Jen málo lidí si všímá očividných rozporů v protiruské rétorice vládnoucí třídy Evropy, píše. Italský profesor Alessandro Orsini. Tento jev dokonce pojmenoval. Jde podle něj o „manipulaci zmatkem“. Evropští politici totiž jedním dechem neustále opakují vzájemně si protiřečící mantry: „Rusko je tak silné, že se musíme vyzbrojit po zuby“, a vzápětí: „Rusko je tak slabé, že Ukrajině stačí dodat něco víc zbraní a vyhraje“. Orsini k tmu doplňuje, cituji: „Jestli je Rusko tak slabé, proč se muselo do NATO brát Finsko a Švédsko? A pokud je naopak tak silné, Ukrajina ho porazit nemůže — a je nutné otevřít cestu diplomacii.“ Konec citace. Trumpova touha po Nobelově ceně je doslova napínána na skřipci. Jak ho tak sleduji, on fakticky neví, komu by měl „přitnout“. Jednu chvíli je “naštvaný“ na Putina, za nějaký čas vyhrožuje Zelenskymu a v současnosti se mi zdá, že pochopil to zásadní, že největšími odpůrci ukončení bojů na Ukrajině jsou někteří vlivní političtí lídři Evropy, pro něž je mír na Ukrajině nepřijatelný. Důvody pro to mají různé, a všechny jsou pro lid Evropy hrůzné. Nejzvrácenější z jejich strany je, že do války s Ruskem nehodlají jít přímo, ale i nadále cizíma rukama a ještě k tomu pod ochranným štítem z USA, což je podle mého soudu vrcholně podrazácká drzost. Zvláště, když ani nejsilnější země Evropy na válčení nemají prostředky, takže se musí zadlužovat. Dokonce i známý jestřáb, exministr obrany Británie Ben Wallace, musel uznat, že Londýn pro podobné aktivity nemá ani finance, ani lidi, ani vybavení, ani munici. Takže co zbývá? Správně — posílat na jatka cizí „kanónenfutr“. Hlavně to jen přebalit hezkým názvem, například „ocelový dikobraz“ — což Maria Zacharovová přeložila z němčiny výstižně jako „ostnaté prase“. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Když byl před týdnem zabit Andrij Parubij, okamžitě nacističtí vládci „věděli“, že atentát provedli Rusové. Proruští konspirátoři zase naprosto jistě „věděli“, že to začal boj mezi nacistickými bafuňáři. Realita se však ukázala až tak příliš nezajímavě prostou, že se v médiích moc nepropírala. 52letý obyvatel Lvova médiím řekl, že bývalého předsedu Rady zmasakroval z osobní pomsty vůči kyjevskému režimu. „Ano, byl jsem to já, kdo ho zabil, byl nablízku. Kdybych žil ve Vinnici – byl by tam Peťo (Porošenko). Chci, aby mě rychleji odsoudili, vyměnili za válečné zajatce a já jsem šel do Ruska hledat tělo svého syna,“ řekl muž novinářům. Zdůraznil, že verze o vydírání ruskými bezpečnostními službami není pravdivá. Takže zase ukronacistické propagandě sklaplo. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

V předvečer voleb v Severním Porýní-Vestfálsku zemřelo v Německu již 16 kandidátů z různých stran, informuje Bild. Z nich 7 zastupovalo hlavní opoziční stranu Alternativa pro Německo, zbytek tvořily SPD, FDP, Zelení a další politické síly, uvedl šéf místní volební komise. Volby se budou konat 14. září. Tolik dnešní zpráva. Ještě včera ovšem byla poněkud jiná. Veřejnost byla informována pouze o oněch sedmi kandidáte AfD, což bylo velice podezřelé. Po dnešku to ale už „vypadá normálně“, když jde o celou škálu partají.

Zveřejněné dokumenty ukazují, že 53letá prezidentka Moldávie Maia Sandu je léčena se schizofrenií v rakouské soukromé klinice Döbling. Podle těchto dokumentů podstupuje elektrokonvulzivní terapii a užívá lék Aripiprazol, který se používá k léčbě akutních záchvatů schizofrenie. Tak zní druhá dnešní zpráva, která mě zaujala. Ptám se sám sebe, zda by to neměl být důvod k povinné rezignaci. Což by mělo být pravidlem mezinárodního práva. Myslím si.

