Dneska začínají v Londýně třicáté sportovní hry letní olympiády. Zkráceně letní olympijské hry (LOH) a přidává se ještě, moderního věku. Londýn je tak prvním městem v historii olympijských her, který je jejich pořadatelem už potřetí. Poprvé to bylo v roce 1908 a podruhé v roce 1948, čili v bezprostředním poválečném období, kdy kontinentální Evropa byla ještě totálně rozbitá a taky chudá, že hry na jejím území nebylo možné uspořádat a někde na jiném kontinentu by jednotlivé země svým borcům účast ani nezaplatily. Při každých OH, zimních, či letních, píši vždycky to samé. Vadí mi, že se na dobu her nezastavují boje na celé Zeměkouli. Alespoň tato dobrá tradice z dob antiky by měla být dodržována. OH moderní doby tak naopak navazují spíše na praktiky her antického Řecka v době úpadkové, kdy už závodili pouze profesionálové (atleti), docházelo při nich ke korupci a jiným podvodům včetně čachrů s dosaženými výsledky. To všechno v zájmu dosažení vítězství, které bylo pořád vysoce prestižní. Na novodobé hry se nabalily navíc politické problémy. I ty letošní se jim nevyhnuly ještě před jejich otevřením. Izrael žádal, aby v rámci zahájení bylo připomenuto atentátu na Izraelské olympioniky na dvacátých OH v Mnichově v roce 1972. Dokonce i Izraelem zotročený Obama vyvíjel v té věci nátlak na olympijský výbor, ale ten se ubránil. Jsem toho názoru, že jsou dvě země, dva státy, které by se fakticky vůbec OH neměly zúčastňovat. Jsou to jak USA, tak Izrael. První válčí prakticky na všech kontinentech a druhý vede tajné války se všemi svými sousedy.

The New York Times (NYT) přinesl před nějakou dobou dlouhý článek dokumentující, jak Obama osobně vybírá oběti útoků bezpilotními letouny kdekoliv napříč světem. Autoři dále tvrdili, že Obama následně brouzdá policejními fotografiemi, přidává je v „teroristické úterky“ na „seznam zabitých“. Z nich někteří byli v mladistvém věku – mezi nimi kupříkladu „dívka, která nevypadala ani na 17 let“. Uvedené zabijácké prostředky války proti terorismu jsou bezesporu nejpodlejší nelidskostí v dějinách válek. Řízeny „piloty“ sedícími před obrazovkami počítačů v Las Vegas, střílejí bezpilotní letouny rakety, které roztrhají člověka na kousky. Nejděsivější pak je, že na svůj cíl jsou naváděny „zpravodajským“ zařízením, které na něj musí být „doručen“ místním agentem. Ten dostává od Amerických zpravodajských služeb tak vysokou odměnu, že činí až roční příjem v místě působení. Není proto divu, že nejeden lenoch, zbabělec či jenom chudák, z osobní nenávisti vhodí naváděcí zařízení kupříkladu do auta naprosto neznámých lidí. Vloni v září Obama tak osobně rozhodl o zabití občana USA Anwara al-Avlakího, čistě na základě šuškandy, že podněcoval k terorismu. Podle pobočníků Obama osobně podepsal příkaz k vykonání onoho trestu smrti. Dne 6. června 2011 zase pro změnu zabil bezpilotní letoun 18 civilistů v afghánské vesnici, mezi nimi ženy, děti a starce, uprostřed svatebního veselí. Nejhnusnější na onom článku v NYT je skutečnost, že nešlo o prozrazení nějakého tajemství. Text byl prezentován P.R. agenturou, vytvářející vztahy současného prezidenta s veřejností, a byl dokonce přímo sestaven Obamovou administrativou – aby se veřejnosti ukázalo, jak tvrdým chlapíkem dokáže být „vrchní velitel“ ve volebním roce. Stalin prý osobně podepisoval rozsudky smrti, konečně jako každý nejvyšší představitel moci, obdařený právem udílet milosti. Pokud jsem kdy viděl v historických dokumentech, tak rozsudek byl vždycky „soudním“ rozhodnutím a na jeho formuláři nebyl nikdy jen Stalinův podpis, ale rovněž i podpisy nadpoloviční většiny z počtu nejužšího vedení strany. Pokud je dneska Stalin vydáván za největšího politického zločince, pak pro Obamu už není adekvátního pojmenování. Podepisuje rozkazy k trestu smrti bez soudu a sám osobně, je tedy horším zločincem, než Stalin.

