ministerstvo války. Teprve před několika dny jsem se dostal k projevu prvního ministra války poválečného období Petera Briana Hegsetha proneseného při „otevírání“ nového ministerstva. Z 50. minutového projevu jsem si vybral pouze ty nejpikantnější nehoráznosti, cituji: „Dobré ráno a vítejte na ministerstvu války, protože éra ministerstva obrany skončila…Jeho původ sahá až do čtvrtého století v Římě a od té doby se opakoval, včetně našeho prvního vrchního velitele George Washingtona, prvního vůdce ministerstva války. Vyjadřuje jednoduchou, a přitom hlubokou pravdu. Abychom zajistili mír, musíme se připravit na válku…Od této chvíle je jediným posláním nově obnoveného ministerstva války toto: vést válku, připravovat se na válku a připravovat se na vítězství, neúnavně a nekompromisně, ne proto, že chceme válku – nikdo zde nechce válku – ale protože milujeme mír. Milujeme mír pro naše spoluobčany. Zaslouží si mír a právem od nás očekávají, že ho zajistíme…Proto je pacifismus tak naivní a nebezpečný. Ignoruje lidskou povahu a ignoruje lidské dějiny…Máme nejsilnější, nejmocnější, nejsmrtelnější a nejlépe připravenou armádu na planetě. To je pravda, bez výjimky. Nikdo se nám nevyrovná. Ani zdaleka…dlužíme naší republice armádu, která vyhraje každou válku, kterou si zvolíme, nebo kterou nám vnucují. Pokud se naši nepřátelé nerozvážně rozhodnou nás vyzvat, budou rozdrceni násilím, přesností a zuřivostí ministerstva války“. Konec zapškle pyšného vychloubání, na něž dostal v minulém týdnu odpověď z Ruska ve formě Burevěstniku a Poseidonu.

Trump možná hodlal skloubit skutečnost s její prezentací a skončit tak Orwellowské období USA, které po 11. září zahájil Bush mladší svou památně obludnou větou, cituji: „Chci, abyste věděli, že když mluvíme o válce, ve skutečnosti mluvíme o míru“, kterou tehdejší prezident USA vyhlašoval globální válku své země proti „terorismu“. Jenže Pete Hegseth, vychovaný v intencích Starořímské a Bushovy tradice pojal „své“ ministerstvo ryze Orwellovsky. Hovoří o „humanitárních válkách“, boji proti „zbraním hromadného ničení“, o „odpovědnost chránit“ ba dokonce o jakési „spravedlivé válce“, což všechno považuje za prostředek k dosažení míru. Navrhuje dokonce celosvětovou totální válku jako prostředek k dosažení míru. Mluví o použití jaderných zbraní i „vojenském rozhodování řízeném umělou inteligencí“. „Silou Jituško, silou“, jak řekl kdysi jeden náš dávno zapomenutý politik. Cesta k míru přes vojenskou sílu je ale koncem diplomacie. Já mám pocit, že opravdu už žijeme v post diplomatické éře. A neumím dohlédnout, jak asi tento „nelidský“ způsob řešení sporů může skončit.

Už se mi stává, že si zapomínám zapsat zdroj nějakého výroku, tvrzení, citátu, či jen myšlenky. Příkladem je následující text, který již mám dlouho v zásobníku a marně doufám, že se náhodně objeví zdroj. Neobjevil a s ubíhajícím časem je naděje spíše menší, než naopak. Takže jej dneska už dávím na svůj blog. Cituji: „Celý svět je živý. A většina lidí? Příliš hluboko v programu na to, aby si toho vůbec všimli. Víš, 90% populace jen kráčí ve spánku. Oči otevřené, ale mysl uvězněna. Pak je zde 5% – ti, kteří si všimli, že něco není v pořádku a snaží se ostatní probudit. Ale je zde problém. Je tu 1% na vrcholu, loutkaři, ti nechtějí, aby se spáči vzbudili, a tak financují zbývající 4% – strážců bran, trollů, samozvaných ´fact-checkerů´, kteří jsou trénováni útočit, umlčet a zesměšňovat těch 5% hledačů pravdy. Je to válka, ale nebojuje se zbraněmi. Bojuje se myšlenkami, algoritmy a strachem. A to nejsmutnější? Těch 90 % brání své řetězy. Smějí se těm, kteří se je snaží osvobodit. Bojují za vězení, které je drží malé. Takže pokud máš pocit, že ztrácíš přátele, máš-li pocit, že ti nikdo nerozumí – nejsi blázen. Jsi jen probuzený. A to jich děsí nejvíc.“ Konec toho delšího textu.

Nedokážu posoudit, jestli jsou ta procenta správná. Sám jsem se ještě v dobách nadvlády KSČ tím zabýval a pamatuji si, že ta čísla byla poněkud jiná. Zkráceně řečeno politicky vzdělaných občanů bylo v těch dobách mnohem víc. A bylo také podstatně víc loutkařů a především trénovaných trollů. Prakticky ty dvě skupiny tvořily jednu politickou vrstvu, reálnou vládnoucí třídu. Díky vysoké všeobecné politické vzdělanosti bylo ale mnohem menší ono stádo vegetujících, čili neprobuzených. Takže vládci si museli přece jenom dávat větší pozor na své chování vůči ovládaným. Jak to řekl lapidárně dávný předseda vlády Štrougal: „Dělejme tak, ať nenasereme dělníky“.

Dnes je situace podstatně jiná. Ke společnostně politickému systému neexistuje alternativa. Kdo se o ni snaží, je v zárodku likvidován. Jenže to dává vládnoucí třídě pocit bezstarostnosti. A tatím pádem pro slabší charaktery beztrestnosti a jakési všemocnosti. Díky tomu roste diferenciace ve společnosti. Středně bohatých ubývá a roste počet žijících ze dne na den, tedy v neustálém stresu. To produkuje frustraci a ta zase různé negativní emoce od nesmiřitelné nenávisti přes zvrácenosti po násilný odpor. A máme tak obraz politické atmosféry dneška platící pro parlament úplně stejně jako skoro každou komunitu. Přece tolik hnusu, kolik ho předvedli včera někteří poslanci Sněmovny, přímo učebnicově dokladuje rozvrácenou společnost. Skvělé to podhoubí k její očistě. Bohužel natolik pozdní, že už musí být válečná a to v podobě té nejhnusnější formy války, války občanské.

V předposledním říjnovém týdnu skončil „sabat“ ochotných, čti reprezentantů evropské politické třídy, která se rozhodla dohnat Rusko k jednacímu stolu silou, čti, vyhrát nad ním „Ukrajinskou“ válku. Jako příklad jejich uvažovaní uvádím typické výlevy jejich chorobně postižených mozků.

„Kyjev plánuje válčit ještě minimálně tři roky a Evropa musí být připravena Ukrajinu po celou dobu podporovat“. Děl polský ministr zahraničí Radosław Tomasz SIKORSKI 25.10.25.

     Keir Rodney STARMER oznamuje zrychlenou vojenskou podporu Ukrajině, poskytuje 5 000 lehkých raket a uvádí: „Musíme udržet vojenský tlak na Putina prostřednictvím pokračujícího poskytování schopností s dlouhým dosahem.“ A k tomu dodává „Jsem rád, že se USA připojily k nám v uvalování významných sankcí na ty samé dvě ropné společnosti. Putin musí zaplatit za svou nesmyslnou agresi.“ 25.10.25.

„Francie je připravena v roce 2026 vyslat na Ukrajinu 7000 vojáků, uvedl náčelník generálního štábu pozemních sil Francie Pierre SCHILL „Rok 2026 bude rokem koalic, jejichž úspěšná spolupráce bude prověřena na cvičeních Orion-26“, dodal. A Macron k tomu na včerejším setkání „koalice ochotných“ oznámil „…dodáme na Ukrajinu protiletadlové rakety Aster a stíhačky Mirage“. 26.10.25

