NEJKOMPLEXNJŠÍ ANALÝZA. Dne 17. 10. 2016 byla na webu http://www.zvedavec.org/komentare/2016/10/7057-v-syrii-se-strhavaji-masky.htm , alespoň podle mého soudu, publikována analýzy nejširších souvislostí kolem války v Sýrii. Několik myšlenek jsem zatím nikde nečetl. Doporučuji přečíst.

Obama v předvolebních slibech doslova omámil svět. Sám Výbor pro udílení Nobelových cen mu v oné euforii dokonce udělil Nobelovu cenu míru, jako zálohu na změny, které sliboval. Od zrušení ilegální věznice v Guantánamu dokonce až po jaderné odzbrojení. Ač měl na splnění svých slibů osm let, nesplnil z nich vůbec nic. Naopak, vedl války ve větším rozsahu než fanatik Bush junior. Ironicky napsal nedávno jeden americký novinář, že Obama dokázal v této oblasti pouze zabíjení „teroristů“ za pomoci dronů odebrat z pravomoci Pentagonu a předat CIA. Já tuto informaci doplňuji o tvrzení, že nakonec rozkazy k těmto vraždám bez soudu podepisoval Obama osobně. Což by naprosto stačilo, aby byl souzen jako válečný zločinec. Přidáme-li k tomu chování USA v Sýrii za celých dlouhých šest let a na Ukrajině za poslední dva roky, nikdo mne nepřesvědčí, že by Obama neměl být opravdu souzen mezinárodním soudem jako válečný zločinec a členové Nobelova výboru pak odvoláni za hanobení památky zakladatele ceny. Právě ubožácké chování slibotechny Obamy nastoluje onu  základní otázku současného světa, uvedenou v titulku. Kdo vlastně vládne vládám, dokonce i vládě největší velmoci a tedy celému světu?!!!

Eskalace válečných pokřiků se před prezidentskými volbami v USA stává doslova mezinárodním extremismem toho nejhrubšího zrna. Připomeňme si jen několik ukázek. Bývalý ředitel CIA Marka Morell: „Je třeba začít se zabíjením ruských vojáků“. Náčelníka generálního štábu americké armády generál Mark Milley hrozí Rusku a Číně s Íránem jadernou válkou. Jako syčák z páté obecné se naparuje: „Porazíme vás tak, jak vás ještě nikdo nikdy předtím neporazil!“ Zdivočelá Hitlary dala velmi zřetelně najevo, že „jakýkoliv skutečný, nebo i jen vnímaný kybernetický útok na USA, odkudkoliv ze světa, bude za jejího vládnutí považován za akt válečné agrese a odpovědí bude vojenská akce proti zemi původu těchto kybernetických pachatelů“. Británie jako americký tlampač v Evropě všechna ta sebevědomí globální soldatesky dovršuje tvrzením, že „Putin i Asad mohou stanout před mezinárodním soudem“, tak už si jsou její pohlaváři jisti svým vítězstvím v jakékoliv válce. To všechno už nejsou pouze stupidně machrující hňupové, to je v současnosti největší riziko světa. Šílenci už se ani nesnaží skrývat.

Světová média nasadila novou notu. V Sýrii prý nelze zvítězit. Opak je však pravdou. V Sýrii je možné právě nyní zvítězit s větší pravděpodobností, než kdy jindy. Jak zdůvodním na závěr, v Sýrii se dokonce musí zvítězit. Ale to Rusové musí už konečně přestat vyjednávat a začít opravdu válčit. Mají nyní v oblasti už dost techniky, aby oni mohli vyhlásit bezletovou zónu a donutit tak Západ, aby se už konečně do celkové situace nemíchal. Američané přes svůj válečný ryk stejně ani za takové situace do přímého střetu nepůjdou a ostatní přicmrdávači, jako Britové, či Šnekožrouti tam jsou stejně všem pro smích. Rusko musí vyhrát a Asad pak musí vyhrát volby, jinak se Sýrie rozpadne a po ní i Irák, ba i Turecko. Možní si to Západ přeje, ale pokud ano, pak jenom USA, protože by se tím velice urychlil zánik Evropy. Což je zase jenom v zájmu Amíků. Takže sečteno a podtrženo, Evropa by se měla konečně osamostatnit a i když je ze strany USArmy okupovaná, měla by začít provádět politiku sebezáchrany a ne sebezničení.

