MĚL JSEM DNESKA PŘÍLIŠ DIVOKÝ SEN

Trump prohrál volby, leč polosenilní Joe se nestal prezidentem. Došlo totiž k občanské válce. Díky ní se začala Unie rozpadat. První katastrofou byl pád dolaru jako globální měny. Kdysi silná USA se začala štěpit nejen na tradiční sever a jih, ale i rodící se západ na východ. Svět začal žádat bojující strany Unie, aby platily dluhy. Jelikož ty nebyly solventní“, tak Rusko si „koupilo“ zpět Aljašku. Číňané koupili Tichomořské pobřeží, aby z „americké“ herny vybudovali globální a pomocí ní stahovali jakékoliv nadbytečné peníze světa. Nejhůř dopadl Pentagon. I v něm se rozehrál boj občanské války, takže evropské velení NATO se ujalo iniciativy a zajistilo neutralizaci Amerických jaderných zbraní. Následně na to Čína, Indie, Rusko a Brazílie s podporou Jihoafrické republiky zrušily OSN. Místo ní vytvořily novou Radu bezpečnosti, jejímiž členy se kromě nich staly EU, Japonsko, Sjednocená Arabská republika (Irák, Sýrie, Jemen, Saudská Arábie a všechny emiráty od Kuvajtu po Omán). Dalšími členy se staly Sjednocené státy Maghrebu (od Egypta po Maroko), Indonésie a Pákistán. A v tom jsem se probudil, strašně zpocený. Ale bylo by to krásné!

KRIZE ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE

Informační doba, především pak internet přináší, mimo jiné, i jeden jistě nechtěný vedlejší účinek pro mocné světa. Zpochybňuje totiž zastupitelskou demokracii. Silně se to projevuje tam, kde jsou politické síly „vyrovnané“, čili v zemích kde již desítky let se střídají u moci dvě „strany“ jedné mince. Není proto divu, že krize zastupitelské demokracie se po prvé a hned velice intenzivně, projevila v demokratické supervelmoci, jak si to o sobě pořád myslí, v Unie severoamerických států. Chování Demokratické strany v USA po posledních prezidentských volbách inspirovalo a inspiruje opozici i v dalších zemích, kde jsou politické síly, jež prohrály volby vlivné, či mají dobré finanční zázemí, vesměs v zahraničí. Nemíním to dlouze rozebírat, protože o slabinách zastupitelské demokracie jsem toho již napsal, alespoň podle mého názoru, dost. Dneska si jenom dovoluji tvrdit, že současný politický boj se vede v zásadě o nový systém tvorby politické moci. Bude se hlásat, že jde o zdokonalení demokracie, leč jako vždycky půjde jen a jenom o to, kterak si nejmocnější na planetě zajistí, aby politická moc pokorně sloužila jejich výsostným zájmům.

PO DLOUHÉ DOBĚ ZASE NĚCO O ZEMANOVI

. Je to již dost dávno, kdy jsem slíbil, že se v tomto blogu budu systematicky věnovat kariérnímu vzestupu současného prezidenta ČR Zemana. Nepokračoval jsem v tomto záměru proto a jenom proto, že je dneska zvrhlou módou poněkud uvadajících celebrit, napadat Zemana za každou cenu. Ale dneska udělám výjimku, abych ukázal, že jsem na svůj slib nezapomněl. Zeman se do povědomí části veřejnosti dostal pár týdnů před pádem železné opony svým článkem v tehdejším žurnálu Technický Magazín. Já si do dneška z něj pamatuji pouze nesmysl o tom, naše školství je horší než v Nepálu. Už jeho panoš Gross o Zemanovi veřejně říkal, že mnohdy dřív mluví, než myslí, k čemuž já dodávám, že díky své inteligenci pak dělá všechno pro to, aby svůj nesmysl dokázal. Viz plácnutí o novináři Peroutkovi. Já osobně za jeho největší idiotismus považuji tvrzení, že Stalinův teror byl horší než Hitlerův, protože ten prvý zabíjel vlastní lidi. Touto stupiditou se fakticky stal politikem nenávidícím komunismus stejně chorobně, jak Hitler sám. Já si k tomu již tehdy napsal, že Zeman mi připomíná Hitlera. Je skvělý rétor, výborný populista, chorobně přeceňuje své vůdcovské schopnosti a antikomunismus jej zbavuje vší soudnosti. Ba dokonce je stejný antisemita jako Hitler, jenže oproti němu miluje Židy a nenávidí muslimy. Viz jeho další pitomé tvrzení, že ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim, kterým se Zeman pasoval na dalšího státníka podporujícího humanitárního vraždění. Neustále volá po válce s terorismem a prosazuje, aby naši vojáci bojovali proti němu všude tam, kde si globální panstvo zamane.  Dneska mi Zeman až příliš připomíná Husáka. Stejně jako on šel bezohledně za svým cílem a když ho konečně dosáhl, tak již byl tak vyčerpaný, že už nic nového nebyl schopen do politiky přinést. Když  měl v TV Barrandov svůj pořad „Týden s prezidentem“, tak jsem je skoro vždycky sledoval, leč zbytečně. Od Zemana jsem se nikdy nic nového nedověděl, stejně jako třeba včera ze setkání s ministrem zahraničí USA. Zeman je už pouze ubohým stínem své minulosti.

