„Cip“pras se nakonec přece jenom vybarvil, na což jsem neustále čekal, jen jsem nevěděl, jak to udělá. Začal tím rychloreferendem, která mu mělo dát „silný“ mandát. Byla to totiž fraška, doslova lidová komedie. Určitě jsem totiž nebyl jediným člověkem, který nějak nepochopil, o čem vlastně Řekové rozhodovali. Otázka totiž byla nejen dlouhá, ale neobyčejně složitá. Raději ji celou v českém překladu ocituji: „Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh? První dokument nese název ‘Reforms for the completion of the current programme and beyond’ (Reformy nutné pro dokončení nynějšího programu a pro další období) a druhý ‘Preliminary debt sustainability analysis’ (Předběžná analýza dluhové udržitelnosti)“. Jsem si naprosto jistý, že většina hlasujících vůbec ty dokumenty nečetla. Navíc odpovědí neměla být slova „Ano“, či „Ne, ale jakási podivná „Schvaluji“ a „Neschvaluji“. Jestliže vláda z výsledku vydedukovala, že obdržela pověření zůstat v eurozóně, tak opravdu nevím, na jakém základě. V mých očích bylo referendum nejen „rychlokvaškové“, ale především naprosto zbytečné. USA nemohly připustit, aby Řecko odešlo z čehokoliv, tedy z EU, eurozóny a nedej bůh dokonce z NATO. Což by se nejvíc zamlouvalo Rusům. Proto už dávno všem „vyjednavačům“ jasně daly najevo, svou vůli. Řecko tím bylo odsouzeno a EU si proto na něm mohla doslova zgustnout, což také udělala. Tsipras nakonec dopadl jako politický nedouk. Proto od té chvíle jsem si jej pojmenoval Cippras, když slovem cip je označován mladý nevyučený horník. Zdědil po minulých vládách 124 564 vojáků, 1622 tanků, 2187 bojových obrněných vozidel, 1920 dělostřeleckých systémů, devětadvacet bojových vrtulníků, 588 bojových letadel, jak tvrdí časopis ATM. Při tom má obyvatel o necelý milion víc než ČR. Kdyby byl opravdu silným politikem a ne mluvkou, tak by okamžitě rozpustil armádu a snad jen nějakými deseti tisíci posílil policii, především tu pohraniční a všechnu tu výzbroj by vrátil zemím jejich původu. A samozřejmě by žádal zpátky peníze, které za ně jeho předchůdci zaplatili, což udělali na nátlak khaki mozků z NATO. Jelikož nic takového, ani tomu podobného neudělal, ba ani se o to nepokusil, je v mých očích buďto hloupý, nebo navedený, přesněji řečeno, světovládci do Syrizy nastrčený.

Jako nevěrce mne nikdy nezajímal věroučný spor Jana z Husince s římskokatolickou církví. Zajímal jsem se vždycky pouze o sociální rozměr jeho náboženského učení. Stejně tak jsem se zajímal pouze o společnostní chování jeho hlavních následovníků, kališnických bojovníků, nikoliv o jejich vojenskou technologii a přechodná vítězství. Jsem hluboce přesvědčen, že jak Hus, tak husité, zanechali ve vědomí našich lidí poměrně vysoký smysl pro rovnost, který v Evropě není zdaleka tak silný. Že i v tom směru došlo po Listopadu k zásadní transformaci, se mi ale bohužel znova potvrdilo před několika dny. Když jsem se dočetl, že jen za minulý rok bylo z národohospodářství naší země odvedeno 214 miliard českých korun na dividendách do ciziny, uvědomil jsem si s hrůzou, že to fakticky nikomu nevadí. Nedovedu si ani představit, kolik potom muselo být převedeno z našich výnosných podniků přímého zisku do mateřských zemí jejich vlastníků. Vždyť nejlukrativnější firmy u nás, především banky a automobilový průmysl jsou v úplném vlastnictví cizích korporací, takže z národní ekonomiky naší