Včerejší zasedání Rady bezpečnosti hlasovalo o rezoluci k problému Ukrajiny, kterou připravila USA. Podle mě stojí za pozornost několik věcí v souvislosti s tímto hlasováním. Rezoluci předložila USA a při tom neobsahovala odsouzení Ruska, nadtož jeho označení za agresora, což je stabilní mantrou pro Evropany. Za druhé ji považuji za reakci na rezoluci, kterou několik hodin před tím předložily Evropské státy spolu s Ukrajinou samotnému VS OSN, které ji těsnou většinou schválilo. V ní naopak bylo Rusko označeno za agresora a okupanta a bylo vyzváno, aby okamžitě stáhlo svá vojska z celého území Ukrajiny, včetně Krymu a Sevastopolu. Rezoluce VS OSN jsou deklarace, které nikoho k ničemu nezavazují, osobně ani moc nechápu jejich smysl, protože v mých očích často schvalují nesmysly, přesněji tužby a ne reálné možnosti. Naproti tomu ale rezoluce RB OSN se automaticky stávají prvkem mezinárodního práva, které je závazné pro všechny členy OSN. Proto je za třetí velice pozoruhodné, že dva členové RB s právem veta rezoluci nevetovaly, jenom se zdržely hlasování. Podle mě Britové i Francouzi se k problému postavili realisticky, čti, s vědomím, že proti super mocnostem nemá smysl vyskakovat. A ty super mocnosti navíc poprvé ve věci Ukrajiny hlasovaly stejně, všechny tři. ČLR, Rusko i USA. Lze říct, že cesta k míru na Ukrajině tím byla položena. Oni zdivočelí rusofobové, kteří ve VS OSN hlasovali proti Rusku se stali naprosto bezvýznamnými.

Nejvíc bych vyzdvihl fakt že Američané, Rusové i Číňané hlasovali společně a fakticky proti vůli všech, kteří ale postrádali odvahu rezoluci vetovat. To je v mých očích budoucí cesta. Šance na nejrychlejší vyřešení soudobého politického třesení Země. Dohoda těch tří nejen na jakémsi rozdělení světa na sféry vlivu, ale na vytvoření „společné armády“, která zajistí na Zeměkouli na dlouhou dobu mír. Což slovutná OSN za skoro století nedokázala. Jinou metodu totiž nevidím. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.