JEŠTĚ JEDNOU KE KORONAVIRU

Na počátku manévrů kolem koronavirové epidemie, později dokonce pandemie jsem napsal, že vůbec nejde o problém samotného onemocnění, ale o to, kdo účinků viru zneužije. Tehdy už bylo nějaký čas jasné, že krize světových financí je neodvratná. Proto jsem prohlašoval, že celé to divadélko nahánění strachu a z toho plynoucího manipulování vším obyvatelstvem je zástěrkou, která má zakamuflovat následná úsporná či jiná opatření kolem světových měn. Jak šly události dál, začínal jsem si uvědomovat, že všesvětové financiérské kruhy nejsou jediné, kdo situace zneužívají. Dneska jsem nezvratně přesvědčen, že globální mocní realizují kolem koronavirové aféry jednu z metod hybridní války. A samotní válečníci pak si fakticky ze situace udělali nácvik na bakteriologickou válku. Dost důvodů, abych pojal podezření, že lidstvo bylo virem „obdarováno“ záměrně.

KOREKTNÍ MLUVA A DEZINFOMACE.

Podivuji se nad tím, jak je vehementně odsuzována tak zvaná „korektní mluva v politice“. Při tom korektní mluva je základním znakem každého slušného chování, veškeré slušné komunikace. Vždyť celá ta výuka „bontonu, čili „společenskému chování“ není ničím jiným, než učení se korektní mluvy. Jde o civilizační mejkap na otevřeném vyjadřování svého opravdového názoru. Ale je i kódem, který skutečnost nezamlčuje, nýbrž o ní mluví zašifrovaně, takže většinou každý znalý ví, o co jde.

Uvedu poněkud tvrdý příklad na osvětlení svého tvrzení. Když muž říká ženě je hezká, krásná, že se mu libí, či dokonce že ji miluje, tak jí v kódované řeči bontonu fakticky sděluje, že by s ní chtěl souložit. Tak mu to totiž doslova diktuje jeho „chemie“, aniž rozumem může vysvětlit, proč zrovna tato žena je pro něj sexy, zatímco její kamarádka vůbec ne. Žena znalá „kódu“ jeho slovům taky tak rozumí, čili, že „mu stejně jde jenom o to jedno“.

Měl jsem známého, který po zpackané operaci měl trvalé následky, díky nimž měl nárok na každoroční lázeňskou léčbu. Jak je to v lázních časté, pacienti si tam hledají „přechodného“ partnera. Můj známý k tomu volil „nekódovanou“metodu. Ženě brzy po seznamovacích frázích neomaleně řekl, že mu jde pouze o sex. V naprosté většině byl odmítnut, ale prý každým rokem takovou partnerku nakonec našel, ba dokonce se mu několikrát stalo, že se taková sama rozhodla si ho vyhledat. Své metodě říkal „Šetření časem“

Ve své podstatě je ale korektní mluva bontonu fakticky dezinformací, ať již znáte kód, či nikoliv.

Korektní mluva je dezinformací nejen v běžném životě, ale rovněž, ne-li především, v oblasti politiky. Jsem proto přesvědčen že každý, kdo sleduje politiku, či se jí dokonce prakticky věnuje, musí se učit kódu jejího vyjadřování a chování. Musí navíc neustále sledovat vývojové změny tohoto kódu.

Každá dezinformace je totiž vždycky informací. Každá falešná zpráva je vždycky zprávou. Dezinformací či falešnou zprávou se stávají pouze a jen postojem k nim, založeném především na znalosti kódu.