…co Rusko zahájilo vojenskou intervenci na Ukrajině za uznání svého požadavku zajištění bezpečnosti vlastního národa a státu. Nazvalo ji Speciální vojenská operace Ruské armády na území Ukrajiny. Za rok se povedlo tento regionální ozbrojený konflikt povýšit na válku Západu proti Rusku a dohnat jej na hranu jaderného střetu. Samozřejmě, že největší škodu utrpěla Ukrajina, a pak Rusko. Ovšem prvním skutečně poraženým v té válce je západní část Evropy, především Německo, Francie a méně pak jih a sever. A to proto, že se celá EU stala novým typem kolonie USA. Osobně nevidím šanci na vyhnutí se omezené jaderné válce s použitím taktických jaderných zbraní. Pokud k ní skutečně dojde, určitě se omezí pouze na území bývalých satelitů SSSR, Američany vtipně vmanévrovaných do tak zvané Bukurešťské devítky. Za celý rok mě v této „kauze“ překvapily pouze dvě informace. První o podvodu s Minskými dohodami a druhá o tom, že ČR dodávala zbraně Ukrajině už před zahájením vstupu ruských vojsk na Ukrajinu. Dneska se samozřejmě vyrojily desítky superobsáhlých analýz, komentářů, úvah a jiných žánrů, ze kterých se soudný člověk, který sledoval po celý rok vývoj problému nedověděl nic nového.

Zásadní podstatou totiž je, že svět je rozdělen, na absolutně černé a bílé, kteří všichni mají jasno a nedovolí ve svých řadách promlouvat nikoho, kdo by jenom slovíčkem naznačoval náznaky poněkud alternativního pohledu. A co je nejstrašnějšího, že rovněž absolutně není schopna, nadtož ochotna poslouchat druhou stranu. Právě v tom je naprostá bezvýchodnost, která žene svět samospádem do katastrofy. Existují jen a pouze krajní pozice a mezi nimi nepřekonatelná zeď, vedle níž bývalá železná opona studené války byla selankou.