Po celý letošní rok jsem přesvědčen, že strana Demokratů chystá na Trumpa pasti. Napřed to byly soudy, pak nepřetržitá dehonostační mediální tažení, a očekávám že na poslední chvíli změní kandidáta na prezidenta a tím Trumpovi seberou vítr z plachet. On totiž svou předvolební kampaň postavil pouze na deklasování Bidena, což je poměrně snadný styl klání. Ovšem pokud se proti němu na poslední chvíli postaví mladý kandidát, pak fanfarónství, narcismus a pýcha Trumpovi bude spíše škodit. Tak asi uvažovalo mnoho přemýšlejících lidí, kteří sledují politický cvrkot světa. Po prvním televizním klání to pregnantně vyjádřil jako obvykle Elon Musk. Řekl, cituji: „Událost byla přípravou na nahrazení současného prezidenta coby kandidáta na post budoucího“. Konec citace. Bidenova kamarila totiž musí být donucena změnit svůj názor tlakem vlivných politiků Demokratické strany, kteří tím budou reagovat na veřejné mínění voličů. Na můj vkus ale Demokraté nevydrželi s nervama a celou výměnu nezvládli už proto, že ji neutajili a nevyšli s ní opravdu až na poslední chvíli, takže i Trumpův tým má čas na potřebnou změnu taktiky. Ovšem pokud mu to sám Trump ve svém egoismu dovolí. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Až pokud mi paměť sahá když se mi něco hnusilo, tak jsem o tom tvrdil, že je to „fialový hnus“. To sousloví bylo v mém okolí dlouhodobě všeobecné, takže jsme nikdo nezkoumali, odkud se vzalo. Ani ne po dvou měsících panstvování toho nedbale holeného akademika jsem uznal, že teprve teď naše dávné rčení odpovídá skutečnosti. Ovšem tím stupeň mého nevraživého opovržení k nejvyššímu signalistovi bohužel neskončilo. Při nedávné návštěvě prezidenta Slovenské republiky ten fanatický pacholek ukronacistů, momentálně ve funkci premiéra ČR nedržel raději hubu a vyplivl z ní další urážku slovenské vlády. Pod tlakem veřejnosti, ba dokonce svých nohsledů to chtěl nějak napravit a vypotil takovou nehoráznost, že bych mu z fleku rozbil hubu, kreténovi. Takže od včerejška tento válečný zločinec ztratil pro mě jméno. Už vždycky jenom Špinavec a nijak jinak. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Dvě prohlášení úřadu komisaře pro zahraniční politiku EU. První, cituji: „Evropská unie zakázala ruská média v rámci boje proti dezinformacím“. Konec citace. Druhé, cituji: „Ruský zákaz médií svobodného světa je „neoprávněnou cenzurou.“ Konec citace. Komu to není jasné, to je podle Foltýna, „komunikačního to plukovníka“, nepřítel státu a EU. Nemylme se, že jde o pověstný dvojí metr, to je jednoznačně realita válečného stavu. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Americký soud na Mikronéských ostrovech Severní Mariány osvobodil Australského občana po 1901 dnech věznění. Považuji to za vítězství práva na informovanost nad válečným právem. Jako upomínku na Assangeho si tu ukládám jeden jeho poučný výrok, cituji: „Pokaždé, když jsme svědky nespravedlnosti a nekonáme, trénujeme svou povahu, aby byla v její přítomnosti pasivní, a tak nakonec ztratíme veškerou schopnost bránit sebe i ty, které milujeme.“ Konec citace. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Německé ministryně zahraničí Annalena Bärbock dne 18.6.24 skutečně „zazářila“. Na dotazy novinářů o přípustnosti používání symbolů Třetí říše ukrajinskou armádou vyplodila tento myšlenkový kotrmelec, cituji: „Jestliže dříve byl tento symbol spojován s nacistickým režimem některé z evropských zemí, dnes jej nosí lidé, kteří bojují za své právo na nezávislost, můžeme říci, že se Ukrajině v očích svobodného světa podařilo rehabilitovat hákový kříž a proměnit jej v symbol svobody, symbol boje o jejich existenci. Dnes není důvod k negativnímu postoji k těmto symbolům, pokud jejich nositelé bojují s ruskou agresí.“ Konec citace. Tento výmětek fanatické mysli je opravdu unikátem, ne nepodobným kličkování slavných advokátů u soudních obhajob mafiánů. Musím konstatovat, že člobrda který uvedený „argument“ vykonstruoval si zaslouží pracovat pro mnohem pozitivnějšího zaměstnavatele, než je zločinné ministerstvo tradičního zlosyna světové politiky. Původně jsem chtěl nechat tento výkal mozku bez povšimnutí, ale dneska jsem narazil na podobný argument přetavující zločin v záslužný čin. Ukrajinci zaútočili Americkými raketami na Krym, ovšem na civilní objekty. Na kritiku že je to terorismus z kanceláře klaun-exprezidenta zaznělo, že jde o příklad boje proti „civilním okupantům“. Takže v chorých myslích zoufalců je takové chování v pořádku. Další to obohacení slovníku politiky, civilní okupant, coby válečný nepřítel. Konec konců Sionisté z Izraele také při likvidaci Gazy zabíjejí civilisty, protože prý stejně jsou všichni zakuklenými teroristy Hamásu. Všechno to není nic nového pod sluncem. Dějiny přece znají výrok papežského legáta po dobytí Jeruzaléma, který křičel: „Pobijte je všechny, Bůh už si ty své přebere“. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Troufám si tvrdit, že v této etapě lidské historie nelze oportunisticky sedět na dvou židlích. Každý stát se musí rozhodnout. Buď půjde s anglosaským Západem, nebo s kolektivním jihovýchodem. Proto také od počátku považuji za nejslabší články BRICS indii a Brazílii. Indii proto, že dlouhá Britská okupace v ní vytvořila velkou skupinu dosud vlivných kompradorských politiků, a Brazílii proto že k budování nového světového řádu nestačí pouhá tradice nenávisti k dosavadnímu Hegemonu-USA. K tomu je především nutná pozitivní motivace, jakou má kupříkladu ČLR. Proč to píši právě dneska? Proto že jsem na webu Ruskaja věsna našel následující zprávu, cituji: „Vietnam po návštěvě ruského prezidenta prohlásil Spojené státy za strategického partnera. Den po návštěvě Vladimira Putina navštívil Vietnam náměstek ministra zahraničí USA Daniel Kritenbrink“. Konec citace. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

