Byl by to vtip dne, ba měsíce, kdyby to nebyla doslova tragédie. Teď jsem se právě dočetl, že opozice podá k Ústavnímu soudu stížnost na zákon o valorizaci penzí. Jenže. Ona se teprve sepisuje a bude odeslána nejdříve v květnu. Nejde tedy o nic jiného než o komedii sehrávanou pro „chudý lid“. Ale ono je to signifikantní. Vláda je neschopná proto a právě proto, že opozice je ještě neschopnější. To je stará pravda.

V jednom ze včerejších textů jsem použil slovo elita. Zásadně se mu vyhýbám a užívám ho prakticky jen tehdy, když doslovně cituji, či je z textu naprosto zřejmé, že jde o cizí názor. Jeho užívání v textech o politice považuji za naprosto nepřijatelné. Žádný politik podle mě nepatřil, nepatři a nikdy nebude patřit mezi elitu. Ti tak zvaně demokratičtí pak už absolutně ne. Jsou totiž výplodem většiny a ta ze své podstaty nemůže být elitní. Nepatřím ani mezi tu sortu lidí, kteří vnímají pojem elita jako každou výjimečnost, takže ho třeba používají i ve spojení elitní zloděj, elitní snajpr, čti zabiják a podobně. Jsou dále autoři, kteří za elitu uznávají lidi s vlivem. I to nepovažuji za adekvátní význam tohoto slova. Původně totiž ono slovo mělo především význam hodnotící. Představovalo výkvět, naprostou exkluzivitu. Dokonce se ho kdysi dávno užívalo jen a pouze k označování ojedinělých řemeslných výrobků, které nikdo jiný nedovedl ani napodobit. Tedy skutečně něco unikátního, a především kladně vnímaného. Teprve na přelomu osmnáctého a devatenáctého století se začal rozmáhat nešvar označovat za elitní také osoby. A za naprosto stupidní považuji, označovat tímto pojmem celé skupiny osob, jako třeba ústavní činitele, či politickou vrstvu vůbec. Nelze za elitu považovat ani ty z nich, kteří tvoří skutečný vrcholek rozhodující pyramidy. Jsou totiž mezi nimi skoro vždycky i takoví, jako byl Hitler, či jiní zločinci proti lidství. Vydávat celou vládnoucí vrstvu za elitu společnosti pak už pouvažuji doslova za šíření nenávisti, či rasismus. A odůvodňovat to tím, že nejsme biologicky a psychicky stejní, ještě nedává žádný důvod k vyvozování názoru, že existují jakési skupiny elitních lidí. Dávat rovnítko mezi slovo elita a vládci, či mocní je v mém pojetí společnostním sadismem. Pokud se příslušníci vládců, či mocných samotní takto označují, pak jde navíc o určitou formu deviace čili psychosociální chorobu. Je pro můj způsob myšlení je nepřijatelné i to, že uznávaný sociolog Jan Keller všeobecně hovoří o vládnoucí elitě a obslužné elitě. Přikláním se spíše k názoru sociologa Hampla, který hovoří v tom případě o nové aristokracii, a jejích lokajích, což k tomu přidávám já.

Nedávný bankrot admirálské lodi rizikového investování do nejmodernějších technologií řeší „odpovědné“ finanční instituce USA opět tím nejhorším možným způsobem. Tištěním nových dolárků, nyní prý v hodnotě dvou set miliard. Unie je tak příšerně zadlužená, že svůj dluh už nikdy není schopna splatit. Jak se tak dívám, ostatní země to pochopily a zadlužují se rovněž bezstarostně nad své ekonomické schopnosti dluh splácet. Všichni totiž už spoléhají na jediné. Na globální měnovou reformu. Která zruší veškerou hotovost a připraví lidi o jakékoliv finanční prostředky. Léta již tvrdím, že jednou bude každý člověk mít jen ten majetek, který si bude schopen ubránit proti vnějšímu okolí. Nic víc. Takže se nedivím, že se Američané tak vehementně brání zákazu, či jen omezení vlastnění palných zbraní.

ZÁSADNÍ POZNÁMKA K SOUČASNÉ VÁLCE.