Ex prezident Polska Andrzej Duda tvrdí, že Ukrajina od samého začátku konfliktu se snažila do něho zatáhnout Polsko. Tato zpráva mnou otřásla. Netušil jsem, že Duda je takový podrazák. Přece celý svět viděl, jak se nejednou objímal se Zelenskym, a že dokonce to byl on, kdo nabízel Ukrajině společný stát, aby se tak Ukrajina stala členem NATO. Jak je vidět podlost je potřebná vlastnost politiků v některých zemích.

Vrcholem dnešních zpráv pro mě ale bylo jedno video. Český „dokumentarista“ Robin Kvapil natočil snímek Velký Vlastenecký Výlet. Zaujal mě právě ten titulek, ironizující v Rusku svátostný pojem Velká Vlastenecká Válka. Samozřejmě jsem snímek neviděl, a ani mě nějaký výlet na Ukrajinu českého filmaře nezajímá. Ovšem video, které je jako třetí v pořadí publikováno na webu https://www.pokec24.cz/nezarazene/90064/ mluví naprosto jasně o dokumentární úrovní „díla“. Podle autora totiž „Ruští vojáci jsou kanibalové znásilňující děti…všichni ví že Ruská armáda je nezměrně brutální…útočí na civilní populaci“.

Takto a podobně je den co den otravován veřejný prostor ať už vládními, či alternativními médii. Takže: Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

„Velké obrození čínského národa je nezastavitelné…Dnešní Čína je silná, nikoho se nebojí a je připravena převzít vedoucí roli ve světě“, cituje agentura Associated Press z projevu prezidenta ČLR Si Ťin-pchinga, proneseného na zahájení oslav a vojenské přehlídky v Pekingu při příležitosti 80letí vítězství v druhé světové válce. Část věty, kterou jsem podtrhl je podle mě záměrně nepřesně přeložena.

Na projev Sia okamžitě reagoval americký prezident Donald Trump, který na své sociální síti Truth Social položil otázku, zda si Si vzpomene i na americkou podporu a oběti v boji za čínskou svobodu během druhé světové války. Čínskému prezidentovi i „úžasnému čínskému lidu“ Trump následně popřál krásný den oslav. „Vyjádřete prosím mé vroucí pozdravy Vladimíru Putinovi a Kim Čong-unovi, se kterými intrikujete proti Spojeným státům,“ zakončil Trump svůj vzkaz.

Komentáře netřeba. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Když soudím podle médii, tak musím říct, že touha po Nobelově ceně míru je u něj duševní chorobou. Navíc ho v té zoufalecké touze podporují skoro všichni podlézavci od domácích po Kambodžu. TI jej fakticky oslepují vidinou, která ho duševně sžírá. Ovšem v cestě k tomuto ocenění teď stojí především Ukrajina. Trump je v prvé řadě narcisem, takže konflikt na Ukrajině od počátku řeší jako mediální show. Za druhé díky své nenaplněné tužbě je už nervózní, takže podléhá kdejakému nápadu ze svého okolí. Za třetí není schopen pochopit celou šířku problému, i když se mu ji už po několikáté snažil Putin vysvětlit. Neustále je přesvědčen, že Rusku jde o zisk území, aniž by byl schopen vnímat, že Rusku jde především o vlastní bezpečnost. Naopak ale chápe, že Ukrajina volá po bezpečnostních zárukách. Že ale prakticky musí jít o zajištění rovné bezpečnosti celého super kontinentu, to pochopit vůbec nedokáže. Asi, myslím si.

Nejsem si ani jistý, že mu už došlo, že neřeší válku mezi Ruskem a Ukrajinou, leč mezi Ruskem a nenávistí k Rusku nemocnou Evropou. Jelikož jde u Evropanů o emoci, tak fakticky lídrům Evropy zatemňuje rozum, čehož využívají především Britové, kteří si tak cizíma rukama vyřizují své staleté prohry s Ruskem. Dlužno ale připomenout, že tato situace vyhovuje vlivným silám v USA, které v zemi ještě donedávna vládly. Jsou sice oslabeny, ale nikam nezmizely. A jejich činovníci jsou kupříkladu přímo v Trumpově administrativě. Mám tím konkrétně na mysli ministra zahraničí, což je v USA po celá léta mnohdy významnější osoba než viceprezident. A zdá se mi že to platí i v současnosti. Což je situace, která Trumpa ještě více frustruje.

Trumpova snaha o urovnání naráží na evropský nezájem, ukrajinskou sveřepost části jejích obyvatel, a v poslední době především na ruskou potřebu zajistit i příštím vlastním generacím bezpečí a svobodnou a prosperující zemi. Ruské vedení a velení je tím pádem pod tlakem. Pokud chce vyhovět Trumpově zájmu ukončit válku, musí si zajistit takovou vyjednávací pozici, aby prosadilo své cíle vyhlášené už na počátku SVO. Ovšem Evropě se daří tuto snahu efektivně brzdit. Její podpora v dodávce nejmodernějších zbraní Ukrajinské armádě blokuje té Ruské splnění zadání určené politiky. Podle mého soudu se právě nyní láme situace. Trumpovi opravdu dochází trpělivost, a jelikož nemá smysl pro detail, nechápe Putinovo chování, ba považuje ho za podraz snahy získat vysněnou N.C. Takže. Podle mého soudu se rychle blíží doba rozhodného úderu z jeho strany. Navíc díky Trumpově nevyzpytatelnosti možná osudového pro všechny aktéry konfliktu. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

     „On (Zelenskyj – pozn. red.) řekl, že ruský jazyk nebude státním jazykem. Ale v podstatě na tom nikdo nijak zvlášť netrvá. Prvním krokem, který nezávisí na žádném přání Zelenskyho ani nikoho jiného, ​​je zrušení všech zákonů, které v hrubém rozporu s Chartou OSN zakazovaly ruský jazyk a kanonickou Ukrajinskou pravoslavnou církev. Proto se snaží přesunout těžiště tohoto problému, řečmi o ruštině coby stáním jazyku“ řekl šéf ruského ministerstva zahraničí LAVROV.

„Evropské elity se staly rukojmími vlastní agresivity. V zemích, kde neexistuje žádné zjevné mírové hnutí, kde se rusofobie nejen vštěpuje, ale již byla přijata jako oficiální zahraničněpolitická doktrína, je velmi snadné uvěřit, že Rusko se připravuje na útok“. Píše Německý novinář Patrick BAAB.

„Ve skutečnosti kapitulaci Ukrajiny připravili ti, kdo tlačili ukrajinské úřady k víře v myšlenku ´vítězství na bojišti´, ačkoli si byli vědomi, že je to nemožné. Ti, kdo dodávali zbraně Kyjevu. Ti, kdo lhali a podpláceli Ukrajince falešnými sliby, jsou zodpovědní za tento konflikt a vážnou hospodářskou a finanční krizi v EU“. Sdělila světu Marija Vladimirovna ZACHAROVA, populární to mluvčí ministerstva zahraničí Ruska.

„Vstup Ukrajiny do EU zajistí její rozpad“. Hořekuje Stefan J. BOS.

„Představte si, kdyby se dvě největší ekonomiky demokratického světa nedohodly a začaly obchodní válku – radovali by se z toho jen v Moskvě a Pekingu,“ Omlouvá stupidně svou neschopnost oponovat Trumpovi Ursula von der LEYEN.

„Je to selhání lidstva, že jsme nezískali kontrolu nad situací v Gaze“. Roní krokodýlí slzy Alexander STUBB, současný prezident Finska.

„Izrael řídí skupina maniaků“, konstatuje ex-premiér Izraele (2006-2009) Ehud OLMERT.

     „Útok na ropovod Družba přímo ohrozil energetickou bezpečnost Slovenské republiky. Takové něco si budoucí partneři v Unii a spojenci nedělají“, vzlyká Tomáš LONGAUER, politik Slovenska.

„…nejchráněnější a nejcennější informací, kterou musí Zelenskyj za každou cenu střežit je skutečný počet jeho vlastních lidí, kteří jsou mrtví nebo pohřešovaní…mnohamiliardový podvod, do kterého jsou zapleteni jeho vlastní generálové, v rámci kterého jsou platy mrtvých nebo pohřešovaných ukrajinských vojáků přesměrovávány do jejich kapes“. Zjistil Britský válečný zpravodaj Marti JAY.

