Teprve deska si čestní pamětníci připomínají konec druhé světové války. Pro jednu zem je to navíc velký svátek. Je to pro ně Den Vítězství ve Velké Vlastenecké Válce. Děň Pabědy. Tehdejší Sovětský svaz byl skutečným vítězem války v Evropě. Tak zvaní spojenci se do ní zapojili tehdy a až tehdy, když bylo nezpochybnitelné, že Německo prohraje. Tak se honem, honem Američané a přicmrndálkové z Británie vylodili na pobřeží Francie. Jednak proto, aby Rudé armádě zabránili dojít až k Atlantiku, ale především proto, aby Sovětům před nosem ukradli z Hitlerovských pokladů, a především vědeckých výzkumů, či technických vynálezů co se jenom ještě dalo stihnout.

Dneska je to už sedmdesát sedm let, co jsme se upřímně radovali ze získané svobody. Zbývá už jenom hrstka těch, kdo přinesli Evropě osvobození od nacismu ve formě hitlerismu. Obludné je, že už je určitě víc takových, kdo jejich hrdinství vydávají za agresi vůči státům, které tehdy ležely mezi Sovětským svazem a Německem. Především pak Polsko, i když se za takový považuje i Ukrajina, jež byla tehdy částí Sovětského svazu a většinově její občané bojovali v řadách Rudé armády.

V současnosti se vojensky řeší právě tento problém. Rusko, jediný stát hlásící se k nástupnictví po SSSR se dostalo do situace, kdy opět bojuje proti nejen sjednocené Evropě, jako za Hitlera, ale dokonce proti kolektivnímu Západu. Je to pro něj druhá vlastenecká válka. Osobně si přeji, aby v ní opět slavně zvítězilo.

Už víc jak třicet let si v tento den připomínám, že současný prezident mé země trpí obludnou duševní indispozicí, jíž je chorobní touha zapsat se do historie tak, aby se stal prakticky nezapomenutelným čili virtuálně až nesmrtelným. Prvním krokem k tomuto cíli byl jeho poslanecký návrh změnit datum oslav konce druhé světové války z 9. na 8. květen. Odůvodňoval to tvrzením, že ona válka skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace, což bylo podle našeho času osmého, a ne devátého května podle času platného v SSSR. V popřevratové protikomunistické euforii byl jeho návrh bez debaty schválen. Byl to první Zemanův zápis do dějin a je pro něj absolutně typický. Je totiž populistický. Zeman pak po celou dobu svého politického angažmá prokazuje silný cit pro vědomí davů. Vždycky pak z toho prostého důvodu udělá to, co si prokazatelná většina, či třeba jen zmanipulovaný dav žádá.

Díky této taktice v politice nakonec dospěl k svému cíli. Stal se prvním mužem státu, což je ona virtuální nesmrtelnost. Dokud totiž bude lidstvo existovat, bude se v análech vždycky uvádět jeho jméno jako jednoho z „vládců“, či nejvyšších představitelů České země. Nikdo jej už nevymaže z dějin, stejně jako třeba Gottwalda, či Husáka. Jenom odborníci pak budou znát některá jiná jména z té doby. Měl opravdu z pekla štěstí, že se jím, a hned dvakrát stal, a to dokonce z vůle většiny občanů. Dějiny už nikdy nezaznamenají, že to bylo proto a jenom proto, že proti němu v obou případech stál kandidát představující horší alternativu čili že byl Zeman zvolen vždycky jako menší zlo. Většina občanů přece nechtěla mít v čele státu pohrobka feudálů, oné tisícileté nadvlády mikroskopické menšiny nad vším světem a ani kariéristu, který byl zase příslušníkem nadvlády v listopadu 1989 poražených mocnářů. To jeho osobní štěstí proto správně pokládám za dílo pekelné.

     Jak je vidno, i Rusové umějí vést informační válku. Lavrov si v rozsáhlém rozhovoru pro italské médium „pustí hubu na špacír“. Svět se v okamžiku může potrhat všestranným reagováním na poněkud sporné informace Židech a Hitlerovi. Především ale Izraelská moc se může potrhat vzteky a údajně prý svou neutralitu v konfliktu Ruska s Ukrajinou změní na všestrannou pomoc Ukrajině včetně přímé účasti svých specialistů na bojových operacích. Putin se v zápětí za slova ministra Ruska, který je mu ze všech vládních činitelů nejbližší omluví premiérovi Izraele. A Izrael omluvu přijímá. Má k tomu dobrý důvod. Ve skutečnosti se totiž nechce, ba až obává vojenské konfrontace s Ruskem.

Účelu je však dosaženo. Celý svět ví, co si fakticky většina Rusů myslí o Židovském angažmá ve druhé světové válce. Lavrov je totiž příliš vytříbeným diplomatem než aby na veřejnosti zbůhdarma vypouštěl takové výbušné informace.

S Hitlerovým vojskem táhli na SSSR, prakticky ale na Rusko, všichni zavilí nepřátelé komunismu, ale rovněž Ruska z celé Evropy. Jako tomu bylo již několikrát v historii, protože široširá Rus lákala od svého vzniku všechny loupežníky světa. Rudá armáda naprostou většinu z nich zabila, a nakonec zvítězila nad německou formou rasismu a nacismu. Přechodně, jak se nyní ukazuje. Potomci zabitých v sobě, ale především ve svých dětech živili osobní nenávist ke všemu Ruskému. V poválečné atmosféře se ovšem neodvažovali zapojit do aktivního politického života. Což ale už nejde říct o vnucích vzpomínaných padlých nacistů, jejichž nenávist k Rusku je ještě větší, než jakou měli jejich dědové, protože je zesilována médii.

Vždycky jsem se sám sebe ptal, kam se po válce poděli všichni ti aktivní rasisté, nacisté a hitlerovci. Dnes je to už jasné. Hibernovali. Čekali na svou příležitost. Ta se jim naskytla rozpadem Sovětského svazu. Svůj nový útok na Rusko zahájili revizí historie druhé světové války, především tvrzením, že SSSR se na jejím vzniku podílel stejným dílem, jako Hitler. Už to je zajímavé, na jedné straně Sovětský svaz a na druhé jenom Hitler. Ne tedy Německo! Druhou, už podstatně zásadnější revizí bylo tvrzení politických špiček mnoha východoevropských států, že Sovětský svaz je neosvobodil od hitlerovců, ale dobil a následně okupoval.

Vrcholem protiruské politiky pak byla soustava provokací jako Skripal, Navalný, Vrbětice a další, díky kterým pak pohlaváři Evropy Rusko sankcionovali, pouze za podezření bez prokázaní jeho viny. S arogancí sobě vlastní se pasovali na žalobce, soudce a katy. Navíc v té činnosti našli „oprávnění vyhlašovat Rusko za nevěrohodné, až nakonec, pod taktovkou USA za prvořadého nepřítele Evropy a celého Západu.

Pod rouškou skrývané nenávisti k Rusku se začal Evropou šířit mor s názvem NATO, které nakonec dospělo až na samé hranice Ruska. A konflikt potomků fašistů, nacistů, a hitlerovců celé Evropy s Ruskem se musel stát realitou.

O víkendu poskytl Lavrov dlouhý rozhovor italskému médiu. Když se rozhovor stočil na problém nacismu na Ukrajině, redaktor vyslovil zajímavý argument. Na Ukrajině by Zelenskyj, jak sám říká nedovolil existenci nacismu, protože je přece Žid. Lavrov pak odpálil doslova mediální atomovku, když řekl. Zelenskyj ať mluví co chce. Hitler byl vnukem Žida, dokonce jednoho z Rothschildů. Sovětská armáda po válce odvezla matriky z Rakouska a v nich tuto informaci našla. Pak to ještě dále rozvíjel až k tvrzení, že nacismus je fakticky skrytým bojem dvou skupin Židů mezi sebou. Já k tomu jenom poznamenávám, že Hitlerova identita pro mě není novinkou. Již dávno vím, že Heydrich tuto skutečnost o Hitlerovi věděl. Měl ovšem takovou pozici v říši, že se ho Hitler neodvážil přímo zlikvidovat. Proto ho jmenoval „vládcem“ protektorátu a tajně na něj poštval přes Britskou rozvědku vrahy z Čech.

