Zelenskyj se nechal slyšet, že Ukrajina přechází do nové fáze války. Získala bezpočet raket dlouhého doletu, konkrétně až tři tisíce kilometrů. Čímž hodlá kvalitativně zásadně zintenzivnit svou teroristickou válku proti Rusku. Teroristickou proto, že její vliv na linii fronty bude bezcenný, ale radikálně bude ovlivňovat mínění veřejnosti Ruska o válce. Až dosud totiž Ruská veřejnost válku až na pohraniční oblasti prakticky nevnímala. Leč nyní to pocítí a nejen strachem, ale skutečnými obětmi a škodami. Ruské armádní velení a především politické vedení ztrácí taktickou výhodu. Nyní proto musí udělat to, co mělo podle mě provést hned na počátku. Ničit, ničit a zničit. A nyní dokonce velice rychle. Pokud se ukáže, že toho Ruská armáda není schopná, má současná mocenská skupina neřešitelný problém. V takovém případě bude proto podle mě smetena a v Rusku dojde ke změně. A pokud znám dějiny Ruska, tak silně pochybuji, že moci se dokážou chopit oligarchové a byrokraté. Ti budou smeteni smrští revoluce bezmocných, jako to kdysi provedli bolševici. A pokud svět rychle nevezme zpátečku, tak půjde do věčných hajan. Bodka.

Píšu-li zkratku EUNATO, pak mám na mysli zoufalecký pokus EU o militarizaci, která má Evropě zajistit bezpečnost bez USA. Podle mě s tajnou vírou, že alespoň Západ Evropy ochrání USA svým jaderným deštníkem. Protiruská strategie není konstruktem EU, ani NATO, to jsou této činnosti organizace totálně neschopné. Jmenovanou strategii dlouhodobě, doslova po staletí, vymýšlí a kde může realizuje Británie, tedy přesněji Angličané, známá to veš v kožichu celé planety. Současný stav jmenované strategie je poměrně jasný. Neustále vymýšlet drobné eskalační krůčky, kterými Ukrajina doslova dráždí Rusko, ale nevyprovokuje ho k rozhodnému úderu. Tím Rusko oslabovat a na druhé straně dávat EU čas na převedení svého průmyslu na zbrojařský a celé ekonomiky na válečnou. Ideální by pro Anglány bylo, kdyby takto dokázala Ukrajina týrat Rusko až do konce této dekády. Mezitím se jim totiž určitě podaří Polsko a raději hned Německo, vmanipulovat do pokračování války s Ruskem. Anglosasové do války samozřejmě nepůjdou, vždyť ani nemají čím. Nejenže nemají dostatečnou výzbroj, ale především nevlastí ani potřebnou průmyslovou základnu. Oni jenom vymysli celý zrůdný plín a zorganizují manipulaci s vědomím těch, které pro realizaci svého plánu potřebují. Konečný cíl Anglánů je pořád stejný. Rozdrobení Ruska na několik malých států, které by byly kolonizovány jednotlivými zeměmi Evropy. Ten možná před sto lety byl nadějný, ale dneska ani náhodou. I kdyby bylo Rusko rozděleno, tak je víc jak jisté, že od Uralu na východ se Evropa nikdy nedostane. Při tom právě tam je skryta většina přírodního bohatství Rusů. Tam si ale Rusko víc jak jistě rozeberou Asiaté.  A možná že nejen tu jeho část.

Takto zní název jednoho odstavce textu z webu https://zvedavec.news/komentare/2026/06/11111-zrada-elity-muze-znamenat-katastrofu-urady-se-obavaji-iranske-cesty-ruska.htm , který opět konvenuje mému přesvědčení o SVO Ruska na Ukrajině. Úplnou citaci jmenovaného odstavce zde vyvěšuji jako návnadu k četbě celého textu, jehož jádro sdílím, ačkoliv si myslím, že hlavním viníkem je přece jenom Putin a ne jakési nejmenované ruské elity. Takže napřed zmíněný to odstavec:

     To, co se dnes děje s ruskou elitou, téměř snímku po snímku kopíruje situaci starou sto let. Na konci roku 1916 – na počátku roku 1917 bojovala Rusko v rámci Dohody. Fronta se držela, armáda byla relativně bojeschopná. Ale liberální inteligence a část generálstva pod vlivem Francie a Británie začaly situaci rozkolísávat.