Nedávno prošla všemi médii zpráva o daňových rájích. Říkalo se v ní, že globální superboháčstvo si do nich už ulilo 21 a možná až 32 bilionů dolarů. První číslo je o kapánek větší, než roční HDP USA a Japonska dohromady. Nejděsivější při tom je, že tato aktiva vlastní pouhých 92 tisíc osob. Kdyby tyto příjmy byly řádně zdaňovány ve svých mateřských zemích, neexistoval by v nich problém nedostatku financí nejen na důchody, zdravotnictví a školství, ale ani na pomoc zemím s hladomory, umírajícími na běžné choroby a nemajícími zdravou pitnou vodu. Přidal jsem si k této zprávě nedávné výroky dvou prominentních „Evropanů“. Nový Francouzský prezident vyhlásil, že zdaní bohaté. Na to okamžitě reagoval premiér Britů, jenž nabídl převážně financiérským světoobčanům, aby se usídlili v jeho státě, kde jsou mnohem nižší daně. Daňové ráje, umožňování nízkého zdanění superboháčů a všechna ta podbízení se globálním investorům počínaje daňovými prázdninami, až po laciné pronájmy průmyslových zón, jsou v mých očích největšími sociálními zločiny první fáze planetizace lidstva. Při tom se jich dopouští „demokraticky“ zvolení politici, otročící bohatcům a cynicky se vysmívajícím občanům, kteří je zvolili.

Na první pohled to v listopadových dnech roku 1989 vypadalo, že údajní komunističtí vládci jsou střídáni velvyslanci pravdy a posly neerotické lásky. Ani ne za rok už bylo jasné, že nomenklatura KSČ byla ve skutečnosti poražena velekněžími svobodného trhu a uctívači zlatého telete, mamonu. V konečném stavu to dneska vypadá, že reálnými vládci je nepočetná skupinka konkrétních osob predátorské praxe bezohledného zisku. Klasickým příkladem je soudně uznaný grázl Bakala. Od počátku měl na své bojové korouhvi Václava Havla, div ne jako následovníka svého svatého jmenovce, ale určitě alespoň pokračovatele TGM. Obé bylo největší urážkou, jaké se jmenovaným kdy dostalo. Jako úspěšný účastník křižáckého privatizačního tažení získal mimo jiné tisíce bytů na Ostravsku v ceně automobilových ojetin. Ročně na jejich provozu nyní vydělává stamiliony. Za ně pak je ochoten vybudovat kupříkladu knihovnu svého „přítele“ Václava Havla v ceně přes 200 milionů korun. Při tom třeba v jednom z »Bakalových bytů« v Havířově, kde umírá osmdesátiletý, bezvládný havíř Mikuláš Pyntiem, nemá „Bakalova“ služba peníze na výměnu padesát let staré kuchyňské linky. Zato měl Bakala dost peněz, aby před volbami v roce 2010 poslal na účty ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dohromady 28,5 milionu. Vyždímal je mimo jiné z obyvatel bytů 2+1 druhé kategorie, v nichž nájemníci platí přes šest tisíc měsíčně. Musí si sami topit a nemají teplou vodu. Zato jeden z evropských poslanců a ještě nedávných kandidátů ODS na prezidenta, Evžen Tošenovský, si v Bakalově společnosti OKD vydělal 3,2 milionu za to, že se pětkrát v roce zúčastnil zasedání dozorčí rady, kde nehájil zájmy občanů, ale pana majitele. Tak by se dalo pokračovat. Už těch pár příkladů ale jednoho z nejbohatších Čechů dobře vykresluje. Pravda a láska, kterou se po vzoru Václava Havla léta oháněl, se Bakalovi přebohatě vyplatilo. Peníze investuje hlavně do těch, kdo mu mohou být užiteční. Sto tisíc nájemníků mezi ně určitě nepatří. Tito asociální zločinci jsou jedinými skutečnými vítězi listopadového převratu před víc jak dvaceti lety, jimž údajně vládnoucí politici musí buďto žrát z ruky, nebo dokonce lézt do zadku. Pro přesné pojmenování zrůdností polistopadových zbohatlíků nemá čeština dost výstižné slovo.

