Je sice pravdou, že po nástupu Trumpa s Muskem je stále o čem psát, ale dneska bych se přece jenom zbavil jedné myšlenky, kterou v sobě nosím již léta. Na webu https://cz24.news/jindrich-kulhavy-vnimate-ten-obrovsky-rozdil/ mi z hloubi duše promluvil Jindřich Kulhavý. Feministky jej sice budou „kamenovat“, ale já jsem celý dospělý věk přesvědčen, že je to on, na jehož straně je víc pravdy a nikoliv ony. Tvrdím totiž, že ženy do politiky nepatří, stejně jako do horolezectví. Kdysi každého, dneska zatím určitě do „himalájismu“. Tam kvůli tělesné hygieně a do politiky kvůli duševní hygieně. Přece kabinetzní podrazy a to dnešní hulvátství skutečné dámě opravdu nesluší. Text bych doplnil snad jediným odstavečkem. Obzvlášť my Češi bychom měli ctít své dějiny, i když jde v tomto případě pouze o dobu legend. Jinými slovy měli bychom se opravdu učit z dějin, abychom je nemuseli prožívat znova. A tak si myslím, že stejně jako já kdysi, tak by i dnešní žáci a žákyně základních škol měli v dějepise slyšet svého učitele citovat kněžnu Libuši: „Hanba mužům, kterým žena vládne!“ Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen

Všichni, kdo hodlají ukončit ozbrojený konflikt na Ukrajině by si měli připustit, že jde o náramně komplikovanou situaci. Jmenovaný problém má přinejmenším čtyři roviny. V prvé řadě jde o ozbrojený střet mezi Ruskem a Ukrajinou. V druhé rovině jde o válku Evropanů proti Rusku. V ještě širším rozsahu jde o globální střetnutí celého politického Západu s Ruskem a jeho sympatizanty. A v neposlední řadě jde o sociální zápas historicky tradičních vrstev (tříd) nadvlády nad zbytkem lidstva.

Pro Američany jede jednoznačně pouze o konflikt Rusů s Ukrajinci. Dosavadní světový hegemon si pořád ještě nepřipouští, že jde také o střet kultur, že už jde dokonce o jeho nadvládu nad světem a už vůbec není schopen vidět, že se svět snaží vymanit z parazitismu nejbohatších vrstev světovlády.

Evropané v konfliktu vidí další příležitost konečně zničit Rusko. Dělí se na dvě základní skupiny. První tvoří sousedé Ruska, kteří díky jeho rozpínavosti z dob imperiálních už v sobě dávno přetransformovali rusofobii v bezbřehou nenávist. Takový, ryze emocionální vztah je jim nejenom tím nejhorším rádcem, ale vytváří pro celou Evropu vysoký stupeň rizika tím, že v konečném důsledku může vypustit z láhve jaderného džina v současnosti nejsilnější jaderné super mocnosti. Druhou skupinou protiruských Evropanů tvoří odvěcí jeho nepřátelé, toužící nejen po jeho území, ale především po jeho přírodním bohatství. Nejzavilejším nepřítelem z této skupiny podle mého vidění není ani Německo, ani Francie, jak si pořád myslí Rusové. Je jím Británie.Ta nikdy Rusku nedokáže zapomenout, že se na jeho území od Kamčatky po Ural, nadtož v jeho Evropské části (nejlépe na Krymu), nedokázala uchytit ani v dobách, kdy byla nejrozlehlejší a nejsilnější světovou velmocí v dějinách lidstva.

Tak, jak si Američané nepřipouští, že jde o útok na jejich globální hegemonii, tak si politický Západ nechce přiznat, že v Ukrajinském problému jde rovněž o konečné zúčtování s jeho dosavadní půltisíciletou dominancí na planetě. Nezápadnímu světu se vzpourou Ruska otevřely perspektivy reálnějšího osvobození z kolonialismu a následného neokolonialismu. Dneska prakticky nikdo nevidí čtvrtou rovinu konfliktu, jíž je zárodek osvobození se lidstva od parazitismu nejmocnějších. Což je zaviněno absolutním poraženectvím jediné opravdové levice, tedy marxistické. Revizionistické spolky všeho druhu dnes plně ovládly zbytkový politický „prostoreček“, který jim bohorovně ponechali dominantní liberálové. Tísní se jich v něm tolik, že se navzájem uklovají jako brojleři chovaní v desetitisícových chovech.

Z uvedené složitost vyplývá, že vyjednávači konce bojů mají před sebou nadlidský úkol. V prvé řadě si musí ujasnit, kterou rovinu střetu chtějí řešit a najít způsob jak s co nejmenším rizikem zmrazit ty roviny vyšší. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musíbýt zničen.

V současné době již několik posledních desetiletí vnímám, že se vykrystalizovaly dvě skupiny provokatérů mezinárodních střetů. Jsou to nýmandi a manipulátoři. Charakteristikou těch prvních jsou převážně až drze útočná slovní napadání z úst politiků a jiných veřejně činných příslušníků bezvýznamných pidistátů. Dokážou vytvářet dusnou mezinárodní atmosféru především při jednání institucí s mnoha členskými státy. Nejmarkantněji se tak nyní děje v politických orgánech NATO. Typickým příkladem takových nýmandů jsou Pobaltské země, ale také někdy ze severu a východu Evropy. Jejich nebezpečnost spočívá v emocionální motivaci, takže se rozumem nedá odhadnout hranice, kdy mohou přejít od výhružek k nepředloženým činům. Druhou skupinu tvoří v mém způsobu myšlení dva státy. Británie a Izrael. Oba jsou nebezpečné především tím, že provokují dosud nejsilnější vojenskou mocnost světa. Británie nedokázala dosud překousnout, že ji Unie nejen přepravila o kolonie, ale reálně ji zbavila pozice super mocnosti. Vzhledem k tomu, že má dosud prakticky v mnoha částech světa vliv, tak se snaží vytvářet pro Unii pasti, které ji zatahují do konfliktů. V „rozesírání světa“, jak říká herec Vskočil, se vypracovala do virtuozity a především její zpravodajské služby jsou v tomto směru geniální. Izrael má jinou taktiku. Díky silné Židovské loby v samotných nejvyšších kruzích USA se fakticky stává loutkovodičem naprosté většiny nejvyšších politiků Unie, především prezidentů. Dokonce je tak vlivná, že podle mě je rozhodující silou při výběru kandidátů na prezidenta. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Již dlouho přemýšlím o textu, který by analyzoval „sprostotu“ chování pidistátů NATO. Než jsem se odhodlal k jakési syntéze názorů na toto téma, našel jsem text, který mě předešel a celkem uspokojil můj pohled na problém. Je uveden mimo jiné na webu https://www.pokec24.cz/nezarazene/kolektivni-obrana-nato-a-jeji-ucinek-na-chovani-vlad-provokaterskych-statu/ . Upoutal mě už tím, že dokázal lépe formulovat mé přesvědčení, že státníci zemí NATO na začátku ozbrojeného konfliktu na Ukrajině měli jedinou povinnost; veškerou svou angažovanost v konfliktu měli vést k tomu, aby bojová činnost okamžitě utichla. Zavazoval je k tomu totiž hned první článek Alianční smlouvy. V textu Maďarského autora mě naopak chybí jasnější výklad článku 5 zmíněné smlouvy. Ten přece netvrdí, že členové NATO jsou povinováni jít do boje, když je napaden jeden jeho člen. Od začátku to totiž byla pojistka prosazovaná USA proti provokačnímu chování bezvýznamných členů NATO. Souhlasím s autorem a zdůraznil bych, aby státy které nejsou schopné nést samy důsledky svých činů a přece zaútočí na silnějšího, nesli označení „provokatérské státy“. A pak by měla být v Alianční smlouvě pasáž, která by jakékoliv provokační činnosti trestala až po vyloučení ze spolku. Neodpovídá přece zdravému rozumu, aby kupříkladu kvůli emocím nějaké vládnoucí skupiny z Litvy, kupříkladu, byly všechny státy NATO ohroženy jen proto, že si troufla provokovat jadernou mocnost. Takové nezodpovědné sprosťáctví nelze v Alianci trpět. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Teoreticky mohl. Kdyby vydal rozkaz, že Ukrajině okamžitě nesmí být poskytována pomoc ve formě využívání prostředků družicové komunikace, systémů řízení z pozorovacích letadel a podobných technologií, které Ukrajina nevlastní a Rusko ano. Už to by stačilo, ale pokud by navíc zakázal užívání všech zbrojních systémů možných zasahovat na území Ruska, včetně toho už obsazeného, tak by skutečně situace pro Ukronacisty byla natolik beznadějná, že by i samotní vojáci odmítli bojovat a Zelenskyho tlupa by musela kapitulovat. A to vše by se mohlo teoreticky uskutečnit za 24 hodin, jak chvástavě tvrdil, Trump. Nebo on opravdu se nechvástal a s tím, vším počítal? Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Šéf vládního oddělení pro efektivitu Elon Musk navrhl, myslím že minulý týden, reorganizaci aliance, která se stala „anachronismem“. Není to poprvé, co Musk kritizuje NATO. Již v březnu loňského roku podpořil myšlenku investora Davida Sachse o nutnosti alianci zrušit. Již tehdy se podnikatel pozastavil nad tím, proč aliance nadále existuje, když její hlavní protivník – Organizace Varšavské smlouvy – byla rozpuštěna. Musk tak nyní reagoval na prohlášení senátora z Utahu Mikea Leeho, který alianci označil za „anachronismus“ studené války. V současnosti tedy Musk zdaleka není sám, kdo tvrdí, že NATO potřebuje „kompletní reorganizaci“.

V prvé řadě se jeho názor ztotožňuje s dlouhodobým postojem Trumpa. Ten dokonce opakovaně deklaroval připravenost iniciovat vystoupení USA z NATO. Jeho hlavní výtkou vůči alianci je nevyváženost výdajů na bezpečnost mezi členy organizace. V současné době činí celkové výdaje zemí NATO na obranu 1,4 bilionu dolarů. Přitom 968 miliard připadá na Spojené státy a všichni ostatní členové dávají pouze 507 miliard. Na tomto pozadí Trump ještě v lednu prohlásil, že je třeba zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP u všech členů.

A nyní se podívejme, proč vlastně vznikl ozbrojený konflikt na Ukrajině. Rusku vadilo rozšiřování NATO až k jeho hranicím. Ne sice pro samotné členství jednotlivých zemí v alianci, ale proto, že na jejich území se začaly budovat základy USArmy s nejmodernějšími zbraňovými systémy. Rusko se několik let snažilo tento problém řešit. 15. prosince 2021 Moskva předložila Spojeným státům a NATO konkrétní návrhy na vypracování právních záruk zaměřených na zajištění vzájemné bezpečnosti. Dokumenty obsahovaly následující požadavky: vyloučení dalšího rozšiřování Aliance východním směrem, a také návrat územního rozmístění výzbroje obou stran ke stavu z 27. května 1997. Jednání o těchto otázkách byla Západem sabotována a proto vyvrcholila zahájením SVO ze strany Ruska. Odstranit NATO, tu žábu na prameni bezpečnosti v Evropě, toť nejdůležitější politická výzva současnosti.

Závěr ozbrojeného konfliktu na Ukrajině se pak nabízí sám. Trumpova administrativa se ho může nejrychleji zbavit tak, že vystoupí z NATO. A vy Evropánci se už konečně po sedmdesáti letech začněte o svou bezpečnost starat sami. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