Leč zpět k informaci Lavrova. Odhalil při tom i něco z dějů v SSSR, kde se mezi sebou rvaly dvě skupiny Židů. K tomu jenom dodávám, že ty se tam skrytě rvou až do dneška. Odborníci tomu říkají „pátá kolona“. Pro ni je typické, že sabotuje i současnou snahu Putinovců na Ukrajině, protože má obsazené i vysoké posty v Ruské armádě. Lavrov tím ale především naznačil, že na Ukrajině po rozpadu Sovětského svazu se mezi sebou rvou také podobné dvě skupiny. Mediální svět začal okamžitě doslova čílit. Vyhřezl skrytý antisemitismus snad ve všech zemích Evropy. O konfliktu na Ukrajině se dokonce začalo hovořit jako o snaze sionistů obnovit na jejím území dávnou Chazarskou říši coby Izrael druhé generace. Vládci Sionu se prý o to snaží dávno, protože Izrael je pro ně jednak malý, ale především obklopený tradičními nepřáteli.

Samotní vládci Izraele se rozčilili nejvíc. Asi platí to přísloví o potrefené huse. Ihned si vláda Izraele pozvali Ruského velvyslance na kobereček, aby mu neomaleně řekla, že mění svou zatímní neutralitu v konfliktu na Ukrajině na přímou pomoc napadené straně.

Tím se ozbrojený konflikt mezi Slovanskými bratranci stává zase další bitkou mezi Židy. Jako už tolikrát bojovanou opět cizíma rukama.

Stav politické kultury je dán schopností politiků. Dneska je v Evropě obrovský deficit opravdových státníků. Připomíná mi to silně situaci v Evropě po první světové válce. Ta tehdy zrodila fašismus. A to nejen v Německu, fašismus ovládal Maďarsko, Polsko, ale především Itálii, Španělsko, Portugalsko. Ale byl silný i v ČSR, viz Henleinovci v Sudetech, či Hlinkovci na Slovensku. Nejlépe to pak ukázalo Hitlerovo tažení na Sovětský svaz. K jeho wehrmachtu se přidávaly armádní sbory skoro všech zemí Evropy. Dneska je to stejné. NATO zahnalo Rusko do kouta a když si ono trouflo vystrčit růžky, celý Západ okamžitě ovládli nacisté. Jak je vidět, byli po celou tu dobu jenom uspaní, leč ideologicky skále podobní. A na závěr jeden citát z e-magazínu AENews: „Vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem v roce 1945 dodnes pohrobci nacistů v EU a v NATO nerozdýchali. Tažení Západu proti Rusku je tak procesem revanšismu, na kterém se dnes podílí i čeští a slovenští politici! Taková je realita!“

Začnu zprávou ze včerejšího našeho tisku, cituji: „Ukrajinská armáda o víkendu zaútočila na ruské velitelské stanoviště v Charkovské oblasti, kde se právě nacházel náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. On sám přežil, ale zahynul jeho pobočník“. Konec citace. Díky tomu, že sleduji ozbrojený konflikt na mnoha informačních kanálech, již dávno vím, že vojska NATO, konkrétně pak USA jsou zapojeny do něho od samého počátku, ba ještě před jeho vznikem. To druhé fakticky prozradila už Bidenova prohlášení těsně před uznáním obou separatistických republik Ruskem v únoru letošního roku, jímž byla prakticky zahájena celá „Speciální akce Ruské armády na území Ukrajiny“. Zapojení NATO do vojenských akcí se jasně potvrdilo vyšetřením incidentu s křižníkem Moskva, po němž Rusko zřetelně prohlásilo, že ho považuje za začátek třetí světové války. Dlouhodobé angažmá vojsk USA dokazují některé neúspěchy Ruské armády. Kupříkladu fakt, že nebyla ze začátku konfliktu schopna vytvořit letecký most na letišti Hostomel. Nejvýrazněji se to projevilo dále podle mě tím, že fakticky Rusové zničili veškeré letectvo Ukrajiny, ale přesto se neustále objevovala jednotlivá letadla, která narušovala akce Rusů, ba až ničila jejich významné pozice. Rovněž se Ruské armádě nějak podezřele nedařilo zničit veškeré prostředky protivzdušné obrany Ukrajiny. Již delší čas se proto velice divím, že Rusko dosud proti akcím USA a NATO neprovádí adekvátní odvetu. Poslední zpráva, kterou začíná tento text, pokud je vůbec pravdivá, protože ji zatím nevyvrátila Ruská strana, mně přivedla na myšlenku zdůvodňující chování Ruska. Vědět přesně, kde se v danou chvíli nachází náčelník generálního štábu svědčí o jediném. Jsem přesvědčen, že je vysoce pravděpodobné, hraničící s jistotou, že Rusové si jsou dobře vědomi, že mají mezi sebou zrádce, dokonce vysoce postaveného a asi ne pouze jednoho. Musí proto velice delikátně postupovat. Řečeno jadrně, musí si napřed udělat pořádek ve svých řadách, aby odpověď vojskům NATO byla ospravedlnitelná.

