„On (Zelenskyj – pozn. red.) řekl, že ruský jazyk nebude státním jazykem. Ale v podstatě na tom nikdo nijak zvlášť netrvá. Prvním krokem, který nezávisí na žádném přání Zelenskyho ani nikoho jiného, ​​je zrušení všech zákonů, které v hrubém rozporu s Chartou OSN zakazovaly ruský jazyk a kanonickou Ukrajinskou pravoslavnou církev. Proto se snaží přesunout těžiště tohoto problému, řečmi o ruštině coby stáním jazyku“ řekl šéf ruského ministerstva zahraničí LAVROV.

„Evropské elity se staly rukojmími vlastní agresivity. V zemích, kde neexistuje žádné zjevné mírové hnutí, kde se rusofobie nejen vštěpuje, ale již byla přijata jako oficiální zahraničněpolitická doktrína, je velmi snadné uvěřit, že Rusko se připravuje na útok“. Píše Německý novinář Patrick BAAB.

„Ve skutečnosti kapitulaci Ukrajiny připravili ti, kdo tlačili ukrajinské úřady k víře v myšlenku ´vítězství na bojišti´, ačkoli si byli vědomi, že je to nemožné. Ti, kdo dodávali zbraně Kyjevu. Ti, kdo lhali a podpláceli Ukrajince falešnými sliby, jsou zodpovědní za tento konflikt a vážnou hospodářskou a finanční krizi v EU“. Sdělila světu Marija Vladimirovna ZACHAROVA, populární to mluvčí ministerstva zahraničí Ruska.

„Vstup Ukrajiny do EU zajistí její rozpad“. Hořekuje Stefan J. BOS.

„Představte si, kdyby se dvě největší ekonomiky demokratického světa nedohodly a začaly obchodní válku – radovali by se z toho jen v Moskvě a Pekingu,“ Omlouvá stupidně svou neschopnost oponovat Trumpovi Ursula von der LEYEN.

„Je to selhání lidstva, že jsme nezískali kontrolu nad situací v Gaze“. Roní krokodýlí slzy Alexander STUBB, současný prezident Finska.

„Izrael řídí skupina maniaků“, konstatuje ex-premiér Izraele (2006-2009) Ehud OLMERT.

     „Útok na ropovod Družba přímo ohrozil energetickou bezpečnost Slovenské republiky. Takové něco si budoucí partneři v Unii a spojenci nedělají“, vzlyká Tomáš LONGAUER, politik Slovenska.

„…nejchráněnější a nejcennější informací, kterou musí Zelenskyj za každou cenu střežit je skutečný počet jeho vlastních lidí, kteří jsou mrtví nebo pohřešovaní…mnohamiliardový podvod, do kterého jsou zapleteni jeho vlastní generálové, v rámci kterého jsou platy mrtvých nebo pohřešovaných ukrajinských vojáků přesměrovávány do jejich kapes“. Zjistil Britský válečný zpravodaj Marti JAY.

     „Ukrajina, která nebojuje s Ruskem, nikoho na Západě nezajímá“, tvrdí ruský novinář Rostislav IŠČENKO

„V Trumpově dekadentním světě reality show je každý globální konflikt jen další ´mýdlová opera´, kterou lze ´vyřešit´ penězi a trochou mediálního kouzlení“. Tak hodnotí bloger značky SIMPLICIUS podstatu Trumpova řešení válek ve světě.

„…důsledkem Trumpova hrubého odmítnutí ruských právních námitek je otřes samotného ´řádu založeného na pravidlech´. Tím, že ignoruje jasně legitimní obavy o právní status jedné ze stran (Konfliktu na Ukrajině), dává světu najevo, že tento řád je ve skutečnosti založený na svévoli a pokrytectví. Ještě jednou SIMPLICIUS.

     „Trumpova absolutní normalizace genocidy učinila z celé civilizace Divokého západu spolupachatele…´krvavá touha v Gaze´, probuzená Tórou, žene ´mesiášský, extrémní sionismus až ´k barbarství´. A přesně tam se nyní nacházíme – s povolením zabíjet, které nám poskytuje zlý a netolerantní Bůh: Jahve“. Píše Brazilský novinář Typu E. E. Kische, Pepe ESCOBAR.

     „Možnosti nabízené Západem ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu jsou jednostranné…“, konstatovala Marija Vladimirovna ZACHAROVA.

„Izraelský lobbystický vliv na naše politické otázky a politiky je větší než vliv amerického lidu,“ říká populární americký mediální moderátor Jonathon Owen SHROYER.

„Když veřejnost přijme ideologické stereotypy, že každý konflikt je bojem mezi dobrem a zlem, nebo mezi liberálními demokraciemi a autoritářskými státy, pak se válka stává ctnostnou a diplomacie zradou“. Píše Norský profesor Glenn DIESEN výzkumník ekonomiky Euroasie.

A OPRAVDOVOU PERLU NAKONEC.

     „Já si mohu dělat co chci. Jsem prezident USA“, nechal se slyšet vznětlivý narcista D.T.

A dneska ve svodce tisku jsem našel obdobný citát pana D.T. ještě z dob, kdy politiku neprovozoval. Ten citát zní: Sovětský svaz by se nikdy nerozpadl, kdybych byl generálním tajemníkem ÚV KSSS“. Jenže nevím, zda to není ve skutečnosti vtip, leč i tak by to byl dobrý vtip. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Není to zas tak dávno, co vůdčí politici Katalánska vypsali referendum o odtržení této provincie od Španělska. Centrální vláda je sice napomenula, leč referendum nezakázala. Výsledek referenda politická třída Katalánců interpretovala jako souhlas s odtržením. Vláda Španělska problém řešila měkkou silou. Několik vedoucích politiků Katalánska zavřela, jiné postavila před soud a jinak stíhala.  Asi rok pak musela trpět rozhořčení Evropské politické kasty a domácí kritiku. Ovšem „lid“ Katalánska prakticky mlčel. Nepostavil se za své představitele, nadtož aby hromadně povstal. Takže. Dneska už je dávno ticho po pěšině.

Když na Ukrajině nacionalisté provedli převrat, dvě z dvaceti sedmi „óblastěj“ nebyly ochotny podřídit se nové vládě a její představitelé zorganizovali rovněž něco jako referendum s tím, že nakonec prohlásily jimi spravovanéáúzemí za svrchované politické subjekty. Novopečená vládci Ukrajiny problém řešili tvrdou silou. Poslali na obě „republiky“ centrální armádu, a začali jejich obyvatele zabíjet, ba až prachsprostě vraždit. A výsledek? Dočkali se speciální vojenské operace Ruské armády na území Ukrajiny.

Dvě země, dvojí vladařský mrav. Jedna doslova starodávná, kde mocní umí vládnout. Druhá naopak věku zdivočelé puberty, kde mocní neumí nic jiného než chrastit zbraněmi. Výsledky pak tomu odpovídají. Holt vládnout se musí umět. Už za císaře pána v říši Habsburků imperátor rovněž musel řešit problémy vládnutí. Pokud se feudálovi bouřili poddaní, tak tam musel poslat své vojáky, ale jakmile se to dotyčnému stalo vícekrát, tak mu feudum odňal. Mírným způsobem, čili nařízeným sňatkem, nebo tvrdě, konfiskací a prakticky bez náhrady. Konec konců traduje se, že i Lubomír Štrougal coby předseda vlády ČSSR pronesl rovněž základní ideu socialistického vládnutí, a to velice pregnantně, když prý řekl; musíme dělat tak, abychom nenasrali dělníky. Komínářů k tomu netřeba. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

     „…je čínský prezident Si Ťin-pching – dnes bezpochyby nejmocnější muž světa…Putin je dnes spolu s Trumpem a Si Ťin-pchingem součástí nového triumvirátu. Konstatuje vysokoškolský pedagog Ivo BUDIL

     „Teď nebudu zacházet do podrobností, ale mnoho odborníků, kteří pracovali v Los Alamos v USA, zároveň spolupracovalo i s Ruskem. Nejednalo se o triviální špiony v pravém slova smyslu. Vůbec to nebyli špioni. Byli to prostě inteligentní lidé, kteří chápali, že aby lidstvo ochránili před džinem, kterého pouštějí z láhve, je třeba vytvořit rovnováhu. To udělali tím, že pomáhali pracovat i našim vědcům“. Putin coby prezident Ruska v roce 2025.

„Víte, že slovo ´elita´ se do značné míry zdiskreditovalo těmi, kdo bez jakýchkoli zásluh vůči společnosti považují sami sebe za jakousi kastu se zvláštními právy a výsadami. Zejména mám na mysli ty, kteří si v předchozích letech naplnili kapsy na úkor různých procesů v ekonomice od 90. let. Ti rozhodně nejsou elitou. Pravá, skutečná elita jsou všichni, kdo slouží Rusku, pracující a vojáci, kteří svou oddanost prokázali skutky, a ne ti, kdo si plní kapsy“. Tak mluvil Putin k Ruské mládeži před prázdninami. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Problematika příměří.

     Na počátku konfliktu na Ukrajině dosáhly Německo a Francie Putinova souhlasu s příměřím, zatímco se vyjednávalo mírové ujednání. Tyto snahy byly nazvány Minské dohody…Ale dopadlo to nečekaným způsobem…Po období příměří a vyjednávání německý a francouzský vůdce veřejně přiznali, že Putina v příměří podvedli. Přiznali, že jejich skutečným cílem nebyl mír. Chtěli získat čas, aby se Ukrajina mohla lépe vyzbrojit pro boj s Ruskem. Píše William DUNKERLEY v textu na webu https://www.pokec24.cz/blog/william-dunkerley-friedrichu-merzi-zblaznil-jste-se/ . Tento argument podporující rozhodnutí Putina už nepotřebuje další prohlubování, myslím si. Každý člověk přemýšlející vlastním mozkem uzná, že Rusko bylo podvedeno a nemá tedy absolutně žádný důvod politickému Západu, především duetu EU + Británie, důvěřovat. Dovolím si na tomto místě poznamenat následující. Považuje Británii za dominantního rozeštvávače světa. Ovšem tak jako v Ruské Federaci je nejvlivnějším národem Ruský národ, tak v jakési „personální unii Britské“ je zase vládnoucím národem Anglické etnikum. Takže nechci dále urážet Skoty, Welšany a budu, pokud si to uvědomím, vždycky psát o Anglii a ne Británii, coby největší zrůdé Evropy.

Problematika osobního jednání Putina se Zelenskym.

Zelenskyj ve své nenávisti k Rusku prosadil zákon, který zakazuje jednání s Ruskem a jmenovitě Putinem. Takže napřed ať ex-komik ten zrůdný zákon zruší a pak teprve vykřikuje, že chce jednat. Za druhé. Po celé období Putina jen ostouzel a před mezinárodním společenstvím urážel a obviňoval. Kde v sobě bere tu drzost podívat se mu nyní do očí! Za třetí. Pokud vím, Putin již dlouhou dobu jeho jméno ani nevyslovuje. Takže animozita mezi těma dvěma je taková, že společné jednání, nějaké podáni ruky je mezi nimi vyloučeno. Za čtvrté jde o problém legitimity. Jedni znalci tvrdí, že Zelenskyj de jure už není prezidentem, čili není kompetentní k zastupování své země. Pochybuji, že existuje soudně ověřený překlad Ukrajinské Ústavy do češtiny, takže jsem ji ani nehledal. Ovšem na netu je celá plejáda názorů a argumentů pro i proti tvrzení, že Zelenskyj je prezidentem. Ze zkušenosti je jedno jisté. Pokud by i nakrásně podepsal mír, jeho nástupci by ho vždycky mohli zpochybnit. Vždyť každý ví, že právníci dokáží i kolem Ústavy opravdová kouzla, ba dokonce věrohodně popřít své minulé rozhodnutí.

Problematika rozmístění vojsk NATO na území Ukrajiny.

Za vrchol cynického provokování v rámci jednání o příměří, ba dokonce mírového uspořádání, považuji nápady lídrů zpupného Západu o rozmístění vojsk NATO na území pozůstalé Ukrajiny. Jedním ze zásadních důvodů vzniku SVO bylo právě „roztahování se“ HATO po celé východní Evropě, až po bývalá území SSSR. Tento požadavek Západu je proto jasným důkazem, že Evropské státy NATO tím torpedují veškerá mírová jednání. Čti, jednoznačný doklad, že Evropa o míru s Ruskem ani vážně neuvažuje.

Sečteno a podtrženo. Mám odůvodněný názor, že Rusko nebude sjednat o příměří, Putin nebude vyjednávat se Zelenskym a Rusko nikdy nebude souhlasit s vojsky NATO na území Ukrajiny. Pokud s tímto nebude souhlasit Zelensky, či jeho „velitelé“ z EU, tak se bude bojovat dál. Bodka. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Duchovní svět je otráven. Oním toxikem je nenávist, čti, hluboká, dlouhodobě přetrvávající emoce či postoj intenzivního nepřátelství a odporu k osobě, skupině nebo objektu. Nedovedu si vzpomenout, kdy jsem se poprvé podivoval nad tím, že katolická církev mezi sedm hříchů hlavních zařadila hněv, čili krátkodobou emoci a ne právě nenávist, doslova otravu duševna, která je prakticky zdrojem projevů hněvu. Éra tak zvané „Studené války“ vznikla praxí třídní nenávisti. Vždycky jsem tvrdil, že to pro komunismus, socialismus a marxismus nebylo dobré ideové východisko ve snaze o zlepšení světa. Tehdejší globální politické klima jsem proto hodnotil jako otrávený duchovní prostor. Již delší čas jsem ale přesvědčen, že jsem se mýlil. Třídní boj byl pro naprostou většinu lidí neosobním vztahem bez zjevných známek nutně provázejících každou nenávist, a to i v případech, kdy byl, především pro politickou vrstvu, či třídu, dominantním politickým motivem.

Od konce Studené války celý globální politický prostor, alespoň na politickém Západě, v duchu liberální, čti též, kapitalistické ideologie prodělává metamorfózu. Z kolektivní, čili třídní motivace k politické angažovanosti je stále více realizován jako soutěž, konkurence, střetávání, konflikt a v konečné fázi boj až válčení každého s každým, a vlastně všech proti všem. Je tak vytvářen ideální prostor pro individuální pocity nenávisti s občasnými projevy až chorobného hněvu. Tak pomalu, leč jistě vzniká v naší části všelidské civilizace skutečně otrávený duchovní svět. Na negativní atmosféře tohoto prostoru mají vysoký podíl hromadné sdělovací prostředky. Všechny, tak zvané “hlavního proudu“ i opoziční, oficiálních institucí, i soukromých subjektů, jednotlivých politických stran, či vlivných jedinců.

