„Dnes stojíme v jedinečném a mimořádném okamžiku — může vzniknout nový světový řád — nová éra —…Dnes se tento nový svět snaží zrodit, svět zcela odlišný od toho, který jsme znali…Svět, kde vláda práva nahrazuje zákon džungle.“ Řekl ve svém projevu dne 11. 9. 1990 George Herbert Walker BUSH, tehdejší prezident USA.
„Jak už to tak v politice bývá, spory nevedou k hledání pravdy, ale v utvrzování protivníků v jejich předsudcích“. Napsal Oskar KREJČÍ.
„…čelíme vzniku mezinárodní mafie, která se pomalu budovala po staletí a jejímž cílem je ovládat planetu a její obyvatele podle principů společných všem mafiím: totiž že neexistují žádné principy; mafie nemá žádná pravidla ani morálku. Uplatňuje pouze soubor předpisů určených k udržení neúprosné disciplíny v rámci svých „nstitucí. Kromě tohoto ustanovení jsou pro její stoupence přijatelné všechny prostředky, i ty nejodpornější, pokud dosáhnou cíle stanoveného kmotrem (kmotry), a tento cíl je vždy stejný: získat materiální moc, peníze, podvodným a často násilným nabýváním majetku jiných: krádeží, znásilněním, vraždou, atentátem, genocidou atd.“ Píše francouzský novinář Pierre-Émile BLAIRON.
„Problém není v tom, že Rusko abortovalo Krym; skutečný problém je v tom, že západní země vydláždily cestu pro pokus o převrat na Ukrajině…Neustále nám říkají: ‚Musíme žít podle pravidel.‘ Ale o jakých pravidlech mluvíme, když tři ministři zahraničí, jednající jako garanti, podepíší dohodu mezi opozicí a vládou, aby opozice mohla o několik dní později provést převrat? A nikdo neřekl ani slovo; chovali se, jako by se nic nestalo.“ PUTIN
„Jaká kletba postihla Západ, že na konci svého vzestupu plodí jen tyto obchodník…tyto intrikány s prázdnýma očima a oktrofovaným úsměvem, které člověk potkává všude, v Itálii stejně jako ve Francii, v Anglii stejně jako v Německu? Je tohle ta havěť, ke které musela vést taková křehká, tak složitá civilizace?“ napsal filosof Emil CIORAN.
„Nejtěžší věcí na světě je vystopovat zdroj jakékoli myšlenky“. Edward MANDELL.
„…neschopnost naslouchat s empatií je kořenem katastrofálních omylů západních zpravodajských služeb v posuzování Íránu a Ruska. A také vnímání Číny jako něčeho tak „jiného“, že se pro západní uši stává nepochopitelnou záhadou“. Napsal Alastair CROOKE.
„Projekt osvícenství odřízl západního člověka od jeho kořenů v tradici, ale nedokázal vytvořit závaznou morálku založenou výhradně na rozumu. V důsledku toho mnoho lidí žijících na Západě žije ve světě morálního chaosu a roztříštěnosti, v němž ‚chaotické‘, dezintegrační síly téměř vymazaly skutečné morální bádání z evropské kultury“. Tvrdil Alasdair MACINTYRE.
„Pouze kulturní tradice a její morální příběhy poskytují kontext pro pojmy jako dobro, spravedlnost a telos: (MP: filozofický pojem, který znamená konečný cíl, účel, závěrečný smysl nebo dovršení nějakého vývoje či konání)…bez tradic je morální debata vykořeněná a stává se divadlem iluzí, v němž hlavní roli hrají pouhé rozhořčení a prostý protest…Hranice jsou vytyčeny již brzy a účastníci spěchají, aby se přidali na jednu ze stran. Avšak tím, že se přidávají na jednu stranu, se zdá, že se sami zbavují schopnosti naslouchat druhému… Všichni cítí žár, ale nikdo nevidí světlo“, pokračuje tentýž autor.
„Když se všechny morální soudy – zbavené kontextu – stanou pouhými projevy preferencí, postojů či pocitů – jinými slovy emotivismem –, debata se vymkne z kloubů; promění se v divadlo narativů, v němž hlavní roli hrají rozhořčení a polarita. Avšak tím, že se aktéři staví na tak emotivní stranické pozice, se sami zbavují schopnosti naslouchat Tomu druhému. „Ti druzí“, ať už jde o Rusko, Írán nebo Čínu, se tedy podle norem tohoto přístupu jednoduše stávají neviditelnými – jelikož jejich způsoby, jak orientovat lidskou pozornost na svět, jsou zcela odlišné“. Píše Alastair CROOKE.
„Racionální mysl je služebník; intuitivní mysl je alek vzácný dar. Náš svět však ctí služebníka – a dar ignoruje“. Kdysi poznamenal Albert EINSTEIN.