VÝŇATEK Z DOPISU REDAKCI PORTÁLU NOVÁ REPUBLIKA

V prvé řadě jde již od roku 2014 jednoznačně o občanskou válku. Ta se vždycky vyznačuje, mimo jiné, dvěma zásadními rysy. Za prvé nemá jasné frontové linie a jednotlivé regiony jsou v držení té, či oné strany, a za nějaký čas opačné, což se mnohdy i několikrát opakuje. Obě strany se při tom v každé občanské válce chovají neobyčejne krutě. Znásilňují, mučí, zabíjejí. A týká se to obou z nich, což zdůrazňuji.

Za druhé. Je docela vhodné rusky mluvící obyvatele Ukrajiny poněkud rozdělit. Na Ukrajinské Rusi a Ruské Ukrajince. Ti druzí ve velkém množství považují Ukrajinu za svou vlast a mnozí dokonce bojují proti ruské armádě. Jde z velké části o vysokoškolsky vzdělané muže považující se za vlastence. Což je něco jiného než nacionalisté. Rusko již prakticky po celou dobu od onoho roku 2014 umožňovalo všem rusky mluvícím Ukrajincům odchod do Ruska. Po začátku Speciální operace (SO) se tento trend ještě zvýšil. Ukrajinští Rusové si byli příliš dobře vědomi své situace. Takže ti, co se necítili bezpeční, opravdu odešli, a šlo o miliony. Zůstali pouze bojeschopní muži a boje chtivé ženy. No a samozřejmě pak ti kteří měli k tomu jiné motivy, ovšem takové, které u nich převažovali nad pudem sebezáchovy. Tím chci říct, že jsou si svým osudem sami vinni a nemají proto co vinit ruskou armádu. Samozřejmě, že ve všech uvedených případech existují výjimky. To je širší pohled na situaci po ústupu Ruské armády z části již obsazeného území. Vím to od samotných Ukrajinců, ale i ze střípků informací z jiných zdrojů. Ovšem, což je podstatné, nemám ani nejmenší přehled o alespoň přibližné kvantifikaci, takže jsem se tento pohled nikde nepokoušel sdělovat. Dopouštěl bych se totiž neadekvátních závěrů

Příspěvek byl publikován v rubrice Blog a jeho autorem je standa. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *