Půl tisíciletí Západ ovládal svět. Přesněji Anglosasové. Tento stav se nyní začíná hroutit. Všechno začalo rušením kolonialismu po tak zvané druhé světové válce, v níž koloniální mocnosti Evropy značně oslabily, a naopak všestranně posílila USA. Proto „osvobození“ kolonií iniciovala a z vpovzdálí řídila USA prostřednictvím svých tajných služeb i diplomacií. Mocnáři USA si totiž připravili novou metodu kolonialismu, někdy nazývanou neokolonialismus čili světovláda prostřednictvím finančnictví podpořeného vojenskou super převahou. Po rozpadu SSSR se z USA stala jediná reálná globální supermocnost, impérium, které nemá v dějinách obdobu. Ovšem jak už to bývá, po každém vrcholu následuje klesání. USA se po třiceti letech svého vrcholu nachází na úpadkové trajektorii vývoje. Příslušníci jejího Deep State si toho jsou vědomi a pro záchranu svých světovládných zájmů mají připraven celý arzenál procesů, které mají jediný charakteristický znak. Jsou nehumánní. Skuteční vládci nikdy nevládli veřejně svým jménem. K tomu si vydržovali loutky zvané politici až státníci. Ti získávají své postavení a funkce tehdy a jenom tehdy, když oddaně až vlezle slouží anonymním světapánům. Na to ovšem nemá každý „náturu“ a na současně potřebné antihumánní vládnutí musí být dokonce politik psychopatem, člověkem svým způsobem „nelidským“. Protože Západ se nehodlá své světovlády vzdát, s masami veřejnosti manipulují deprivanti, devianti a psychopati. Taková je ona příšerná realita současného světa.

Venezuela si kdysi své zlato uložila v trezorech London City. Když ho nyní chce její vláda zpět, tak všehoschopní Anglosasové jim vzkázali, že podle jejich zákonů ho vydat nejen nemusí, ale dokonce nesmějí. Britská vláda totiž neuznává legitimitu současné vládu Venezuely, takže jí vydání zlata zakazuje „zákon“. Venezuela protestovala u britského soudu a ten dal samozřejmě zapravdu své vládě. Soudy přece nikdy nehledaly spravedlnost, ale jen a jenom aplikovaly na konkrétní případ zákony. Čímž se potvrzuje, že právo není nic jiného než kodifikace zájmů vládnoucí vrstvy státu. Mezinárodní právo by pak podle těchto světapánů mělo být kodifikací jejich a jenom jejich zájmů. Takže to je hlubinná podstata současného boje světovládných Anglosasů proti zbytku světa.

Když jsem viděl „dovádějící“ migrantskou mládež v hořících městech Francie vzpomněl jsem si na dvě prohlášení. Na velkorysé pozvání migrantů do Evropy s ještě velkohubějším prohlášením: „My to zvládneme“ vycházející z díry v lebce paní Merkelové. A hned potom na návrh senátorky Hamplové, která navrhuje zavést trestní odpovědnost politiků. Její „zlepšovací návrh“ na politickou odpovědnost bych okamžitě doporučil  ke globálnímu rozšíření. Jenže pořád chybí to základní. Institut, který by vládě lidu čili demokracii umožňoval potrestat hrstku lumpů, kteří zavinili jeho ponížení, utrpení či dokonce existenční zmar. Takže!! Babo raď, jak říkávala babička.

Anglosaské impériem při svém umíráním už vyprodukovalo příliš hodně strašáků. Jen připomenu válku s terorismem, barevné revoluce, migraci, klimatická šílenství, genderová zvrácenosti, pandemii, nesplatitelné zadlužení, válku na Ukrajině. A to všechno pod deštníkem asi tak deseti tisíc jaderných náloží. Podle Murphyho platí, že co se může stát, tak to se nakonec stane. Jednou někomu ty nervy nevydrží takový všestranný nápor svinstva.

Dne 5. 7. 1863 byl v našich zemích prvně slaven svátek svatých Cyrila (Konstantina, 827-869) a Metoděje (815-885, málo je známo, že měl původní jméno Michal). Stalo se tak na popud olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka a se souhlasem papeže Pia IX. Těžiště oslav bylo na Velehradě, byla to velkolepá oslava tisíce let od jejich příchodu na Moravu. Do této doby jejich svátek byl slaven v Čechách, na Moravě a na Slovensku už 9. března a bratři byli nazýváni staročeskými názvy „Crha a Strachota“. Svatořečeni byli oba bratři oficiálně až 30. září 1880. Důvodem přesunu svátku byla jednak nevhodná doba (zima k venkovním oslavám), ale hlavně vzrůstající kult Mistra Jana Husa, jehož svátek se stále slaví 6. července. Ten měl být novým svátkem zastíněn. Oba bratři z řecké Soluně dříve, než přišli na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu, působili nějaký čas (kolem roku 860) u Chazarů na Krymu. Aby jejich mise na Moravě byla úspěšná, zavedli do bohoslužeb slovanský jazyk – staroslověnštinu – pro který Cyril vytvořil i vlastní písmo a do něj přeložil téměř celý Nový Zákon, žalmy a misál. Metoděj nechal přeložit další část bible a životopisy církevních otců. Po několikaletém působení na Moravě odjeli bratři do Říma. Papež Hadrián II. přislíbil, že slovanská řeč bude uznána za další liturgický jazyk (tehdy byly v západní církvi jako liturgické jazyky uznávány jen řečtina a latina). Konstantin však před návratem na Velkou Moravu onemocněl a v Římě zemřel. Před smrtí stačil přijmout jméno Cyril. Metoděj byl jmenován arcibiskupem Panonie (Velká Morava, část Maďarska a část Rakouska) se sídlem na Velehradě (není ale jisté, zda je totožný se současným Velehradem na Moravě). Metoděj zemřel 6. dubna 885, měl by být pohřben někde na Moravě, ale jeho hrob nalezen zatím nebyl. Jeho smrtí končí i období slovanské liturgie na Velké Moravě, v Čechách se na některých místech udržela až do 11. století.

