Každá cenzura je nesporným důkazem toho, že moc, která ji zavádí ztratila sebedůvěru. Mocní tím dokládají, že si jsou vědomi toho, že jejich argumentace nedostatečně až nevěrohodně odráží reálnou skutečnost. V mých očích byla a je cenzura navíc nezvratným přiznáním stavu vyjádřeného formulací; vím, že jsem slabší, a především, že šířím lživé manipulace a produkuji vymyšlené události.

Většina lidí, kteří delší dobu sledují šíření informací v mezinárodním politickém prostoru ví, že propaganda Rusů je ve srovnání s virtuozitou PR agentur Západu a jeho gigantických médií chudičkou Popelkou. Především proto, že je v obrovské většině pouze obrannou. Plodí z toho racionálního důvodu až pedanticky vyargumentované, a proto čtenářsky nezajímavé texty s náplní vyvracející produkci protivníka. Většinový čtenář je pak doslova fascinován produkcí vycvičenou na stoleté praxi bulváru, takže je lehce zmanipulován ve prospěch Západní propagandy, která se navíc jako propaganda ani netváří.

Pokud se naše vláda obává, že i tak málo působivá propaganda může být u veřejnosti nakonec úspěšná, pak je její cenzorská diktatura skutečným potvrzením toho, že její informace nejsou odpovídající realitě, její manipulace jsou až primitivně očividné, a údajné událostí vylhané. Osobně hodnotím současnou propagandu české provenience za natolik stupidní, že dokonce odporuje Goebbelsovskému pojetí propagandy, jež tvrdí že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. V podání současných politiků a jim sloužících lokajů všeho druhu se pravdou nestává, pouze veřejnosti pomalu otvírá oči, a stále více jej upozorňuje že tu není cosi v pořádku, takže začíná intenzivně hledat jiné zdroje informací. Zvláště pak starší občané, kteří jsou už vycvičeni minulým režimem. Cenzorská diktatura tak přináší, jako skoro každé lidské záměry opačný výsledek, než za jakým byla nastolena.

Teprve před několika lety založený web mírně levicového středu sleduji od jeho počátků denně. Přesněji sledoval jsem, a to až do doby letošních událostí na Ukrajině. Opět přesněji až do oficiálního vyhlášení cenzurního teroru diktátory Fialovy vlády. Byl jsem nemile překvapen, jak se jmenovaný web proměnil. Především z něj zmizeli někteří autoři a já jenom doufám že pouze nechtěli ztratit tvář, a ne že by je redakce umlčela. Doslova mně ale šokovalo několik autorů výrazně levicově smýšlejících, ba nakloněných Rusku. Třeba Jan Kavan, či Oskar Krajčí, kteří se na můj vkus rychleji než okamžitě překotili do veletoku antiruských splašek, ubožácky skrývaných pod rouškou rádoby objektivity. Celý web se ihned začal plnit pouze negativními zprávami z Ruska, a texty prorokujícími Rusku velké, ba nepřekonatelné potíže a tím jeho skomírající příští. Přestal jsem tento web sledovat, protože není zase natolik atraktivní, jako již dlouhodobě zaběhaná protiruská média. Zase ale musím upřesnit. Sleduji v něm pouze texty sociologa a příležitostného politika Jana Kellera, který s publikační bravurou sobě vlastní dokazuje že i v tom těžkém klimatu zvrhlé cenzury se dá prezentovat autentický a nezlomený vlastní názor. Takže jaká je odpověď na otázku v titulku? Platí obojí. Web !Argument se stal tribunou oportunistů a jeho redakce propadla defétismu. Škoda ho, dost dlouho se choval slušně.

Současný prezident USA, který už na trvalo bude pro mne pouhý „Bídný Džoj“, se víc a víc utápí ve své nenávisti. Ta jej připravuje o poslední zbytky rozumu rychleji než stařecká senilita, takže se doslova zalyká vztekem, až ze sebe vypuzuje vulgární urážky na adresu představitele jiné mocnosti. Tragédií je, že tato indispozice bosse Americké Unie postihuje nejen členy jeho týmu, ale začíná se šířit i Unií Evropskou. Takže ze zárodečné rusofobie, které již léta říkám „Polský syndrom“ se začíná Západem šířit mor rasismu jménem antirusismus, ne nepodobný léta v obyvatelích Západu nuceně potlačovanému antisemitismu.

Dopravy – Zachovávání skanzenu

Financí – Inflace

Místní rozvoj – Nadvlády byrokracie

Obrany – Sebevraždy státu

Práce a sociálních věcí – Nezaměstnanosti a chudoby

Průmyslu a obchodu – Zbytečné

Spravedlnosti – Veletočů

Vnitra – Státního teroru

Zahraničí – Vlastizrady

Zdravotnictví – Systémové destrukce

Zemědělství – Ztráty soudnosti

Ruští vládci jsou strategickými válečníky.

