Myslím, že bude Trumpovo jméno opravdu trvale zapsáno do dějin. Ovšem ne tak, jak by si on představoval. Podle mého soudu to bude za jeho „metodu“ chování v mezinárodních vztazích. Způsob jakým se předvádí v řešení zahraničních problémů své země, je vskutku svérázný a nepřipomíná mi žádného z dosavadních politiků nejen v USA. Vždycky napřed předvádí silácké řečnění, pak následuje tichá práce jeho úředníků, aby nakonec z celé aktivity zůstal jen „pšouk“, viz raketový útok na Sýrii, nebo dokonce úplné vycouvání. Tak to klasicky předvedl včera vůči KLDR. Napřed si s prezidentem KLDR nadávali, pak se dohodli na setkání, jemuž Trump velkohubě přisuzoval roli až největší události moderních dějin. Potom ale vypověděl smlouvu o jaderném programu s Íránem. V tom okamžiku určitě každý, kdo má IQ ještě kolem padesáti musel dospět k názoru, že Kim Čong-un se s Trumpem nemá o čem bavit. Což on také veřejně neprodleně sdělil světu. Včera Trump s typicky svou velkohubostí a americkou drzostí prohlásil, že odvolává schůzku s prezidentem KLDR a samozřejmě obvinil právě jeho ze sabotáže připravovaného setkání. Trump si, jako samozřejmě všichni Amíci, výjimky jsou spíše potvrzením pravidla myslí, že světová veřejnost má IQ značně pod padesát, takže jeho blafování uvěřila. Ne Trump, ale to Kim „třetí“ toho jména, poslal Trumpa tam, kam patří, tedy mezi šašky mezinárodního kolbiště. Tak se tedy zatím dovršila jen další TRUMPOVINA, čti klauniáda a la Trump v mezinárodních vztazích. Klauniáda v tom lepším punktu hodnocení. V mých očích spíše čirá zhovadilost.Klauniáda v tom lepším punktu hodnocení. V mých očích spíše čirá zhovadilost.

Od rebelie na přelomu tisíciletí nepovažuji ČT za veřejnoprávní instituci, poskytující mediální služby. V prvé řadě už není veřejnoprávní, protože byla fakticky zprivatizována do rukou jednostranně myslící politické elity, konkrétně do rukou pohrobků „havlismu“. Ona ale už ale rovněž vůbec není jenom sdělovacím prostředkem, ale samostatnou politickou silou. Kdysi jsem ji prohlásil za další politickou stranu. Jenže se ukazuje, že je víc, než politická strana. Ona je reálnou vládnoucí stranou. Velice specifickou vládnoucí stranou, protože se podílí na vládě, ať v zemi vládne jakákoliv politická síla. Má v každé vládě pevně obsazené významné ministerstvo, ministerstvo informací, kterému lze říkat přesněji „Ministerstvo Pravdy“. V poslední době dokonce proniká na Vysoké školy a jiné, především vzdělávací instituce. Pracovníci ČT totiž vytváří doslova brigády, které navštěvují školy a tam přednáší své manipulující informace. Provozují velice sofistikovanou činnost, která by vůči mladým lidem mohla být pojmenována jako vytváření umělé paměti. Tato praxe je to nejhnusnější, co kdy bylo v dějinách vůči dětem a mládeži použito. V první fázi byli mladí lidé záměrně odvedeni od studia, čili práci především s původními prameny. Čehož bylo dosaženo lehce dostupným, zábavným způsobem podávaným, sdělováním prakticky všech možných informací, včetně těch potřebných. Což je v mých očích nejnebezpečnější forma populismu. Mladí byli dále odnaučeni kriticky myslet, čili umět posuzovat reálný soulad informace se skutečností. Zločinná činnost některých pracovníků ČT ještě nemá pojmenování, takže ji nelze ani postihnout zákonem. Ovšem prokazatelně existuje a měla by být zakázána, tak jako je zakázána politická činnost na školách.

Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že ve společnosti se nebezpečně rozevírají sociální, čtěme, příjmové nůžky. Není to však jediný, rizikově se zvětšující rozdíl v naší společnosti. Všímám si, že především mezi politicky aktivními příslušníky elit se otvírají jiné nůžky. Nůžky ideové, ba až ideologické. Ty se už viditelně změnily v dogmatickou víru, která zákonitě přináší do společnosti nenávist. Tvrdím, že nenávist působená sociální diferenciací nikdy nebyla tak děsivá, a hlavně početná, jako rýsující se nenávist ideová. V mých očích jde o logický výsledek zmatenosti politického převratu, který jeho guru nazýval sametovou revolucí. Že nešlo o revoluci, bylo již tehdy zřejmé, protože šlo jasně o recesi, čili návrat do minulosti a to dokonce dosti vzdálené. Do minulosti kapitalismu „laissez faire“, čili primitivního divokého kapitalismu liberálních dogmatiků. Sametovost převratu si pak vynutil Havel sám pro sebe, aby si u KSČ zjistil prezidentský post. Kdyby jim neslíbil nedotknutelnost, tak by jej nikdy za hlavu státu nezvolili. V některých lidech díky tomu zůstal neukojený vztek a touha po pomstě. Sice později jim byl poskytnut ventil v lustračním zákoně a v zákoně o zločinnosti komunistického režimu, ale to už v mnohých touha po revanši byla hluboko zažraná. Své způsobilo také Havlovo „pseudorevoluční“ heslo o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Ti, kdo uvěřili tomuto blábolu tehdy nepochopili, že Havel mluví pouze o vítězství své pravdy a své lásky, kterou již tehdy a nikdy potom nesdílela velká většina naší společnosti. Postupem času se ovšem představy o jeho pravdě, ale i o jeho lásce naprosto vytratily. Jeho následovníci se cítí dnes už naprosto opuštěni. Vznikla tak jakási pseudoelita nenaplněné naivity, jež v nich probouzí zákonité reakce nenávistného vzteku, zaměřeného prakticky proti všem. A tak máme naši společnost dneska rozdělanou na několik totálně nesmiřitelných skupin. A bohužel nůžky mnohačetné rozdílnosti se mezi nimi stále více rozvírají.

Slavný aforista Murphy tuto „nepravdu“ kodifikoval již dávno. Ono je to totiž tak, že každá situace má své výhody a nevýhody a na nevýhody minulé jsme byli zvyklí a proto nás nevýhody nové víc iritují. Ovšem poslední změna ve vedení ČSSD plně odpovídá tomu, co Murphy tvrdil. Bylo sice těžko představitelné, že po superúředníku Sobotkovi, může přijít něco horšího. Ovšem jak je vidět, skoro nemožné, se stalo skutkem. Hamáček, funkcionář fondu, který fakticky financuje Bakala, se chová daleko idiotštěji, než kterýkoliv jeho předchůdce v čele českých sociálních demokratů za celou jejich víc jak stoletou existenci. Připočteme-li k tomu fakt, že si víc troufá veřejně producírovat své názory i další agent, tentokrát Německa a NATO Štěch, je předobraz zkázy, ba až zániku ČSSD úplný.

Martin Stropnický jedenašedesátiletý ministr zahraničí v demisi, poskytl 9. května neobvykle rozsáhlý a velice osobní rozhovor pro LIDOVKY.cz. V titulku se objevil jeho výrok, cituji: „V kazisvětově pracovat neumím, pro politiku nemám geny“. Konec citace. Tím mne zaujal natolik, že jsem si rozhovor letmo přečetl. Letmo za prvé proto, že již před tím ohlásil, že odchází z politiky a tak jsem chtěl vědět proč skutečně. Za druhé pak proto, že nesnáším sebechválu, jíž je v „interwiev“ plno. Stropnický se rozhodl odejít do diplomatických služeb, kde už po převratu působil. Takže tvrzení, že odchází z politiky, je totálním nesmyslem. Je ovšem natolik inteligentní, že si to uvědomuje a tak se snaží v rozhovoru rozehrát osobní přesvědčovací agitku o tom, že politika sněmovny a vlády je naprosto něco jiného, než diplomacie. To je sice pravdou, ale ještě pravdivější je, že poslanci a ministři jsou veřejní, ale diplomaté fakticky tajní politici. Což se podle mého názoru Stropnickému více líbí. Po převratu byl nejen v diplomacii, ale i ve vládě a nejen v jedné. Musel „přetrpět“ schůze všeho druhu a tak se velice divím, že tak pozdě přišel na to, že nemá geny pro tu „veřejnou“ politiku. Pravdou spíše je, že už chce v pohodlí dožít penze, protože je „stranickou politikou znechucený“. Pokud by to všechno, co o sobě tvrdí, byla jenom částečně pravda, tak by se totiž raději vrátil k původní profesi divadelníka, než že by odjel někam do Izraele dělat dále politiku. To nečiní, takže svět politiky mu učaroval, doslova mu propadl. Patří tedy do kategorie těch, pro něž je politia drogou. Jenže on, jako každý slaboch chce ve všem vybírat jen hrozinky. Tedy chce se podílet na moci, ale v žádném případě už nechce být vláčen médii a propírán novinářskými nýmandy. Právě proto bych mu a všem jemu podobným chtěl věnovat vzkaz mé babičky, cituji: Nemíšaj se mezi otruby, nebudó tě svině žrať“. Konec citace.