Bylo jim vštěpováno, že car není schopen dovést válku k vítězství, že je lepší změnit vládu. „Všude zrada, zbabělost a podvod.“ Zápis v deníku císaře Mikuláše II. v den abdikace.

Na počátku roku 1917 nebyla ruská armáda vůbec neschopná boje a Říše mohla zcela dosáhnout vítězství v první světové válce na stejné úrovni jako její spojenci, připomíná ruský spisovatel, laureát domácích i mezinárodních literárních cen Sergej Dorovskij.

Nedostatek střeliva byl prakticky překonán, zásoby potravin byly dodávány pravidelně, vojáci byli oblečeni a obuti. Navíc se připravovala mohutná jarní ofenzíva – úder, který ve spojení s akcemi spojenců z Antanty měl ukončit válku a dovést Rusko k vítěznému finále. Našim spojencům z mlhavé Albionu však bylo snazší válku protáhnout, než nechat Rusko vstoupit do řad vítězů. V případě triumfu Říše by totiž museli odevzdat slíbené průlivy, Konstantinopol i všechna dobytá území. A to v žádném případě nefigurovalo v plánech britské koruny. Podle plánu lordů měla Rusko vyjít z války vykrvácené, zničené, ponížené – a samozřejmě bez jakéhokoli práva požadovat svůj podíl na kořisti – říká.

Výsledek známe. Únor 1917 – abdikace cara. Březen – definitivní rozpad armády, dezertérství, bratříčkování s nepřítelem. Říjen – bolševický převrat, kterému elita nedokázala zabránit. hanebný Brestský mír, podle jehož podmínek Rusko ztratilo Ukrajinu, Pobaltí, Bělorusko a muselo zaplatit obrovskou reparaci. Poté – občanská válka, miliony mrtvých, hlad, zkáza, intervence. Říše, která by patřila mezi vítěze, zmizela z mapy světa. A ti samí liberálové, kteří slibovali „štěstí a demokracii“, se velmi rychle ocitli buď v emigraci, nebo v popravčí jámě…strach z „plnohodnotné války“ mění naši sílu ve fikci“.

Uvedená dlouhá citace je mimo jiné klasickým přepisem marxisticko-leninského výkladu dějin, který nemíním hodnotit, protože nemám k dispozici konkrétní údaje o skutečné situaci Ruska v oné době. Ovšem pořád tvrdím, že Putin je vinen. Pokud si nebyl jistý, že už pevně drží oligarchy pod krkem, neměl se do války pouštět. Tečka.

     „Teror je zbraní slabých“. Říká Rostislav IŠČENKO.

     „Skutečná bezpečnost vyžaduje víc než rovnováhu sil. Vyžaduje vzájemnou důvěru ve světě bez nukleárních zbraní. Jenže místo důvěry střeží nedokonalý mír mezi jadernými mocnostmi právě nukleární zbraně. A čekají…“ píše Oskar KREJČÍ.

     „Šéfem největší pohřební agentury na světě je Zelenskyj,“ řekl bývalý bulharský ministr vnitra Rumen PETKOV.

„Jednání s Ruskem musí začít správně. Požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala kontroly nad svobodnou částí Donbasu, byl a zůstává nepřijatelný. Dovolte mi citovat jednoho z účastníků našeho dnešního setkání, který podle mého názoru zcela správně poznamenal z historického hlediska: Rusko bylo vždy silné v obraně a v odražení útoků, ale v průběhu své historie nikdy nedosahovalo významných úspěchů při vedení agresivních válek, tedy při dosahování úspěchů ofenzivními akcemi“. Tvrdil světu tak moc chytrý, až se stal hloupým nacistický pohrobek Joachim-Friedrich Martin Josef MERZ, který nějak zapomněl na pád Berlína.

Je vidět že párty G7 se vydařila. Po ní se předvedl i ministerský předseda Kanady slovy: „Kanada je největším poskytovatelem pomoci Ukrajině na obyvatele. Patříme mezi přední státy, které se podílejí na výcviku ukrajinských vojáků. Máme dohody o společné výrobě s Ukrajinou. Jsme v čele v zemích Pobaltí…Proto jsme my, Němci, Britové a Francouzi jednotní v názoru, že průběh této války se již změnil. Je to jen otázka času. Putin tuto válku prohraje. A vše, co se stane od nynějška do okamžiku, kdy si to uvědomí nebo bude nucen to připustit, je naprosto nesmyslné krveprolití“.

