USArmy ani jednu válku po té druhé světové nevyhrála. Od Koreje po Sýrii. Ona fakticky nevyhrála ani tu druhou světovou. Tak zvaná druhá fronta byla před zhroucením a nebýt zvýšené ofenzivy Rudé armády, tak by Hitler zahnal vyloděné Anglosasy zpátky do moře. Války se navíc vyhrávají teprve obsazením území. Amíci neměli na to, aby Japonsko obsadili. Dokonce by se tam ani nedokázali vylodit jako v Evropě, kde velkou většinu úspěchu zajistila Británie. Japonci dobře věděli, že USA těch „superzbraní“ zas tak moc nemá. Ovšem Stalin dodržel svůj slib a Rudá armáda doslova v několika dnech obsadila Mandžusko. To byl ten příslovečný poslední kamínek, který Japonce donutil ke kapitulaci. Bezpodmínečné. Na což doplácí už tři čtvrtiny století. Takže to vypadá, že USA nemá zájem války vyhrávat. Jejím vládcům jde jen a jenom o to, všechno co jenom jde rozmlátit tak rozbít, a pak to pomáhat obnovovat. Čili hned dvojí zisk.  Že jde mnohdy pouze o jakousi amortizaci zbraní už ani nemluvím. A teď najednou chtějí porazit Rusko i ČLR. Škoda že se rozuzlení té zápletky nedočkám.

Když je v těchto válečných časech řeč o obraně, myslí se tím obrana útokem. Mezi obranou a útokem je samozřejmě rozdíl. My se vždy bráníme, ať už obranou nebo útokem, a nepřítel vždy útočí, ať už útokem, nebo obranou. Konkrétní důsledky útoku jsou ve válce stejné jako důsledky obrany. U vojenských smluv není důležité, zda je nazýváme útočnými nebo obrannými. Vždy jsou to smlouvy válečné. Opakem válečné smlouvy je smlouva mírová, kterou ale, jak víme, uzavíráme s nepřítelem. Mírové smlouvě v praxi předchází válka, kdy si bojující strany vzájemně pozabíjejí množství vojáků a civilistů a zničí, co se dá. Mírové smlouvy jsou smlouvami z rozumu, na rozdíl od obranných, které se zvyknou končit válkou, protože politici vždy nakonec dospějí k názoru, že nepřítel rozumí pouze síle a mír zajistí jedině preventivní obrana útokem.
Takto začíná dnešní úvaha publicisty Ivana Hoffmana na webu https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/ivan-hoffman-obrana-utokem/ , která je tak skvělá, že ji doporučuji přečíst si celou.

Prezident Eisenhower v méně známém projevu „Šance na mír„, proneseném na počátku svého prvního funkčního období dubnu 1953 řekl: „Každá vyrobená zbraň, každá spuštěná válečná loď, každá vypálená raketa znamenají v konečném významu, krádež na těch, kteří hladoví a nejsou nasyceni, těch, kterým je zima a nejsou oblečeni. Tento svět ve zbrani neutrácí peníze sám. Utrácí pot svých dělníků, genialitu svých vědců, naděje svých dětí…“. Tento citát připomenul včera novinář František Roček. Biden měl tehdy už 9 let, takže by si ten projev mohl pamatovat, jenže dnes už má osmdesát, takže si možná ani nepamatuje, co to bylo za „chlapa“ ten Ike.

Polsko předalo všechny své těžké zbraně na Ukrajinu v bláhové naději, že Ukrové Rusko vyženou ze svého území. Pokud se jim to nepodaří, tak alespoň vážně oslabí Rusko. Tedy podle představ anti ruských Poláků. Vládci polské pospolitosti si objednali v USA za skoro dvě stovky miliard nejmodernějších zbraní a jakmile je obdrží napadnou Rusko, protože budou mít nejsilnější armádu v Evropě. Dobudu Moskvu, prosadí svůj dávný úmysl rozdělit Rusko a tím ziskem si zaplatí veškeré náklady. Já jsem k tomu poznamenal: „A pak se probudí“. Exprezident Ruska jim po Medveďevsky vzkázal: „A Polsko opět přestane existovat“.