Odborníci vypočetli, že v rámci globalizace obchodu vznikla nadnárodní kapitalistická třída (TTC), která disponuje finančním kapitálem ve výši asi sto bilionů dolarů (počítáno evropsky), čili „stotisíc miliard“. Tato celoplanetární třída největších moderních feudálů představuje skupinu asi pěti stovek rodin. Na ni je nabalena skupina méně než 0,01 procenta lidí, tedy asi tři čtvrtě milionu, tvořící kastu největších milionářů a miliardářů světa. Ti všichni ovládají prakticky veškeré bohatství na této planetě. Skutečná světová supertřída. Ta se pokouší v současnosti získat nadvládu nad zbytkem světa, což jí má zajistit vojenská říše s názvem USA-NATO. Jelikož USA se ale brzy po druhé světové válce staly prakticky výkonnou mocí Izraele, je jasné, jaké síly stojí za celým tímto projektem, který je jednou z možných alternativ budoucího světa, vznikajícího po rozpadu SSSR. To by byl fašismus XXI. století. Fašismus coby nadvláda nevolených, leč prozřetelností „vyvolených“ elit, fakticky finančních to supervlastníků vydržujících si na dozor nad zbytkem lidstva armádu s rozpočtem asi tak kolem bilionu dolarů ročně. Začínám se pouze v současnosti zajímat, jakou roli ve skutečnosti v tom projektu hraje Rusko, když se příliš viditelně začalo paktovat s Izraelem.

A Evropa? Každý Evropan a Evropanka by si je měli připomínat jako motlitbu o každém ranním probuzení. Jsou to věty, které nezávisle na sobě řekl Putin. První při oslavě dne vítězství v Moskvě. „Nedovolíme, aby se zapomnělo na naše oběti v druhé světové válce, aby kdokoliv přepisoval její dějiny“. Druhou pak řekl několik dní před tím ve státní dumě. „Už nikdy nepřipustíme, aby se bojovalo na našem území“. Což byl především jednoznačný vzkaz Polsku, Rumunsku, Pobaltským republikám a především nacizující se Ukrajině. MEMENTO.

I když není pátek, je přece jenom třináctého a tak beru zprávu, kterou jsem dostal od známého docela vážně. Proto ji vyvěšují bez úprav.

PRO VŠECHNY!!!!
V nadcházejících dnech buďte pozorní:
NEOTVÍREJTE ŽÁDNOU ZPRÁVU S NÁZVEM
„WINDOWS LIVE AKTUALIZACE“!!!
Bez ohledu na to, kdo vám to posílá!
Je to VIRUS, který ZNIČÍ PEVNÝ DISK.!!!
Tento VIRUS můžete dostat i od ZNÁMÉHO ČLOVĚKA, kterého máte ve vašem SEZNAMU ADRES. To je důvod, proč byste měli tuto zprávu poslat všem vašim kontaktům. Pokud se zobrazí zpráva s názvem
„WINDOWS LIVE AKTUALIZACE“,
NEOTVÍREJTE JI i když je odeslána od přátel
a okamžitě SMAŽTE!!
Je to NEJHORŠÍ VIRUS, oznámila CNN a byl klasifikován Microsoftem jako nejničivější virus, který kdy existoval. Byl objeven antivirem McAfee. NEEXISTUJE žádná možnost ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ pro tento druh VIRU.
Prostě ZNIČÍ a vynuluje PEVNÝ DISK!
POKUD TO DÁTE SVÝM KONTAKTŮM NA VĚDOMÍ, VŠICHNI Z TOHO BUDOU MÍT PROSPĚCH!!!