     „Ukrajina, která nebojuje s Ruskem, nikoho na Západě nezajímá“, tvrdí ruský novinář Rostislav IŠČENKO

„V Trumpově dekadentním světě reality show je každý globální konflikt jen další ´mýdlová opera´, kterou lze ´vyřešit´ penězi a trochou mediálního kouzlení“. Tak hodnotí bloger značky SIMPLICIUS podstatu Trumpova řešení válek ve světě.

„…důsledkem Trumpova hrubého odmítnutí ruských právních námitek je otřes samotného ´řádu založeného na pravidlech´. Tím, že ignoruje jasně legitimní obavy o právní status jedné ze stran (Konfliktu na Ukrajině), dává světu najevo, že tento řád je ve skutečnosti založený na svévoli a pokrytectví. Ještě jednou SIMPLICIUS.

     „Trumpova absolutní normalizace genocidy učinila z celé civilizace Divokého západu spolupachatele…´krvavá touha v Gaze´, probuzená Tórou, žene ´mesiášský, extrémní sionismus až ´k barbarství´. A přesně tam se nyní nacházíme – s povolením zabíjet, které nám poskytuje zlý a netolerantní Bůh: Jahve“. Píše Brazilský novinář Typu E. E. Kische, Pepe ESCOBAR.

     „Možnosti nabízené Západem ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu jsou jednostranné…“, konstatovala Marija Vladimirovna ZACHAROVA.

„Izraelský lobbystický vliv na naše politické otázky a politiky je větší než vliv amerického lidu,“ říká populární americký mediální moderátor Jonathon Owen SHROYER.

„Když veřejnost přijme ideologické stereotypy, že každý konflikt je bojem mezi dobrem a zlem, nebo mezi liberálními demokraciemi a autoritářskými státy, pak se válka stává ctnostnou a diplomacie zradou“. Píše Norský profesor Glenn DIESEN výzkumník ekonomiky Euroasie.

A OPRAVDOVOU PERLU NAKONEC.

     „Já si mohu dělat co chci. Jsem prezident USA“, nechal se slyšet vznětlivý narcista D.T.

A dneska ve svodce tisku jsem našel obdobný citát pana D.T. ještě z dob, kdy politiku neprovozoval. Ten citát zní: Sovětský svaz by se nikdy nerozpadl, kdybych byl generálním tajemníkem ÚV KSSS“. Jenže nevím, zda to není ve skutečnosti vtip, leč i tak by to byl dobrý vtip. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Není to zas tak dávno, co vůdčí politici Katalánska vypsali referendum o odtržení této provincie od Španělska. Centrální vláda je sice napomenula, leč referendum nezakázala. Výsledek referenda politická třída Katalánců interpretovala jako souhlas s odtržením. Vláda Španělska problém řešila měkkou silou. Několik vedoucích politiků Katalánska zavřela, jiné postavila před soud a jinak stíhala.  Asi rok pak musela trpět rozhořčení Evropské politické kasty a domácí kritiku. Ovšem „lid“ Katalánska prakticky mlčel. Nepostavil se za své představitele, nadtož aby hromadně povstal. Takže. Dneska už je dávno ticho po pěšině.

Když na Ukrajině nacionalisté provedli převrat, dvě z dvaceti sedmi „óblastěj“ nebyly ochotny podřídit se nové vládě a její představitelé zorganizovali rovněž něco jako referendum s tím, že nakonec prohlásily jimi spravovanéáúzemí za svrchované politické subjekty. Novopečená vládci Ukrajiny problém řešili tvrdou silou. Poslali na obě „republiky“ centrální armádu, a začali jejich obyvatele zabíjet, ba až prachsprostě vraždit. A výsledek? Dočkali se speciální vojenské operace Ruské armády na území Ukrajiny.

Dvě země, dvojí vladařský mrav. Jedna doslova starodávná, kde mocní umí vládnout. Druhá naopak věku zdivočelé puberty, kde mocní neumí nic jiného než chrastit zbraněmi. Výsledky pak tomu odpovídají. Holt vládnout se musí umět. Už za císaře pána v říši Habsburků imperátor rovněž musel řešit problémy vládnutí. Pokud se feudálovi bouřili poddaní, tak tam musel poslat své vojáky, ale jakmile se to dotyčnému stalo vícekrát, tak mu feudum odňal. Mírným způsobem, čili nařízeným sňatkem, nebo tvrdě, konfiskací a prakticky bez náhrady. Konec konců traduje se, že i Lubomír Štrougal coby předseda vlády ČSSR pronesl rovněž základní ideu socialistického vládnutí, a to velice pregnantně, když prý řekl; musíme dělat tak, abychom nenasrali dělníky. Komínářů k tomu netřeba. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

     „…je čínský prezident Si Ťin-pching – dnes bezpochyby nejmocnější muž světa…Putin je dnes spolu s Trumpem a Si Ťin-pchingem součástí nového triumvirátu. Konstatuje vysokoškolský pedagog Ivo BUDIL

     „Teď nebudu zacházet do podrobností, ale mnoho odborníků, kteří pracovali v Los Alamos v USA, zároveň spolupracovalo i s Ruskem. Nejednalo se o triviální špiony v pravém slova smyslu. Vůbec to nebyli špioni. Byli to prostě inteligentní lidé, kteří chápali, že aby lidstvo ochránili před džinem, kterého pouštějí z láhve, je třeba vytvořit rovnováhu. To udělali tím, že pomáhali pracovat i našim vědcům“. Putin coby prezident Ruska v roce 2025.

„Víte, že slovo ´elita´ se do značné míry zdiskreditovalo těmi, kdo bez jakýchkoli zásluh vůči společnosti považují sami sebe za jakousi kastu se zvláštními právy a výsadami. Zejména mám na mysli ty, kteří si v předchozích letech naplnili kapsy na úkor různých procesů v ekonomice od 90. let. Ti rozhodně nejsou elitou. Pravá, skutečná elita jsou všichni, kdo slouží Rusku, pracující a vojáci, kteří svou oddanost prokázali skutky, a ne ti, kdo si plní kapsy“. Tak mluvil Putin k Ruské mládeži před prázdninami. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Problematika příměří.

     Na počátku konfliktu na Ukrajině dosáhly Německo a Francie Putinova souhlasu s příměřím, zatímco se vyjednávalo mírové ujednání. Tyto snahy byly nazvány Minské dohody…Ale dopadlo to nečekaným způsobem…Po období příměří a vyjednávání německý a francouzský vůdce veřejně přiznali, že Putina v příměří podvedli. Přiznali, že jejich skutečným cílem nebyl mír. Chtěli získat čas, aby se Ukrajina mohla lépe vyzbrojit pro boj s Ruskem. Píše William DUNKERLEY v textu na webu https://www.pokec24.cz/blog/william-dunkerley-friedrichu-merzi-zblaznil-jste-se/ . Tento argument podporující rozhodnutí Putina už nepotřebuje další prohlubování, myslím si. Každý člověk přemýšlející vlastním mozkem uzná, že Rusko bylo podvedeno a nemá tedy absolutně žádný důvod politickému Západu, především duetu EU + Británie, důvěřovat. Dovolím si na tomto místě poznamenat následující. Považuje Británii za dominantního rozeštvávače světa. Ovšem tak jako v Ruské Federaci je nejvlivnějším národem Ruský národ, tak v jakési „personální unii Britské“ je zase vládnoucím národem Anglické etnikum. Takže nechci dále urážet Skoty, Welšany a budu, pokud si to uvědomím, vždycky psát o Anglii a ne Británii, coby největší zrůdé Evropy.

Problematika osobního jednání Putina se Zelenskym.