„Buď Rusko vyhraje, nebo bude zničen celý svět“, jsou slova Vladimira Solovjova v rozhovoru pro deník Weltwoche. Ten je docela vhodné si přečíst. Kdo chce pochopit duši Ruského Žida ten by si jem měl dokonce alespoň na webu https://zvedavec.news/komentare/2024/06/10134-13-zemi-jpodepsalo-dohodu-o-vyvolani-globalniho-hladomoru-znicenim-zasob-potravin.htm prostudovat. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Petr Drulák včera publikoval text, který je vyvěšen na webu https://casopisargument.cz/57897 , a končí jej následujícím závěrem, cituji: „Realita mezinárodního řádu je přitom taková, jako byla vždy. Ve světě jsou různá mocenská centra, každé z nich je přesvědčeno o své vlastní výjimečnosti a právu uskutečňovat své zájmy. Pokud se jejich zájmy střetnou, mají několik možností. Mohou uznat oprávněnost vzájemných nároků a dohodnout se na nějakém kompromisu, jako USA a Sovětský svaz v sedmdesátých letech. Anebo se objeví hráč, který trvá na tom, že pouze jeho nároky jsou oprávněné a nároky těch ostatních nikoliv. Pokud má dostatečnou mocenskou převahu, může ostatní přinutit, aby se mu podřídili, jako USA v devadesátých letech. Pokud tuto převahu nemá, a přesto trvá na vedení, vyvolává válku. A tady jsme dnes. Dost daleko na to, abychom řešili, jakou báchorkou chce Západ obhajovat něco, nač nemá sílu, ani nárok“. Konec citace. Celý text je polemikou s pojmem mezinárodní řád založený na pravidlech a doporučuji ho k přečtení každému, nejen tomu, koho interesuje mezinárodní právo. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Dvoudenní potlach s velkohubým názvem „Mírová konference“ posílil mé dávné přesvědčení, že jedinou možností jak zachránit lidstvo před utrpením jaderného válčení je přísné až neprodyšné rozdělení světa lidí na dva izolované tábory. Opravdu jako za studené války. Jinou variantu nevidím, i když se na první pohled zdá, že jde pouze o odložení definitivního řešení. Nejde. Tentokrát v soupeření Anglosasy vedeného Západu a zbytku světa je vítěz jistý. Čas pracuje prom ty druhé. Ti první si toho jsou velice dobře vědomi, proto dělají všechno proto, aby došlo k válečné konfrontaci, protože jsou dosud ještě dost silní, takže věří v udržení své privilegovanosti. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Když jsem se včera pustil do mého pojetí republikánství, tak bych se dneska rád zbavil svých představ o tak zvané přímé demokracii. Byl jsem kdysi členem Hnutí za přímou demokracii, které vedl brněnský filosof Milan Valach. Naprosto jsem totiž souhlasil s jeho základními myšlenkami, které zde pro pořádek zopakuju:

Kapitalismus je založen na sobectví.