Titulek tohoto textu není správný. Týká se totiž prakticky všech válek. Jen u té současné je to, především pro Evropany mnohem viditelnější. Na Ukrajině se rozhořela horká fáze bitky Rusů s Ukrajinci, protože si nedokázali mírovou cestou vyřešit problém, který vznikl při divokém rozpouštění Sovětského svazu. Rusko, jako to dělala, dělá a bude ještě dlouho dělat každá mocnost, se rozhodlo problém vyřešit silou. Jsem toho mínění, že nikdo z diváků, se do jejich sporu neměl míchat. Jenže animozita Ukrajinců vůči Rusku je dlouhodobě v Západním okruhu lidské civilizace pěstována. Jejím záměrem a jediným cílem je získat obrovské přírodní bohatství Ruska, na které podle nejednoho zástupce „Říše západu“ nemá Rusko vlastně vůbec nárok. Po rozpadu SSSR ucítil Západ další obrovskou šanci k provedení loupeže, po které prahnul po staletí a dělal proto všechno představitelné, aby Ukrajinu vyprovokoval k absolutnímu nepřátelství vůči Moskalům. Což se mu skvěle povedlo. Holt, kdo je připraven, není překvapen. A tak se v současnosti na Ukrajině už nebojuje o necelých deset či patnáct procent jejího území, leč o nerostné bohatství Ruska.

Takže je to jako u každé války, kterou lidstvo kdy vyprodukovalo. Válčí se o bohatství. A zase je to jako vždycky, že o ně neválčí ti, kdo ho ve své nenasytnosti chtějí, ale ženou do zabíjení své lokaje. Aby toho dosáhli, musí si pro svou chamtivost vymyslet nějakou ušlechtilou standartu, alias bojový prapor jako je víra v nejvyššího boha, svoboda, demokracie, či jiná pseudohodnota, čti podvod na myšlení prostého lidu. Řekněme si to už konečně jasně. Všechny současné války se vedou pod falešnou vlajkou. Protože je „potřebují“ tak zvané vládnoucí elity, čti usurpátoři moci ze své chorobné nenažranosti. Nikdy nebyly zahájeny v nějakém ušlechtilém zájmu všech, nebo alespoň většiny obyvatel útočníka. Až si jednou prostý lid uvědomí, že vždycky, ale opravdu v každém případě se nechává zabíjet pro zájmy, prospěch, a především moc bohatých, až superbohatých, snad války konečně přestanou. Jenže cesta k tomu poznání bude ještě dlouhá. Chtivé elity mají dost prostředků, aby neustále své občany obelhávaly.

Globalizující se svět ovšem dává novou naději. Ten až na kost totiž odhaluje celý problém válek. Celé národy, ba dokonce jejich skupiny vidí, že války se nevedou v jejich zájmu. Že to jejich rukama se maličká menšina nejbohatších snaží získat ještě větší bohatství a díky němu pak nadvládu nad jinými. V případě USA jde dokonce o nadvládu nad všemi. Rusové už to asi pochopili, a tak jako celek přecházejí na stranu tradičně chudých zemí světa. Dostali se totiž díky své původní agresi do situace, kdy bojují o holou existenci čili vedou obranou válku a pro ni platí jiná tradice než pro války agresivní. Pokud všichni tvrdí, že na Ukrajině válčí USA proti Rusku rukama Ukrajinců, tak platí, že nejpozději od rozpadu SSSR válčí globální mocichtiví superbohatci proti Východu a Jihu světa Americkými rukama. Takže je na Američanech samotných, aby to konečně pochopili a zničili toho, kdo je takto tyranizuje už prakticky víc jak století, konkrétně od vzniku Sovětského svazu.

