POLŠTÍ VLÁDCI SE TOTÁLNĚ ZBLÁZNILI

Když se tradiční staletá nenávist Poláků k Rusku promítne do zahraniční politiky Polska, je už ruskou stranou považována za samozřejmé „zdivočení Poláků“. Proto v průběhu vojenské intervenci na Ukrajinu ruské vedení pouze mírně upozornilo polské vůdce, především příliš aktivistického vnuka nacisty Dudu, aby nepřekročili „červenou linii“. Polský prezident sice měl choutky vytvořit s Ukrajinou „společný stát“, aby tak Ukrajinu dostal pod křídla NATO, ale mocnáři USA mu to více méně zakázali. Ve své zběsilosti se v poslední době Polsko dopouští nejen protiruské politiky, leč i protiněmecké. Jednak podezírá Německo, že podrazí Evropu a bude spolupracovat s Ruskem, ale především oficiálně vyhlásilo, že žádá po Německu reparace za škody způsobené za druhé světovou války v hodnotě bilionů eur.  Požadavek to drzý a směšný, protože Polsko od Německa po válce „dostalo“ značnou část území, které svou všestrannou úrovní vysoce převyšovalo standard polského státu. Němci jim proto naznačili možnost revize hranic současného Polska. Definitivní projev psychopatie předvedlo vedení Polska v tomto týdnu, kdy žádá po Rusku reparace za to, že bylo osvobozeno, čti v polském pojetí okupováno Sovětským svazem. Místo aby se Polsko snažilo vytvořit most mezi Západem a Východem, tak si hraje na regionální mocnost, která si dovoluje znepřátelit oba velké sousedy. Jsou hloupí? Myslím že ne, to už je psychiatrická porucha. Jenže na ni může doplatit čtyřicet milionů duševně zdravých, takže jde o zločinné chování, z něhož by občané Polska měli vyvodit potřebné závěry.

VÁLEČNÍ ZLOČINCI ČI PRACHSPROSTÍ HROMADNÍ VRAZI

Ruské vedení se neustále zdráhá prohlásit ozbrojené boje na Ukrajině za válku. Přiklání se spíše k rozhodnutí prohlásit Ukrajinskou vládu za teroristy, nebo alespoň podporující terorismus. Následně pak svou Speciální operaci překvalifikovat na protiteroristické tažení.

Jestliže kupříkladu náš premiér a další české loutky sloužící cizáckým zájmům i přesto bez skrupulí pořád tlachají cosi o válce, pak by si měly v prvé řadě připustit, že když onu válku prohrají, čeká je soud jako s právoplatnými válečnými zločinci, kterými de facto skutečně jsou. O ten by se pak mohly postarat státy sdružující zbytek zemí světa, které nepatří ke „zlaté miliardě“, ani k jiným slouhům Deep State USA.

Ať ozbrojené boje na Ukrajině dopadnou, jakkoliv, naši politici od vůdců EU po vládce jejích jednotlivých zemí budou jednou souzeni jako sprostí vrazi. Pokud totiž o blížící se zimě na Evropu dolehne energetická krize v předpokládaných rozměrech, tak díky prochlazení zemřou tisíce a jistě i větší množství starých, nemocných, různě hendikepovaných lidí a co je nejhorší, rovněž dětí. A tento eventuální zločin jim nikdy nesmí být promlčen. Podle mého soudu by už dneska měl být označován za genocidu. Každý, kdo bere tuto situaci na lehkou váhu, či čeká na nějaký zázrak, který celou energetickou krizi Evropy vyřeší, je nejen bláhový, až blázen, ale rovněž spoluviníkem, pokud nedělal, co je v jeho silách, aby situace nebyla tak tragická, jak si ji už kupříkladu v Německu vědci namodelovali. Viz http://www.infokuryr.cz/n/2022/09/20/prvni-simulace-vypadku-v-nemeckem-okrese-400-mrtvych-za-96-hodin/ .