Nelíbil se mi „brexit“, protože jsem v něm cítil ruku Deep state USA. Díky Liz Trussové se mi pochopení rozchodu s EU poněkud zatemnilo, leč zahájením vojenské invaze Ruska na Ukrajinu se všechno začalo vyjasňovat. Anglosasové si rozdělili moc nad světem. Anonymní vládci USA pověřili Deep State Spojeného království „řízením“ dějů v Evropě, aby si uvolnili ruce pro zbytek světa, především pro tu zpropadenou ČLR. A Britové to vzali zhurta. Ani ne čtvrt roku po zahájení SVO přijel tajně do Kyjeva tehdejší premiér Británie Boris Johnson. Prý aby dohodl se Zelenským vojenskou pomoc ze strany zemí G7. Teprve později se nezpochybnitelně dokázalo, že prakticky Zelenského umluvil, ať nepodepisuje smlouvu o příměří s Ruskem, která již byla ve vysokém stavu „zrodu“, když Putin i Zelenskyj s jejími hlavními body souhlasili. Podle Rusů prý přesvědčil Zelenského, že Ukrajina je s pomocí Západu schopná Rusko vyhnat ze všech obsazených území včetně Krymu.

Tím aktem byla fakticky „speciální operace Ruské armády na území Ukrajiny“ transformována na válku NATO proti Rusku. Jelikož Aliance je instrumentem nadvlády USA nad EU, dostala se tak EU do pasti, která je v současnosti pro ni krajně nebezpečná. EU se totiž do války proti Rusku angažovala natolik, že prohra s Ruskem by s vysokou pravděpodobností znamenala dříve, či později rozpad EU. Takže jde doslova o existenční boj globalistických evropských sil. Anglosasům, tedy konkrétně Britům nyní stačí neustále konflikt přiživovat, eventuálně nenápadně eskalovat. Oni jsou totiž bezpečně pod deštníkem USA. O Evropě se to ale říci nedá. O té východní včetně Německa už vůbec ne. Takže Česko, coby jeden z prvních nepřátel Ruska, by v té situaci za všechny minulé projevy antirusismu obdrželo vyúčtování.

Válka navíc oslabila Evropu ekonomickými sankcemi, takže jednotlivé země budou pod různě silným tlakem svých občanů. Což zesílí snahy některých z nich skončit konflikt a pokusit se obnovit získávání levných surovin z Ruska. Toho si jsou vědomi vládci Anglosasů, a tak postupně vyostřují konflikt. Na počátku evropské státy nedodávaly Ukrajině ani žádné smrtící zbraně. Leč po čase je začaly poskytovat, až v současnosti už jednoznačně hovoří o letadlech a raketách dlouhého doletu. Ty druhé už Britové, doslova před několika dny, Ukrajincům poskytly a ti je použily na útok vůči území Ruska. Všichni při tom ví, že jakmile se boje přenesou do Ruska, je každá zem Evropy cílem Ruské odvety. Se zeměmi NATO nebudou Rusové bojovat jako se svými pobratimy, ale zahájí jejich totální ničení. Při tom je jisté, že USA nikdy nepůjde do jaderného konfliktu s Ruskem, takže Evropa bude zničena a my v prvé řadě. A Amíci?!! Jako vždycky na celém tom svinstvu vyzískají další nadvládu nad velkou části světa.

V této době je nejaktuálnější zprávou u nás uzavření „paktu“ s USA. Připravoval, jsem si také k němu něco poznámek, ale dobře, že jsem nic nenapsal. Zatím. Na webu https://vlkovobloguje.wordpress.com/2023/05/25/drtikolka/#more-1000020 se totiž objevil zajímavý text, který autor ukončil odstavcem, cituji: „Hácha či Moravec byli kolaboranti, ale rozhodně ne hloupí lidé. Dnešní vláda představuje neuvěřitelnou snůšku prolhaných a hloupých diletantů, kteří snad už té své vlastní propagandě i uvěřili. A protože mají strach z vlastních činů vůči domácímu obyvatelstvu, sjednali si okupační smlouvu s USA, která je ve své servilnosti a podřízenosti ještě horší než ta se SSSR o „dočasném“ pobytu vojsk v naší zemi. A tak se Černochová zařadila po bok takových „velikánů“ naší historie, jakými byl Emanuel Moravec a Vasil Biľak. Pětikoalice ví, že armáda a policie by nemuseli být poslušni k jejich ochraně k represáliím proti vlastnímu obyvatelstvu. Tak si pořídili – více méně – zahraniční ochranku“. Konec citace. Tento fakt já rovněž vidím jako hlavní důvod vzniku okupačního paktu.

     Seslání Ducha svatého je biblickým příběhem, který se udál po odchodu Ježíše “na nebesa“. Jeho otec, tedy Duch svatý seslal na apoštoly něco ze své všemohoucnosti. Dal jim schopnost hovořit všemi jazyky, a především chápání nové víry v Boha, kterou měli šířit po světě širém. Již je tomu dávno, kdy jsem napsal, že největším důkazem síly demokracie jsou volby, kterými lid veškerou svou chytrost, rozumnost a moudrost přenáší na zvolené poslance, kteří se od toho jedinečného okamžiku, svého zvolení, cítí být v naprosto jiném stavu. Všude jsem byl, všechno znám, všemu rozumím a o všem vím. Podle toho, jak sleduji chování generála Gumy od chvíle, kdy se stal P.P.P.P., jsem si už jistý, že on je učebnicovým příkladem té obrovské „síly“ spočívající ve volbách.

Jiří Weigel nedávno napsal, cituji: „Zavrženíhodnou politiku vlád v těžkých dobách naší moderní historie – jako byl Protektorát, padesátá léta či tzv. normalizace – lze snad vysvětlit, nikoliv omluvit, cizí vojenskou okupací, zbabělostí nebo ideologickou zaslepeností. Nic podobného v případě dnešní vlády nenalezneme. Její servilitu si je možné vysvětlit pouze snahou získat si od mocných dnešního západního světa politickou výhodu v domácí politice a na tomto základě se držet u moci. Pětikoaliční formát vlády vylučuje nějaké pevné ideové přesvědčení či fanatismus, strach z okupantů odnikud nehrozí, všechno je pouze vypočítavý sobecký politický kalkul, zaměřený na osobní prospěch konkrétních politiků, protože země z této servility žádný prospěch mít nikdy nebude“. Na první pohled se zdá, že je citát pravdě nejpodobnější. Ovšem já jsem přesvědčen, že v každé společnosti se za každé situace najde dostatek lidí, kteří chorobně touží po moci, ještě víc po majetku, bohatství či kapitálu a když už po ničem z toho, tak alespoň po prestiži. Navíc v současnosti naši vládu zahraniční mocenské síly nejen podrží, ale každou jinou by potlačovali až usurpovali. Jinými slovy naše zem sice není obsazena cizími vojsky, ale pokud by nehrála s EU a jejím kmotřičkou USA, tak by jimi byla ohrožena. Není zfanatizována velkou ideologií, ale je doslova uhranutá nenávistí k Rusku – a dokonce ráda. A zbabělost? Jde zase o víc. O existenční strach. Podle posledního průzkumu většina občanů se bojí veřejně vyjádřit svůj názor proto a jenom proto, že by byli mediálně šikanováni, přišli o zaměstnání, a už dokonce i o osobní svobodu. Takže současní mocní nejsou ničím jiným než všichni před ní. Jenže jsou v pozici těch, kdo v mezinárodním kontextu patří do společenství slabších, proto jsou doma o to víc zuřivější. Myslím si. A nejen to, tvrdím, že vláda Klausova byla naprosto stejná, jenže v mezinárodním kontextu patřila mezi vítěze, takže se doma nemusela projevovat otevřeně diktátorsky, ač diktaturou byla, diktaturou vítězů barevné kontrarevoluce.