Uzavřením válečné (údajně obranné) smlouvy s USA se ČR zase o stupínek silněji přimkla k zanikajícímu světu.
Archiv pro měsíc: Červen 2023
BEZ KOMENTÁŘE
Současný prezident a všichni ještě žijící bývalí prezidenti USA jsou potomky otrokářů. Stovka kongresmanů, a 18 guvernérů a soudců rovněž mají ve svém rodokmenu otrokáře. Jediný Trump ne. Jeho předkové z otcovy strany přišli do USA až kolem poloviny 19. století a jeho skotská matka dokonce až v roce 1930.
TRESŤ Z MÝCH NÁZORŮ, KTERÉ JSEM POSLAL HAMPLOVI
Tresť mých náhledů na současnost. Konflikt na Ukrajině je od prvních dnů v mých očích další epizodou globální války, která má začátek v bolševické revoluci v Rusku. Globální střet bude skutečně trvat ještě dlouho, jak píšete. Může skončit jen a jenom porážkou jednoho tábora, nebo druhého. Tedy Západu, či globálního jihu. Čili. Jde o starý známý třídní boj, ovšem v globálním měřítku. To není Anglie, kdo, je rozdělen na dva „národy“, ale celý svět. Současným projevem globálního třídního boje není pouze matení pojmů od levice po neomarxismus, ale především nově vytvářená ideologie aristokracie. Osobně neuznávám pojmy začínající předponou neo-, či post-, považuji je za lenost mozku. Jeden z pólů onoho třídního boje je asi skutečně světová aristokracie. Ta si je dobře vědoma toho, že vůdcové ČLR si správně a ne „nově“, jak se o to pokoušel Ransdorf, přečetli Marxe. Proto, se sebevědomím sobě vlastním, bohužel také netrpělivostí vlastní všem aktivistům, vytvořili protiváhu „Čínské“ cestě ve formě Velkého restartu. Není to nic nového, i to Marx tušil a pojmenoval takovou snahu „kasárenským komunismem“. O problému globální války jsem jenom od začátku SVO zatím publikoval na tucet textů s patřičnými argumenty.
Mám přes 85 let a nemám už chuť pořád se přít se světem o tom, co je marxismus, Marxovo učení, neomarxismus, euromarxismus, marx-leninismus, marx-revizionismus, čili sociáldemokratismus a jiné odrůdy většinou levicových myslitelů autorů. Stále jenom nedovedu vyhodnotit, zda tentokrát už má „národ“ chudých dost sil, aby konečně začal vytvářet svět podle svých zájmů. Takže si nejsem jistý, že tato globální válka bude jediná, nebo skončí dalším obdobím zotročení veškerého lidstva, a po několika staletích začne druhá globální válka.
LETNÍ ČÁST DAVOSKÉHO FÓRA
Dneska začíná letní část Davoského fóra. To se v zimě koná v původním městě svého vzniku a v létě v ČLR. Globalisté všech zemí spojte se, dalo by se to tak nazvat. Cílem těchto samozvaných vládců světa je depopulace (řízené pandemie a války)), jednotná měna světa (digitální), jedna vláda na celé planetě (nevolených – leč vyvolených osudem), snížení spotřeby všeho lidstva (kromě samotných vůdců světa). Odpůrci hovoří o neofeudalismu. Naopak. Bude to komunismus, bohužel ne ten podle Marxe, ale kasárenský, jak už jsem několikrát psal.
O TRADIČNÍCH HODNOTÁCH
Sám jsem to sice nezjišťoval, ale prý devět ministrů obrany členských států NATO jsou ženy v produktivním věku. Docela by mě ale zajímalo, kolik z nich je neprovdaných a kolik dokonce nemá ani děti, jako ta naše s modelem tanku v kabelce. Možná, že by to o něčem svědčilo, co říkáte zdivočelé feministky?
Ještě já jsem byl vychováván v přesvědčení, že ženě nepřísluší válčit. Jako nositelka života by neměla být vůbec schopná zabíjet. Omlouval jsem to u válek obranných, především když byl zabit její otec, manžel či bratr. Takže současné profesionální vražedkyně, nadtož v postavení žoldáků se mi prostě hnusí. Jelikož jsem začal vnímat svět v době války, zanechalo to asi na mě stopu, kterou jsem vyjádřil už v dětství v nějaké své školní práci, když jsem napsal, „Lidé by se měli chovat k vojákům se štítivým odporem, jako kdysi ke katům“. Tvrdím naprosto jednoznačně, že ženy by neměly být profesionálními vojáky. Rovnoprávnost nerovnoprávnost. To vnímám jako starou dobrou tradici a basta.
Od mládí také považuji výchovu k obraně vlasti za lež. Každý stát má ministerstvo obrany a cvičí údajně své vojáky k obraně země. Pak ale musí být alespoň jeden stát, který je cvičí k útoku, k napadání jiných, k agresi. Jinak přece není třeba obrany, pokud nikdo nebude útočit. Neuznávám název ministerstvo obrany, protože i obrana je prostě válkou, takže poctivě by každý stát měl mít ministerstvo války, ať již útoku, či obrany. Tečka.
O RUSKU
NATO změnilo regionální rvačku Ruska s Ukrajinou na svou válku s Ruskem. Rusko od nástupu Putina do jeho čela pomalu, leč promyšleně, opouštělo roli satelitu Západu. Po rozpadu SSSR se totiž Západ, převážně jen USA, choval k Rusku jako ke své kolonii. Putin tak ve skutečnosti zahájil éru osvobozování své vlasti od „neokoloniální“ praxe, kterou si bývalé koloniální mocnosti neustále udržovali nadvládu nad svými tehdejšími koloniemi. Zmíněné vměšování NATO pomohlo Rusku nastoupit na jednoznačnou cestu vzdalující se od Západu.
Rusko se svým počtem obyvatel kolem 150 milionů patří na konec první desítky států na světě. Díky své vojenské moci reprezentované potenciálem jaderných zbraní je sice velmocí, ovšem počtem obyvatel se nemůže dvěma největším ekonomickým supermocnostem rovnat. Dokázalo by v případě nutnosti být plně soběstačné, ale s nižší životní úrovní, a hlavně bez perspektivy možného rozvoje.
Současné úzké sepětí s Čínou není pro Rusko až tak moc výhodné. Hrozí mu vždycky ze strany Číny její komplexní dominance. K vybudování soběstačného technicko-ekonomického bloku je zapotřebí kritické množství různých věcí (rozsáhlé trhy, celá řada moderních technologií, levná elektřina). A co je hlavní, s rozvojem technologií ono nutné kritické množství se bude jen a jenom zvyšovat. Z toho pohledu Rusko postrádá vlastní kritické množství obyvatel. Nutně potřebuje spojence z řad těch, kteří jsou ve stejné situaci – Indie, Írán, Brazílie, Turecko atd. Samo do budoucna má chabé šance.
Je správným chováním Ruska, že se stává jakýmsi neformálním lídrem globálního jihu. Mělo by se snažit vytvořit nějaké souručenství států Eurasie, které by tvořilo třetího ve hře dvou současných supermocností. Rusko už není dneska východem Evropy, ale severem Velké Eurasie. Pokud udrží rovné spojenectví s ČLR, tak mají šanci vytvořit naprosto nový světový řád. A budou-li oba moudří, tak se vyhnou chování mocnářů USA po rozpadu SSSR, a dají šanci i Západu, aby se cítil rovnoprávným, ať už bude „kolektivní“, nebo rozdělený na USA a „USE“.
PRIGOŽIN „POUZE“ OKOPÍROVAL PUTINA
Celé dlouhé týdny Prigožin veřejně kritizoval práci ministerstva obrany a žádal nápravu vztahů k jeho „Wagnerovcům“. Nedočkal se vůbec žádné odezvy. Takže začal konat. Přesně podle Putinova vzorce z konce roku 2021 a začátku roku následného. Ba dokonce podle jeho pořekadla: „Je-li rvačka nevyhnutelná, tak dej první ránu“.