Ukrajinští zase psychopatickými fanatiky.

Pohlaváři EU jsou byrokratizujícími diletanty.

Fialova vláda je protilidovou zrádcovskou kamarilou.

Mocnáři USA jsou původci veškerého zla na této planetě.

Rusové mají smysl pro symboliku. Není náhodou, že zahájili horkou fázi války se Západem, potažmo s USA v den s datem 22.02.2022. Podobně mystické datum se bude opakovat až za víc jak tisíc let (03.03.3030). V Moskvě se každoročně 9. května pořádají velkolepé oslavy „Dne Vítězství“ nad hitlerismem. Již několik dní mám dojem, že Speciální operace Ruské armády na území Ukrajiny sleduje mimo jiné další symbolický cíl. Letos se podle mě může stát, že devátého Máje bude Moskva slavit „Děň pěrvoj i drugoj pabědy“.

Vždycky jsem o rasismu tvrdil dvě věci. Za prvé že je neodmyslitelnou součástí vědomí Západu, jen se projevuje v měkčích či tvrdších formách od šíření křesťanství po hony na domorodce pořádané kupříkladu na Novém Zélandu ještě počátkem 19. století. V posledních staletích začínal být více či méně účinně skrýván, ovšem vždy se v kritických situacích jeho hnis vyvalí jako ze skrytého vředu. Za druhé tvrdím, že základ této duševní indispozice Západu je dědictvím judaismu s jeho ideologii Bohem „vyvoleného národa“ a praxí násilného uchvácení „země zaslíbené“.

Přirozená fobie z cizího, neznámého až nepochopitelného v Evropském vědomí zmutovala na nenávist k odlišnému, s logickou touhou zničit ho. Což je sám základ rasismu. Jeho nejviditelnějším projevem byl po celá léta na Západě tak zvaný antisemitismus čili nenávist k Židům. Ten vyvrcholil hitlerovským holocaustem a zanechal v některých Evropanech doslova trauma. Jak je vidět, ne zas tak na dlouho. Stačilo třičtvrtě století a je tento mor na Západě znova. Není to ovšem tentokrát antisemitismus, ale antirusismus. Evropa po celá staletí fakticky Ruskem a Rusy více, či méně pohrdala. Byl to přece svět mužiků, až jakýchsi nájezdníků z východu. Na druhé straně ale měla z Rusů skrývaný strach. Tato fobie, mnohdy uměle pěstovaná se od letošního února začala skoro bleskově transformovat. Takže se nyní šíří Západem protiruská nenávist živená prakticky všemi médii ovládanými mocnými Západu. Jde o velmi nebezpečný stav Západní mysli. Proto se sám sebe ptám. Jaký asi bude antiruský holocaust?

Jednou ze zákonitostí lidského počínání je, že přináší skoro vždy vedlejší důsledky, se kterými nikdo nepočítal a jež jsou často významnější než výsledky prvotního záměru. To se stalo i v případě ozbrojeného konfliktu Ukrajiny a Ruska. Jelikož jde ve skutečnosti o konflikt Ruska se Západem, potažmo USA, týká se necelé miliardy všelidské populace. Šestinásobný zbytek světa se dívá, a hodnotí dění podle svých zájmů.

A co vidí?

Sleduje v přímém přenosu jak uprchlíci z Ukrajiny jsou v zemích EU po tisících přijímáni s otevřenou náručí, mají v nich nebývalou všestrannou podporu a mnohdy sociální podmínky daleko lepší než doma.

A vzpomínají.

Není to přece tak dávno, co Západ vojensky napadl Afghánistán, Irák, Sýrii, či Libyi. Uprchlíci z těchto států se v Evropě setkávali ve velké části s odporem, dokonce mnohdy s ploty z žiletkového drátu na hranicích některých zemí.

A uvažují.

Čímpak asi jsou migranti z Ukrajiny jiní, než uprchlíci z jejich zem?!! Dospívají převážně k jedinému závěru. Jsou to běloši.

Takže se Evropa doslova odkopala. Okolní svět si mnohem silněji než kdy jindy uvědomuje, že celé to půl tisíciletí nadvlády Západu nad planetou bylo projevem skrývaného rasismu, kterým je doslova prožrána tak zvaná celá „Západní civilizace“. Svět se začíná reálně trhat na Západ a ty ostatní. Těch je nejen šestkrát víc, ale už dávno nejde o zaostalé, zbědované kolonie, leč o sebevědomé země s potenciálem daleko větším než jakým disponuje ke svému konci inklinující Západ. EU je, nejen z tohoto důvodu druhým poraženým v konfliktu Ruska s USA prostřednictvím zpitomělých Ukrajinců.