KVALITA UKRAJINSKÝCH BOJŮ

Od ofenzivy „Ukrajinské armády“ na začátku tohoto měsíce směrem na Cherson a potom na Charkov už její velení otevřeně hovoří o válce mezi NATO a Ruskem. Ozbrojený konflikt už za válku vydávají nejen někteří politici Západu, ale i poslanců Ruské Dumy. Kupříkladu komunista Zjuganov. V mých očích jde rovněž již o plnohodnotnou válku NATO s Ruskem. Čemuž nasvědčují i uvozovky u pojmu Ukrajinské armády. Ta totiž už je z celé jedné třetiny složena z cizinců. Vojáci z USA, a především Británie už celé obraně proti Ruské armádě nejen velí, ale příslušníci NATO se podílejí na ní ucelenými jednotkami v uniformách Ukrajinců, jak potvrdila identifikace jejich padlých. Jen oficiální Ruské velení neustále zdůrazňuje, že se charakter speciální operace pořád nemění. Asi ví proč. Ovšem je doslova utopií předpokládat, že se Ukrajina bezpodmínečně vzdá, aniž si Rusko zajistí její demilitarizaci, neutralitu a nemožnost silového chováni vůči Rusku. To koalice USA, EU a NATO prostě nepřipustí. Takže Rusku nakonec nezbude nic jiného než Ukrajinu zničit natolik, aby zanikla jako stát s potenciálem nebezpečným pro Rusko.

VÝŇATEK Z DOPISU REDAKCI PORTÁLU NOVÁ REPUBLIKA

V prvé řadě jde již od roku 2014 jednoznačně o občanskou válku. Ta se vždycky vyznačuje, mimo jiné, dvěma zásadními rysy. Za prvé nemá jasné frontové linie a jednotlivé regiony jsou v držení té, či oné strany, a za nějaký čas opačné, což se mnohdy i několikrát opakuje. Obě strany se při tom v každé občanské válce chovají neobyčejne krutě. Znásilňují, mučí, zabíjejí. A týká se to obou z nich, což zdůrazňuji.

Za druhé. Je docela vhodné rusky mluvící obyvatele Ukrajiny poněkud rozdělit. Na Ukrajinské Rusi a Ruské Ukrajince. Ti druzí ve velkém množství považují Ukrajinu za svou vlast a mnozí dokonce bojují proti ruské armádě. Jde z velké části o vysokoškolsky vzdělané muže považující se za vlastence. Což je něco jiného než nacionalisté. Rusko již prakticky po celou dobu od onoho roku 2014 umožňovalo všem rusky mluvícím Ukrajincům odchod do Ruska. Po začátku Speciální operace (SO) se tento trend ještě zvýšil. Ukrajinští Rusové si byli příliš dobře vědomi své situace. Takže ti, co se necítili bezpeční, opravdu odešli, a šlo o miliony. Zůstali pouze bojeschopní muži a boje chtivé ženy. No a samozřejmě pak ti kteří měli k tomu jiné motivy, ovšem takové, které u nich převažovali nad pudem sebezáchovy. Tím chci říct, že jsou si svým osudem sami vinni a nemají proto co vinit ruskou armádu. Samozřejmě, že ve všech uvedených případech existují výjimky. To je širší pohled na situaci po ústupu Ruské armády z části již obsazeného území. Vím to od samotných Ukrajinců, ale i ze střípků informací z jiných zdrojů. Ovšem, což je podstatné, nemám ani nejmenší přehled o alespoň přibližné kvantifikaci, takže jsem se tento pohled nikde nepokoušel sdělovat. Dopouštěl bych se totiž neadekvátních závěrů

SOUČASNÍ MOCNÍ SE UŽ NEPŘETVAŘUJÍ

Zpráva ČTK ze dne 14. 9. 2022. Lékaře, kteří popírají covid-19, přirovnal Válek k popíračům holokaustu. Na konferenci lékařské komory Řekl doslova, cituji: „Jsou v našich řadách jednotlivci, kteří z různých důvodů mají jiné názory a nenechají si to na vědecké fórum, kde se můžeme do krve hádat o své vědecké pravdy, tak si myslím, že jsou to zločinci. Já je řadím do kategorie lidí, kteří popírají holokaust a existenci koncentračních táborů“. Konec citace. Jmenovaný ústavní činitel opět předvedl, že své veřejné projevy nekontroluje. Tento politický osel nikdy nepochopí, že ve své funkci nebude navždy, takže jednou i jeho někdo označí za zločince, pokud se vzepře mínění mocných.

