Za naprosto učebnicový příklad politické naivity považuji problém rozšiřování NATO na východ. Gorbačov při jednání o sjednocení Německa neprosadil do smlouvy jasně formulovaný a sankcemi ručený závazek že, se NATO nebude rozšiřovat víc, než o území tehdejší Německé demokratické republiky. Mnohem později sice tvrdil, že mu to bylo slíbeno, ba dokonce že v protokolech o jednáních takový závazek je. Argumentoval, že i někteří účastníci závěrečných jednání, konkrétně tehdejší ministr zahraničí USA James Baker přiznávají, že byl takový slib dán. Nic ovšem před dějinami nesmaže, že v žádné smlouvě mezi SSSR a Západem z dob konce studené války není závazek o nerozšiřování NATO. Tečka.

Hořekování nad tím ze strany pozdějších až současných politiků Ruska považuji za nebezpečné pokračování v politické naivitě. I kdyby měl Gorbačov nakrásně zmíněný ústní slib od všech účastníků podpisu smlouvy o sjednocení Německa, tak to v žádném případě nezavazovalo jejich následníky k jeho plnění. A proč o tom píšu? Protože pozorný čtenář „28. bodovky“ by se měl zamyslet nad jejím textem, zda vůbec bude ještě platit když Trump opustí svůj post prezidenta USA. Především ať se zamýšlí nad body 14 a 27.