země odčerpávají nejen dividendy, ale i daně, jelikož mohou finanční toky různě přelévat v rámci svého mezinárodního účetnictví. Všechny naše dosavadní vlády se tváří, jako by se nechumelilo. Při tom údajně prezident dolních deseti milionů už se ale, mimo jiné, nechal slyšet, že bylo mylné zrušení poplatků v nemocnicích. Při tom na nich se mohou vybrat jen stamiliony, zatím co stamiliardy ze země utíkají. Takže v den Husova upálení, tedy v den vzniku husitství jsem přesvědčen, že jejich tradici boje s celým tím panským světem je bezpodmínečně nutné obnovit. Naše zem je v Evropě třetím největším plátcem dividend do cizích zemí. Částka představuje celých pět procent hrubého domácího produktu a odpovídá skoro pětině příjmů státního rozpočtu. Pokryla by víc jak 40% sociálních výdajů státu. Všichni díky sporům ve vládní koalici víme, jak nám uvedené finance chybí. A při tom zmíněný únik peněz je způsoben pouze a jenom neschopností všech vlád, které nedokázaly kompetentně ošetřit naše zájmy při povolování zahraničních investic u nás. Takže je co napravovat, protože legislativa EU to zatím umožňuje. Jen to potřebuje doslova husitskou odvahu v řadách našich politiků.

Současná krize kolem Řecka začala už někdy v roce 2001, kdy jeden z největších bankovních domů, Goldman Sachs, pomohl Řecku zfalšovat údaje o státním dluhu tak, aby splnilo podmínky přijetí do eurozóny. Pikantní na tom všem je, že to byrokraté EU moc dobře věděli a zavřeli oči. Goldman se proti této dluhové bublině pojistil tím, že si vsadil proti řeckým dluhopisům v očekávání, že rapidně klesnou a i jinak se mu to všechno časem dobře zaplatí. Člověk, který tento obchod za Řecko dojednal, se následně stal premiérem, aby průběh následných operací pohlídal. Tolik jenom pro začátek. Kdo chce podrobnosti, najde je mimo jiné kupříkladu i v Britských listech na webu http://blisty.cz/art/66321.html zveřejněném koncem roku 2012. Goldman Sachs přešel následnou krizí hypotéční bubliny v USA s obrovským ziskem díky Bílému domu, kde měl rovněž své lidi. Takže poté se už mohl plně věnovat řízení ekonomiky Řecka směrem k bankrotu. Dnes je to v pozadí právě tato banka, která diriguje tak zvané vyjednávání „věřitelské“ trojky s vládou Tsiprase, jež zahání Řecko do pozice, ohrožující celou eurozónu. Pokud se povede znehodnotit, ba až znicotnit euro, má globální vládce USA vystaráno a může se pak plně věnovat měnovému souboji s BRICS, který je novým reálným nebezpečím pro dolar. Jak je vidět, globální panstvo má proti vládám jednotlivých zemí nejeden nástroj politického ovládání. V prvé řadě je to vzpoura davů, kterážto metoda se samovolně vytříbila při převratech v zemích bývalého „socialistického tábora“. Tehdejší improvizace byla později zpravodajskými službami globálních mocipánů vypulírována do detailní technologie a použita následně ve formě „barevných revolucí“ a „arabského jara“ od Gruzie po Egypt a nejostřeji pak na Ukrajině. Neoliberálním převratem nastolená globální nadvláda bank otevřela tak další metodu na ovládání světa, které někteří odborníci říkají „bankéřský mejdan“. Tu právě nyní předvádí k finále se blížící měnoví diktátoři na Řecku. Jejich obslužný personál tvořený čelnými politiky EU, kteří vesměs všichni prošli praxí ve velkých bankách, má pouze zajistit jakousi demokratickou stínohru nastupující nejhnusnější fašistické diktatury dějin.