10. července letošního roku uplynulo 70 let od vydání rozkazu generálního velitele neuniformované protektorátní policie na potírání takzvaného cikánského zlořádu. V Letech u Písku byl již v srpnu 1940 zřízen pro cikány kárný pracovní tábor. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Vzpomínková akce k uctění obětí vyvražďování romského obyvatelstva u nás v době druhé světové války, byla letos vládou zorganizovaná u pomníku v Letech dne 9.7. Některé romské organizace se ale od akce distancovaly a vzkázaly vládě, že pokud chce uctít romské oběti, měla by mimo jiné zajistit výkup a zbourání vepřína, který v Letech stojí na místě tábora. Premiér Petr Nečas ve svém projevu na chování Romů reagoval mimo jiné slovy, cituji: „Nebudu lhát a lakovat situaci na růžovo. V současnosti nemáme v rozpočtu na takovou záležitost prostředky“. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010. Hovořilo se ale o problému již nejméně deset let před tím. Není žádnou omluvou pro polistopadovou politickou moc, že současná vláda k letošnímu „kulatému“ výročí nebyla schopna zbourat vepřín a postavit důstojný památník v areálu bývalého koncentráku. Nečasův argument je superlží. Plně totiž zapadá do celkové politiky polistopadových mocnářů, kteří nejenže nemají program sociálního začlenění Romů, ale svým celkovým přístupem k „romskému problému“ jakoby v tichosti pokračovali v Hitlerově politice. Při nejmenším současná politická elita nedělá vůbec nic, aby se zmírnila nenávist většiny Čechů vůči Romům. Nikdo jistě nevěří Nečasově pohádce, že naše vláda je tak chudá, chuďoučká, až nejchudší na celém světě, že nemá peníze na likvidaci vepřína a postavení památníku. Zvláště za situace, kdy si její politické strany nakradly na státních zakázkách miliardy.

Ve středu se ve sněmovně odehrál další díl spektáklu s titulem hlasování o důvěře vládě. Nikdo rozumný vůbec nepochyboval, jak hlasování dopadne. Přece všichni známe sněmovní lotry. Velká většina z nich ví, že po volbách ve sněmovně už sedět nebude. A jenom totální blbec by se dobrovolně vzdával svého neobyčejně vysokého platu. Dokud bude dostatečný počet poslanců, kteří nechtějí přijít o své vysoké příjmy, tak je jakékoliv hlasování o důvěře vlády pouhým divadlem, v němž se opozice vykecá a pravice exhibuje své pohrdání nejen opozicí, ale vší veřejností. A aby nejvyšší pohlaváři vládní koalice své povýšenectví cynicky potvrdili, tak hned na druhý den vláda poslala do sněmovny návrh na zvýšení platů všech ústavních činitelů o 5 až 10 procent. K nim se ještě nedoneslo, že je veřejnost nenávidí daleko víc a ve větším množství, než kdysi papaláše KSČ.