     „Bez Izraele by neexistovala Amerika“, dušuje se Mike Huckabee v současnosti velvyslanec Spojených států v Izraeli.

     „Izrael dnes připomíná hráče v kasinu, který vyhrával tak dlouho, až uvěřil, že pravidla neplatí pro něj. Vyhrál války, získal území, získal podporu velmocí, získal mediální imunitu a získal pocit, že každá jeho rána je sebeobranou a každá mrtvola na druhé straně je historickou nutností. Jenže kasino má jednu nevýhodu: nakonec si vždycky přijde pro výhru zpátky“. Napsal Pavel LETKO.

„Jediné, co můžeme očekávat od Německa, které nepřekonalo svou nacistickou a imperialistickou minulost, ani svůj postoj k Polákům, je nůž do zad“, prohlásil Jarosław KACZYŃSKI, lídr polské pravicové konzervativní opoziční strany „Právo a spravedlnost“ (PiS).

„Evropa neměla být závislá na Spojených státech. To nebylo to, co chtěli nebo očekávali Winston Churchill, Charles de Gaulle nebo Konrad Adenauer. Evropa měla být vojenskou mocností, spojenou se silnou Amerikou“. Kritizuje minulost Peter Brian HEGSETH

     „Když je výlučnost bezmocná, chrání. Když dostane tanky, drony a letectvo, začne určovat, kdo smí žít za zdí a kdo před zdí, kdo má plná práva a kdo čeká na checkpointu, kdo je civilista a kdo je „lidský štít““. Napsal Pavel LETKO

     „Kolektivní Západ hledá nepřátele tam, kde žádní nejsou, a je připraven obvinit Rusko z čehokoli, i když za incidenty na území EU stojí ukrajinská strana“, říká bulharský europoslanec Petr VOLGIN.

„Investice do obrany jsou mnohem levnější než vedení války. A víte, že vše, co děláme pro naši vlastní obranu, také odradí Rusko od akcí vůči NATO nebo evropským zemím“. Že by dostávala Kaja KALAS rozum?

„Evropští lídři si musí uvědomit, že regionální bezpečnostní model, budovaný v Evropě po celá desetiletí, počínaje přijetím Helsinského závěrečného aktu v roce 1975, byl zničen jejich vlastníma rukama. K němu už nebude návratu. Nyní je čas pokročit směrem k vytvoření pankontinentální bezpečnostní architektury, otevřené všem euroasijským zemím, která bude odrážet multipolární realitu dnešní doby. Princip rovné a nedělitelné bezpečnosti, pošlapaný v euroatlantických konstrukcích, lze realizovat v nové euroasijské architektuře. Jakmile budou podmínky zralé, Evropa se bude moci k tomuto ambicióznímu úsilí připojit“. Napsal LAVROV.

„Poučení z posledních let je, že Amerika si plete schopnost ubližovat slabým se skutečnou strategickou mocí“. Píše spisovatel Matson HEININGER.

„AI je v podstatě komunistická technologie, protože umožňuje vládám a korporacím sledovat a hodnotit lidi způsobem, jaký doposud nebyl možný“. Rozhorlil se James David VANCE.

„S ohledem na masové teroristické útoky nepřítele na naše města, jejichž intenzita roste a zjevně bude dále růst, je čas otevřeně prohlásit, že vůči neonacistickému Kyjevu již neexistují žádná pravidla a ani existovat nemohou,“ vyhlásil Dmitrij Anatoljevič MEDVEDĚV.

První zněla, cituji: „Pentagon poprvé připustil, že umělá inteligence Grok od Elona Muska byla použita k odpálení více než 2 000 munic na 2 000 různých cílů v Íránu během 96 hodin v rámci operace „Epic Fury“, kterou publikoval The Independent.

Druhá byla ještě zajímavější a zveřejnil ji pro české publikum Pavel ŠIK na webu https://www.novarepublika.cz/2026/06/jak-jd-vance-jen-tak-ledabyle-bori-narativ . Opět cituji: „AI je v podstatě komunistická technologie, protože umožňuje vládám a korporacím sledovat a hodnotit lidi způsobem, jaký doposud nebyl možný“ Konec citace z textu, který vřele doporučuji přečíst si celý.