Izraelská vláda, ve snaze předejít hodnotící zprávu OSN, uveřejnila své šetření loňských bojů v pásmu Gazy, což je fakticky jeden rok z dlouholeté války mezi Izraelem a Palestinci. V dokumentu se píše, že civilisté tvořili jen 56 procent obětí, což podle vlády novodobého Izraele prý z války činí „morální válku“ vedenou státem s morálními a dalšími hodnotami. Celkový počet obětí přesáhl počet dvou tisícovek. Takže palestinských žen dětí a starců bylo jen v pásmu Gazy loni zabito hodně přes tisíc. Odhady OSN hovoří o 67 procentech a Palestinci dokonce o 70 až 75 procentech. Zaujal mne především pojem „morální válka“. Po termínu „humanitární bombardování“ jde o další velezajímavý termín z „teorie válčení“ post bipolární éry. Nikdy jsem vnitřně neuznával jakási pravidla „slušného“ válčení, odvozovaná mimo jiné i z dávnověkých mravů rytířských bitev. Celé mezinárodní právo týkající se válek je v mých očích hnusem veškeré lidské civilizace. Tak zvané Ženevské konvence, konkrétně čtyři úmluvy a tři dodatky, shrnující pravidla ochrany osob boje se neúčastnících (civilisté) nebo z bojů vyřazených (váleční zajatci, ranění a nemocní vojáci) během ozbrojených konfliktů, vnímám jako zrůdnost, která má dávat válce jakousi legitimitu, či dokonce snad morální oprávnění. Jsem toho názoru, že při ozbrojených konfliktech se vždycky dá zjistit, kdo ho začal. Pro něj pak je jediné správné označení – vojenský agresor. A vojenská agrese by ve všech případech měla být považována za válečný zločin podle mezinárodního práva. Agresor by měl od samého počátku své agrese spadat do jurisdikce specializovaného mezinárodního tribunálu. Nezúčastnění světoví mocnáři by pak měli mít jedinou povinnost. Odpovědné politiky agresora okamžitě zatknout a postavit před soud. Už Einstein navrhoval, aby OSN měla svou armádu, která by v takových případech zasahovala jako jakási světová policie, jež by začínající rvačku svou silou zastavila. Žádná morální válka totiž neexistuje. Ani tak zvaná obranná válka by neměla být chápána za nějakou morální, protože vede v mnoha případech k preventivní agresi. Proti agresorovi by se měl vždy postavit celý svět a svou mocí ho zastavit v samých počátcích. Pokud mezinárodní právo nebude mít takový, či podobný systém kodifikován, pak bude lidstvo, díky své současné technologické vyspělosti, neustále na hraně sebezničení. Mezinárodní „právo válečné“, by mělo být vždy a všude považováno za morální pokleslost. Realita dnešního světa má ale příliš daleko k záchraně lidstva před konflikty, dokonce i před sebelikvidací, už především proto, že mocnáři USA považují veškeré mezinárodní soudy za neoprávněné k souzení svých občanů. Kongres USA totiž již dávno přijal zákon, který umožňuje vládě použití vojenské síly k osvobození kteréhokoliv občana USA, který by byl postaven před mezinárodní soud. Vládci USA nepovažují tedy žádnou moc pocházející z tohoto světa za oprávněnou posuzovat nejen jejich činy, ale dokonce činy kteréhokoliv svého občánka. Řečeno jinak Američané se považují fakticky za nadlidi. Podle mne jde o superrasismus. Hitler vedle nich byl amatér.