K CHOVÁNÍ PŘÍMÝCH POTOMKŮ NACISTŮ

Válka na Ukrajině přinesla už jeden pozitivní jev. Před celosvětovou veřejností se doslova odkopali vnuci bývalých nacistických pohlavárů. Platí to především pro Německo a Polsko, konkrétně v postavách kancléře Scholze a prezidenta Dudy. Ale i pro pobaltské pidistátečky. Jak je vidět, nacismus v Evropě nejenže nezmizel, ale už opět vystrkuje hlavu ze své pekelné sluje. Ze zkušenosti dějin plyne, že nějaké hnutí může zaniknout teprve tehdy, když už nežijí vnuci jeho protagonistů. Z čehož plyne, že Evropa bude muset čekat dalších nejméně skoro sto let, v nichž se nesmí projevit žádný nacismus, aby o sobě mohla tvrdit, že je denacifikována.

NEJÚDĚSNĚJŠÍ REALITA SOUČASNOSTI

Ať se situace na bojištích Ukrajiny vyvíjí jak chce, je jasné, že Rusové mají jasnou strategii, ale taktiku volí podle situace a především o ní nevykřikují dopředu, jelikož dobře ví, že v podmínkách každé války je pravděpodobnost jejího naplnění vždycky velice nejistá. Proto zásadně situaci na bojištích prakticky nesleduji a zajímám se pouze o konkrétně trvalé územní zisky. Od začátku celé specoperace jsem sledoval ruské, ukrajinské a samozřejmě i další informace. Důvěřoval jsem ze 60ti procent ruským, z deseti ukrajinským a ze 30ti těm západním. Naše zdroje jsem prakticky nesledoval. Už po krátkém čase jsem však všechny přestal sledovat a jenom jsem se soustředil na informace, ve kterých všechny strany popisovaly stejnou situaci. Dnes naprosto jednoznačně přijímám jen takové, které se shodují z obou stran konfliktu. Komentáře pak sleduji jenom od těch ověřených a mě známých autorů, a i ty neberu většinou moc důležitě. Takže mě opravdu zajímají jen fakta, která potvrdí obě z bojujících stan.

 

Nejstrašnější pro mé myšlení je, že situace je taková, že ani jedna strana vůbec neuvažuje o ukončení bojů a zahájení jednání. Obě jsou skálopevně přesvědčeny, že dosáhnou úplného vítězství. Podle mě si takové představy může dovolit jen jedna strana, tedy jaderná mocnost v přímém ohrožení. A tou je pouze Rusko. Konflikt je totiž takový, že spolek NATO-USA v něm nemůže být existenčně ohrožen, takže si s vysokou pravděpodobností nedovolí použití na území Ukrajiny jaderné zbraně. Považuji za tragédii Slovanů, že s velkou pravděpodobností se budou ještě dlouho zabíjet. Nevím, jak v Rusku, ale na Ukrajině, v zemích NATO a v USA je slovo mír jakoby přísně zakázáno, ačkoliv všechny mezinárodní dohody je u ozbrojených konfliktů deklarují jako prvořadou povinnost pro všechny politiky světa. Proto pro můj způsob myšlení je každý politik světa, který nekoná ve prospěch skončení bojů a jednání o míru válečným zločincem. Což platí stejně tak pro příslušníky bojujících stran, jako třeba pro politiky Ghany či Peru, ať uvedu příklad nejméně zainteresovaných.