V průběhu včerejška se celá planeta dověděla, že Trump s Putinem si telefonovali. Celou jedna a půl hodiny, což představuje čistého času asi tak půl hodiny, takže je hned jasné, kolik problémů asi „vyřešili“. Mě v prvé řadě upoutalo, že jsme se nedověděli, kdo tomu druhému zavolal, zda oba čirou náhodou nezvedli v jednu vteřinu to kouzelné sluchadlo s mluvítkem. Staříci se dohodli, že se tedy konečně začnou domlouvat. Že vytvoří týmy, které budou jednat, že budou udržovat komunikaci mezi sebou pomocí svých asistentů, že prohloubí svůj vzájemný vztah, takže se sejdou, či dokonce navštíví, a že mají zájem na prohloubení kontaktů mezi svými mocnostmi, a že oba chtějí mír, a…já z toho všeho nabyl dojmu, že všichni ostatní vladaři mají držet „zobáky“, když hovoří skuteční mocnáři. Jsem opravdu zvědav, zda při řešení smrtelné křeče Ukrajiny se alespoň s nějakými otázkami obrátí na ty rádoby panovníky až diktátory jako je Zelenskyj, von der „Trusová“, Scholz, Mac(a)ron a další tajtrlíci EU. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Na okraj řešení Ukrajinského konfliktu Trump pochválil Rusko, že pomohlo Američanům vyhrát druhou světovou válku. Rusové to však nepochopili jako pochvalu, ale jako hlubokou urážku svého přesvědčení o minulosti. Mnoho lidí v jiných zemích předmětný výrok klasifikovalo jako překreslování historie. To je ovšem velký omyl. Historii nelze překreslovat. Nejde totiž o žádný vědecký obor, nýbrž o pouhou nauku, která podléhá vnitřnímu přesvědčení, šíři pohledu na minulost a v případě konfliktů samozřejmě příslušnosti k té či oné straně konfliktu. Jsou kupříkladu Němci, kteří dodnes děkují Sovětskému svazu za své osvobození od hitlerismu. Jsou ale i takoví, a není jich zas tak málo, kteří považují dobití Berlína pouze za odvetu za útok na Moskvu a nakonec i tací, kteří nenávidí Rusku stále, dělají a budou dělat vše proto, aby ho zničili, přesněji, aby se o to znovu pokusili. Nejeden moudrý člověk totiž souhlasí s tezí, že dějepis je popisem minulosti tak, jak určitě neproběhla. Tedy historie je pouhou interpretací, nebo dokonce subjektivním hodnocením dějů minulých. Nic víc. Vždyť ji přece vesměs veřejnosti nadiktují vítězové.

Trumpův výrok mě zaujal z jiného důvodu. Na Západě se vede dlouholetý spor o to, kdy vlastně začala druhá světová válka. Pro jeho Evropskou část především. Zda anšlusem Rakouska, Mnichovským diktátem, či až napadením Polska. V USA se tento spor nevede, ale všichni jsou tam skálopevně přesvědčeni, že druhá světová válka skončila porážkou Japonska. Jestliže skončila porážkou Japonska, tak musela být i zahájena Japonskem. A ona opravdu byla. Druhá světová válka, pokud se má hovořit o světové a ne Evropské, byla skutečně zahájena napadením Číny (Mandžuska) Japonskem už v roce 1931. A není bez zajímavosti, že Japonci Mandžusko okupovali až do doby, kdy ho „osvobodil“ Sovětský svaz v srpnu 1945. Takže Trump měl nakonec pravdu, že SSSR pomohl USA vyhrát válku, leč v Asii a nikoliv v Evropě. Vykřičník. Alespoň pro všechny zaťaté interprety dějin té druhé velké etapy první globální války lidstva. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Trump toho před volbami nasliboval tolik, že by to nebyl schopen splnit ani za dvě funkční období, nadtož za jedno. Proto předpokládám, že svou činností bude vytvářet atmosféru, která pro jeho viceprezidenta zajistí zvolení do funkce prezidenta, aby v jeho díle pokračoval a tak přinesl Americe éru „trumpismu“. Budou to mít ovšem oba velice těžké a pokud nebudou kličkovat, uzavírat kompromisy a používat další taktiky, nakonec neuspějí. V prvé fázi Trump soustředil své výkonné úsilí na domácí poměry, teprve potom bude řešit problémy zahraničních vztahů. Ale udělal výjimku. Tou byl Izrael, když se sešel s jeho premiérem a na svět přivedl nápad udělat z Gazy „ráj“. Osobně jsem přesvědčen, že to bude problém sionistického Izraele který velice vážně Trumpa ohrozí.

Domácí problémy jsou prioritou a právě ony se uskutečňují v atmosféře nebývale ostrého mocenského boje v USA. Z logiky bezohledného stranického souboje plyne, že ve volbách poražení dál v zemi živí atmosféru sveřepé nenávisti vůči Trumpovi. Pro ilustraci tohoto tvrzení upozorňuji na text známého aktivisty Demokratů Nadera, který jsem objevil na webu https://cz24.news/ralph-nader-podcenovani-americanu-prichazejici-pad-diktatora-donalda/ . Trump navíc začal své sliby na nápravu domácích poměrů naplňovat tempem, které by mu musel závidět i Stachanov. A je naprosto přirozené, že se proti němu zvedla vlna odporu postižených. Někteří státní byrokraté už své propuštění nechali posuzovat soudům, Demokraté v Kongresu oficiálně vyhlásili přípravu na impeachment a CIA se jako tajná agentura nechlubí tím, co na Trumpův tým chystá v odvetu za své „přeorganizovávání“. Můj dojem zatím je, že jde o tradiční Trumpovu taktiku. Napřed silný až nepřiměřený tlak, aby dosáhl alespoň podobného výsledku jaký původně měl v úmyslu. Ovšem v kombinaci Muskova tempa je to nebezpečné. Kumulace nepřátelských postojů je totiž obrovská. V jediném týdnu zahájit útok na USAID, CIA i Pentagon, to je sebevražedné. Naštěstí se aktivita protivníků zatím soustřeďuje především proti Muskovi. A ten má proti strachu své miliardy. S úsměvem čekám, kdy na něj vykonstruují nějakou hanebnost, která bude i pro ony miliardy riziková.

Impozantní je Trumpův tlak v oblasti zahraniční politiky. Jak jsem poznamenal není prioritou a souvisí převážně s domácí politikou, především migrační. A s ní související protidrogovou. Jen z toho důvodu zvedl bouři odporu v Kolumbii, Mexiku, Kanadě. Ale dokázal proti sobě svými prohlášeními poštvat i vládce JAR, Panamy, Dánska a velké části EU. Dokonce i guvernérka oné kolonie USA „Trusová“ se postavila na zadní a prozatím nepřišla políbit prsten, jak o politicích Západu prognózuje Putin. Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.

Je tomu asi čtrnáct dnů, co mezinárodní charitativní organizace Oxfam International, zaměřující se na odstraňování chudoby ve světě, uveřejnila následující zprávu, cituji: „Británie vytěžila z koloniální Indie v letech 1765 až 1900 52,58 bilionu liber. Tento masivní přesun bohatství podpořil hospodářský růst Británie a zároveň uvrhl Indii do nesmírné chudoby“, konec citace. Zpráva dále popisuje, jak koloniální politika systematicky likvidovala indickou průmyslovou základnu a zanechala jizvy na její ekonomice. V prvé řadě mě zaujala ona celkem přesná cifra v souvislosti s tím, že nebylo dodáno „jakých“ liber a především doba, kdy byl výpočet proveden, takže si nelze představit dnešní hodnotu tehdy zcizeného majetku. Podle marxistického pojmosloví byl kolonialismus imperialistickým vykořisťováním, tak byli ti zlí bolševici slušní. Podle mě šlo totiž o bezohlednou loupež, dokonce státní loupež, protože šlo o krádež způsobující smrt. Dneska se hovoří o státním terorismu coby zločinu vládců daného státu, který je z hlediska mezinárodních pravidel nepromlčitelný. Terorismus je srovnatelný s loupeží, takže je nutné i státní lupičství hodnotit obdobně, čti, že je nepromlčitelné. Už tedy vidíte Zápaďané, co vás čeká a opravdu nemine. Ale především v čem spočívá podstata současného globálního střetu, podle marxistů třídního konfliktu?! Ostatně soudím, že sionistický Izrael musí být zničen.