Dneska sem vyvěšuji poněkud zkrácený text Terezy Spencerové ze čtvrtečních  Literárních Novin, který autorka věnovala žhavé kandidátce na nejvyšší funkci USA – Hillary  Clintonové. Tady je, cituji: Odtajněné dokumenty prokazují, že „humanitární“ agresi proti Libyi sice rozpoutaly Británie s Francií, ale zničení státu dokonaly rozkazy, které bez ohledu na nesouhlas americké generality osobně vydávala tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. Z jejích hacknutých e-mailů navíc vyplývá, že důvodem byla podle všeho snaha zabránit tomu, aby bohatá ropná Libye zavedla zlatem krytý dinár.
     Ať už ale byl skutečný motiv za rozbitím Libye jakýkoli a ať už si ho u Hillary Clintonové zaplatil kdokoli, v určitém ohledu se ukazuje jasný trend – po svržení Husního Mubaraka v Egyptě Clintonová podpořila vládu Muslimského bratrstva, v Sýrii aktivně začala vyzbrojovat džihádisty všech barev, a to nabízí paralelu se současným Kosovem, které se už rovněž proměnilo v baštu radikálního islámu, tentokrát ovšem přímo v Evropě.
     Kosovo vůbec je jakýmsi Clintonovic „dítětem“: prezident Bill má v Prištině svou sochu v lehce severokorejském stylu a k ní i svůj bulvár, Hillary pak obchod s oblečením ve svém stylu. To byla právě tehdejší první dáma USA, která nutila manžela prezidenta, aby vyhověl neokonzervativcům a různým zastáncům intervencí a vydal povel k bombardování Jugoslávie. Při cestě do Kosova pak ujistila své hostitele, že USA stojí jednoznačně za Prištinou: „Pro mě, moji rodinu a mé americké spoluobčany je to mnohem víc než otázka zahraniční politiky, je to osobní.“ A vzápětí objala kosovského mafiánského prezidenta Hašima Thačiho, kterého Rada Evropy obvinila z obchodu s lidskými orgány svých srbských obětí.
     „Každý pátek, jen pár metrů od sochy Billa Clintona s rukou vztyčenou k veselému mávnutí, se k modlitbám na chodnících před improvizovanou mešitou v bývalém obchodě s nábytkem sklánějí stovky vousatých mužů,“ popisuje situaci New York Times v reportáži nazvané Jak se Kosovo stalo živnou půdou Islámského státu. „Mešita je jednou z bezpočtu, které tu byly postaveny za saúdské vládní peníze. Za 17 let, které uplynuly od konce války, „saúdské peníze a vliv – po většinu času za dohledu amerických činitelů – proměnily toto kdysi tolerantní muslimské společenství na kraji Evropy v rodiště islámského extremismu a místo, které produkuje džihádisty“, Deník dále cituje statistiky, podle nichž místní policie za poslední dva roky identifikovala 314 Kosovských Albánců – včetně dvou sebevražedných útočníků, 44 žen a 28 dětí – kteří se připojili k oddílům Islámského státu, což je největší poměr vůči počtu obyvatel v celé Evropě. Jeden z těchto kosovských Albánců, Lavdrim Muhaxheri, je dnes polním velitelem Daeše v Sýrii, kam se dostal nejspíš s pomocí NATO přes Irák, a loni se proslavil videem, na němž popravuje syrského zajatce výstřelem z granátometu. „Nedělám víc nebo míň, než jsme dělali v Kosovské osvobozenecké armádě během války“ proti Srbům, vysvětlil posléze.
     Kosovo, mafiánský stát, jehož legitimitu a nezávislost uznala i Česká republika, se tak dnes stává baštou islámského fundamentalismu, terorismu, násilí, zločinu i vybičovaného nacionalismu, který chce území připojit k Albánii. Je přitom výsledkem především zahraničních vizí rodiny Clintonových, přičemž podle amerických politologů Hillary Clintonová žádnou definovatelnou zahraničněpolitickou doktrínu ani nemá – v zásadě má blíž k jestřábovi Johnu McCainovi než například k Baracku Obamovi. Nelituje toho, že prosadila zničení Libye, protože prý stále věří, že se proces teprve vyvíjí a vše ještě může skončit dobře, a v žádném případě proto nebude dopředu vylučovat žádné další vojenské intervence. V Sýrii by proto vyhlásila „bezletové zóny“ po libyjském vzoru a dodala džihádu protiletecké zbraně k boji proti vládním a ruským silám. Její politika vůči Číně není zatím zcela zřejmá, ale bude výrazně protiruská, což při pohledu na přesun jednotek NATO k ruským hranicím a dalšímu plánovanému zbrojení není pro Evropu nejlepší vyhlídka. Nicméně vůči Evropě mají u Clintonů nejspíš jasno. Ačkoli totiž není role někdejšího prezidenta Billa Clintona ve volební kampani jeho ženy příliš jasná, jeho slova nelze jen tak přehlížet. „Polsko a Maďarsko, dvě země, které by bez Spojených států a dlouhé studené války nikdy nebyly svobodné, se nyní rozhodly, že jim demokracie činí potíže,“ prohlásil Bill Clinton v souvislosti s neochotou Varšavy a Budapešti podřizovat se bruselskému systému uprchlických kvót. Prohlášení z clintonovic tábora je vcelku srozumitelné: „Osvobodili jsme vás a vrátili vám svrchovanost, tak nyní dělejte, co vám říkáme!“  Konec citace bez dalšího komentáře.

