NEURČITÝ POČET VĚT O RUSKÉ ARMÁDĚ V SÝRII

Právě jsem skončil sledování klipu pořizovaného z těžké, úderné helikoptéry Ka-52, která nesla nový raketový komplex, se kterým dokázala sérií raket, třeba i v noci, zničit celou kolonu tanků  ze vzdálenosti větší 8mi kilometrů. Když jsem se na tu technologickou převahu ruské armády nad povstalci proti Asadovi díval, napadla mne jedna z nehorázných myšlenek. Začínám mít dojem, že Rusové nemají moc zájem tak nějak honem opustit Sýrii. Putinem vyhlášená komplexní inovace zbraňových systémů, která má být, podle ministra obrany, dokončena v roce 2020, přece potřebuje nějaký zkušební polygon. A vyzkoušení nových systémů přímo v tvrdých podmínkách boje, je tou nejefektivnější testovací metodou. Tím chci říct, že Rusové budou v Sýrii ještě alespoň ony potřebné tři roky. Nestojí je to o mnoho víc, než kdyby zbraně zkoušeli na svém území.

GLOBÁLNÍ STAŘÍCI A MLADÍCI

Před několika dny skončil summit G7. Doslova katastrofálně. Trump sdělil Evropě, aby se postarala sama o sebe a Mertlová se toho hned chopila a spolu s Francouzským „Makaronem“ je rozhodnuta vytvořit velkou Evropu. Schůzování G7 po vyloučení Ruska za údajnou anexi Krymu, mi připomíná chování staříků v hospodě poslední cenové skupiny. Jen se tam chvástají svými junáckými činy z dávné minulosti. Panská sešlost bývalých mocipánů Západu je tak sbíranikem zašlé slávy. Bez Ruska už si nemají moc co povídat. A bez ČLR, Indie a dalších jsou už doslova k smíchu ostatnímu světu. Pevninské státy Euroasie, především pak ty, které tvoří společenství ŠOS (Šanghajské organizace pro spolupráci), to jsou doslova a do písmene reprezentanti mládí světa. Jestli do ní vstoupí Indie a Pákistán, které jsou zatím pouze pozorovateli, tak se může celá G7 rozpustit. Bude upadat a upadat až k bezvýznamnosti.

SPEKULATIVNÍ TEORIE?

Válku civilizací si vymyslel jeden zhovadilý americký intelektuál, čímž ji prakticky zahájil a tím se stal skutečným inspirátorem všech následných událostí od terorismu, přes migrační anexi, po následná „bezpečnostní“ opatření, především vlád zemí Evropy. Můj skepticismus mi nedovoluje, abych předpokládal, že příslušníci globálního panstva jsou tak inteligentní, aby válku civilizací vymysleli už s tím vším, co díky její existencí nyní následuje. S vysokou pravděpodobností jenom z pokleslé teorie jednoho lumpeniteligenta vykonstruovali celou ideologii, kterou pak naplnili činy. Spouštěcí mechanismus pro válku civilizací se totiž nabízel již v té době sám. Byl jím islámský radikalismus, nechtěné to dítko především státního terorismu Západu vůči všem nepřátelům Izraele. Po rozpadu socialistického tábora si kapitalističtí světovládci uvědomili, že musí vytvořit všestranné podmínky k tomu, aby se už nemohlo opakovat rušení soukromého vlastnictví kapitálu.K tomu potřebovali důslednou kontrolu nad veškerými aktivitami veřejnosti, čili vytvoření institucí dohledu státu nad všemi občany.Všechna ta protiteroristická a další bezpečnostní opatření nemají tedy jiný význam, než včas odhalit a zlikvidovat možná ohniska sociálních střetů, jež by ohrozila soukromé vlastnictví, především ta superobrovská. Žádnému vládci v dějinách vůbec nezáleželo na lidských životech, pokud nešlo zrovna o jejich. Proto se domýšlím, že všechny ty teroristické útoky jsou, když už ne přímo organizovány mocnými Západu, tak určitě jsou jejich tajnými službami  regulovány tak, aby bylo dosaženo potřebného efektu, jímž je nahnání strachu celé veřejnosti, která pak se nebude zpěčovat, budou-li omezeny její základní občanské svobody. Tak jako společnost snášela komunistickou diktaturu, protože za to dostávala sociální jistoty, tak bude jednou snášet diktaturu financiérských globalizátorů jen za to, že ji budou zdánlivě chránit před fanatiky extremismus všeho druhu. Při tom ale bude pořád jediným zájmem hlídacích hyen kapitalistického státu pouze a jenom nedovolit, aby se „lid“ dokázal vzbouřit proti jejich supertotalitě peněz.