Tak se v hebrejštině označuje genocida Židů. Především pak ta, kterou realizovalo Německo, pod vůdcovstvím Hitlera a která je ve zbytku světa známá pod pojmem holocaust. Každý, kdo si přečte alespoň trochu pečlivěji Starou smlouvu, v češtině Starý zákon, čili onu rozsáhlejší část křesťanské a především katolické Bible, je udiven Bohem, s nímž Izraelité onu smlouvu kdysi uzavřeli. Jde doslova o boha Nenávisti, nikoliv jenem běžné netolerance. A takový bůh jim potvrdil, že si je coby národ vyvolil. V dobách, kdy veškeré lidstvo žilo v tenatech náboženských idejí až ideologií, vyznání, věrouk, či alespoň veleúcty k bohům, bylo vydávání se za národ vyvolený samotným nejvyšším, protože jediným Bohem, tou nejvyšší možnou formulací rasismu oné doby. Šlo-li pak o vyvolenost ze strany Boha vysoce nenávistného, pak to byl zákonitě rasismus nenávistný ke všem ostatním lidem světa. Z toho hlediska byl holocaust v mých očích vždycky sklizní setby zrna zasetého již Starou smlouvou. Tak to alespoň po celý svůj život vnímám. Tím se v mých očích uzavřel logický kruh jednoho dějinného koloběhu. Ovšem jenom potud, pokud by Židé v dalším toku dějů opustili ideu vlastní vyvolenosti. Což nikterak nevidím. Naopak jsem svědkem matoucí demagogie, líčící vyvolenost jako oběť, kterou Jahve na bedra Židů naložil. Jenže Stará smlouva mluví jasně o budoucím Židovském království, vládnoucím dokonce světu. V mých očích je každá ideologie, náboženské nevyjímaje, zhutněným světovým názorem elit daného společenství, skoro bez výjimky vždyy jejich vládychtivých elit. Ideologie vyvoleného národa je proto pro mne hlubinným přesvědčením jakési kasty vládychtivé elity Židů. Z toho mi v prvé řadě vyplývá zásadní Hitlerův omyl, když považoval všechny Židy za mocichtivé. Neměl likvidovat všechny Židy, neměl za nepřítele vyhlásit a považovat jen a jenom jejich mocichtivou elitu. Oproti němu jsem jist, čili bezvýhradně přesvědčen, že jediným nebezpečím pro existenci lidstva v současné éře zbraní hromadného ničení je každý, kdo touží po nadvládě nad jinými, každý mocichtivým člověk a to nejsou zdaleka jen příslušníci hebrejské krve. I když se někdy ukazuje, že mezi nimi je jich relativně nejvíce. A takoví musí být eliminováni za každou cenu. Pokud to lidstvo nebude umět změnou strukturu jejich mozků, tak bohužel se jich bude muset zbavit jako celých bytostí.

Včera jsem si, víc jak kdy jindy a popravdě řečeno tak zřetelně vůbec poprvé uvědomil, že dnešní Evropa je zásadně rozdělaná na dva tábory. Je rozdělena na ty, kdo konec druhé světové války považují za své vítězství a na ty, kdo ji považují, za svou porážku. Dělící čára při tom jde napříč národy a státy. V každém národě i státě jsou dneska takoví, kteří dobytí Berlína Rudou armádou považují za svou prohru. Dokonce se dneska jim podobní najdou i v samotném Rusku, kde si ale nedovolí veřejně ani pípnout, obzvlášť v tak emočně vypjatý den, jako byl včerejší „Děň Pabědy“. A naopak i v Německu jsou lidé, kteří považují kapitulaci hitlerovců za své vítězství. Současná situace poněkud připomíná bývalý třídní boj. Ten se také odvíjel uvnitř každého státu, každého národa. Jenže třídní boj nikdy nebyl tak zásadně existencionální až do vztahu život nebo smrt. V něm neplatilo to co v nacismu. Nacismus totiž likvidoval jednotlivé lidi, příslušníky nepřátelské rasy, národa či jiné skupiny, kdežto sovětismus likvidoval třídy. A to byl naprosto zásadní rozdíl. Každý příslušník likvidované třídy se stal automaticky příslušníkem třídy opačné, pokud se otevřeně nepostavil na odpor. Pak mohl být i fyzicky zlikvidován coby nepřítel většiny. Pravdou jedině je, že přechod z likvidované třídy k třídě většinové se neděl bezproblémově automaticky, ale v různých podmínkách jedinci museli projít jakousi karanténou, která neodpovídala současnému pojetí lidských práv a mnohdy převážně proběhla v rámci práva revolučního. Což platí při politických změnách naprosto vždycky i dneska – a ne že ne. Současné rozdělení Evropy je děsivé svou stále se stupňující agresivností, mediálně pěstovanou nenávistí a tím rostoucí nesmiřitelností až po doslovné antagonismy mezi jedinci a skupinami. Evropané by si ale podle mého soudu měli konečně uvědomit, na kterém kontinentu jsou usazeni a poctivě si vyhodnotit, zda zámořská supervelmoc by někdy šla do konfliktu s Ruskem či Čínou v zájmu někoho z Evropy. Zvláště pak v éře „America first“.