PRVNÍ ZAMYŠLENÍ NAD UMĚLOU INTELIGENCÍ

Už v mládí, tedy skoro před třemi čtvrtinami století jsem se zajímal o robotiku, protože to v mých očích byl logický vývoj pro tehdy začínající automatizaci průmyslu v technologicky nejvyspělejších zemích. V té době nějaký učenec tvrdil, že základním zákonem robotiky musí být pravidlo; robot nikdy nesmí ublížit člověku, i kdyby měl kvůli tomu sám sebe destruovat. Tehdy ještě o nějakých počítačích nebylo vidu, ani slechu, takže si už dneska neuvědomuji, jak by se v té době taková informace mohla do stroje uložit.

V praxi jsem se pak setkal s automatickým řízením výroby až při dvouletém postgraduálním studiu „Moderní metody řízení složitých průmyslových soustav“. To už jsem měl za sebou několik kursů programování na číslicových počítačích a zkušenost s výpočty na analogovém počítači, na němž jsem řešil soustavy exponenciálních rovnic. Ovšem následně jsem opustil technické funkce, takže jsem se už nikdy víc o podobnou problematiku nezajímal.

Až v této době. A jak je dneska módou, zavinil to Putin. Překvapovalo mě, že několikrát veřejně varoval před vývojem umělé inteligence s argumentem, že tato jednou lidstvo vyvraždí.  A má asi pravdu. Za prvé mnoho velkých vynálezů bylo zneužito ve válkách, pokud dokonce přímo nevznikly na objednávku armády. A první robotická zařízení už dokonce lidi zabíjí čili zásadně odporují fundamentálnímu požadavku, který prosazovali zakladatelé robotiky.

Za druhé. Nejsem sice příznivcem teorií tvrdících že vesmír, či lidská historie mají nějaký skrytý smysl. Ovšem jsem zastáncem názoru, že život je jedním ze základních principů vesmíru a je proto věčný, jako vesmír sám. Jelikož jeho fundamentálním zákonem je evoluce čili přizpůsobování se i těm pro život nejkrutějším podmínkám, pak to znamená, že člověk by měl „vytvořit“, přesněji evolučně by měl přejít ve vyšší typ života, čti odolnější, intelektuálně schopnější a trvalejší. Již několikrát jsem si onoho tvora pojmenoval slovem „posthomo“. Dnešní učenci, vědci a žurnalisté mluví o jakémsi transhumanismu. Pokud ho nebudou alespoň trochu přesněji definovat, pak si nedokážu představit, o jakého tvora prakticky může už jít.

Pokud takový tvor vznikne, bude se na této planetě asi chovat tak, jak má život na Zemi ve svém kódu čili bude ničit slabší, včetně člověka. Jako to dělal člověk sám, když vyvraždil velké býložravce, skoro vyvraždilo kytovce a podobně. Bude mít lidstvo velké štěstí, pokud posthomo dospěje včas k názoru, že bez lidí by život na Zemi nebyl komplexní. Biotop planety že pro celkové fungování člověka na Zeměkouli musí mít.

Což mé myšlení vrací k původnímu zákonu robotiky. Posthomko, čili umělá inteligence by měla být člověkem naprogramována tak, aby neničila lidi. Což ovšem dodneška není reálné. Lidstvo samo totiž dosud v sobě nepřekonalo původní pud evoluce, ono zabíjení.

Podle mých představ by proto lidstvo mělo vytvářet bytost typu „posthomo“ pouze v souvislosti se svými projekty „dobývání“ vesmíru, kde se prakticky s člověkem nemusí nikdy už setkat.

MYŠLENKA VČEREJŠÍHO DNE

Včera mi přišlo mailem, cituji: „Jaký jsme to vlastně stát, když premiér vyvěšuje vlajku Ukrajiny a prezident na půl žerdi stahuje vlajku jako výraz smutku při smrti cizího panovníka.“ Konec citace, k já jen dodávám , a to všechno za situace že jsme  hospodářsky kolonizováni EU, čti Čtvrtou říší národa Německého.