Včera všechna sdělovala v naší pidizemičce neopomněla oznámit veřejnosti, že se před necelým měsícem střetly dva gangy dědiců z klubu zločineckých podnikatelů. Ihned se nabízí otázka, proč tak pozdě. Asi proto, aby policie měla čas dohodnout se s aktéry, co lze pustit ven. Zakladatelé obou gangů, Běla a Mrázek se kdysi rozešli ve zlém a v dubnu 1996 Bělu na zahradě jeho domu v Úvalech u Prahy kdosi neznámý rozstřílel pětadvaceti ranami ze samopalu. Spekulovalo se, že jej už jako nepohodlného muže, který moc ví, nechal odstranit Mrázek. Také ten však na své aktivity doplatil, když ho v lednu 2006 zastřelil rovněž dosud neznámý pachatel. Jak je vidět policie s oběma gangy je ve zvláštním vztahu, když ani za třináct let nevyšetřila nic o vraždách populárních kmotrů. Nynější incident se udál na půdě Mrázkova rodinného sídla v Českém Brodu, kam přijela skupina z gangu Běly (33), promluvit si údajně o vzájemných sporech, jak tvrdil jejich boss. Mrázkova ochranka je prý přivítala se samopaly v rukou a jednoho z Bělových mužů napadla. Ztloukli ho takovým způsobem, že mi to až připadalo nepřiměřené, podotkl Bělův přítel. Michal Mrázek (29) ale tuto verzi události odmítl. Bylo to úplně naopak. Byli jsme napadeni my. Vůbec nechápu ten důvod, proč k nám přijeli, protože žádný spor neexistuje, řekl tisku Mrázek. Člen jeho ochranky skončil s lehkým zraněním, ale dva jiní byli obviněni. Podle kolínské policejní mluvčí Petry Čimové se konflikt odehrál tak, že skupina lidí vstoupila na soukromý pozemek patřící Mrázkově rodině a tam údajně napadla ochranku vily. Zhruba tak to bylo. Dva z mužů byli proto obviněni z násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, z porušování domovní svobody a také z ublížení na zdraví, přičemž jeden ve stadiu pokusu, za což jim hrozí až tři roky vězení, upřesnila Čimová s tím, že jeden z členů Mrázkovy ochranky utrpěl lehčí zranění. Podle televize je obviněn i Jaroslav Běla, který je už obžalovaný z nedovolené výroby a držení drog a hrozí mu za to až desetileté vězení. Všichni novodobí čeští antikomunisté jen velice těžko mohou dokázat, že takové mafiánské praktiky jsou důsledkem doby nadvlády KSČ. Naopak všichni zbožňovatelé soudružství s USA nepopřou, že mafiánství coby podnikatelská aktivita je importem ze zámořského Západu.

Vždycky jsem za největšího tlučhubu mezi našimi politiky považoval Zemana. V posledních dnech mu začal zdatně konkurovat Motejl. Už asi stařík senilní. A televize toho skvěle využívá, když se ho vyptává na názory v různých kauzách. Naposledy tomu bylo v případě rychlostudií na právnické fakultě v Plzni. Motejl chtěl být zase vtipný a tak v ČT prohlásil, cituji: Za všechno může Ústavní soud. Kdyby byly volby, nebyla by aféra na Západočeské univerzitě, konec citace. Což pro nedovtipné dovysvětlil slovy, zase cituji: Pokud by se předčasné volby, původně plánované na začátek října, konaly, bylo by v současné době o čem psát, konec citace. Čímž si tentokrát rýpnul pro změnu hned do všech novinářů, ne jenom do sexuálního života jednoho politického páru, jako posledně. Podal tím ovšem velmi jasný důkaz o další ubohosti našeho veřejného prostoru, v němž to jsou novináři, kdo určuje obsah veřejného diskursu. Ombudsman k věcnému obsahu nepravostí na Západočeské univerzitě pak řekl dvě poznámky. Podle něho to není zas tak dávno, kdy se na ústředních orgánech psaly disertační práce pro potomky různých funkcionářů a kdy kvůli tomu padaly i hlavy náměstků, když je někdo nechtěl napsat. V mých očích jde nejspíš o současné, obligátně povinné ostouzení doby nadvlády KSČ, z níž jenom těžko může uvést nějaký konkrétní příklad, takže jde o ubohé pomluvy a módně žádané domněnky. Mnohem blíže pravdě ale byl, když ještě dodal, cituji: Kdyby se hledalo jinde, taky by se toho dost našlo. Fenomén švindlování tady je, prohlásil.  A okomentoval dodatkem, cituji: Změnou oproti minulosti je, že dříve se práce musela vyťukat a dnes stačí na počítači použít příslušné klávesy. Každý psycholog ale dobře ví, že negativní jevy doby minulé v té dnešní pomalu doznívají, zato ty působené současným systémem, se v průběhu času zesilují. A každý občan si tedy asi sám posoudí, zda fenomén švindlování je více jevem minulým, či současným.  

