PRAPODIVNÉ ZÁKRUTY MYŠLENKOVÉHO PROCESU PANA PROFESORA.

Elektronický deník !Argument Na své stránce http://casopisargument.cz/?p=41652 ze dne 28.3.22 uveřejnil obvyklý rozhovor a panem Oskarem Krejčím. Politický analytik, a částečně i filosof politiky se v něm vyjadřuje k ozbrojené intervenci Ruské armády na Ukrajině. Hned v první odpovědi se však dopouští u něj neobvyklého pomatení mysli.

Cituji: „!Argument: Podle informací dostupných u nás postupuje ruská armáda na Ukrajině velmi pomalu, má velké ztráty a někde je dokonce v defenzivě. Kreml ale stále opakuje, že „operace probíhá podle plánu“. Domníváte se, že tomu tak je?

Oskar Krejčí: Nedomnívám. Znovu opakuji: žádná povstání ruskojazyčného obyvatelstva na podporu ruské armády na Ukrajině nepropukla a ukrajinská armáda vykazuje mimořádnou odolnost. Vytváření funkční správy na obsazeném území nebylo připravené. Ukrajina roku 2022 není Ukrajinou roku 2015“. Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor několika vysokých škol se tentokrát ani neobtěžoval seznámit se alespoň povrchně s cíli a smyslem „Speciální operace Ruské armády na území Ukrajiny“. Kdyby tak učinil, tak by věděl, že ruské politické vedení, nadtož velení armády nepočítalo s jakýmsi zmateným povstáním lidu či zformováním dokonce proruské vlády na Ukrajině.

Naopak. Rusko v žádném případě nepotřebuje mít ve svém sousedství „proruskou“, čti loutkovou vládu. Nejenže nepotřebuje, ale ani nechce. Jedním z cílů „Speciální operace“ je přece neutralita Ukrajiny. Budoucí Ukrajiny nemusí být proruská, ale nesmí být protiruská, toť vše z Ruské strany.

     Rusko ani nemělo důvod připravovat vytváření jakési funkční, čti kontravládní správy na obsazeném území už jen proto, že žádné území obsadit nehodlá. Chce dosáhnout na počátku operce veřejně deklarovaných cílů a pak odejít.

     Pan profesor v další části odpovědi vyslovuje dokonce překvapení nad odolností Ukrajinské armády. Tomu se již nedivím, protože pan Krejčí skutečně není vojenským odborníkem. A bylo by velice podivné, kdyby druhá největší armáda Evropy, jejíž velení je ovládáno nacionalisty až v některých případech nacisty neodolávala do posledního náboje, zvláště když o přísun dalších a dalších se s pečlivostí vrahů stará celá EU a především USA.

Můj závěr zní. Pan profesor si ještě před konfliktem vymodeloval válečné tažení podle svých představ a nyní se diví, že Šojgu velí jinak.  Kdyby takto myslel kdokoliv jiný, vůbec bych si toho ani nevšiml. Že ovšem takto uvažuje vědec, který v mých očích nepodléhal dosud svým pocitům a emocím, mě dost zklamalo.

Příspěvek byl publikován v rubrice Texty a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *