Ve svém posledním textu publikovaném pod titulkem Slovo sionismus zmizelo z veřejného prostoru jsem uvedl, že současné používání pojmu antisemitismus je zmatečné. Současné dění v Izraeli zmatenost až nesmyslnost tohoto pojmu obzvláště vyjevilo. Naprostá většina nezápadního světa svým odporem k Izraeli či podporou Palestiny se nemohou projevovat jako antisemité už jenom proto ne, že oni samotní mnohdy patří do rodiny etnik mluvících semitskými jazyky, jichž je na světě stokrát víc než Židů.
Vůbec poprvé slovo antisemitismus použil Židovský učenec Steinschneider při kritice rasisty Renana, který prosazoval nadřazenost Germánů nad Semity. Takže Moravský Žid ten pojem vytvořil ve správném kontextu. Ovšem termín antisemitismus byl pro politické účely poprvé použit někdy kolem roku 1880 německým propagandistou rasové nadřazenosti Germánů nad Židy. Kdyby to byl věci znalý odborník, tak by ho nemohl užít jen pro nadřazenost nad Židy. I když šlo o rasistický vztah k Židovství měl být pojmenován jinak. Skutečnost, že nějaký nedouk použije pro určitý jev nesprávný termín ještě neznamená, že ho má celý svět po něm opakovat. Vždyť to je z dnešního hlediska fakticky dezinformace a jeho šíření pak hoaxem.
Hitlerovci při tom ale byli skuteční antisemité, jenže nejen to, byli rovněž antislované, antičernoši a vlastně rasisty vůči všem neárijcům na planetě.
V každém etniku, nadtož v národě se vyskytuje nepočetná část mocichtivých jedinců, v některých dokonce světovládných. Tak tomu bylo od samého počátku i mezi Židy. Jejich ideologie, nazvěme ji judaistická věrouka, totiž může být vykládána i světovládně. Z takového podhoubí vyrostl v Evropě již v devatenáctém století politický sionismus. Šlo o hnutí, jehož cílem byl návrat do své pravlasti. Ovšem v podtextu tohoto hnutí byla od počátku mocichtivost, až světovláda. Logicky proto vybudil negativní reakci okolního světa, ale dokonce i mezi Židovskými teologickými učenci.
A právě v té etapě vývoje došlo k zásadnímu pojmovému matení. Odpor vůči sionistům někteří rasisté v Evropě zaměnili za odpor k Židům, judaismu a ke všemu židovskému. Zavinila to asi tisíciletá nenávist katolické církve k Židům. Toho nakonec skvěle využili sionisté, především po druhé světové válce. Zločin holocaustu ztotožnili s pojmem antisemitismus a postarali se o to, aby byl považován za největší zločin v dějinách lidstva. Od té doby jakákoliv kritika judaismu, Židů, židovství a později i státu Izrael byla prohlášena za antisemitismus čili nejhnusnější přečin proti lidskosti. Nálepkou antisemity byl pak dehonestován každý kritik sionismu, a především státu Izrael, čímž byl fakticky vyloučen ze slušné společnosti.
Poválečná politická praxe navíc vykrystalizovala Sionisty, tentokrát už s velkým S, což jsou nežidovští občané a přívrženci státu, který nazvali Izrael, čímž zneuctili to starobylé hebrejské slovo. Zneuctili? Spíše se dopustili další dezinformace. Sionistů nežidovského původu je daleko víc než všech Židů na planetě. A tak dneska v samotném Izraeli žije určitě víc těch, kteří nejsou „potomky praotce Abraháma“.
Pokud pojmu antisemitismus využili Sionisté především k politickému boji se všemi svými odpůrci, ba dokonce tím termínem označují každého jejich kritika za popírače holocaustu, či v současnosti dokonce osobu s nechutí odporovat zlu, pak už jde jednoznačně o podvodné chování Sionistů. Jsem toho názoru, že je načase vrátit slovu antisemitismus jeho původní význam, a nepapouškovat neznalost rasistického propagandisty.
Bylo-li od samého počátku pojetí antisemitismu fakticky dezinformací a jeho šíření hoaxem, pak jeho zneužití Sionisty k politickému boji už je projevem jejich hybridní války s všelidskou společností. Což se v současnosti projevuje v boji Izraele vůči svému okolí a Sionistů USA (Západu) vůči celému světu. Závěrem si dovolují tvrdit, že právě Sionisté jsou ti nejzavilejší antisemité, ať už jsou Židy či jiného etnického původu. Hlavním závěrem ovšem je, že kritici Židů, Judaismu či židovství nejsou antisemité a kritici Izraele už vůbec nejsou antisemité, ale antisionisté, což je velice významný rozdíl.