Vůbec nepochybuji o tom, že naprosté většině současných mladých lidí uvedená zkratka již nic, ba dokonce absolutně nic neříká. A to nejenom proto, že nikdo nejsme dokonalý . Jde o výsledek cílené propagandy současné politické moci, čili perfektně zorganizovaného promývání mozků všem nepamětníkům minulosti jiné, než té současné. Podle mediální metody dnešních mocných se při tom i v naší veřejnoprávní televize kupříkladu každou chvíli uvádí, dokumenty o životě, rodině, rétorickém mistrovství, ba dokonce válečných výbojích Hitlera, ale vůbec se nevzpomíná Lenin, či Stalin jinak, než glosami o superzločincích. Koresponduje to mimo jiné i pochabému přesvědčení objímače stromů důchodcovského věku (koho by také měl objímat, když se mu do Prahy nechce), který se v době své největší slávy jako jediný z nejvyšších ústavních činitelů nechal slyšet, že komunismus byl horší nacismu. A tak ČT od roku 1989 poctivě veřejnosti neustále připomíná Hitlera, vědoma si pravdy že i negativní propaganda je stálým udržováním dějinného vědomí. Lenina či Stalina připomínat, třeba i negativně, je totiž pro současnou moc absolutně kontraproduktivní, ba smrtelně rizikové. Ty je třeba proto bezpodmínečně a až totální ignorancí uvrhnout v definitivní zapomnění. Jejich příklad bude totiž i tak neustále pro všechny mocné světa absolutním nebezpečím. Jejich dílo, Velká Říjnová Socialistická Revoluce, bude totiž navždy příkladem pro každého deptaného, bezmocného, chudého, či jinak společnostně vylučovaného. Dnešek je proto všem příslušníkům zmíněných skupin nutné připomenout; že je to na den přesně 90 let, co byl zahájen jedinečný dějinný experiment. V tehdejším Rusku byla vojensky svržena nedávno nastolená vláda měšťanstva. Podařilo se to z mnoha důvodů, především ale proto, že Lenin jí nedal, po pádu carského absolutismu, ani rok času na upevnění její ekonomické moci a především pak politické moci v armádě a v policii. Rusko tehdy zahájilo první reálný experiment o řešení nejhlubšího, celodějinného, všecivilizačního problému. Nastoupilo na cestu odstranění otce všech mezilidských konfliktů. Vytyčilo si doslova titánský úkol, vyvrátit sám základ všech společnostních rozporů. Zahájilo praktickou likvidaci největší absurdity dějin. Tím vším totiž byl do té doby nedotknutelně platný paradox kolektivistické práce, ale individuálního rozdělování jejích výsledků, společné tvorby všech hodnot, ale jejich soukromým spotřebováváním, socializačním vytvářením bohatství, ale jeho hromaděním jen v rukou otrokářů, feudálů, kapitalistů a jiných bohatců. Rusko pod vedením bolševiků poprvé v dějinách zlomilo skutečnou nadvládu všech bohatých nad celým lidstvem tím, že je zbavilo samotného jejího základu – bohatství, a následně jim nedovolilo dokonce vykonávat veřejné funkce. Dnešní den není hoden analýz všech omylů na cestě uskutečňování celodějinného snu všech utlačovaných, vykořisťovaných, zbídačovaných, ale i bezmocných. Proto v této glose nehodlám ani slovem hodnotit skoro stoleté působení bolševické, později sovětské moci, která sama sebe prohlásila za komunistickou. Jenom nezpochybnitelně tvrdím, že její unikátní experiment nejenže nebude nikdy zapomenut, ale zůstane především ojediněle věčnou inspirací a hlavně učitelkou. Základní rozpor lidské civilizace totiž nejenže nezmizel, ale změnil svou kvalitu natolik, že vytváří absolutní existenční riziko pro obrovskou většinu lidstva. Končí totiž etapa dějin, kdy nepatrná menšina držela zbývající obrovskou většinu proto a jenom proto, aby pro ni vytvářela nadstandardní životní podmínky a tím atributy nejen hýřivého života, ale především moci. Nezadržitelně se tedy blíží doba, kdy menšina zmíněnou většinu potřebovat nebude. Čímž je prakticky ohrožena samotná existence naprosté většiny lidstva. A k její konečné likvidaci se mohou hodit třeba i metody, ve všelidské paměti možná i jen proto neustále udržovaného Hitlera. Aby nedošlo k takovémuto konci dějin , je nutné bezpodmínečně se poučit z cesty započaté dne 7.11.1917 podle současného kalendáře.