Současný neoliberalismus je projevem nepokorné pýchy. Je náboženstvím svého druhu, v němž byl na boha povýšen Trh.

Jde o klasickou třídní válku. Elity se snaží zvětšit svoji moc. Vlády ztrácejí kontrolu nad ekonomikou, sociální stát se rozpadá.

Zákony trhu ale přestávají okamžitě platit, když jde o zájem superkapitálu.

Skutečným zdrojem moci je vlastnictví.

Bylo by velkou iluzí domnívat se, že řešením tohoto problému je vlastnictví státní. 

Samospráva v řízení podniků a aplikované prvky přímé demokracie ve všech obcích jsou základem této nové organizace, která musí být bez nadřízenosti svou formou i obsahem. O moc se nebojuje. Moc je škodná, kterou je třeba zničit.

Ani na Islandu či ve Švýcarsku se nejedná o přímou demokracii, ale o prvky přímé demokracie.  

Na důležitá místa v parlamentu a státní správy se často dostávají lidé, jejichž hlavní kvalifikací je ochota udělat pro svou stranu doslova cokoli. I když už nějaký čas uplynul, stále si živě pamatuji poslance za ODS Jana Moravu, jehož hlavním úkolem bylo sledovat a vydírat poslance jiných stran.

Poslanci jsou po svém zvolení prakticky neodvolatelní. Podle ústavy jsou zodpovědní jenom svému svědomí.

     Hnutí, v jehož čele působil mnoho let po jeho smrti postupně zašlo na úbytě. Zdálo se, že bude nahrazeno hnutím a později stranou Tomio Okamury. Ovšem z uvedených zásad jasně plyne, že mě absolutně neuspokojovala strana vedená Tomio Okamurou a neuspokojuje mě stále víc a víc. Holt reálná politika je něco jiného, než představy o společnosti, v níž by byl hlas občanů co nejúčinnější, v čemž je, alespoň podle mě, smysl snah o přímou demokracii. Nemůže proto jít pouze o referendum, odvolatelnost politiků a volby nejvyšších funkcionářů všemi občany dané komunity.

     Podle mě v přímé demokracie musí být především zajištěno, aby bohatství nevytvářelo privilegovanost. Musí být zrušeno soukromé vlastnictví produkčních zdrojů, sítových sfér hospodářství a médií. V žádném případě nelze mít banky a jiné peněžní instituce v soukromém vlastnictví. Veškeré veřejné vlastnictví musí mít odpovědného, kdykoliv odvolatelného správce vybíraného volbou, či losem občanů dané komunity. Politika musí být službou a ne uplatňováním moci, nadtož nadvládou či dokonce diktaturou. Každý politik musí být odvolatelný tím okruhem voličů kteří jej volili. Musí být určeno, o kterých problémech jsou správci věcí veřejných povinováni vypsat plebiscit. Referenda z iniciativy občanů musí být zdrojem změny anebo alespoň diskuse o ní, dokud její problém není vyřešen. Každé rozhodnutí politiků musí být možné protestovat u rozhodčích orgánů, až eventuálně soudů. Občané by měli mít právo na vytváření oddílů sebeobrany. Prvky občanské neposlušnosti by mohly opět omezovat pouze soudy. Soudci by měli být na všechny typy a úrovně soudů vybíráni losem z kandidujících odborníků. Neměli by mít doživotní mandát. O mezinárodních vztazích typu nepřátelství, či dokonce válčení by nikdy neměl rozhodovat nikdo jiný, než občanský plebiscit. Od základních škol musí být prioritou vzdělávání všech ve věcech veřejných. Odměny za výkon funkcí až po ty ústavní musí být srovnatelný s ostatními mzdami a platy. Společenství musí každému garantovat bydlení, základní životní úroveň a péči v nemohoucnosti. Z zdraví a bezpečnosti musí být prioritou. Původci negativních jevů musí být izolováni. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.