Zelenskyj ve své nenávisti k Rusku prosadil zákon, který zakazuje jednání s Ruskem a jmenovitě Putinem. Takže napřed ať ex-komik ten zrůdný zákon zruší a pak teprve vykřikuje, že chce jednat. Za druhé. Po celé období Putina jen ostouzel a před mezinárodním společenstvím urážel a obviňoval. Kde v sobě bere tu drzost podívat se mu nyní do očí! Za třetí. Pokud vím, Putin již dlouhou dobu jeho jméno ani nevyslovuje. Takže animozita mezi těma dvěma je taková, že společné jednání, nějaké podáni ruky je mezi nimi vyloučeno. Za čtvrté jde o problém legitimity. Jedni znalci tvrdí, že Zelenskyj de jure už není prezidentem, čili není kompetentní k zastupování své země. Pochybuji, že existuje soudně ověřený překlad Ukrajinské Ústavy do češtiny, takže jsem ji ani nehledal. Ovšem na netu je celá plejáda názorů a argumentů pro i proti tvrzení, že Zelenskyj je prezidentem. Ze zkušenosti je jedno jisté. Pokud by i nakrásně podepsal mír, jeho nástupci by ho vždycky mohli zpochybnit. Vždyť každý ví, že právníci dokáží i kolem Ústavy opravdová kouzla, ba dokonce věrohodně popřít své minulé rozhodnutí.

Problematika rozmístění vojsk NATO na území Ukrajiny.

Za vrchol cynického provokování v rámci jednání o příměří, ba dokonce mírového uspořádání, považuji nápady lídrů zpupného Západu o rozmístění vojsk NATO na území pozůstalé Ukrajiny. Jedním ze zásadních důvodů vzniku SVO bylo právě „roztahování se“ HATO po celé východní Evropě, až po bývalá území SSSR. Tento požadavek Západu je proto jasným důkazem, že Evropské státy NATO tím torpedují veškerá mírová jednání. Čti, jednoznačný doklad, že Evropa o míru s Ruskem ani vážně neuvažuje.

Sečteno a podtrženo. Mám odůvodněný názor, že Rusko nebude sjednat o příměří, Putin nebude vyjednávat se Zelenskym a Rusko nikdy nebude souhlasit s vojsky NATO na území Ukrajiny. Pokud s tímto nebude souhlasit Zelensky, či jeho „velitelé“ z EU, tak se bude bojovat dál. Bodka. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Duchovní svět je otráven. Oním toxikem je nenávist, čti, hluboká, dlouhodobě přetrvávající emoce či postoj intenzivního nepřátelství a odporu k osobě, skupině nebo objektu. Nedovedu si vzpomenout, kdy jsem se poprvé podivoval nad tím, že katolická církev mezi sedm hříchů hlavních zařadila hněv, čili krátkodobou emoci a ne právě nenávist, doslova otravu duševna, která je prakticky zdrojem projevů hněvu. Éra tak zvané „Studené války“ vznikla praxí třídní nenávisti. Vždycky jsem tvrdil, že to pro komunismus, socialismus a marxismus nebylo dobré ideové východisko ve snaze o zlepšení světa. Tehdejší globální politické klima jsem proto hodnotil jako otrávený duchovní prostor. Již delší čas jsem ale přesvědčen, že jsem se mýlil. Třídní boj byl pro naprostou většinu lidí neosobním vztahem bez zjevných známek nutně provázejících každou nenávist, a to i v případech, kdy byl, především pro politickou vrstvu, či třídu, dominantním politickým motivem.

Od konce Studené války celý globální politický prostor, alespoň na politickém Západě, v duchu liberální, čti též, kapitalistické ideologie prodělává metamorfózu. Z kolektivní, čili třídní motivace k politické angažovanosti je stále více realizován jako soutěž, konkurence, střetávání, konflikt a v konečné fázi boj až válčení každého s každým, a vlastně všech proti všem. Je tak vytvářen ideální prostor pro individuální pocity nenávisti s občasnými projevy až chorobného hněvu. Tak pomalu, leč jistě vzniká v naší části všelidské civilizace skutečně otrávený duchovní svět. Na negativní atmosféře tohoto prostoru mají vysoký podíl hromadné sdělovací prostředky. Všechny, tak zvané “hlavního proudu“ i opoziční, oficiálních institucí, i soukromých subjektů, jednotlivých politických stran, či vlivných jedinců.

A výsledek? Kdyby se dala nenávist v duchovním prostoru Západní společnosti nějak měřit, tak tvrdím, že její intenzita v každém současném dni by byla naměřena vyšší, než byla, alespoň v táboře socialismu za celou dobu Studená války. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.