Za prvního nositele této ceny pokládám přímo premiéra. Ten svou válečnickou chtivostí se podílel víc než mnozí další pohlaváři Západu na tom, aby z „rodinné“ bitky vykřesal válečný konflikt USA s Ruskem, čímž se podílel na riziku jaderné apokalypsy člověčenstva.

Na místo druhého nositele titulu pokládám Rakušana za komplex vládních podvodů, kterými se snaží v ČR vybudovat systém „jeden národ, jednotný názor, jediná pravda“.

Třetí nositelkou se stala nepochybně paní „Negrová“, která coby snaživá otrokyně nabídla naši zem v plen vojákům USArmy.

Čtvrtou a v mých očích zatím nejzhovadilejší bestialitou se zaskvěl opět ministr vnitra Rakušan, který ve veřejné debatě s nezletilou mládeží vysílanou Českým rozhlasem plédoval za atentát na Putina. Tuto superbestialitu páchanou na duchovnu nevinných považuji nejen za vrchol šíření nenávisti vůči nějaké skupině, v tomto případě celému početnému národu, ale za výchovu, ba přímo nabádání k teroristickým činům.  Kdybych měl alespoň tu nejmenší šanci, navrhoval bych tento čin prohlásit za nepromlčitelný zločin nacismu, kam Rakušanovo jednání nesporně patří.

Pro první náčrt seznamu bláznivých skutků koaliční pětky ve Strakovce jsem dlouho hledal příhodné pojmenování, až mě nakonec napadlo to uvedené v titulku. Zvlášť když to není vláda, kterou jsme si zasloužili, protože ji nezvolila většina občanů.

Hned dvojnásobným hnusem je její chování ve věci krize na Ukrajině. V prvé řadě nás zatahuje do ozbrojeného konfliktu, po kterém nám nic není a za druhé z nás dělá nepřátelský stát v očích surovinové supervelmoci, bez jejichž zdrojů se neobejdeme. Kvalifikuji to jako vlastizradu.

Zneužila situace kombinující problematiku covidu a Ukrajinské řežby, aby protiprávně vyhlásila nouzový stav. V mých očích jde o protiobčanskou diktaturu, porušující základní občanské svobody v celém jejich rozsahu, ba až lidská práva.

Podvodně čili jakoby cizíma rukama zavádí nejtvrdší cenzuru v naší zemi od dob hitlerovské okupace. To už není jen protiprávní jednání, ale dokonce protiústavní, což je trestným činem bez jakékoliv omluvy.

Pod existenčními sankcemi, čti, veřejným mediálním lynčování až po vyhazovy z práce, zavedla režim jediné pravdy a nekritizovatelnosti mocných, čímž fakticky zrušila demokratický politický systém v naší zemi. To vnímám jako politický puč.

Na inflaci, zvyšování cen energií a potravin reaguje opatřeními, která zvyšují zisky bohatých, většině občanů snižují životní úroveň a ty nejubožejší nutí k poníženému žadonění o moderní typ žebračenek. Jasný to důkaz protilidovosti Fialovy vládní kamarily.

Nezajistila seriózní kontrolu utečenců z Ukrajiny, takže snižuje bezpečnost v naší zemi. Navíc jim poskytuje zajištění vysoko přesahující sociální výpomoc vlastním občanům. Ukázka lokajské poníženosti vlády vůči světovládným choutkám USA, NATO a EU.

V našem kraji se takovému jednání říká, cituji: „Sbírá si na skuru“. Přeloženo do češtiny: „Vytváří atmosféru občanských nepokojů“. Celkově hodnotím nejhorší vládu v dějinách naší samostatnosti od roku 1918 slovy: „Současné osazenstvo Strakovy akademie je lodí bláznů“. Kdo neví, co to ve středověku byly lodě bláznů, ať si to vygugluje.