Doposud byl Klaus jenom největším politickým lotrem celé české historie. V prvé řadě proto, že se již v listopadu 1989 dopustil velezrády. To když se vnutil na velvyslanectví USA v ČSSR a tam se zavázal, že pokud v puči, prováděném pod patronací USA, dostane státní funkci, zajistí, aby se československé hospodářství dostalo do područí Západu a především USA. Jako ministr financí ČSFR pak již od počátku roku 1990 zahájil transformaci hospodářství našeho státu, jejíž pravidla vytvořila prostředí umožňující největší loupež v dějinách českých zemí. Napřed třemi devalvacemi domácí měny okradl všechny své spoluobčany o tři čtvrtiny úspor. Pak prosadil zákon, podle kterého všechen do té doby státní majetek, převzal do soukromého vlastnictví vlády ČSFR, jejímž byl členem. V průběhu jeho zesoukromničování, nazvaného privatizací pak, už coby předseda vlády ČR, ji řídil tak, aby naprostá většina bohatství národa přešlo do vlastnictví cizáků. V celé transformaci hospodářství bylo právo znásilněno natolik, že Klaus se stal prakticky kmotrem všech zločineckých mafií v zemi. Že se při tom všem ještě navíc podílel na rozbití jednoho z federálních států Slovanů, bylo už jenom třešničkou na dortu jeho zločinů proti českému národu a státu. Nyní, při konečném procesu ratifikace Lisabonské smlouvy (LS), se stává dokonce zločincem evropského formátu. Uchyluje se totiž k vydírání na mezinárodní scéně. Je již natolik zkušeným politickým hráčem, že velice dobře ví, že v současné době vůdčí politici Německa, Francie a dalších velkých zemí, už chtějí LS za jakoukoliv cenu. Takže se drze uchýlil k jejich vydírání, aby tak dokončil naplnění své ambice totálního zbídačení české veřejnosti a svého dvacet let starého závazku – český národ zavléct do područí USA. Spočítal si, že předáci jím nenáviděné EU dozajista přijmou i jeho nadbytečný požadavek, kterým fakticky dokončuje své dvacetileté, zlosynovské působení v české politice. Pod rouškou suverenity země, přesněji nezvratnosti válečných prezidentských dekretů, totiž zbavuje, dokonce před očima celé Evropy, občany své vlastní země lidských práv, především těch sociálních.  

Statistický úřad EU v polovině minulého týdne zveřejnil součet závazků členských států Unie, kterými sanovaly banky v probíhající krizi. Spočítal to na 814 miliard eur, tedy pro představu na 21,2 biliónu korun českých, což je rozpočet na patnáct let. K tomu Eurostat připodotkl, že se to týká pouze 15ti zemí, protože celých 12 států na řešení krize nevynaložilo žádné prostředky. Mezi takovými jmenoval také ČR. Největší náklady vynaložila Británie, celých 652 miliard eur, tedy většinu, což je tak na bankrot. Holt většina bank je v London City. Samozřejmě, že jde pouze o záruky a ne konečný účet, který bude jistě menší. Ale i kdyby šlo jen o polovinu, nutí mne to ke kardinální otázce. Kde státy najednou vzaly tak obrovskou částku peněz, když jim pořád chyběly zlomky uvedené sumy na vzdělání, zdravotnictví či ekologii?!! A tím se demaskuje realita řešení celé krize. Státy jim prostě žádné peníze nedaly. Pouze se za ně zaručily. Státy prostě věří bankám a zaručují se za ně pouze svým jménem, přesněji důvěrou v občany. A to je příliš rizikové. Takže faktické konce krize jsou ještě v dalekém nedohlednu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) za první tři čtvrtletí letošního roku vyplatila na důchody a dávky nemocenského pojištění o 22,8 miliard korun více, než vybrala na pojistném. ČTK to řekl mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka. Tolik fakta z dnešního informačního servisu. Zajímavá jsou ale i jiná fakta.  Prvním z nich je informace, že k poslednímu zářijovému dni roku 2008 byl na účtu sociálního pojištění kladný zůstatek ve výši 17,2 miliardy korun. Což znamená, že za jediný rok se prohospodařilo na penzích kulatých 40 miliard. Druhým faktem je, že ještě koncem srpna 2009 byla ztráta pouze 11,9 miliard, takže jenom za jediný měsíc září se deficit zvýšil o celou čtvrtinu celoroční ztráty. A třetím, že se na penzích vyplácí ročně kolem 250 miliard, takže letošní skluz tvoří celých 16procent vyplácené částky. Kdyby to šlo takhle dál, tak za šest let bude deficit tvořit celoroční výplatu. Jinými slovy do šesti let budou zrušeny státní penze. V hořekování mluvčího instituce, jež spravuje penzijní účet, chybí ovšem zásadní informace. Kolik stát vybral na účet penzí. A pak rozbor, proč tak málo, protože z ničeho jiného, než z nízkých příjmů na sociální pojištění, deficit nevznikl. A pak už k celému přehledu chybí pouze jediná informace. Proč se zákonodárci včas nezajímají o to, aby se účet naplnil?! Odpověď je nasnadě. Právě jim totiž záleží na tom, aby neexistovalo státní penzijní pojištění. Vždyť přece, podle demagogie současných vládců, je stát tím nejhorším hospodářem.