OTŘESNÁ POLITICKÁ ATMOSFÉRA V ČR

Klíma v politické části veřejného prostoru se v naší zemi vyostřilo natolik, že bez násilí už se nemůže zvýšit. Urážky nejen ústavních činitelů, dokonce i toho nejvyššího jsou už na denním pořádku. A co je nejhorší, hulvátské výrazivo používají už i oni samotní navzájem vůči sobě. Nejotřesnější příklad předvedl nedávno exodborář Štěch, druhý to nejvyšší ústavní hodnostář, vůči Zemanovi. Hnus se šíří zemí co jen otevřou naši politici své nevymáchané huby. Nenávist se v jejich podání už může zvyšovat jinak než tak, že se začnou fyzicky napadat. Třídní boj minulosti byl ve srovnání s chováním naší politické věrchušky dneška selankou. Zaslouží si nejenom odsudek od veřejnosti, leč totální likvidaci. Apelování na mravnost, či jen slušnost je asi stejně účinná, jako puška proti raketě.

VLÁDNÍ KRIZE? ALE KDEŽE. SMRTELNÁ KŘEČ TRADIČNÍCH POLITICKÝCH STRAN

Přiznám se, že mocenská hra v ČR je pod horizontem mých zájmů. V mých očích je celá Evropa, nadtož jakási ČR, umírajícím světem. Tak početných měst, jako je ČR, je ve světě kolem třicetI a jen v samotné ČLR víc jak deset.  Evropa je už doslova zchátralá metresa. Dneska by se už Zeus neobtěžoval proměňováním se ve vola, pardon býka, aby se Evropy zmocnil. Ona totiž již není tou krásnou mladou budoucností, ale příšerně škaredou ani ne stařenou, ale doslova zdychající čarodějnicí. A ČR je bez diskuse jedním z jejích nejodpudivějších článků. Jsem přesvědčen, že Evropa je nereformovatelná a je ji zapotřebí revoluční cestou zničit. Veřejnost by si měla připustit tuto skutečnost a v prvé řadě odmítat podílet se svou účastí na hře, zvané volby. Především česká veřejnost by si už měla uvědomit, že volbami se nikdy nic nevyřeší. A to i tehdy, když si do sněmovny veřejnost nakrásně navolí nová strany a hnutí. Zatím vždycky byla každá nová politická formace po svém vítězství ve volbách v následné proceduře „parlamentní mašinerie“ doslova zlikvidována. Postarala se o to vždycky společnými silami celá mafie tradičních politických stran od nejpravicovějších po údajně nejlevicovější, v současnosti od TOP09 po KSČM. Proto prvním krokem k nové revoluci je v říjnových volbách nedávat hlas žádné z tradičních politických stran. A dále se pak uvidí. Pokud budou opět vládnoucí struktury konstituovat známé tváře, pak totiž nezbude nic jiného, než převzít politickou moc násilím.