Odchodem Zeman z Hradu se zásadně změnilo naše pozice v globálním světě. Zmizel poslední politik, který byl schopen udržet ČR v postavení země respektované celým světem tedy především jeho Východem a Jihem. Jaká je jeho reálná pozice v onom Západě, kam se od Listopadu tak vehementně vtíráme, se nyní pokusím v krátkosti charakterizovat. Nástupem vlády premiéra Fialy, až fanatického to „eurohojera“ jsme se stali součástí Čtvrté Říše Římské národa Německého. Sice v jeho vládě bylo několik, leč bezvýznamných zastánců příslušnosti naší země do Říše Anglosaské, čti postimpéria Království Velké Británie a Severního Irska, ovšem ti neměli rozhodující vliv. Zvolením do čela státu P.P.P.P. se situace poněkud vyrovnala. Nejméně na roveň říšského protektora se postavil agent řízený přímo institucemi Deep State USA. Jasně se to projevilo na obou státních návštěvách generál-prezidenta, které stačil absolvovat během prvního týdne ve funkci. V obou totiž jasně plnil direktivu vládců Unie, kteří konstruují sanitární pás na východní hranici budoucí Říše Západu. Není to jen tak zvaná ochrana Evropy proti agresi Ruska, leč opravdová hranice budoucích dvou světů, světa Západu a světa zbytku čili snad Jihovýchodu. Jakou pozici zaujalo Česko nejlépe pak dokladuje jeho členství v tak zvané Bukurešťské devítce. Ta je od samého počátku formována coby další prostor války mezi Ruskem a NATO, ale rovněž předpokládaného střetu mezi Západem a zbytkem světa. Každý, kdo se podívá na mapu dobře vidí, že naše zem nemusela být členem pásu, pokud by nás skutečný Západ považoval za sobě rovného. Stačilo, kdyby tam patřilo jen Slovensko. Ale naši svéhlaví vládci ani za třicet let nevytvořili reálnou šanci k naplnění svého hesla „patříme na Západ“, takže jsou nyní v reálném vzduchoprázdnu. I když podle slibů USA nikoliv. Jenže lze ještě vůbec věřit Unii ba celému Západu?! Ani náhodou. V případném konfliktu Západu s Ruskem celý tejn pás pidistátečků s jedním vůdcem, bohužel polských chorobných antirusů, bude obětován na oltář zájmů vládců Západu a v konfliktu Západu se zbytkem tomu s vysokou pravděpodobností nebude jinak. Nebo si snad nějaký naiva z Bukurešťské kumpanie naivně myslí že USA půjde do jaderného střetu s Ruskem či ČLR kvůli nim? Takový názor je aspirantem na větší stupiditu, než jakou se honosil Gorbačov.

Ze strany vládní pětikoalice jde o sprostý podraz na voliče a za druhé o povýšenecké sdělení občanům, že oni si mohou dělat co chtějí. Každý totiž, kdo alespoň trochu rozumí národohospodářství velice dobře věděl, že je nutné upravit valorizační vzorec v momentě, kdy došlo ke skokové inflaci. Špidlův vzorec se hodil pouze pro inflaci tak kolem jednoho až dvou procent, a ne pro deset, nadtož víc. Vládci tedy měli už v loňském roce navrhnout zákon o změně valorizace. To by ovšem jí sebralo sympatie a zvýšilo šance Babiše na zvolení prezidentem. Takový je zkráceně řečeno pravdivý popis celého toho divadélka pro prostý lid. Díky tomu, že „silová“ pětka čekala na výsledek voleb, tak musela zákonitě potom ohnout Zákon o jednacím řádu sněmovny, a i další zákony. Což byl důkaz svévole této vládní garnitury. Dobře věděli, že si tu hru mohou dovolit, protože mají tu svou stoosmičku. Takže nám všem předvádí pravou tvář komedie zvané demokracie.

Ubožáček P.P.P.P. fakticky nedostal jinou příležitost než aby zákon podepsat. Věděl, že vláda celou tu komedie sehrála jen a jenom proto, aby on se stal tím, čím je. Kdyby zákon vetoval v takovém termínu, aby ho sněmovna přehlasovala, tak by „vyslal špatný signál“ vrchnímu signalistovi Fialovi, což si nemůže dovolit. Ti dva se budou ještě mnohokrát potřebovat, možná až existenčně. Doba je totiž více než kritická. Že podá ústavní stížnost, je ten největší kiks. Jestliže mám pochybnosti, nemohu danou věc schválit. Tečka.

PS:

Nejelegantnější pro prezidenta v takových případech bývá, že se k zákonu nevyjádří a nepodepíše ho. Po patnácti dnech stejně může být vyhlášen jako platný, leč bez jeho podpisu. Jenže aby tento zparchantělý zákon mohl platit, musí být ve Sbírce zákonů vydán nejpozději 28. března. Punktum.

V pátek, pardon pondělí třináctého si zajel P.P.P.P na stát(nickou) návštěvu za madam Čaputovou, do Bratislavy. Při tom prý jednal i s dalšími Slovenskými politiky ať už v demisi, či v naději. Předpokládal jsem, že si dneska konečně najdu čas na přečtení komentářů o té návštěvě, a především poslechnu víc jak hodinovou show, kterou pro vybrané obdivovatele oba „malinkáni“ světové či evropské politiky předvedli. Bohužel. Času zatím není nazbyt a ani chuti moc ne. Z toho, co jsem si stačil přečíst mě zaujala především část názvu článku, který o návštěvě napsal Jiří Paroubek. Zní, cituji: „Já jsem švarná, ty si švarný…“. Za druhé jsem byl úplně konsternován jejich společným prohlášením, že se budou snažit jezdit společně na státnické návštěvy. U té první za Zelenským do Kyjeva bych to ještě chápal, ale všechny ostatní?…Jen doufám, že nebudou oba páry obývat ve „čtverce“ společné apartmá, i když…ale on už je na to přece jenom postarší. Ovšem poněkud mě zvedlo za židle Paroubkovo tvrzení, že se již podruhé otřel o manželku předešlého prezidenta, která podle něj nebyla docela ehm…prostě „fešácký“ generál je skutečně svou mozkovou kvalitou na úrovni modela, čti manekýna. Při tomto IQ tykve se nedivím, že byl, je a bude snaživou marionetou každého loutkovodiče s IQ tykve plus alespoň jedna. Ovšem už první kroky P.P.P.P nasvědčují tomu, že je naše zem v nebezpečí, takže pro nás všechny platí ono Werichovo ponaučení z titulku této poznámky.

Ne, že bych mu nerozuměl, rozumím možná líp než ti, co mnohé jeho konkrétní formy prosazují. Ovšem já pocházím z jiného světa a už si jej nehodlám nechat brát. Na ten současný se dívám stále víc a více jako divák hry přeplněné záludností mocných, mocnějších a nejmocnějších, takže se jí nechci za žádnou cenu účastnit. Považuji za vrchol své svobody nedat se nijak ovlivňovat současností. Jen si proto tak opakuji že. Pro mě budou existovat biologicky vždycky pouze dvě pohlaví, tělesné možná tři, včetně hermafroditů. Vím, že klima se na Zemi měnilo, mění a měnit bude, a člověk s tím nic nenadělá. Moudrý se snaží realitě přizpůsobit a odmítá tužby zoufalců, kteří hodlají změnit nezvratné. Stejně tak vím, že ochrana životního prostředí je daleko účinnější, pokud kupříkladu sadíme nové stromy, než bráníme kácení nemocných. Odmítám netrpělivost sociálního inženýrství, které dovede jenom zakazovat a nařizovat, místo aby šlo po podstatě problémů. V mých očích je nejsměšnější technologické násilí, ať už jde o zákaz spalovacích motorů, či tepelných elektráren. Nové technologie se musí prosadit svou efektivitou a celkovou úsporností, žádným diktátem. Jsem celý život přesvědčen, že jednou bude lidstvo žít v „komunismus“, ať už se tomu budce říkat, jak chce. Ale nesmí být na této cestě netrpělivé. Protože pak bude žít v kasárnách. Stejně dobře vím, že lidstvo jednou bude skutečně multinárodní, multirasové a všeobecně rovnostářské. Ovšem opět to znamená netrpět netrpělivost, jinak lidstvo nebude vlastní vinou. I když je mě jasné, že jednou lidský rod nebude díky síle, kterou nedokáže nikdy ovládnout.

Náš prezident generál, „všeho moudra futrál“, jak o něm vždycky píše Petr Vlk na svém webu, se vycajchnoval. Na návštěvě u Čaputové řekl mimo jiné, cituji: „Lidé, kteří přišli na sobotní demonstraci, nechtějí naslouchat, ale bořit… Takové lidi nemůžete brát vážně,“

Ze všech internetových reakcí na tuto povýšeneckou drzost považuji za absolutně nejlepší tu, která byla publikována bez jména autora a zní, cituji: „To IQ se asi projevuje. Ta logika, že by nespokojení občané měli naslouchat vládě, a nikoliv vláda naslouchat nespokojeným občanům je neuvěřitelná!“. Konec citace, ke které jen dodávám, neuvěřitelně stupidní. Nepochybuji, že takových bude ještě „něurekom“, při té genialitě prý fešáka, jak jsem už slyšel od několika žen. Asi si založím sbírku výroků P.P.P.P. pod zkratkou PPPPP a neb „povídal pan prezident Petr Pavel“.

Předešlého prezidenta jsem „nemusel“, jak se dneska módně hovoří, ale bude to dozajista otřesný rozdíl, mezi Zemanovou vzdělaností, vtipností a celkovou politickou zkušeností, a tímto politickým učněm.