Izraelská vláda, ve snaze předejít hodnotící zprávu OSN, uveřejnila své šetření loňských bojů v pásmu Gazy, což je fakticky jeden rok z dlouholeté války mezi Izraelem a Palestinci. V dokumentu se píše, že civilisté tvořili jen 56 procent obětí, což podle vlády novodobého Izraele prý z války činí „morální válku“ vedenou státem s morálními a dalšími hodnotami. Celkový počet obětí přesáhl počet dvou tisícovek. Takže palestinských žen dětí a starců bylo jen v pásmu Gazy loni zabito hodně přes tisíc. Odhady OSN hovoří o 67 procentech a Palestinci dokonce o 70 až 75 procentech. Zaujal mne především pojem „morální válka“. Po termínu „humanitární bombardování“ jde o další velezajímavý termín z „teorie válčení“ post bipolární éry. Nikdy jsem vnitřně neuznával jakási pravidla „slušného“ válčení, odvozovaná mimo jiné i z dávnověkých mravů rytířských bitev. Celé mezinárodní právo týkající se válek je v mých očích hnusem veškeré lidské civilizace. Tak zvané Ženevské konvence, konkrétně čtyři úmluvy a tři dodatky, shrnující pravidla ochrany osob boje se neúčastnících (civilisté) nebo z bojů vyřazených (váleční zajatci, ranění a nemocní vojáci) během ozbrojených konfliktů, vnímám jako zrůdnost, která má dávat válce jakousi legitimitu, či dokonce snad morální oprávnění. Jsem toho názoru, že při ozbrojených konfliktech se vždycky dá zjistit, kdo ho začal. Pro něj pak je jediné správné označení – vojenský agresor. A vojenská agrese by ve všech případech měla být považována za válečný zločin podle mezinárodního práva. Agresor by měl od samého počátku své agrese spadat do jurisdikce specializovaného mezinárodního tribunálu. Nezúčastnění světoví mocnáři by pak měli mít jedinou povinnost. Odpovědné politiky agresora okamžitě zatknout a postavit před soud. Už Einstein navrhoval, aby OSN měla svou armádu, která by v takových případech zasahovala jako jakási světová policie, jež by začínající rvačku svou silou zastavila. Žádná morální válka totiž neexistuje. Ani tak zvaná obranná válka by neměla být chápána za nějakou morální, protože vede v mnoha případech k preventivní agresi. Proti agresorovi by se měl vždy postavit celý svět a svou mocí ho zastavit v samých počátcích. Pokud mezinárodní právo nebude mít takový, či podobný systém kodifikován, pak bude lidstvo, díky své současné technologické vyspělosti, neustále na hraně sebezničení. Mezinárodní „právo válečné“, by mělo být vždy a všude považováno za morální pokleslost. Realita dnešního světa má ale příliš daleko k záchraně lidstva před konflikty, dokonce i před sebelikvidací, už především proto, že mocnáři USA považují veškeré mezinárodní soudy za neoprávněné k souzení svých občanů. Kongres USA totiž již dávno přijal zákon, který umožňuje vládě použití vojenské síly k osvobození kteréhokoliv občana USA, který by byl postaven před mezinárodní soud. Vládci USA nepovažují tedy žádnou moc pocházející z tohoto světa za oprávněnou posuzovat nejen jejich činy, ale dokonce činy kteréhokoliv svého občánka. Řečeno jinak Američané se považují fakticky za nadlidi. Podle mne jde o superrasismus. Hitler vedle nich byl amatér.