anglosasech, tak naopak písmeno malé. Tato praxe se mě líbí a boudu ji nadále v tomto smyslu užívat. To jenom pro pořádek, alias přesnost vyjadřování. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

PELEGRINIHO VSTUP DO DĚJIN

Včera jsem obětoval víc jak hodinu času, abych se podíval na ceremoniál, spíše už rituál, inaugurace prezidenta Slovenské republiky. Celý pořad Slovenské veřejnoprávní televize trval snad čtyři hodiny, takže jsem ztratil pár dlouhých minut vyhledáváním zásadních scén ritu. Viděl jsem inauguraci ze Slovenska poprvé, takže s pomocí reportérů zmíněné televize jsem se poučil že jde už o vypracovaný scénář, a od „odborníka“ se dověděl, co která část ceremoniálu prezentuje. Řekl bych, že si na Slovensku vypracovali na můj vkus poněkud až orientálně pompézní ceremonii, ovšem mojí ženě se to líbilo a tvrdila, že je to celé slavnostnější, než u nás. Osobně mám na takové události svůj ustálený názor. Čím větší pompa, tím hůř, a hlavně to neodpovídá podstatě občanskosti republiky. Tečka.

Seriál ceremonie spočívá z několika ustálených dílů. Slib prezidenta, jeho inaugurační projev, přehlídka prezidentské stráže a vybraných reprezentantů armády, vždyť prezident je jejím vrchním velitelem, slavnostní mše v katolickém chrámu a převzetí prezidentského paláce. Tyto všechny scény jsem si nenechal ujít, i když ty poslední dvě jsem si sestříhal a projev jsem vůbec neposlouchal. Raději si přečtu jeho ohlasy.

Za celá léta samostatnosti nesleduji politiku na Slovensku. Jednak to v mých očích není stát, ale jakýsi pokus malého národa o státnost. V mých očích je hranice státu někde mezi deseti až patnácti miliony obyvatel, v některých případech i více a podstatné je, že ten nutný počet se neustále zvětšuje. K osobě Pelegriniho coby politika se tedy nemohu vyjádřit. Na můj vkus se prezidentem stal příliš brzy, vždyť nemá ještě ani padesát let. Jeho zvolení mě snad pouze dokazuje, že Slovensko poněkud lidsky vyspělo, když zvolilo geje, který to na počátku kariéry zapíral.  Slovensko je totiž ještě pořád silně katolickou zemí. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

NEJ(NE)MOCNĚJŠÍ VŮDCE VOJŮ

V dějinách byli určitě vůdcové národů či států, kteří byli tělesně mnohem více nemocní, než je Biden. Leč silně pochybuji, že byl někdy v čele země tak silně dementní stařec. Jestliže jeho lékaři a především lídři jeho strany se zaklínají, že je v pořádku, že je už pouze starý, pak si troufám tvrdit, že by měl být navržen na „Oscara“, za abnormálně perfektní ztvárnění dementní zombie. Pokud by někdo sesbíral všechny jeho trapasy, přeřeknutí, ba až bláboly, pády a ostatní projevy nenormálního člověka, pak by to už jistě vydalo na dlouhý dokument. A pokud by se do něj mohly dostat i scény z jeho porad a státnických jednání, při nichž je jen několik účastníků, tak by to vystačilo jistě na dlouhý celovečerní film. Je tragédií národa, že takový člověk je pořád v jeho čele. A jelikož je vůdcem dosud nejmocnější země světa, tak je to pro veškeré lidstvo nenapravitelným rizikem. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

TŘI VÝVOJOVÉ STUPNĚ KOLONIALISMU

Již delší dobu přemýšlím nad tou tak zvanou Západní „civilizací,“ především nad jakýmisi evropskými hodnotami, kvůli kterým jsou současní pohlaváři EU ochotni vyvraždit nejméně tolik procent lidí v Evropě, kolik jich ztratila za třicetileté války. Za jednu ze základních hodnot Evropy považuji kolonialismus. Ten má podle mého pohledu tři historické fáze, rasistickou, kapitalistickou a financialistickou.