A výsledek? Kdyby se dala nenávist v duchovním prostoru Západní společnosti nějak měřit, tak tvrdím, že její intenzita v každém současném dni by byla naměřena vyšší, než byla, alespoň v táboře socialismu za celou dobu Studená války. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Patnáctého srpna první dáma USA, paní Melanie Trump při loučení se svým chotěm před jeho odletem na Aljašku, mu do ruky vtiskla „milostné psaníčko“ pro Putina. Dopis plný lásky, lásky k dětem, samozřejmě pouze k dětem na trpící Ukrajině. Nehledal jsem text toho dopisu, takže nevím přesně, jak byl formulován. Na první popud jsem si ale oklasifikoval tuto aktivitu milosrdenství Slovanky, konkrétně Slovinky Melanije Knavs jako drzou provokaci. A velice mě potěšilo, že jsem asi nebyl sám. Koncem minulého týdne jsem se totiž dočetl, že manželka prezidenta Turecka, paní Emine Erdogan byla také iniciativní a poslala zase dopis madam Trump. V něm ji vyzývá k napsání izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi a naléhala na něj, aby ukončil humanitární krizi. Zdůraznila, že prioritou musí být práva dětí a dodržování mezinárodního práva. V dopise mimo jiné uvedla, cituji: „Stále máme šanci pro více než milion dětí, kterým se podařilo přežít v pásmu Gazy. Nastal ten čas…hrůzný dopad konfliktu na děti v Gaze…peklo na povrchu a dětský hřbitov pod zemí…Dokázali jste si představit, že termín ‚neznámý vojín‘ bude jednoho dne používán i pro děti? Dnes sousloví ‚neznámé dítě‘ na rubáších tisíců dětí v Gaze zasazuje nenapravitelné rány svědomí lidstva…“. Konec citací. Nevím, jak bývalá modelka, dneska už 55letá ženská zareaguje, ale facku dostala pořádnou. Upřímně za to děkuji skutečné první dámě. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

     „Setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce otevřelo otázku nového světového řádu“. Vysokoškolský pedagog Ivo BUDIL.

     „Ukrajina se stala obětí omylu evropských lídrů a jednání s Trumpem 18.8.2025 mělo zakrýt jejich vinu, ale stal se přesný opak“ Robert KALIŇÁK, ministr obrany Slovenska.

     „Pokud Zelenskymu tak strašně záleží na Ústavě Ukrajiny, je třeba začít jejími prvními články, které dodnes garantují zajištění práv rusky mluvícího obyvatelstva. V rozporu s ukrajinskou Ústavou byly schváleny zákony zakazující používání ruského jazyka a jiných jazyků na území Ukrajiny“. Konstatoval Sergej LAVROV.

„Dnes existuje pouze jeden stát, který navrhuje mír, jenž by byl kapitulací, a to je Rusko…Naší touhou je představit jednotnou frontu mezi Evropany a Ukrajinci,“ hlásá neustále bojovný Emmanuel Jean-Michal Frédéric MACRON toho času prezident Francie.

     „Lídři EU dělají vše možné, aby Trumpovu snahu uzavřít mír proměnili v „Minsk-3“ s dalším pokračováním hybridní války s Rusy…“ píše historik Sergej LATYŠEV.

     „Ursula není naše šéfka, ale úřednice, kterou si platíme“. Definoval postavení mocichtivé předsedkyně EK Viktor Mihály ORBÁN.

„Západ volá po spravedlivém míru a při tom ho che dosáhnout silou. To je nonsens, geopolitický nesmysl. Takovým mírem může být jenom důstojná kapitulace Ukrajiny“. Míní filosof Ivan HOFFMAN

„Prohlášení Evropy, že Ukrajina brání ´evropské hodnoty´, jsou přiznáním viny“, uvedl LAVROV ve svém rozhovoru.

     „Donbas už 11 let neuznává kyjevský režim a neúčastní se voleb. Luganská a Doněcká lidová republika jsou tedy již mnoho let nezávislými subjekty a nyní jsou zcela součástí Ruska…Co tedy Zelenskyj ztratí? Co ztratí kyjevský režim? Nic z toho nemá už 11 let. 11 let je dostatečné období na to, aby se o tom alespoň de facto mluvilo,“ tvrdí ex-premiér (2010-2014, za prezidenta Janukovyče) Ukrajiny Mykola Janovyč AZAROV.