V Burgasu u letiště vybuchla včera bomba v autobuse s turisty z Izraele. Hasiči s místní liknavostí ještě nebyli ani na místě činu, ale premiér Izraele už věděl, že za útokem stojí Írán. Server Jerusalem Post (JP) vyvěsil ihned informaci, že už v lednu byl v autobuse z Turecka do Bulharska nalezen podezřelý balíček a úřady Izraele následně požádaly Bulharsko, aby byla posílena bezpečnost jejich občanů. To ale neměl JP veřejně vykecat. Zvýšil, tím jenom podezření, že celý incident je řízenou akcí Mosadu. Pokolikáté už. JP tím asi nechtě přiznal, že Izraelci už půl roku připravovali v Bulharsku nějakou provokaci vůči Izraeli. Proč v Bulharsku? Protože tamější úřady s terorismem nemají moc zkušeností, takže tam určitě přijedou případ vyšetřovat „zkušení“ specialisté z Izraele – přece jde o jejich občany, takže to nepůjde moc dobře odmítnout. A v takových podmínkách nebude příliš těžké „najít“ důkazy vedoucí k Hizballáhu či Íránu. Všechno už tu bylo. Nějak se ten útok na Írán musí přece pro útlocitnou mezinárodní veřejnost zinscenovat. A nejlépe ve chvíli, kdy Obama bude mít svázané ruce, protože má eminentní zájem vyhrát volby.

Sněmovna v pátek třináctého – července – tedy doslova aby naplnila svůj osud, schválila návrh koaliční vlády na velkodušný dar především římskokatolické církvi. Současná, náhodně zformovaná chunta církevních pohůnků nějak zapomněla na existenci „Božích bojovníků“, před kterými se po určitý čas třásla celá Říše římská národa Německého, slepovaná římskokatolickým klérem k ovládání tehdejšího abendlandského světa. Na obecný hněv lidu by ale, ve svém vlastním zájmu, neměla v žádném případě zapomínat právě jmenovaná církev, pyšná na to, že je svatá a věčná. Její hodnostáři, kteří ovládali Evropu skoro dvě tisíciletí a se světskou mocí se mnohá staletí dokonce přetahovali o absolutní moc, se asi ke svému zastaralému postavení chtějí, po dvousetletém násilném přerušení, znova dopracovat. Jenže teď už proti nim nestojí jenom hrstka Husitů, teď je v Evropě římskokatolíků menšina, v naší zemi dokonce docela mizivá. V mých očích má proto Primas Český před sebou jedinou dobrou cestu, chce-li uchovat svou církev a především její, alespoň dosavadní bohatství. Měl by poděkovat současné partě vládních usebranců a ten jejich velkorysý dar, navíc urvaný doslova od huby nejubožejším z ubohých našeho společenství, s díky odmítnout. Jednou se totiž může církev oním zločinně nabytým bohatstvím doslova udusit. Měla by líp jak kdokoliv jiný vědět, že nedobrovolné a odmítané přesuny majetku podněcují vždycky k revanši. Ať se svět vyvíjel jakkoliv, vždycky přišel čas, kdy docházelo k násilnému majetkovému vyrovnání, samozřejmě vždy od bohatých k chudým – a zase k tomu jednou neodvratně dojde, to je nezměnitelným zákonem dějin. Nemusím být renomovaným prognostikem, abych ve své mysli viděl drastické obrazy rabování kostelů, paláců kléru a plenění církevních pokladů, loupení zlata a dalšího bohatství. Jelikož jde často o umělecké předměty, bude jich věčná škoda coby nenahraditelných památek. Alespoň proto, aby jednou svět nepřišel o ony vzácnosti, měla by mít církevní vrchnost dostatek rozumu a předejít jeho zničení. Protože jediná skutečná pozemská spravedlnost, zloba tisíciletí utlačovaného lidu, bude jednou tou opravdovou spravedlností boží na Zemi a bude neúprosná. A podle mne by měla být konečně definitivní, jako ten církví prognózovaný, poslední soud.

