Trump toho před volbami nasliboval tolik, že by to nebyl schopen splnit ani za dvě funkční období, nadtož za jedno. Proto předpokládám, že svou činností bude vytvářet atmosféru, která pro jeho viceprezidenta zajistí zvolení do funkce prezidenta, aby v jeho díle pokračoval a tak přinesl Americe éru „trumpismu“. Budou to mít ovšem oba velice těžké a pokud nebudou kličkovat, uzavírat kompromisy a používat další taktiky, nakonec neuspějí. V prvé fázi Trump soustředil své výkonné úsilí na domácí poměry, teprve potom bude řešit problémy zahraničních vztahů. Ale udělal výjimku. Tou byl Izrael, když se sešel s jeho premiérem a na svět přivedl nápad udělat z Gazy „ráj“. Osobně jsem přesvědčen, že to bude problém sionistického Izraele který velice vážně Trumpa ohrozí.
Domácí problémy jsou prioritou a právě ony se uskutečňují v atmosféře nebývale ostrého mocenského boje v USA. Z logiky bezohledného stranického souboje plyne, že ve volbách poražení dál v zemi živí atmosféru sveřepé nenávisti vůči Trumpovi. Pro ilustraci tohoto tvrzení upozorňuji na text známého aktivisty Demokratů Nadera, který jsem objevil na webu https://cz24.news/ralph-nader-podcenovani-americanu-prichazejici-pad-diktatora-donalda/ . Trump navíc začal své sliby na nápravu domácích poměrů naplňovat tempem, které by mu musel závidět i Stachanov. A je naprosto přirozené, že se proti němu zvedla vlna odporu postižených. Někteří státní byrokraté už své propuštění nechali posuzovat soudům, Demokraté v Kongresu oficiálně vyhlásili přípravu na impeachment a CIA se jako tajná agentura nechlubí tím, co na Trumpův tým chystá v odvetu za své „přeorganizovávání“. Můj dojem zatím je, že jde o tradiční Trumpovu taktiku. Napřed silný až nepřiměřený tlak, aby dosáhl alespoň podobného výsledku jaký původně měl v úmyslu. Ovšem v kombinaci Muskova tempa je to nebezpečné. Kumulace nepřátelských postojů je totiž obrovská. V jediném týdnu zahájit útok na USAID, CIA i Pentagon, to je sebevražedné. Naštěstí se aktivita protivníků zatím soustřeďuje především proti Muskovi. A ten má proti strachu své miliardy. S úsměvem čekám, kdy na něj vykonstruují nějakou hanebnost, která bude i pro ony miliardy riziková.
Impozantní je Trumpův tlak v oblasti zahraniční politiky. Jak jsem poznamenal není prioritou a souvisí převážně s domácí politikou, především migrační. A s ní související protidrogovou. Jen z toho důvodu zvedl bouři odporu v Kolumbii, Mexiku, Kanadě. Ale dokázal proti sobě svými prohlášeními poštvat i vládce JAR, Panamy, Dánska a velké části EU. Dokonce i guvernérka oné kolonie USA „Trusová“ se postavila na zadní a prozatím nepřišla políbit prsten, jak o politicích Západu prognózuje Putin. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.