„Emmanuel Macron by se měl tam (Na Ukrajinu) sám vydat – nasadit si helmu a vzít si zbraň“. Sdělil své mínění veřejnosti místopředseda vlády Itálie Matteo SALVINI. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Tuto glosu si dovolím otevřít názorem P. C. Robertse z dnešního přehledu tisku: „Hnací silou, která žene Západ do katastrofální války, je agenda sionistických neokonzervativců, známá jako Wolfowitzova doktrína americké hegemonie. ´Americká hegemonie zde ve skutečnosti znamená hegemonii Izraele, kvůli níž byly během prvního čtvrtletí 21. století obětovány americké životy, peníze a pověst. Výsledkem bylo zničení pěti zemí ve prospěch ´Velkého Izraele´, šesti, pokud započítáme Palestinu. Írán, sedmý v pořadí, čeká. Pro neokonzervativce je Írán žádoucí cíl ještě více než Rusko – protože stojí v cestě Izraeli. Rusko ne. Tak zvaný ´ukrajinský mírový proces´ což pravděpodobně znamená, že Trump chce stáhnout USA z přímé účasti, aby se mohl soustředit na Írán – pro Netanjahua. Pokud je tato interpretace správná, pak jakýkoli pokrok v ukrajinských jednáních neznamená mír, ale pouze další a širší válku“. Konec citace.

Současný významný komentátor, a v Reaganově administrativě vlivný úředník neřekl samozřejmě všechno. Trump je především typickým politikem anglosaských „demokratických“ tradic. Skuteční mocní USA v něm poznali možného realizátora svých zájmů, a tak si ho koupili. Nemíním zde vyjmenovávat všechny aktivity Židovské lobby v USA v tomto směru, stejně s vysokou pravděpodobností všechny neznám. Jen připomínám obrovské příspěvky na jeho předvolební kampaň, což je dostatečný argument, myslím si. A jako vždycky si personu pojistili tím, že na něj něco mají. Viz aféra Epstein. Trump tedy není ve své funkci svobodným aktérem. Musí plnit zadání nejvlivnější části Deep State USA.

Bohužel on se v problému vůbec neorientuje a pochopit ho je nad jeho schopnosti. Takže na jedné straně mění své názory mnohdy i několikrát za den, ale především realizuje naprosto protichůdná opatření. Rozhoduje se vesměs pod vlivem silnějších osobností. Je si stále více vědom své nedostatečnosti a tak dělá zoufale silácká gesta. Rozhazuje ultimáta, diktuje termíny. To všechno jen proto, že si neví s problémem rady. Jeho rozkazy časových lhůt jsou fakticky termíny pro něj samotného. Očekává jak budou spoluhráči pod tlakem reagovat, aby se rozhodl pro své další extempore.

Z celého toho chvatu na mě čím dál víc přichází děs. V tomto týdnu, myslím že dokonce před dvěma dny si zase vzpomněl na Bidena a poprvé ho jasně kritizoval tak, jako doposud nikdy. Napadl ho, že nedal Ukrajině šanci hrát plnohodnotnou bojovou hru. Povolil Ukrajině pouze se bránit a nedovolil jí útočit. Mě z toho plyne jediné. Trump je v časové tísni. Problém je pro něj složitý jak gordický uzel a tak ho vyřeší jako Alexandr Makedonský. Silou. Třeba raketami s dosahem na celou evropskou část Ruska. Potom…Ámen Maria s námi. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