Stojí za zmínku, že někteří poslanci Dumy několik let již prosazovali zákon o soukromých vojenských společnostech, aby byly jasné vztahy mezi státními institucemi a těmito profesionály. Pro neustálé připomínky a obstrukce ze strany Ministerstva obrany RF a generálního štábu ruské armády zákon nebyl přijat, především z politického pokrytectví, že přece Rusko nemá žádné „žoldnéře“. Jiné rozumné vysvětlení se nenabízí, ledaže by člověk propadl konspiračním teoriím o jakémsi mocenském boji v Rusku mezi příznivci Západu a vlastenci, či podobné fantasie
I když je tu ještě jedno vysvětlení podle teorie za vším hledej peníze. Pro Prigožina je jeho armáda výborným kšeftem. A teď mu ho chtělo MO nějakou smlouvou omezovat, aniž by ho k tomu zmocňoval nějaký zákon.
NEJSEM SÁM
Od začátku ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdím, že všichni státníci světa byli mezinárodními smlouvami zavázáni udělat všechno pro to, aby donutili obě strany sednout ke stolu a jednat o míru, nebo alespoň klidu zbraní. Jelikož to neudělali, provinili se proti mezinárodnímu právu. Minimálně zákonům o míru. Ti pak, kteří se okamžitě přidali na stranu Ukrajiny, údajně v obraně slabšího, či dokonce v zájmu obrany svobody, demokracie a dalších blábolů se dokonce dopustili trestného činu podněcovatelů války. Nejsou o nic lepší než proklínaný Putin, ba spíše naopak. Od počátku tvrdím, že to byli oni, kdo z regionálního konfliktu, kterých jen za toto století vzniklo několik desítek udělali reálnou válku. A tvrdím od počátku tohoto stavu, že pokud ji nevyhrají, musí být potrestáni coby váleční zločinci. A basta.
Teď, když se svět od Putina dověděl, že zástupci Ukrajiny a Ruska měli už dojednanou smlouvu o zastavení bojů, a dokonce snad už v březnu roku 2022, tak se rozšiřuje ve světě obviňování Západu z toho, že pro své perfidní zájmy nechává zabíjet jak Ukrajince, tak Rusi. A především je také slyšet to mé obviňování, že představitelé trojkoalice USA+NATO+EU jsou váleční zločinci. A po prohrané válce by měli být postaveni před mezinárodní soud jako váleční zločinci. Sice poněkud pozdě, leč přece.
O TAK ZVANÝCH PROGRSIVISTECH.
V mém chápání vždycky progres znamenal pokrok, tedy nejen něco nového, ale především pro veškerenstvo něco lepšího, výhodnějšího, prospěšnějšího, efektivnějšího. Když ne pro všechny, tak alespoň pro „připravené“, „probuzené“, vyspělejší, či mající zájem. Vždycky mě moudřejší učili, že ne každá novota je pokrokem. Proto nechápu názor sociologa Hampla, když píše, cituji: „…´progresivisté´ fakticky žijí minulostí a celý jejich ´pokrok´ spočívá v tom, že zavádějí ještě víc pohlaví, ještě víc zákazů a snaží se vojensky napadat ještě víc zemí. Snaží se udržet při životě zanikající uspořádání, ale nejsou schopni nabídnout nic nového“. Konec citace. Proč se těm hnutím potom říká progresivisté, vždyť je to protimluv.
TISOVA DĚDIČKA ČAPUTOVÁ
„Kdo si dnes vzpomene na 22. červen 1941? Ten den byla na Slovensku velká sláva, plná náměstí, vlajky, bojová nálada, oslavné projevy. Slovenskem znělo luďácké: Na stráž! Kdo dnes ví, že s třímilionovou německou armádou se vydalo na východní tažení i Slovensko“. Tak začíná včerejší text pana Přemysla Votavy na webu https://vasevec.info/blogy/slovenske-valecne-dobrodruzstvi . Celé dvě divize ze Slovenska spolu s Němci a příslušníky víc jak desítky zemí napadly SSSR. Prezident Tiso se dokonce kasal, že „Slovensko jde pod vedením Adolfa Hitlera jako první proti sovětům…na obranu evropské kultury…v tažení proti bolševismu“. Nepřipomíná Vám to děvo Čaputová něco?!! Doufám, že svou rezignací nepřebíháte na druhou stranu, jako to udělalo mnoho Vašich, kteří se po roce 1943 stali členy armády generála Svobody.