Hlavní „Amazonka“ LEYNOVÁ se po schůzce „ochotných“ rozpovídala následovně: „…setkání proběhlo smysluplně a produktivně…Západ má v úmyslu nadále zvyšovat nátlak na Moskvu…Nátlak zůstává jediným jazykem, kterému Rusko rozumí. Koordinované sankce s našimi spojenci a přáteli jsou klíčem k donucení Putina sednout si k jednacímu stolu,“ 26.10.25

Dánská premiérka Mette FREDERIKSENOVÁ slíbila, že „nepřestane“: Myslím, že Putinova strategie byla počkat, až přestaneme, až se někdy vzdáme. Ale samozřejmě se to nikdy nestane“. 27.10.25

     „Mluvili jsme o vzájemném rozdělení rizik a včera mnoho zemí a vůdců uvedlo, že potřebují záruky — a to je důležité, protože musíme sdílet rizika. Nemohou být uvalena pouze na Belgii. Především doufám, jak řekla Mette, že budeme schopni dohodnout podrobnou přípravu mechanismu reparativní půjčky. To bude důležité nejen z finančního hlediska, ale i z politického — je pro nás důležité Rusku ublížit. Plně to podporuji“. Dokladoval svou nenávist k Rusku Nizozemský premiér Hendrikus Wilhelmus Maria SCHOOF, zkráceně Dick Schoof. 27.10.25

V následujících dnech se nad naší planetou proletěl ruský „Burevěstnuik“ a brzy na to se do hlubin oceánu ponořil „Poseidon“. Dva nové typy jaderných zbraní. Nosiče náloží s jaderným motorem, což znamená, že mohou být v bojové akci dobu delší než dlouhou. A pokud budou vybaveny umělou inteligencí, čili sseuverénně samostatným rozhodováním, tak jde o bezkonkurenční zbraň. Od té doby je ze Západní Evropy slyšet pouze ohlušující ticho. A Rusové naopak zvýšili tlak na Ukrajinu doslova mnohonásobně, takže k vysněnému vítězství se „evropánkům“ cesta zamlžuje.

     „Nemyslím si, jak se někteří lidé obávají, že bychom měli očekávat uzavření obchodní dohody nebo výhodné obchodní podmínky výměnou za odchod z Tchaj-wanu…nikdo v USA o takové možnosti ani neuvažuje“. Tak se prezentuje jestřáb v Trumpově „týmu, Marco RUBIO.

„Česká republika patří k západním demokraciím, spojuje nás svoboda, ekonomická prosperita a sociální soudržnost. I proto je také plnohodnotnou součástí Evropské unie. Ve své zahraniční politice má respektovat mezinárodní právo, zdůrazňovat lidskou důstojnost a zaručovat svým občanům nejvyšší možnou míru bezpečí. A tu dnes představuje členství v NATO. Zdůrazňuji to s naléhavostí. Letošní rok se totiž do dějin zapíše jako přelomový. Svět se mění. Mění se role Spojených států ve světové politice. Mnoho dlouhodobých jistot přestává platit a partnerství Evropy a Spojených států se oslabilo. To není dobrá zpráva. Dílčím, ale významným, pozitivem, které z nového stavu světa vyplývá, je, že se evropské státy sdružené v Severoatlantické alianci dokázaly shodnout na významném navýšení investic do obrany.“ Agent IQ107 Petr Pavel v roli prezidenta ČR.

„Klimatická změna lidstvo nevyhladí. Teplota stoupne o pár stupňů, ale lidé se přizpůsobí. Technologie nám dají víc možností, než si myslíme,“ napsal nedávno velekněz klimašvinndlu Bill GATES.

bývalý švýcarský prezident Ueli Mauer, který se právě vrátil z Číny: „Číňané se ptají: Co se v Evropě děje? Co je v Evropě špatně? Chce Německo opravdu další válku? Západ neplní své sliby, chce rozšířit svůj vliv prostřednictvím NATO a tím útočí na kulturu a způsob života Východu. Zejména politika vůči Ukrajině je vnímána jako provokace“.

Oskar LAFONTAINE píše co pohání válečné štváče „křesťanské strany“? Je to neodpustitelná ignorance, nebo jakási touha po smrti, pud zničení, sebezničení a návratu do neživého stavu, který Sigmund Freud analyzoval jako opačný pól pudu života? V každém případě nikdo nemá právo vystavovat miliony svých bližních riziku jaderného pekla.

„Pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne použít jakékoli zbraně proti Bruselu, NATO vymaže Moskvu z mapy“, prohlásil belgický ministr obrany Theo FRANCKEN.

„Jaderný agresor obnovuje testování atomových zbraní. Tentýž agresor démonizuje mírový jaderný program Íránu,“ píše premiér Íránu Ahmad QAVÁM.

„Washingtonský způsob myšlení – jeden střih pro všechny, jak doufáme, zůstal v zpětném zrcátku. Potlačování režimů, pokusy o vybudování našeho systému moci jinde. Zásahy do konfliktů, kterým jsme sotva rozuměli a ze kterých jsme vyšli s více nepřáteli než spojenci. Tento způsob myšlení nás zdržoval příliš dlouho– řekla Ředitelka americké národní rozvědky Tulsi GABBARD.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir zveřejnil video, na kterém ukazuje na spoutané palestinské zajatce ležící na zemi a říká: „Vidíte je? Potřebujeme pro tyto teroristy trest smrti.“

Na první pohled by se zdálo, že největším rizikem je Zelenskyj, nebo Netanjahu. Zelenskyj je v posledním měsíci tlačen skutečně ke zdi a v zoufalství může udělat hloupost. Ovšem to by asi nebylo nebezpečím pro svět. S vysokou pravděpodobností by to odnesla pouze Ukrajina. Netanjahu se sice cítí být bohem pověřeným, takže zaútočení na Írán je víc jak pravděpodobné. Ovšem to se nebude líbit nejen Íránu, ale Rusku i Číně. A USA se to také moc líbit nebude, i když je povinována alespoň zdánlivě Izraeli pomáhat. Bude však hodně přemýšlet, aby se nedostala do vážného konfliktu s ČLR a Ruskem. Velkým nebezpečím je především koalice šílenců z Evropy. Jenže ti si jsou dobře vědomi toho, že bez USA nejsou ničím. Takže je to zase na USA. A bohužel na jejím vrchním veliteli Trumpovi. Osobě psychicky nevyrovnané, snadno ovlivnitelné, zavázané sionistům, a především dominantně podléhající emocím. Při tom je psychicky nemocný chorobným narcismem a podle mě i se začínající demencí. Takže sakra riziková kombinace pro nejvyššího velitele.

K tomu všemu se mu víc jak nedaří. Hrozí mu válka s Venezuelou, kde USA dostane na frak, jako tomu bylo v posledních desetiletích vždycky. Nedaří se mu zastavit válku na Ukrajině a s velkou pompou v Egyptě uzavřený „třitisíciletý“ mír v Gaze nevydržel ani 24 hodin. Což bylo jasné každému, kdo má jen trochu dobrou paměť. V mých očích ale největší ponížení zažil Trump v posledních dnech na svém „turné“ po Asii. Po rozmluvě s delegací ČLR byl tak naštvaný, že další část svého „výletu“ zrušil. A nejhorší pro něj je domácí situace. Jeho fanoušci jej hromadně a mnohdy demonstrativně opouštějí, protože je už několikrát zklamal. Odpůrci naopak natolik posilují, že je skoro jisté že volby v příštím roce Republikáni prohrají. Čímž skončí velkohubý blondýn definitivně. Ovšem právě proto se od něj během zmíněného roku dají čekat roztodivná rozhodnutí. Je totiž naprosto nepředvídatelný a při tom je objektivně vystaven zkouškám, jakým nebyl vystaven žádný poválečný prezident USA. Bude totiž muset praktickou činností uznat, že Amerika už není všemocná, ba ani dolar ne. Jelikož je to člobrdík neovládaný dominantně rozumem, je malý předpoklad, že pochopí výzvu vyjadřovanou velikosti současné doby. Jeho nepochopení nové reality je proto v mých očích největším rizikem současného světa. Proto Putin celkem správně se snaží dostat USA do pozice, v níž jakýkoliv odpor nutném osudu se bude jevit naprosto marným.