…tak se jeden, na Ukrajině populární komediant začal vyjadřovat k politickým problémům. Včera jsem na webu https://t.me/s/cz24news v čase 15:01 našel video, kde tento klaun dost emotivně, jak prý bylo u něj zvykem, hovořil o sobě, své vlasti a jejích obyvatelích mluvících rusky, jako on. Přečtěte si přepis tohoto videa, cituji: „V Doněcku a na Krymu lidé chtějí mluvit rusky. Nechte je být, nechte je na pokoji. Na zákonném základě jim dejte možnost mluvit rusky. Jazyk nikdy nerozdělí naši rodnou zemi. Mám židovskou krev, mluvím rusky, ale jsem občanem Ukrajiny. Miluji tuto zemi a nechci být součástí jiné země. Rusko a Ukrajina, jsme opravdu bratrské národy. Znám miliony, znám tisíce lidí, kteří žijí v Rusku, skvělí lidé. Jsme stejné barvy, máme stejnou krev, všichni se navzájem chápeme, bez ohledu na jazyk.“ Tak mluví muž v bílém tričku s černým potiskem boxera Muhammada Alího, jménem Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj. Nechce se mi věřit, že jde o stejnou osobu jako je současný prezident Ukrajiny s prošlou mandátní lhůtou. Pokud ano, pak přerod tohoto muže je mnohem tragičtější než přerod jiného současného prezidenta, ovšem před tím generála a ne klauna. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Rusové odlétali 15.8. z Aljašky s vědomím, že vysvětlili Trumpově delegaci všechny důvody vzniku SVO a především své představy o zajištění budoucí dlouhodobé bezpečnosti Ruska na euroasijském super kontinentu.

Podle následných veřejných vystoupení členů Trumpovy administrativy a především Trumpa samotného se ale ukázalo, že z Ruského sdělení si jednotlivci odnesli rozdílná poznání.

Evropané a především Britové, kteří naopak velice dobře chápou Ruské stanovisko, si za ty necelé čtyři roky vypracovali nespočet protiruských argumentů, kterými ovlivňovali už Bidena a zkouší to nyní na Trumpově týmu.

Když pak Trump hodlal projednat se Zelenskym aktuální postoj a kompromisní návrhy Ruska, tak se do Bílého domu doslova a do písmene vnutili nejzběsilejší z Evropanů a v přesile osm na jednoho Trumpa ovlivňovali.

Tak vznikl současný galimatyáš.

Zelenskyj celý návrh Ruska odmítá a trvá na tom, že se hodlá setkat s Putinem a teprve s ním projednat návrh „agresora“.

Trump jako další krok celého vyjednávacího procesu proto připravuje osobní setkání Putina se Zelenskym a následně i svou účast na třístranném podpisu dohody o mírové smlouvě. A při své povrchnosti samozřejmě všchno chce mít ihned, pokud možno ještě dříve.

Trampův tým nadále považuje za jádro sporu pouze územní zisk Ruska, který je naopak pro Rusko až druhořadý.

Evropané pracují na projektu zajištění bezpečnosti Ukrajiny v době ukončení bojů, při čemž počítají, že v tom bude sehrávat úlohu jen a jenom NATO. Sice 18. 8. v Bílém domě souhlasili s mírovou dohodou, ale přece jenom ne všichni opustili své dogma o okamžitém příměří.

Rusko již 18. 8. pochopilo, že politický Západ prakticky neustoupil od svých postojů, ve kterých se považuje za vítěze války na Ukrajině čili oprávněného diktovat podmínky dalšího postupu řešení konfliktu.

Nerad vyjadřuji v problematice Ukrajiny své názory, protože se nelze spolehnout na trvalost informací. Díky především Trumpově „taktice“ se mnoho zásadních informací totiž mění i několikrát za den. Troufám si proto pouze tvrdit, že Trumpova fantazie vyprovokovaná Zelenskym o jeho jednání s Putinem se neuskuteční. Putin po všech těch invektivách a vulgaritách vůči sobě má k „té osobě“, jejíž jméno zásadně ani nevyslovuje tak velkou averzi, že je ochoten od ní osobně převzít pouze dokument o bezpodmínečné kapitulaci Ukrajiny. Za druhé si jsem jistý, že nikdy na území Ukrajiny nebude její bezpečnost garantovat jakékoliv uskupení vojsk politického Západu. Řešení ostatních problémů konfliktu na Ukrajině vidím doslova „ve hvězdách“. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.