Když se provalilo, že ministr a boss VV Bárta založil svou stranu jako soukromou firmu podnikající v politice, tak nám jeho vládní kolega, ministr zahraničí už tehdy řekl, že se nám všem upřímně diví. Vždyť Bárta přece nedělá nic jiného, než všichni ostatní vedoucí politici, jenže ti to tají. S ještě cyničtější otevřeností se nyní vyjádřil ke kauze Parkanové. Bez obalu řekl, že ministerstvo obrany je v každé zemi příspěvkovou organizací vládnoucích partají. Prý vždy a všude, jen se to nesmí přehánět. Ten žoviálně žijící, prostořeký, věčně pospávající strejda ví vždycky velice dobře, o čem hovoří. Je totiž v prvé řadě dědičným příslušníkem kasty, která řídí Evropu už mnohá století, možná dokonce až od doby Karla Velikého. A samozřejmě je i dneska příslušníkem gangu, který aspiruje na konečnou nadvládu nad celým světem.  Takový člověk v žádném případě nemůže mít v genech nic z myšlení a vědomí obyčejných lidí. Je celou svou přirozeností nadsamcem a predátorem ve všech směrech. Ne nadarmo ta jeho kasta měla kupříkladu po tisíc let dokonce právo první noci. Její nadřazenost nad světem byla vždycky vážně ohrožována pouze komplexním vzepětím prostého „lidu“. Od selských povstání před více jak pěti staletími, až po Velkou revoluci v Rusku, která začala v roce 1917. Proto když třída nadsdamců před dvěma dekádami ničila první pokus o státní moc lidu, měla se napozoru před tím, aby odkryla své karty. Vystrčila proto do popředí převratu na jedné straně darebáky a lháře a na druhé prostoduché naivky, jichž obojích je vždycky v každé době dostatek. Dneska se již cítí natolik pevně v sedle, že už své pravé přesvědčení nejenže nemusí skrývat, ale mohou se veškeré porobené veřejnosti dokonce cynicky vysmívat například tím, že jí otevřeně řeknou, jak ji ovládají, navíc za peníze, které jim napřed ukradli. Tuto dějinnou pravdu nám všem tedy ve skutečnosti sděluje Schvarzenberg, potomek rodu loupežníků, kteří své loupeže povýšili na zákon, dokonce „boží“, zprostředkovávaný lidu římskokatolickou církví.

Jestliže si někdo představuje, že Nečas odvolá Kalouska, tak je největším snílkem současných dějin ČR. A to dokonce i po Skokanově zveřejnění svého telefonického rozhovoru s Kalouskem. Za prvé proto, že v zemi vládne Kalousek se svou sešikovanou legií z TOP09 a nikoliv Nečas s kohortou zdivočelých barbarů z ODS. Za druhé proto, že pád Kalouska by znamenal konec této vlády a ono je pořád dostatečný počet poslanců, kteří to ve vlastním zájmu nedopustí. Hlasování o církevních restitucích to v pátek nezvratně potvrdilo. Za třetí proto, že Kalousek je ve stavu neustálé otravy minimálně alkoholem, ne-li zdrogován, takže je mimořádně nebezpečný, protože je nepředvídatelný. Za čtvrté proto, že Kalousek toho na mnoho lidí hodně ví, takže si před jeho nevypočitatelností není nikdo jistý. Za páté proto, že Kalousek již má tak zdevastovaný mozek, že nežije v reálném světě a své okolí tím vystavuje nátlaku, aby řešilo neexistující situace a tím nemělo dost času na potřebné. A v neposlední řadě, Lessy je z Moravy, není rodilým Pražákem a nechce se stát ani Pražanem, tedy sviní horší, než jsou ambiciózní Pražáci. Má to předem prohrané a nějaký detektor lži, kterým chce prokázat svou pravdomluvnost, z něho dělá v očích pražské supermafie spíše blbce.