V posledních dnech tady publikuji několik historických zmínek. Takže jsem jako Moravanský patriot cítil povinnost napsat také něco z našich nejstarších dějin. Už si samozřejmě nepamatuji, odkud jsem text opsal, jenom doufám, že ne od někoho, kdo třeba i náhodně narazí na můj blog.

Pro Reagana byl Sovětský svaz „říší zla“. Bylo to tvrzení zloděje, který křičí chyťte zloděje. On totiž až příliš dobře věděl, jak vypadá skutečná říše pekelná. Pro mě je totiž USA podvodnou reklamou samotného vládce pekla, kterou si tento do hlubin Země svržený archanděl vybudoval na povrchu naší planety. A nejsem sám, kdo je o tom přesvědčen. Dneska je tomu 247 let, co satanský vládce založil na Zeměkouli region, kterým se snaží do dnešních dnů ovládat veškeré lidstvo. Víc o tom píše Petr Michalů na webu http://www.infokuryr.cz/n/2023/07/04/petr-michalu-vznik-usa-4-cervence-1776-tragicka-fatalni-smutna-udalost-pro-zemi/

Nevím, kolik mají policejní odbory ve Francii svazů, ovšem vím, že dva z nich vydaly o víkendu závažné komuniké. V něm tvrdí, že policie je ve válce s divokými hordami emigrantských gangů. „Alliance Police Nationale“ a „UNSA Police“ prohlašují, že užijí všech prostředků k porážce loupeživých migrantů. Což není nic od věci. Závažnější jsou ovšem další části komuniké. V něm se jasně říká, že za situaci je odpovědna výkonná a soudní moc, která nejméně posledních deset let ignorovala v zemi chaos, až dospěl do dnešního stavu. Policie v komuniké tvrdí, že tuto válku vyhraje a pak bude pokračovat v odporu proti vládě. Policie bude vyžadovat taková opatření, která zaručí v zemi existenci právního státu. A právě policejní odbory budou provádět kontrolu dodržování nutných opatření. Upozorňují už dneska vládu, že s tím bude muset počítat. Policejní odbory už nedopustí, aby v zemi panoval právní a výkonnou mocí tolerovaný chaos, který předcházel současné situaci. Policii v jejím tlaku podpořil i populární generál Pierre de Villiers, který v roce 2017 odešel z postu šéfa obranného štábu po veřejném konfliktu s Macronem. Tomu nyní jasně vzkázal, cituji: „Jak nemůžete napravit situaci, tak odejděte a my dokončíme práci za 48 hodin“. To je jasný náznak policejně vojenského vzpoury. Nic menšího.

Včerejší den je jedním z nejdůležitějších dat v dějinách Slovanů a ruského národa. Je to den vítězství ruských vojsk knížete Svjatoslava nad chazarským kaganátem. Dokud budeme my Slované naživu, budeme si 3. července připomínat velká vítězství našich předků z roku 965 n. l. Hlavní město kaganátu – Itil bylo Svjatoslavovým vojskem obsazeno a zničeno. Poté byly zničeny klíčové pevnosti chazarského kaganátu, které tvořily základ jeho nájezdnické moci. Chazarský kaganát byl dravý polokočovný stát, který po mnoho let vyhlazoval obyvatelstvo slovanských kmenů, přepadal všechny jižní oblasti Ruska a šířil svůj vliv dále na sever. Pro starou Rus toto vítězství znamenalo kolosální posílení moci ruského státu, triumf ruských zbraní a duchovní převahu nad parazitickým chazarským státem.

Dneska jsem se v lékárně dověděl, že není k dostání lék, který je pro mě životně důležitý. Je prý „výpadek“, což je asi jedno z těch slov novořeči, protože poctivě by mělo znít, že lék není, protože ho neumíme zajistit. To tvrdím odpovědně, jelikož v sousední zemi je dostupný.

A u nás dokonce nejsou už ani jeho náhrady, jak mi sdělili v lékárně.

Takže vládo.

Již dávno tvrdím, že si nezasluhujete, abyste odešli ústavní cestou. Vás se musí obyvatelstvo této ruinované země zbavit nestandartně, ale především co nejdříve. Jelikož jsme ve válce, do které jste nás zatáhli, aniž vám to schválil parlament, musí se vás občané, už v zájmu sebezáchrany, zbavit jakýmkoliv způsobem, třeba i tím nejhorším násilím. A nejen vás, ale i té zpropadené většiny v obou komorách parlamentu, pokud se nebudou její příslušníci ochotni rozpustit.

Uzavřením válečné (údajně obranné) smlouvy s USA se ČR zase o stupínek silněji přimkla k zanikajícímu světu.