Na Jeruzalémské prezidentské konferenci o výzvách současnosti řekl včera vysoký představitel EU pro zahraniční vztahy Javier Solana, že Izrael má těsnější vztahy s Evropskou unií, než oficiální kandidát na přistoupení – Chorvatsko. Agentura Reuters pak citovala některá jeho slova: Izrael je, dovolte mi to říci, členem Evropské unie, aniž by byl členem jejích institucí&Je členem všech programů. Žádná země mimo kontinent nemá takový typ vztahů, jaký má Izrael s Evropskou unií, konec citace. I když odhlédneme od toho, že Solana takto chválil židovské činovníky na jejich území, tedy že šlo částečně o úlitbu hosta vůči hostitelům, lze se na fakt těsných vztahů Izraele a EU podívat i pod jiným úhlem. Podle mých znalostí lze Solanův chvalozpěv číst třeba jako reálný doklad židovského prosazování partikulárních zájmů kdekoliv ve světě. A to nechci říci naplno s antisemity to co je asi ještě blíže pravdě, že jde o důkaz snahy Židů ovládat svět. Proto se ani nedivím, že Solanova slova byla podle jmenované agentury doprovázena bouřlivým potleskem obchodních a politických vedoucích činitelů v Jeruzalémě. Nejhorší ale je, že díky Solanům se v konfliktu na Blízkém východě i naše zem staví jednoznačně na stranu Izraele, proti stokrát početnějším muslimům. To nás všechny bude s vysokou pravděpodobností stát ještě nepředstavitelné množství peněz a předpokládám, že i krve. A o to jde Židům především – zatáhnout Evropu do nikdy nekončícího sporu, který Evropu bude jen a jenom oslabovat – zato k prospěchu sil, které manipulují celým světem. A tristní je, že Židé takový stav považují, dneska již celkem otevřeně, za spravedlivý trest za holocaust.

85% firem v ČR dosud neuložilo výsledky svého hospodaření, tedy účetní závěrku a výroční zprávu, do sbírky listin obchodního rejstříku, což jim ukládá zákon o účetnictví. Při tom termín této povinnosti vypršel koncem července. Informaci dneska zveřejnila firma Dun & Bradstreet, která se zabývá poskytováním ekonomických informací a hodnocením firem. Nejde při tom o nějakou výjimku, zaviněnou třeba krizí. V informaci se totiž konstatuje, že ještě nikdy zákon nesplnila víc jak třetina firem. Naskýtá se v prvé řadě otázka, proč zákonodárci schvalují zákony, v nichž neurčují za neplnění sankce? A hned na to druhá, komu poslanci dali za povinnost sledovat plnění jmenovaného zákona a proč státní zástupci si nevšímají nedodržování zákonů a nevyvolávají postihy jak podnikatelů, tak státních úředníků, kteří mají na podnikání dozírat?! Asi proto, že právní řád této země dodržují jenom hlupáci.