První fáze je spjata s dějinami zámořských objevů. Evropané v nich pro sebe objevili prakticky veškerou světovou souš a aniž brali ohled na jejich obyvatele, většinu oněch území prohlásili za majetek evropského vládce, který zámořskou výpravu financoval. Evropané ve své nadutosti z velké části „domorodce“ považovali za méněcenné lidi, dokonce někdy jako přechodné tvory od lidoopů k člověku. Označení rasistická kolonizace proto považuji za naprosto adekvátní. Rasismus samotný pak za významnou evropskou hodnotu realizovanou již za dob nenávisti katolíků k Židům.

Druhá fáze se v žargonu politiků a médií zove neokolonialismem. Jelikož předponu neo neuznávám, označil jsem tuto fázi za kapitalistickou. Kolonie totiž od kolonizátorů milostivě obdržely formální svobodu, leč exkolonizátoři si zajistili ekonomickou spojitost, díky níž kdysi anektované země nadále vysávaly.

Zatím poslední fázi začala v mezinárodních vztazích aplikovat USA po tak zvané druhé světové válce. Zahájena byla Brettonwoodským měnovým systémem, upevněna „petrodolarem“ a po rozpadu SSSR diktována převahou USArmy. Rentiérský financializovaný kolonialismus – praxe to současných USA znamená, že díky monopolizaci dolaru získávají Spojené státy možnost mít každým rokem o bilion dolarů vetší spotřebu, než samy vyprodukují. Rozdíl prakticky vysají ze zbytku světa. To není jen nová forma kolonialismu. Toto je také forma chorobné misantropické mentality. Většina Američanů je totiž skálopevně přesvědčena, že jsou důležitější a civilizovanější než ostatní, a proto mají nárok na to aby je okrádali, ba až ponižovali. Ti cyničtější, především z řad vládnoucí vrstvy, realizují tuto praxi prostě proto, že mohou. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

ŠPATNÉ PŘÍŠTÍ EVROPY

„Vítám skutečnost, že spojenci snížili nebo oslabili omezení na použití zbraní proti vojenským cílům na ruském území. Ukrajina má podle mezinárodního práva právo na sebeobranu. A právo na sebeobranu zahrnuje i údery na legitimní vojenské cíle na území agresora, Ruska. Jinak by to bylo jako bychom je žádali, aby se pokusili bránit s jednou rukou přivázanou na záda. Sebeobrana není eskalace. Sebeobrana je právo zakotvené v Chartě OSN. A my máme právo pomoci Ukrajině toto právo bránit. A tím se spojenci NATO nestávají stranami konfliktu“. To je v tuto chvíli poslední výron psychopatické mysli Stoltenberga, dokonce i po Putinově varování. Evropa proto nemá příznivé vyhlídky. Dementní Biden v Unii Americké a psychopatičtí „macronsko-scholzovští“ fírerové v Unii Evropské jsou zárukou špatných konců půltisícileté nadvlády Evropy nad planetou. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

SJEDNOCENÉ NĚMECKO? PRDLAJS!

Historikové kdysi proces zahájený 3.10.1990 označili za druhé sjednocení Německa. Formálně tehdejší NSR a NDR vytvořily společný stát. Kdo se podívá na povolební mapu dvou posledních voleb do EP musí jasně viděl, že k sjednocení prakticky zatím nedošlo. A to nejen politickému, protože volby ukazují všeobecné celospolečenské klima v zemi, tedy převážně ekonomicko-sociální, až po to politické. Za pár měsíců to bude už třicet pět let, co vládne současná politická garnitura. A výsledek jejího snažení je nesporně neutěšený. Při tom stejní neumětelové si troufají sjednocovat celou Evropu. Jde o poněkud přehnanou pýchu politických nýmandů a jejich lokajů. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.