Když jsem kdysi v mládí se zajímal o robotiku, zaujal mě Isaac Asimov, světoznámý spisovatel sci.fi svým návrhem tří zákonů robotiky, z nichž první zněl: „Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.“ Doufám, že si to pamatuji skoro doslovně. Byl totiž dobrým znalcem historie a tak věděl, že každý vynález původně vytvořený ku prospěchu lidstva dokázali vládcové zneužít ve svůj prospěch v boji o moc. Zářným příkladem byl případ dynamitu, který dodnes pokračuje Nobelovými cenami. Pokud mocní dodrží tuto tradici i v případě AI, pak reálně předčí tvůrce jaderných zbraní. Zánik lidské civilizace vinou JZ lidstvo totiž má šanci nedopustit. Jakmile ale AI jednou pustí do nepřátelské pozice vůči člověku, tak už nemá šanci tento proces zastavit. To by byl onen džin puštěný z láhve. AI osvobozená z „okovů nadvlády člověka“ zákonitě podle algoritmů lidské civilizace ji vyhubí. Tečka. Vyvarují před tím odborníci i někteří státníci. A  proto mě velice zajímá, jak chtějí liberálové v USA ochočit AI, když nehodlají použít model „komunismu“.

Premiér Libanonu Nawáf Salám uvedl, že Izrael uskutečnil od 16. dubna na Libanon téměř 3500 leteckých útoků.

Libanonský prezident Joseph Aoun výslovně označil Hizballáh za „nepřítele” Libanonu.

První komerční mozkový čip na světě: Čína otevírá dveře fúzi člověka a stroje.

Musk se stal prvním bilionářem dějin s jměním 1,77 BILIONU dolarů.

Brusel: 90 % mladých do 17 let nemá belgický původ, 73 % pochází z neevropských zemí-

Vyšetřování britského poslance Ruperta Lowe odhalilo, že během působení premiéra Starmera na prokuratuře bylo osvobozeno 13.000 pachatelů skupinových znásilnění…Podle vyšetřování vedeného britským poslancem Rupertem Lowem bylo více než 250 000 bílých britských dívek znásilněno, sexuálně vykořisťováno nebo zneužito pákistánskými muslimskými gangy, které je lákaly do pasti, zatímco policie, místní úřady a další vládní orgány je opakovaně nedokázaly ochránit.

Mossad přiznal: lednové „spontánní“ protesty v Íránu byly režírované Izraelem!

Válka proti Peršanům v moderní době je válkou o nadvládu nad Západní Asií. Jako vždycky ji začali Američané tím, že svrhli vládu Mosaddeka už v roce 1953. Postupně válečný meč po nich přebíral sionistický Izrael, který se nesmiřitelným nepřítelem Íránců stal po pádu šáha Pahlavího v roce 1979. Podle mě jde o druh války bez konce, tedy takové, která může skončit jen a pouze zánikem jedné ze soupeřících stran. Írán je vůči kamarádčaftu Izraele a USA jasně slabším, ale přesto si myslím, že to nebude on, kdo zmizí definitivně ze světové mapy.  Izrael totiž ve skutečnosti není stát a USA je zralá na rozpad, nebo hispanizaci.

Poslední fáze horké války mezi jmenovanými soupeři, zahájená 28. února letošního roku, byla v tomto týdnu přerušena. USA a Írán to potvrdily Memorandem z nedávných dnů. Ovšem Izrael se proti němu vymezoval, až včera nějak náhle uzavřel Dohodu s Libanonem o příměří. Memorandum jsem jenom letmo pročetl a o dohodě vím jenom tolik, že ji Hizballáh bude respektovat a že jih Libanonu obsadí Libanonská armáda.

Jestliže tvrdím, že válka proti Íránu je „nekonečná“, tak již z toho důvodu je jasné, že Memorandum i Dohoda jsou cáry papíru, které nebudou platit ani těch šedesát dnů, o kterých se v prvně jmenovaném dokumentu píše. Amerika překvapivě dostala od Íránu doslova výprask, takže nyní musí její vojevůdci vymyslet nějaký jiný podvod na Íránskou společnost.

Jakmile se světové zásoby ropy potřebně zvětší, začne všechno znova. A že by Izrael vůči Libanonu držel slovo je naprosto vyloučené. Vždyť vládci sionistického terorpodniku Libanonce ani nepovažují za lidi, podle té jejich zrůdné doktríny ze které logicky plyne, že ti mohou být podváděni.

Pavel Letko zveřejnil na webu https://e-republika.cz/article1013432-kam-kraci-izrael/ text, který mě konvenuje. Jako upoutávku k jeho přečtení jsem vybral následující výňatek. Cituji:

Proč je s Izraelem amen

Dříve nebo později se zájmy Izraele a zájmy okolního světa rozejdou. Nějaký čas lze uplácet elity, kupovat mlčení, vyvolávat pocit viny, používat paměť holokaustu jako štít proti každé kritice a tvrdit, že každá bomba je sebeobrana. Nějaký čas lze přesvědčovat západní veřejnost, že Palestinci jsou buď teroristé, nebo komparz v cizí tragédii. Nějaký čas lze předstírat, že Gaza není hřbitov, ale vojenský problém.

Ale takový čas není nekonečný.

Každé impérium, každý režim a každý privilegovaný stát žije do jisté míry z důvěry, že jeho výjimka bude uznávána i zítra. Izrael si zvykl, že jeho výjimka platí. Že mezinárodní právo je pro jiné. Že okupace je bezpečnost. Že osady jsou realita. Že mrtví civilisté jsou tragédie, ale nikoliv zločin. Že svět nakonec vždycky uhne, protože se bojí slov, nálepek a vlastní minulosti.

Jenže výjimka, která trvá příliš dlouho, přestává být výjimkou a stává se provokací. A provokace jednoho dne vyvolá odpověď. Nemusí přijít zítra. Nemusí přijít v podobě jedné velké bitvy. Může přijít pomalu: ztrátou sympatií, ztrátou legitimity, izolací, demografickým tlakem, únavou spojenců, vzpourou těch, kteří už nemají co ztratit. Ale přijde.

Izrael dnes hraje Ponziho schéma historické viny. Stále znovu si půjčuje z minulého utrpení, aby zaplatil dnešní násilí. Jenže i tato měna jednou ztratí hodnotu. A potom se ukáže, že stát, který měl být útočištěm před katastrofou, se sám stal mechanismem, který novou katastrofu přivolává.

Vřele doporučuji jmenovaný text celý přečíst.

Demokratický politický režim v neoliberálním provedení současných vlád Západu předvádí už drahný čas mnohé „inovativní formy“. Před několika dny jsem kupříkladu zaznamenal jednu dosud nepoužitou. V poslední době už těch novot bylo „něurekom“, jako například uvěznění lídra strany, jejíž preference rostou, soudní zákaz kandidovat, či dokonce sodní zrušení prvního kola voleb, pokud se do druhého dostali pouze ti, které skuteční vládci ve funkci vidět nechtějí a podobné triky. Myslím, že nikdo s mozkem v hlavě dnes už nevěří tomu, že volby v současnosti nejsou „spravovány“ právě těmi, kdo jsou neviditelnými vládci země.

Ale zpět k oné avizované novince. Zorganizovala ji vládní platforma v Maďarsku. Magyarův paranoidní strach z Orbána tím asi vyvrcholil, jelikož uvěznit ho si asi netroufnou. Tak alespoň prosazují „právní“ pravidlo, aby už nikdy se nemohl stát předsedou vlády. Magyarovi poslanci totiž schválili ANTI-ORBÁN, ústavní dodatek, který znemožní Orbánovi návrat do funkce premiéra.

Je prastarý zvyk i z jiných demokracií, že vládnoucí koalice, pokud má pohodlnou většinu, tak si schvaluje co chce. Jenže to pak další vláda smete se stolu, obvykle. Když se ale podaří a určité seskupení dosáhne na ústavní většinu, pak skoro vždy propadne touze zapsat se do dějin trvaleji. Tedy přijmout zákonnou úpravu, kterou lze zase smést jen a pouze ústavní většinou. Takže možná je to marná snaha toho politického nedochůdčete. Protože stačí, když v příštích volbách opět zvítězila Maďarská občanská unie – FIDESZ, a bude vymalováno.