Německá kancléřka se nedávno nechala slyšet, že sankce vůči Rusku lze okamžitě odvolat, pokud Rusko splní Minské dohody. Větší falešnost jsem ještě neslyšel. Minské dohody totiž Rusku nejenže nic neukládají, ale o něm vůbec nemluví. Rusko pouze bylo jedním ze signatářů, stejně třeba jako Německo. Takže by podle mne mohly být uvaleny zrovna tak sankce na Německo do doby, dokud vláda Merkelové nesplní Minské dohody. Merkelová podle mého soudu už dávno ztratila soudnost. Příliš dlouhé setrvávání v nejvyšší funkci ji úplně zbavilo zdravého rozumu, když moudrosti nikdy moc nepobrala, což dokazuje její celoživotní přelétavá, politická angažovanost. Mimo jiné již dva roky sama sebe pasovala na neformálního, leč o to víc reálného, lídra celé EU. V té pozici se už chová jako naprosto smyslů zbavená. V mých očích je jenom dalším potvrzením mé dlouhodobé teze, že by společnost neměla nikdy dovolit, aby do státnických funkcí se dostávali lidé, kteří nemají děti. Ubude tím totiž jedno z rizik pro celou společnost. Falešnost jednání staropanenské stařeny by podle mne mohla být měřítkem lživosti politiků. Byla by to zvláštní jednotka. Navrhovaný jeden „merkel“ by byl jakýmsi standardem. Každý politik by mohl být méně než jeden merkel do doby, než se objeví ještě větší celoživotní lhář. Odhaduji, že kupříkladu by Havel mohl být 0,9 merkelů, Klaus 0,7 merkelů a Obama asi tak 0,95 merkelů.