RADA BABIŠOVI

Je správné, že nerezignoval a nechává se vyhodit. Naskýtá se mu tím jedinečná možnost. Při svém bohatství si může dovolit až do voleb jezdit po republice tak, jak to kdysi udělal Zeman, který od té doby je jednoznačně nejpopulárnějším polistopadovým politikem v zemi, nepočítám-li do ní snobskou enklávu v Praze. Jsem si jist, že takové jeho mítinky by občané navštěvovali v hojném počtu, aniž by na nich nemusel rozdávat koblihy. Nepochybuji o tom, že za čas, který strávil na postu ministra financí, motal se mezi nejvyššími politiky a proseděl moře času mezi těmi ukecanými budižkničemy, se toho dost dověděl. Takže by mu nyní stačilo třeba jen na každém třetím mítinku sdělit veřejnosti něco dehonostujícího na jmenovité příslušníky současné věrchušky, především na ty, kteří se tam již příliš dlouho drží zuby nehty, protože nic jiného neumí. Nakonec by jeho soupeři nedělali nic jiného, než že by museli jeho sdělení dementovat, nebo dokonce žalovat a tím si ještě víc kazit image. Typuji, že kromě Prahy by získal nadpoloviční většinu hlasů. A při nejhorším vždy „adaptabilní“ lidovci by se určitě rádi k jeho vládnutí přidali. Doba je totiž už zralá, ne-li přezrálá na to, aby státy byly vedeny osvícenými vůdci, jako byl třeba Baťa a ne neschopnými kabinetními podrazáky, opěvovanými charakterové ještě horšími patolízaly pražské kavárny.

ÚTOK PRAŽSKÉ SRABÁRNY NA ZEMANA PŘES BABIŠE

Tak se dá jednou krátkou větou shrnout současná vládní pseudokrize. Dokonce si myslím, že prvoplánově ani nejde o zahájení předvolební kampaně, jak situaci hodnotí většina psavců. Mé poučení z kotrmelců sobotkovců je následovné. Za prvé už dnes vůbec nepochybuji o tom, že Sobotka Chovance poslal v oné grupě silných mužů ČSSD, kteří hned po volbách navštívili Zemana. Poslal jej tam s jasným úkolem, zakonspirovat setkání a pak ho vyzradit. Takto se následně tento politický mladíček stal politickému nýmandovi věrným služebníkem a společně se snaží dokazovat, že dvě nuly ne vždy označují pouze záchod. Za druhé by si měl každý levicový volič uvědomit, s kým se současné vedení ČSSD spolčuje proti prezidentovi zvolenému hlasem lidu. Vždycky jsem tvrdil, že nadávky Zemanovi od všech těch pisálků, rádobyumělců a ostatní intelektuální chátry patřící do údajné pražské kavárny, nejsou ničím jiným, než přímým útokem na lid, tedy fakticky na demokracii, ať už si o meritu věci myslí, kdo chce, co chce. Jestliže celodějinní nepřátelé ČSSD nyní chválí sobotkovce, pak je jasné, že jejich strana se vydala špatným směrem. Zapomněli úplně na zásadní zákon politiky, který zní: „když tě chválí nepřítel, je to špatné“. Za třetí vůbec nepochybuji o tom, že Sobotka potřebuje dostat Babiše z ministerstva financí proto, aby v předvolebním klání na něj nevybalil konkrétní fakta z dob jeho třeštění na postu ministra financí. Sobotka byl tehdy slaboučkým hráčem a tak byl fakticky onucí opravdově vlivných lidí, takže se dá určitě najít mnoho jeho přehmatů až trestného charakteru. Bohužel to si pan premiérský uvědomil příliš pozdě. A dělá obrovskou chybu, že si z Babiše dělá osobního nepřítele. Pražská srabárna ho totiž nezachrání, právě naopak vychytrale čeká, až ho bude moci s chutí definitivně zašlápnout.

NEOVĚŘENÝ ROZHOVOR

Před několika dny navštívila Merkelová Rusko, aby si zlepšila tvář před domácími volbami. Sešla se s Putinem v Soči a hovořili spolu čtyři hodiny. Prý, mimo jiné došlo i k této konverzaci.

Merkelová: Ale Vladimíre, vždyť Vy jenom blafujete, nemůžete se postavit Americe, vaše rakety tam ani nedoletí.

Putin: Doletí, nedoletí, ale určitě doletí na americké základny v Německu. A jak to tak bývá, ne všechny trefí správný cíl, takže klidně několik z nich může zničit pár měst v Německu.

Při této části rozhovoru se Putin sklání, vytahuje z aktovky jakýsi svazek dokumentů a ptá se: „Je to Váš podpis“?