V sobotu  17. 10. se v Praze sešlo 415 členů a příznivců občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana. Zeman na něm přednesl bombastický projev, v němž mimo jiné vyhlásil přípravu nové politické strany s populistickým názvem Strana práv občanů. K založení nové strany je u nás zapotřebí tisíc podpisů a na zmíněném setkání se pod zakládací petici podepsalo 303 osob. Zeman se uvolil být předsedou přípravného výboru a za mluvčího výboru vybral svého jmenovce Eduarda Zemana, exministra školství. Všem členům ČSSD tím poslal Zeman konečně cynicky své přiznání. Byl jsem ve vaší straně pátou kolonou antisocialistických liberálů a protože mne Paroubek odhalil, musím nyní vaše předvolební preference torpedovat otevřeně. Veškeré veřejnosti pak Zeman bez okolků sdělil, že v jeho pojímání každá politická strana byla a je pouhým fanklubem vůdce. Což je prakticky prazáklad každého fašismu.

Naši poslanci si v čl. 27 Ústavy schválili tak rozsáhlou imunitu, která nemá ve světě obdoby. Větší má už jenom náš prezident, který se může kupříkladu dopustit i vraždy a prakticky do konce života nemůže být za ni souzen. Celá léta veřejnost kritizuje uvedené nehoráznosti, někteří zákonodárci se dokonce snažili navrhnout omezení imunity ústavních činitelů, ale všechny podobné aktivity skončily vždy nezdarem s konstatováním, že si přece kapři nevypustí svůj rybník. Nyní se ukazuje, že je u nás jiná skupina lidí, kteří si nejen nevypustí svůj rybník, ale dokonce si svůj rybník sami napustili. Na právnické fakultě v Plzni vystudovalo a především získalo titul JUDr. poměrně značné množství prominentních lidí. Další na této škole prý dokonce vystudovali práva za pár měsíců.  Skandál se v současnosti rozrůstá i o jiné kauzy, takže je už šetřen policií. Dneska sice sdělila ministryně školství Kapicová veřejnosti, že kauza s nestandardním studiem na plzeňských právech je největší ostudou českého vysokého školství. Bohužel ale ne pro samotné prapodivné formy studia a získávání titulů, nýbrž proto, že fakticky nebylo porušeno právo. Ministryně řekla doslova, cituji: Co je na tom nebezpečné: všechny ty kroky se odehrály v souladu s právem, to bylo všechno legální", konec citace. Prohlásila k tomu, že selhaly orgány Západočeské Univerzity, když situaci neřešili ani rektor, ani akademické senáty fakulty, nebo celé univerzity. Je otázkou, proč by to všechny ty instituce ale měly dělat, když si klan právníků, možná že dokonce dokonale sehraná právnická mafie v ČR, sama v parlamentě prosadila svou privilegovanost jako právo. Promyšleně a záměrně si vytvořila situaci, která jejím příslušníkům umožní získávat právnické tituly prakticky bez studijní námahy. Jinými slovy, právnický klan si napustil svůj rybník. Jak je vidět, náš právní řád pod kuratelou liberálů, je i v této oblasti fakticky hypertrofií svobody, umožňující privilegování všehoschopných, jako tomu bylo mimo jiné při privatizacích.

Předsedové stran se shodli na tom, že v prodlouženém mandátu Fischerovy vlády nebude sněmovna nastolovat problém hlasování o důvěře. Což by mohlo být vnímáno celkem pozitivně, pokud by zdůvodnění tohoto kroku nebylo komické. Prý za ni není vhodná náhrada. Jinými slovy, podle nejvyšších stranických pohlavárů je tato vláda nenahraditelná, je tou nejlepší, jakou můžeme mít. Sbor nejvyšších tak mimo jiné odmítl i nabídku jednoho z Blanických rytířů, zbloudilého na Vysočinu. Že by si to na nich vynutil Paroubek? Asi ne, všem se jim přece muselo zajídat Zemanovo prohlášení, že se do politiky vrátí jen tehdy, když politici nebudou umět vyvést zem  z krize. Pak se ale neodbytně dere na povrch základní otázka: Proč potom jakési volby, z nichž stejně může vyjít vláda jenom a jenom horší?! Jenom proto, že to stojí v Ústavě, kterou nejvyšší politici včetně Ústavního soudu stejně dodržují jenom tehdy, když jim to vyhovuje?  Kdo odpovědně zodpoví veřejnosti takto nastolenou základní otázku o úřednické vládě, která podle mínění veřejnosti je daleko lepší, než všechny dosavadní vlády politické?? Odpověď hledejme v požadavku, který by veřejnost měla důrazně na politicích vyžadovat. CHTĚJME NOVOU ÚSTAVU.