Nejen političtí vůdci NATO, ale i mnozí další politici straší svět možností rozpoutání třetí světové války. Podle mého soudu poněkud pozdě. Měli se ozývat ihned, když Bush jn. vyhlašoval válku s terorismem. Bylo už tehdy přece jasné, že ústy muže, který moc rozumu nepobral, promluvila světovládná elita, či alespoň ta její část, která po světovládě chorobně prahne. Válka proti terorismu, je totiž od samého počátku podvodnou kartou. Jejím prostřednictvím byla skrytě vyhlášena válka civilizací, kterou pro oklamání široké veřejnosti klaka expertů mnoho let před tím odmítla; prakticky bezprostředně po tom, co byla publikována knižně i pro širokou veřejnost filozofujícím propagandistou S.P.Huntingtonem. Intelektuální slouhové světovládné elity pak snaživě zdůrazňovali, že ústy Bushe nebyla vyhlášena nová křížové výprava proti muslimům. Samozřejmě, že pravý opak je pravdou. USA místo boje proti terorismu realizovaly války s neposlušnými státy, a jako z udělání při tom všechny s islámskou většinou obyvatel. Afghánská vláda je neposlechla a nechtěla údajně vydat bin Ládina. Irák se vzpouzel a začal prodávat ropu za eura, čímž ohrožoval světovládný petrodolar. Libye dokonce chtěla založit měnový kartel a Asád se pořád přátelil s Ruskem. Trochu moc protivenství vůči globálnímu mocnáři. Chování USA nakonec vyprovokovalo k činu jedinou reálnou opozici jejich světovládným tužbám. Rusko, díky svému jadernému potenciálu jediná reálná protiváha USA, do vševládné činnosti USA vhodilo vidle, jak se říká. Ukázalo se ale, že právě to si světovládci přáli. Doufali, že Rusko dostanou na kolena bez rizika. Bohužel, to nevyšlo. I když je ještě pořád šance. I Putin je totiž smrtelný a v Rusku je dost mocichtivců, kteří by docela rádi Rusko položili na oltář svých ambicí. Dokud ale Putin má moc, tak Rusko nevydá. Vlády USA se zatím chovaly tak, že šlo předpokládat, že nikdy nebudou riskovat válku, kterou by vydaly v nebezpečí své území a obyvatele. Vždycky zatím proti Rusku bojovaly cizíma rukama. Jenže v dnešní rozvolněné době už lze očekávat cokoliv. Realita je nepopiratelná. Existují dva naprosto jasně definované bloky, které jsou spolu ve válce. USA s EU pod velením NATO a na druhé straně pomalu se probouzející zbytek světa inspirovaný odvážným postojem Ruska. V současné fázi je třetí světová válka sbíráním sil, ozbrojenými boji na periferii, obkličováním Ruska a ČLR a konečně jednostrannou propagandou obou hlavních soků, která pomalu, leč spolehlivě zbavuje veřejnost práva na informovanost.

Celá léta se snažím rozlišovat mezi texty, které navazují na autentické a promyšlené názory samotného Marxe, oproti textům tisíců bývalých vědátorů, komentátorů, rádoby filosofů, propagandistů, věrouků, kompilátorů a jiných služebníků sovětské moci. Ti všichni totiž pravý marxismus rozmělnili právě na marksismus, které s původním neměl nic společného. Když si ale vzpomenu na ony miliony slov v periodicích jako byla Nová mysl, Život strany, Otázky míru a socialismu, abych jmenoval jen ty nejnákladovější, tak již dvě desetiletí přemýšlím, kde jsou ti, co naplňovali jejich stránky. Co dneska dělají? Zase píší a slouží, nebo jsou někde v podzemí a konečně přemýšlí a studují a připravují se. Byla to kdysi obrovská armáda dobře placených a dokonce privilegovaně situovaných osob, které udržovaly atmosféru doby v intencích usnesení vládců. Tehdy byly obě skupiny jasně oddělitelné a veřejnosti všeobecně známé. Dnes už je to jinak. Skuteční vládci jsou neviditelní, ti viditelní naopak nerozhodují svrchovaně a jejich intelektuální obsluha vůbec netuší, komu vlastně slouží. Dneska už v samotných USA prý sdělovacím prostředkům věří méně než deset procent obyvatel. V Evropě to nebude s nejvyšší pravděpodobností lepší. Je tedy čas, aby opravdoví marxisté vylezli z bunkrů. Poznáme je zaručeně podle tuho, že nebudou psát a hlásat, nadtož demonstrativně prosazovat služebnické názory.

Když Bush mladší vyhlásil křižáckou válku pro jedenadvacáté století, kterou nazval válkou s terorismem, nebylo ještě příliš jasné, o co půjde. Na první pohled to spíše vypadalo jako uražená ješitnost světapanské vládnoucí elity anglosaského bílého muže. Stačilo však deset let a bylo jasno. Začala tím aktem třetí světová válka. Války se vedou vždycky a jenom o zdroje, ať už se v proklamacích žvaní o čemkoliv. Jediný na planetě, kdo má zdrojů nadbytek je Rusko, zaujímající největší rozlohu pevniny při tak malém počtu obyvatel. Rusko si je toho vědomo a právě proto si udržuje odstrašující zbrojní arzenál – jaderný. Je tak účinný, že ani největší světová vojenská mašinerie si netroufne na přímý útok. Američané ale mají dlouhé zkušenosti a především ještě delší prsty. Díky promyšlené propagandě se jim povedlo doslova zhloupnout vůdce mnoha zemí Evropy natolik, že jsou náchylní k boji s Ruskem. A nejparadoxnější je, že jde o přímé sousedy, Slovany a dokonce Ruské pobratimy – Ukrajince. Jak je vidět, i ve vztazích mezi státy platí, že nejosudovější spory se vedou uvnitř „rodiny“. Od událostí na Ukrajině už je naprosto jasné, že se vede válka o Evropu. Američané ji chtějí vmanipulovat do války s Ruskem, aby zase, už po kolikáté, na válce v Evropě enormně vydělaly. V současnosti je taková válka pro USA dokonce nevyhnutelná, protože jinak je čeká bankrot. Rusku nezbývá nic jiného, než vnést rozkol mezi státy Evropy, především do zemí EU a ještě víc mezi země NATO. Jde podle mne o velice sveřepou válku o Evropu. Je omylem říkat jí nová „Studená válka“. Zvláště když soustředění vojenské výzbroje NATO na hranicích Ruska je vyšší, než jakým disponoval Hitler před vpádem do SSSR. Nelze současnému stavu války ani říkat válka informační, protože ani na jedné straně už o informace nejde. Teď se už jenom lže, jako před každým verbováním do boje. Takže se pouze čeká na spouštěcí impuls. Nejspíš na nějakou tu provokaci. Tentokrát se ale lidstvo už pravdu o ní asi nikdy nedoví.

Nevím sice, kdo rozhoduje o tom, které osoby a instituce mají být zařazeny na jakýsi „Sankční seznam USA“, ale přeji si být na něj zařazen. Uvádím proto několik důvodů.

Považuji vládnoucí elitu USA za největší zločince všech dob.

USA vznikly ze zločinu genocidy a jejich dějiny jsou souvislou řadou mezinárodních zločinů.

Většina obyvatel země je válkychtivá a zvyklá i své osobní problémy řešit násilím i za použití zbraní, kterých je v zemi víc jak lidí.

Na začátku tohoto tisíciletí vyhlásil prezident USA válku proti terorismu, což bylo promyšleným zahájením třetí světové války, která je pro mafie banksterů nezbytná, aby umořily své dluhy a naopak je proměnily v nepředstavitelně vysoké zisky.

Smyslem již zahájené války je ovládnout plantu, ba doslova uvrhnout její obyvatele do otrockých poměrů.

Politické klíma v zemi degenerovalo už na elitářskou diktaturu, která doslova vymývá mozky nejen svých obyvatel, ale i světa.

Myslím si, že už jenom vyjmenované názory jsou dostatečným důvodem k tomu, abych byl na zmíněný seznam, pokud vůbec existuje, zařazen. Kdyby to všechno přece jenom nestačilo, pak prohlašuji veřejně, že ač donedávna národnostně vlažný, po událostech na Ukrajině se ze mne stal zanícený rusofil, takže mne na seznam nelze nezařadit.

A aby toho všeho nebylo málo, tak vyzývám občany této země, aby na velvyslanectví USA posílali podobné žádosti o zařazení na seznam.

Ve světě rusofilů převládá názor, že by pro Rusko bylo výhodnější, kdyby prezidentské volby v USA vyhrál Trump. Na první pohled a hlavně pod dojmem předvolebních výkřiků „Hitlary“ Clinton, to tak vypadá. Ale jenom zdánlivě. Trump je mnohem nevypočitatelnější a některá jeho konkrétní prohlášení ve věcech vojenských kroků vůči Rusku, jsou daleko nebezpečnější, než řečnění jeho soupeřky. Otázkou pořád zůstává, jaký bude reálný vliv neokonů, zbrojařských korporací a superbanksterů na budoucího prezidenta. Každý, kdo sleduje koncentraci vojsk NATO u západních hranic Ruska, by si měl uvědomit, že tolik nepřátelské techniky tam naposledy bylo za Hitlera. Ať se prezidentem USA, pro které je NATO reálnou mezinárodní mocí, stane ten, či onen, pokud okamžitě nestáhne zmíněná vojska, musí Putin rázně jednat. Nestačí jenom zajistit ozbrojení hranice. Musí především provést zásadní změnu v politické věrchušce, konkrétně ve vládě Ruska. V ní totiž sám předseda Medvěděv je vůdcem opozice proti Putinově snaze o silné Rusko. Zmíněné vládní opozici se v Rusku říká „atlantizující integralisté“. Jejich politika spočívá v přesvědčení, že Rusko by se mělo se Západem propojit, protože vzdorování Západu je velkou zátěží pro ruskou společnost. Kdo zná Západ, ví, že je to jako s těmi prstíčky Smolíčka Pacholíčka. Podej prst a nejenže ti urvou ruku, ale celého tě sežerou. Integralisty je proto bezpodmínečně nutné nejen vyhnat z vlády, ale především jim nedovolit opustit Rusko. Jsou natolik vlivní, že existuje reálné nebezpečí, že by zahraniční nepřátelé Ruska z nich zformovali Ruskou exilovou vládu a pokusili se o alternativu „barevné revoluce“, čili Ukrajinského puče. Opakuji ještě jednou. Pokud nový prezident neučiní kroky zásadně snižující ohrožení Ruska, měl by Putin vyhlásit v zemi výjimečný stav a integralisty internovat, jako největší riziko pro bezpečnost Ruska. Dovedu si živě představit ten řev všech „demokratů“ světa, ale svoboda, svrchovanost a nezávislost Ruska je důležitější, než štěkání údajných hlídacích psů, kteří už v očích rozumné veřejnosti dávno degenerovali v poskoky rádoby světovládců.

Tentokrát se jedná o kauzu Savčenkové. Pro poctivost dalšího vnímání textu předem prohlašuji, že v mých očích je žena, která dobrovolně vstoupí do bojových složek armády, přírodní zrůdou. Žena totiž přináší životy na tuto planetu a ne že je ničí. A nyní k věci samé. Každý, kdo měl jen trochu povědomí o cvrkotu mezi mocnými, věděl od samého počátku uvěznění Savčenkové, že po jejím odsouzení bude propuštěna, výměnou za Ruské občany odsouzené na Ukrajině. Aby si Rusko zvýšilo „cenu“ výměny, dostala Savčenková nepřiměřených 22 let vězení. Putinova vládnoucí parta následně sehrála se všemi zúčastněnými formální hru, kterou označuji jako „dívadlo“ pro prostý lid. Podle toho, co řekl Putin, si už 23. března pozval jakýsi Viktor Medvedčuk, vůdce hnutí „Ukrajinská volba“, nejbližší příbuzné zabitých novinářů. Údajně přesvědčil sestru Antona Vološina a manželku Igora Korněljuka, aby požádaly Putina o milost pro Savčenkovou. Tolik z Putinova prohlášení, zveřejněného 25.5. při setkání s oběma pozůstalými, při kterému vysoce ocenil lidskost činu obou žen. Takové pohádky se hodí skutečně pro ohlupování naivních lidí. Bylo by mnohem slušnější, kdyby bylo řečeno, jakou kompenzaci dostali příbuzní zabitých novinářů za takové, propagandou zneužívané jednání. Jen na okraj poznamenávám, že se mi na netu nepovedlo najít nic o hnutí „Ukrajinská volba“, asi proto, že jsem se málo snažil. Putin označil čin obou žena za humanitární gesto. Podle mne o cosi takového opravdu šlo. Savčenková by totiž ve vězení nepřežila ani půl roku. Tak si užije slávy ve své znacizované „vlasti“ a možná požije o trochu déle, i když o tom silně pochybuji. Jako hrdinka je Ukrajině potřebná spíše coby zavražděná. Navíc se při příletu do Kyjeva chovala jako spratek. Odmítla kytici a „slovanský polibek“ od Tymošenkové, jež je předsedkyní strany, za níž byla Savčenková v nepřítomnosti zvolena do Nejvyšší Rady. Porošenkovi ani nepoděkovala a žvatlala cosi o míru, kterého lze dosáhnout jen válčením. No prostě magor a především neřízená střela, která politickou scénu v žádném případě neuklidní.