Blonďatá kancléřka nebývale zrudne a přikývne, že ano. Kamera najíždí na název dokumentu. Zní poněkud známě a tedy nenápaditě: „Barbarosaa 2“. Je v něm Rusko rozdělené na zóny, kde každá jedna je pod správou některé země NATO. Byl sestaven v roce 2003 a podepsán všemi představiteli zemí čtyřcípé hvězdy dokonce až v roce 2008. Pak se nesmíme divit, že Rusko se od té doby tak výrazně vyzbrojuje.

Nevím, co je z daného textu uveřejněného na síti pravdou. Ovšem vím, že právě v těchto dnech představitelé Ruska ohlásili světu, že vyhodnotili vojenskou aktivitu USA a dospěli k přesvědčení, že Spojené státy se připravují k prvotnímu jadernému útoku na Rusko. Představitelé USA, doufám jenom že zatím, tento Ruský poznatek nevyvrátili, takže v mých očích jde o nejhorší zprávu v dějinách lidstva. Je strašné vědět, že Rusko je přesvědčeno, že Američané vůči němu použijí jaderné zbraně jako první, tedy že se chystají na nový útok na Rusko, dokonce pod cynicky starým názvem, čili opakovanou, „Novou Barbarossu“.

TRPKÝ KONEC LIBERAILSMU

Po pádu Sovětské svazu se nejeden jeho nepřítel opájel nezaslouženým vítězstvím. Bylo i několik takových, kteří propadli euforii vítězů a začali věřit na konec vývoje politických systémů. Pyšně jeden takový číman hovořil dokonce o konci dějin, způsobeným totálním vítězstvím liberalismu. Dneska by o vítězství liberalismus raději nikdo nemluvil. Vždyť co z něho prakticky zbylo? Kapitalismus se hroutí, což se projevuje především zanikáním jeho demokratického politického systému. Vědecký výklad světa se rozpadá díky složitosti, kterou každý jeden lidský mozek nedokáže pojmout. Technologie ničí planetu, čili životní prostředí, v němž lidstvo vzniklo a žilo celé tři miliony let. Jinými slovy vyjádřeno, liberalismus se vyžil, přežil a…co je nejhorší, alternativu nikde nevidět. Neobjevil se žádný velký duch, který by zformuloval novou vizi lidského světa. On to totiž žádný jedinec nedokáže. A ten liberalismus, ten přinesl v prvé řadě dominanci individualismu, takže ani nemůže zplodit ducha alternativy. I v tomto slova smyslu je TEDY liberalismus nereformovatelný, takže skutečně jeho dějinám je konec.

SLOVA O EVROPSKÉ UNII

Vedou se čím dál častěji více, či méně zanícené diskuse o Evropské Unii. V nich se hovoří nejvíc o diktatuře jejích byrokratů, o nedemokratičnosti její politické reprezentace a tvrdí se, že tento nadstát je v politické krizi. Já osobně si myslím, že žádný nadstát prakticky ani neexistuje. A tím vlastně ani celý projekt sjednocené Evropy. Velké státy, především bývalé koloniální mocnosti, nikdy ve skutečnosti záměr o vytvoření jakýchsi „Spojených států evropských“ nepřijaly za svůj. Snad ano, ale jen a jenom tehdy, pokud by jim vládla právě jejich politická, finanční a další elita. Mé tvrzení se týká bez pochyb Británie, údajně pořád Velké, Německa a Francie, méně už Itálie a Španělska. Dokonce jsem čím dál častěji svědkem toho, že Evropská Unie je prakticky pokračováním dávné Říše Římské národa Německého. Neboť Frau Merkel se chová stále víc a více jako vůdkyně celé EU, aniž ji tím kdokoliv pověřil. Jsem toho názoru, že v mezinárodním měřítku EU nebude nikdy prakticky existovat, dokud minimálně Trump, Si Ťin-pching a Putin budou jednat s představiteli jednotlivých členských zemí EU. Pokud by alespoň oni brali EU vážně, pak by totiž jednali pouze s jejím  „prezidentem“ čili s předsedou Evropské rady. A členové vlád zmíněných velmocí by zase měli jednat jenom s odpovídajícími členy Evropské komise.