Americké ministerstvo zahraničí ve své pýše správce světa vydává každoročně pamflet s názvem „Výroční zprávu o porušování lidských práv ve světě“. Pokud by šlo o dokument OSN, tak by to bylo možné chápat, ale když takový cancát vydává stát, který dneska už bojuje s mnoha zeměmi světa, tak je to z jeho strany sprostá drzost, totální ztráta soudnosti a nadutost globální vrchnosti. Již loni po zmíněné zprávě vydalo vedení ČLR prohlášení, že Čína bude vydávat rovněž zprávu o porušování lidských práv, především pak v USA, té zemi samozvaných posuzovatelů jiných států. Jak Čínští vůdci řekli, tak také udělali. Když 25. června opět vydalo ministerstvo zahraničí USA své plivance na jiné, tak na druhý den ČLR vydala dokument o porušování lidských práv v USA. Tady z něho cituji několik základních tvrzení: „Ministerstvo zahraničí USA 25. června vydala znova zprávu o lidských právech v jiných zemích, aniž vláda USA prokázána byť jen trochu lítosti nebo touhu zlepšit strašlivou situaci v oblasti lidských práv ve vlastní zemi … dostatečné množství důkazů svědčí o tom, že v roce 2014 ve Spojených státech, které jsou samozvanými obránci lidských práv, nedošlo ke zlepšení existujících problémů v oblasti lidských práv a ve skutečnosti se objevila celá řada nových problémů … v roce 2014 Američané ´arogantním způsobem´ porušovali lidská práva v jiných zemích … rozšíření střelných zbraní ve Spojených státech a násilí ohrožuje život občanů… Přehnané použití síly ze strany policie vedlo k mnoha úmrtím a způsobilo nespokojenost veřejnosti. Stačí vzpomenout události ve Fargusonu, které vyvolaly masové protesty … USA používá kruté mučení, provádí je zejména zpravodajská služba (CIA)… Ve snaze získat informace od podezřelých z terorismu a extremismu, CIA používá brutální metody, jako je nedostatek spánku, waterboarding, dlouhodobou samovazbu, vyhrožuje vězňům smrtí a dokonce provádí „rektální dehydratace … USA je zemí s ponurou problematikou rasové diskriminace, a institucionální diskriminace etnických menšin nadále pokračuje… Vážná rasová zaujatost přetrvává v policejních a soudních systémech … Minoritní skupiny a původní obyvatelstvo jsou předmětem nespravedlností v oblastech životního prostředí, volbách, zdravotní péči, bydlení, vzdělávání a dalších oborech… Američanky nejsou dostatečně chráněny před domácím násilím (každý rok je napadeno 2,1 milionů žen muži), ani před diskriminaci v zaměstnání… Miliony dětí jsou bez domova… každý den umírají tři děti v důsledku zneužívání“. Tolik krátká citace. Zmíněný krok vlády ČLR má jednu nevýhodu. Čína, stejně jako Rusko, neustále prohrávají světovou mediální válku. Zatím se totiž pořád jenom brání a jejich agentury pořád nedokáží účinně ovlivňovat světové veřejné mínění. Američtí političtí propagandisté jsou vytrénovaní staletím reklamního ohlupování veřejnosti. Goebbels sám tvrdil, že metodiku své propagandy okopíroval z Amerických reklam. Něco mi říká, že se Číňanům povede i v tomto oboru USA předstihnout.

Prakticky totalitní vítězství neoliberální ideologie v celém Západním kulturním okruhu vytvořilo v posledních letech v Evropě, především na jejím jihu, jakousi pseudolevici. Konkrétně mám na mysli v Řecku stranu Syriza, ve Španělsku pak Podemos a v Itálii zase Hnutí pěti hvězd. Proč je považuji za pseudolevici? Protože jde o politické subjekty maloměšťáků, které globalizující se finanční velkokapitál tlačí k zemi. Sociologové té sociální vrstvě říkají střední třídy, což je velice neurčitý pojem. V politickém prostoru jsou to aktivisté, hrubě nespokojení se svým osudem, který je zbavil nejen sociálních vymožeností minulé Evropy, čti „sociálního státu“, ale především jim jasně dává na srozuměnou, že se už nikdy nedomohou zvýšení svého bohatství, jinými slovy, že její příslušníci ztratili jakoukoliv šanci prodrat se mezi dlouhodobě „úspěšné“. Chování vládnoucích vyznavačů neoliberalismu značně vychýlilo trend politického vývoje doprava. Tak se naprosto logicky stalo, že i sociální demokracie, onen věčný udržovatel „přijatelného“ kapitalismu, se ocitl od středu napravo, místi své tradiční pozice mírně vlevo od středu. Tím sociální demokraté v politickém spektru uvolnili prostor pro silný odpor vůči neoliberalismu. Spíše bych měl napsat hlučný, než silný, protože všechny tři politické subjekty, které jsem jmenoval, vedou pouze silácké řeči, ale pokud se někde dostanou k moci, doslova zalezou pod stůl. Buďto se spojí se svými předchůdci, jako třeba primátorka Barcelony, nebo lavírují jako Syriza, čímž jenom prohlubují nejistotu ve své zemi. Chybí jim skutečná levicovost. Především v prvním kroku převedení bank a velkých korporací do veřejného sektoru a zavedení skutečně participativního vládnutí. Což je v současnosti minimalistický program každé skutečné levice.