Zákonodárci USA již několik měsíců vedou debaty o zákoně, který by nařizoval vládě USA odtajnit asi třicet stránek ze záznamů komise, jež vyšetřovala událostí 11. září 2001, ve kterých jsou uvedeny výsledky podílu Saudské Arábie na provedených útocích proti World Trade Center.  Bílý dům od samého počátku sice vyhlásil, že takový zákon bude vetovat, ale Saudi se hned nechali slyšet, že ohrozí dolar, pokud budou jmenované dokumenty zveřejněny. Zdůvodňují to tím, že podobný zákon by umožňoval pozůstalým obětí z 11. 9. soudně vymáhat na Saudské Arábii odškodné. Zatím je celý případ zamrzlý, protože politiky USA paralyzují blížící se prezidentské volby. Přesto ale Saudi nespí. Včera vyšel v Saudském tisku, papírovém i elektronickém, článek se silně křiklavým názvem: „ÚTOK 11. ZÁŘÍ PROVEDLI AMERIČANÉ SAMI, ABY MOHLA BÝT VYTVOŘENA VÁLKA PROTI TERORISMU“. Článek napsal saudský právní expert Katib al-Shammari, který v něm tvrdí, že americké hrozby odhaleni dokumentů, které dokazuji zaangažovaní Saudů v útocích, jsou jen součástí dlouhotrvající americké politiky. Al-Shammari tvrdí, že si vláda USA nechává některé karty neodkryté, aby je mohla později odhalit. Jedním z příkladů bylo rozhodnutí neprovést invazi do Iráku v 90.-tých letech a ponechat Saddáma Hussaina naživu jako trumf proti jiným státům Perského zálivu. “Teprve až když šiíti začali vyhlazovat región, Amerika zabila Hussaina, protože už ho neměla jako eso v rukávu”, píše Al-Shammari. Dále tvrdí, že útoky z 11.září 2001 byly, cituji: „…další takou kartou, která dala USA možnost obvinit kohokoliv, kdo se jim tehdy nehodil – nejdřív obvinili Al-Kájdu a Taliban, potom Hussainův režim v Iráku a nyní Saudskou Arábii…11. září je jednou z vítězných karet v amerických archívech, protože všichni odborníci na světě, kteří jsou experty na americkou politiku a kteří analyzuji fotografie a videa z toho dne, se shoduji, že to, co se stalo dvojčatům, byla čistě americká akce, plánovaná a vykonaná jimi samotnými. Důkazem toho je videosekvence po sobě jdoucích explozí, které dramaticky prošly poschodími obou budov… Experti budovy zdemolovali prostřednictvím explozí a letadla, která do budov vrazila, dala zelenou spuštění detonací a nebyla prvotní příčinou kolapsu budov. To ale nebrání vládě USA, aby rozhazovala obvinění do všech směrů”. Konec citace. Podle mne ve jmenovaném textu není důležité, jak a proč byl proveden útok na WTC. Mnohem důležitější je, že jeden gangsterský stát prozrazuje na jiný, ještě gangstrštější, jaké používá metody při svých mezinárodních

Kolomojskij, ukrajinský oligarcha, ale především nacionalistický Žid, pronesl 25.9.2015 v Haifě pozoruhodný projev při příležitosti Židovského nového roku, čili Roš ha-šana. Cituji: „Vzali jsme jen jazykový rozdíl a přitlačili na dějiny, kde jsme za hlavní nepřátele rozkvětu ‚Nezávislé Ukrajiny‘ prezentovali Rusy. Po 20ti letech propagandy jsme získali ideální bojovníky proti Rusům v podobě jejich slovanských bratří – nyní již bude kterýkoliv Ukrajinec, který zabije Rusa, nazýván hrdinou. Doufám, že jsme jejich vztahy přerušili asi tak na sto let. Teď už bude snadné zničit samotné Ukrajince jejich odtržením od Ruska, když se jim budou poskytovat půjčky na válku, a pak se jim pro dluhy odebere všechno. Ti, kteří zůstanou, mrzáci, ženy a starci, se již vůbec nebudou schopni bránit.“ Konec citace Jmenovaný si sice hraje na člena mafie světovládců, leč mluví pravdu.