Již generál Mac Arthur, který velel americkým silám v Koreji radil, aby se do Asie vůbec nevstupovalo, protože tamní nepřítel bude vždy početně i palebnou silou silnější. Ve Vietnamu si to USArmy ověřila, leč, jak se zdá. mocnáři Unie jsou nepoučitelní. Nebo si snad myslí že, podle Západu tak zvaný „Blízký východ“ není ještě Asií? Pak by si měli zvyknout nazývat onen region tak, jak ho označuje zbytek světa, čili Západní Asií. Pak by se určitě k Íránu chovali s větším respektem.
Setrvačnost v myšlení vojenské věrchušky USA je stejně tak velkou zátěží pro rádoby všesvětového hegemona. V dobách raket všeho druhu už se nelze cítit námořní, nebo jen pozemní mocností. Stejně jako jsou v nastupujícím válčení dronů poněkud archaické letadlové lodě. A to nemluvím o budoucí válce robotů všeho duhu od „psů s kulomety“ po humanoidy. Jinými slovy válčení jak takticky, tak strategicky musí doznat zásadních změn a je otázkou, zda USArmy je tou pravou institucí, jež světu dokáže vnutit nejnovější inovace moderního válčení.
Navíc USA se hispanizuje, takže se mění vztah „lidu“ ke státu. Díky offshoringu průmyslu aplikovaný výzkum skomírá a populace hloupne. Politická rivalita stran se ze soupeření stala existenčním bojem formy měkké občanské vílky. Nad státem visí Damoklův meč nesplatitelného veřejného státního dluhu. A nad tím vším je americké veřejnosti čím dál zjevnější knuta sionistické diktatury.
Jsem proto přesvědčen, že pro současnou administrativu nastal čas po veškerém tom povyražení vrátit se k původní strategii MAGA – tedy k Pevnosti Severní Amerika (včetně Kanady a Grónska) – a omezit se na západní polokouli, přičemž přítomnost na východní polokouli bude omezena s prioritním zaměřením na zadržování ČLR, i když je to stále iluzornější. USArma, reálně konstatováno, nemá na to, aby dirigovala svět, pokud na to vůbec někdy měla, a nebylo pro svět prostě jednodušší „nechat se chránit“ tak zvaně. Byl by to návrat k jakýmsi blokům, čili USA by byla regionální mocností. A bude mít velké štěstí, pokud duo ČLR s Ruskem nedostane světovládné choutky, jak to doposud obě země slibují.