V 18 hodin, 37 minut a 33 vteřin dneska začalo léto. Což šlo předpovědět s tak úctyhodnou přesností už třeba před půl stoletím. Bylo by skvělé, a nebo naopak nudné, kdyby se daly takto přesně předpovídat děje lidského rodu? Především by to bylo pro samotné lidstvo strašné, protože by už nic, ale zhola nic, nemohlo ve své budoucnosti ovlivňovat. Proto mne někdy udivují určité kategorické předpovědi o lidské budoucnosti, jako kupříkladu ta z dnešní četby. Podle ní profesor Hebrejské univerzity Sergio Della Pergola, přední to odborník na židovskou demografii spočítal, že na celém světě žije 13,3 miliony Židů. Čtyřicet jedno procento z nich podle něj žije v Izraeli, dvě pětiny v USA a dvacet procent žije po celém světě, ovšem v obrovské většině v třicet osmi nejvyspělejších, čti nejbohatších, zemích. Pan profesor při tom už v roce 2010 předpokládal, že do dvaceti let naprostá většina všech Židů už bude žít v Izraeli. Kdyby to mělo být pravdou, tak bychom již nejméně pět let měli zaznamenávat poměrně znatelný exodus Židů z celého světa do Izraele. Nic takového jsem ale nikde nevyčetl. A především velice silně pochybuji, ba dokonce považuji za naprosto nemožné, aby bohatí, vlivní lidé žijící bez jakéhokoliv vnějšího ohrožení v USA, odešli do neznámého prostředí s vysokým rizikem nebezpečí a ztratili tak šanci na klidný, spokojený a především bezpečný život. Tuto pohodlnost až lenivost nemůže vyburcovat žádné vlastenectví, či dokonce jakási iracionální náboženská víra. Takže předpověď odborníka je jenom zbožným přáním, diktovaným vládnoucí elitou Izraele, která již víc jak 65 let láká Židy celého světa k návratu do země starověkých předků, kam ale odchází především Židé chudí, nevzdělaní a bez perspektivní, ať již z Orientu, či Východní Evropy, což Izraeli moc neprospívá . Potřebuje to pogromy na Židy v USA, aby odtud začali utíkat. Moc by se to hodilo, protože by konečně jejich lobby přestalo ovládat politickou elitu slábnoucího globálního hegemona. Což by bylo pro celý svět obrovsky přínosné.

V dobách schvalování zákonů o restituci jsem prosazoval, aby bylo u vracených objektů zjišťováno, jaké byly na nich před znárodněním dluhy. Divil jsem se, že se k mým návrhům tehdy nikdo nepřidal. Teprve dneska jsem se dověděl, že na nich fakticky žádné dluhy nebyly, lépe řečeno, nedaly se dohledat. A já se svými názory musel u znalců vyvolávat pouze útrpný úsměv. Po okupaci Československa, přesněji po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, byly totiž z Hitlerova rozkazu všem Čechům vynulovány veškeré dluhy, včetně hypoték, které měli u českých bank. Hitlerovci dobře znali lidskou přízemnost a za její pomoci si chtěli koupit české duše. Povedlo se. V žádné jiné zemi nebylo tolik kolaborantů, jako v Čechách. Žádná jiná, Hitlerem okupovaná zem, neměla tak málo partyzánů, jako Čechy. Pokud nějací byli, tak především na Moravě. Popřevratoví restituenti tedy vděčí mimo jiné i Hitlerovi za své dnešní bohatství, nejen Klausovi a spol.

Kdykoliv jsem se setkal se zprávami o řádění Rudých Khmerů v Kambodži, něco mi na nich vadilo. Jakási jejich nelogičnost, spočívající v bezdůvodnosti. Až dneska, kdy čtu knížku rozhovorů filosofa Chomského a novináře Vltchka, se mně zaplnila mezera mého vědění. V průběhu války ve Vietnamu, když Amerika trapně prohrávala, prosadil ministr zahraničí Henry Kissinger masivní nálety na venkovské oblasti Laosu a Kambodže, což zdůvodňoval tím, že odtud je zásobována armáda Severního Vietnamu. Podle dobrého zvyku USArmy, byly celé oblasti Kambodžského venkova doslova vylidněny nejen kobercovými nálety, ale především užíváním chemických zbraní a napalmu. Po skončení války, když se moci v Kambodži ujal Pol Pot, pařížskou kavárnou odkojený radikál, neměl moc práce, aby venkovany přesvědčil, že všechno zlo způsobili měšťáci z velkých měst, kteří prokazatelně kolaborovali s Američany. Pravdou totiž bylo, že vládu v Phnompenhu implementoval Washington a byla vnímána jako nelegitimní, proto ji tak lehce zlikvidoval „vlastenec“ Pol Pot. Prostý a nevzdělaný lid se nechal k likvidaci své inteligence lehce naverbovat. Stejně, jako prostý, a o politice v dalekých zemí naprosto nevzdělaný lid Evropy a USA, se zase lehce nechal přesvědčit, že Rudí Khmerové jsou komunisty. Novinář Vltchek, původem z Čech, to komentuje doslova, cituji: „…kdyby Pol Pot a jeho klika přesvědčovali vesničany, aby zabíjeli lidi z měst pod vlajkou nějakého jihoamerického fotbalového klubu, nebo značky tenisek, výsledek by byl úplně stejný“. Konec citace. To jenom propagační mašinérie Západu z té bandy udělala komunisty, protože ono celé to válčení v Asii tehdy bylo fakticky válkou proti Sovětskému svazu. Studená válka vyvolaná zločineckou strukturou bílého muže „Západu“, pro níž horká válka proti jakýmsi podlidem se dobře hodila jako trening na události budoucí. Když jsem poznal tyto souvislosti, tak v chování Rudých Khmerů mi už nic nechybí. Chybí jediné. Vědět, kdo zabil víc Kambodžanů, Pol Pot, či letci USArmy?!!

Americký bílý muž, který „zredukoval“ počet původních obyvatelstvo své krajiny na dvě setiny, je strůjcem prvního genocidního impéria v dějinách. Zatímco Starověký Řím okolním národům dosazoval své vládce, Britské koloniální impérium vykrádalo bohatství svých vazalů, americký protestantský křesťan se svou morálkou pýchy „usilovného pracanta“ likvidoval původní obyvatele celého kontinentu. To nebyl projev pouhého rasismu, jakéhosi pohrdání jinými lidmi, či přírodně primitivní kmenovou nenávistí, ani pocitem vlastní výjimečnosti a nadřazenosti. To bylo kvalitativně novým prvkem dějin. Šlo o upírání lidské podstaty jiným lidským bytostem. Zhovadilý bílý muž z jiných udělal „nelidi“. A dodnes se ve světovém společenství chová ke všem jiným naprosto stejně, pouze s ještě větší brutalitou způsobenou technologickou odcizeností. Už začíná vraždit nelidi kupříkladu za pomocí dálkově ovládaných strojů a vypracovává si strategii redukce života na této planetě. Pro amerického bílého muže jsme my všichni ostatní už jen pouhým obtížným hmyzem. Kdyby nás považoval za lidi, musel by mimo jiné sám sebe vnímat jako hnusného kanibala, takto ovšem se považuje za přirozený jev, který už ze samé  podstaty přírodních zákonů je na planetě potřebným, ba nezbytným, vrcholovým predátorem.