Ze strany vládní pětikoalice jde o sprostý podraz na voliče a za druhé o povýšenecké sdělení občanům, že oni si mohou dělat co chtějí. Každý totiž, kdo alespoň trochu rozumí národohospodářství velice dobře věděl, že je nutné upravit valorizační vzorec v momentě, kdy došlo ke skokové inflaci. Špidlův vzorec se hodil pouze pro inflaci tak kolem jednoho až dvou procent, a ne pro deset, nadtož víc. Vládci tedy měli už v loňském roce navrhnout zákon o změně valorizace. To by ovšem jí sebralo sympatie a zvýšilo šance Babiše na zvolení prezidentem. Takový je zkráceně řečeno pravdivý popis celého toho divadélka pro prostý lid. Díky tomu, že „silová“ pětka čekala na výsledek voleb, tak musela zákonitě potom ohnout Zákon o jednacím řádu sněmovny, a i další zákony. Což byl důkaz svévole této vládní garnitury. Dobře věděli, že si tu hru mohou dovolit, protože mají tu svou stoosmičku. Takže nám všem předvádí pravou tvář komedie zvané demokracie.

Ubožáček P.P.P.P. fakticky nedostal jinou příležitost než aby zákon podepsat. Věděl, že vláda celou tu komedie sehrála jen a jenom proto, aby on se stal tím, čím je. Kdyby zákon vetoval v takovém termínu, aby ho sněmovna přehlasovala, tak by „vyslal špatný signál“ vrchnímu signalistovi Fialovi, což si nemůže dovolit. Ti dva se budou ještě mnohokrát potřebovat, možná až existenčně. Doba je totiž více než kritická. Že podá ústavní stížnost, je ten největší kiks. Jestliže mám pochybnosti, nemohu danou věc schválit. Tečka.

PS:

Nejelegantnější pro prezidenta v takových případech bývá, že se k zákonu nevyjádří a nepodepíše ho. Po patnácti dnech stejně může být vyhlášen jako platný, leč bez jeho podpisu. Jenže aby tento zparchantělý zákon mohl platit, musí být ve Sbírce zákonů vydán nejpozději 28. března. Punktum.