V jednom TV dokumentu jsem nedávno slyšel, jak říká americký generál. „Stalin nám pomohl vyhrát válku“. V jiném jsem zase poslouchal, že Hitler by sevřen, ze západu Američany s Brity a z východu sověty. V posledním roce běží na české televizi stovky relací, tvářících se jako dokumenty, které podle mne mají jediný cíl. Připravit populaci na novou velkou válku. Z těch všech, mnohdy hraných „dokumentů“, jednoznačně vyplývá, že Německo bylo poraženo Americko-britskými vojsky. Na to všechno pak organicky navazují prohlášení amerických vojenských jestřábů současnosti. Předhánějí se v tom, kdo z nich víc očerní Rusko a Putina. Tvrdí, že je Rusko největším nepřítelem amerických, v jejich pojetí vlastně všelidských zájmů. Že je proto nutné Rusko napadnout a porazit. Že je to zem nevyléčitelného imperialismu. Že rozumí jen síle. Že chce být nejsilnější supervelmocí. Hlavním rozněcovačem současné nenávisti k Rusku je šéf Pentagonu Ashton Carter. Podle mne jde u něj už o duševní poruchu, tak jsou jeho lži průhledné. Spolehlivě mu sekundují jak šéf NATO, tak další vojenští pohlaváři USA, jako například vrchní velitel NATO v Evropě Ben Hodges. I to je příznačné pro NATO, že jeho vojskům v Evropa velí Američan. Připočteme-li l tomu stovky amerických vojenských základen, pak Evropa není spojencem, ale okupovaným územím. Pentagon spolu s CIA od počátku krize na Ukrajině své akce osamostatňoval od vůle Bílého domu. V Sýrii pak už naprosto jednoznačně Pentagon nerespektoval Obamu a Kerryho. Po nedávné dohodě o příměří se dokonce jasně vzepřel a nyní už Obama své armádě nevelí. Pentagon si je jistý, že budoucím prezidentem bude Hitlary a pokud znám praktiky USA, tak i kdyby zvítězil Trump, tak se CIA už o něj postará. Hlasy rozumu ze strany vojáků, jsou v USA umlčovány, ba zesměšňovány a zem je přímočaře a neskrývaně připravována na válku. Jde jejím mocipánům jenom o to, aby se, jako dosud vždy, neválčilo na území USA, ba Ameriky vůbec. Já se sice toho nedočkám, ale jsem si jist, že i v takovém případě se bude historie opakovat. Napoleon táhl na Rus. Nakonec koně kozáků pili vodu ze Seiny. Hitler to po něm zopakoval, aby ruský voják ve finále tančil kozáčka v Berlíně. Takže do třetice všeho dobrého. Ale mělo by to být už konečně definitivní.

Americký Watsonův institut z Brownovy univerzity, uvádí, že náklady na války v pásu od Pákistánu, přes Afganistan a Irák do Sýrie dosáhly 4,79 bilionů dolarů. (Podle evropské aritmetiky, čili při posloupnosti milion, miliarda, bilion, ne podle americké počtářské zvyklosti milion, bilion). Dneska se nehodlám zabývat celkovými vojenskými výdaji. Zajímá mne pouze jedna z méně nákladových kapitol válečných výdajů globálního vzoru svobody a demokracie. Zmíněný údaj zahrnuje totiž i závazky vůči veteránům. Ve Spojených státech je dnes registrováno více než 21 milionů veteránů. Není divu, že v USA existuje dokonce Ministerstvo pro záležitosti veteránů, jež je druhým nejpočetnějším ministerstvem v zemi – zaměstnává 327 tisíc lidí. Na fiskální rok 2017 požaduje prezident pro toto ministerstvo 182,3 miliardy dolarů. Sociální a zdravotní zabezpečení veteránů je tedy daleko kvalitnější, než proklínaný sociální stát v Evropě. Když uvážíme, jaké sociální složení mají vojska USA, nijak se nemusíme divit, že veteráni v civilu jsou navíc poměrně vysokým rizikem pro celou společnost. Při tom mnozí z nich jsou až příliš mladými penzisty. V mých očích je ovšem doslova noční můrou vědomí, o propojení lobby vojensko-průmyslového komplexu a farmaceutického průmyslu. První vytváří marody a druzí je léčí. Obojí s vysokou přirážkou, takže péče o veterány je po samotném nákupu zbraní největším tunelem na veřejné peníze.

Všichni bez protestů přijímají tezi o tom, že se historie neopakuje. Již od pádu SSSR si ale stále více uvědomuji, že je to největší lež, kterou myslitelé vrhli do veřejného prostoru, aniž se někdo snažil ji blíže analyzovat. Samozřejmě, že se dějiny neopakují v detailech, ale naopak, v celkovém vyznění se vždycky časově vzdálené události sobě podobají tak, že jsou od opakování nerozeznatelné. Ony se totiž opakovat musí. Už jenom proto, že lidé se nemění. Technická vyspělost člověčenstva je sice nesouměřitelná dnes s obdobím kupříkladu na počátku našeho letopočtu, ale psychické dispozice lidí jsou absolutně stejné dnes a tehdy. Jen si každý vzpomeňme na své mládí. Copak jsme dbali rad našich rodičů a starších známých? V žádném případě, to si radši každý mladý člověk „nabije hubu“ vlastní zkušeností. Jenže stejně to platí o celých generacích. Takže lidstvo se ze svých dějin nic nenaučilo. Především pak ta jeho část, která je mocichtivá, majetkuchtivá a chamtivá obecně. Právě ta je totiž nejaktivnější, ale též nejagresivnější složkou každé komunity. Ta zatím vždycky spolehlivě celé své společenstvé dovede do krizí, konfliktů až nakonec ke kolapsu, vesměs válečnému. Proto ani v současnosti neočekávejme nic jiného. Lidstvo je prostě nepoučitelné.

Od července ve Francii platí nový zákon, podle něhož musí cizí dopravci platit ve Francii řidičům aspoň minimální francouzskou mzdu. U nás bychom se o takovém zákoně asi nikdy nedověděli, pokud by minulý týden jeden řidič kamionu české firmy nedostal od francouzské policie pokutu ve výši 135 eur za to, že má nízkou mzdu. Je to zajisté poněkud problematický zákon, protože nezohledňuje výši kupní síly mzdy v jednotlivých zemích. Ovšem francouzský stát tímto opatřením jednoznačně chrání výši mezd pro své pracující. Dalo by se očekávat, že vlády jednotlivých zemí EU udělají vše proto, aby prosadily zvýšení mezd alespoň této skupině pracovníků. Ne tak naše vláda, vedená údajnými socialisty, tedy ČSSD. Ta naopak iniciovala dopis dalších jedenácti vlád k Evropské komisi, ve kterém zákon označují za protekcionismus. Sobotka opravdu patří ke zdi. Už aby přišla další revoluce, tentokrát opravdová a nikoliv operetní, která by se zrádci lidu řádně zatočila.

I když tento týden ještě neskončil, dovolím si k němu už dneska jednu poznámku. Naše média přinášela především výlevy o nedožitých kulatinách Havla. Měly všechny dimenze, od ronění slz po doslovné výlevy splašek. Osobně jsem toho názoru, že jmenovaný si zasluhuje v současnosti pouze klec ignorance, absolutní mediální ticho. Teprve v budoucnosti bude ohodnocen podle skutečného vývoje dějin. On totiž pokus sovětů o něco absolutně kvalitativně nového v dějinách, byl velkolepým vzedmutím určité sociální vrstvy. Každá nová věc má své chyby a ten pokus byl natolik originální, že si obzvlášť zasluhoval všeobecnou podporu, protože konečně se někomu povedlo zvrátit tisíciletou nadvládu superbohatých nad zbytkem světa. Pád SSSR znamenal návrat do tisíciletých poměrů panství nejbohatších, dokonce nastolil nadvládu anonymních „peněz“ nad veškerenstvem. Havel tedy v toku časů je svou činností, dokonce i jako disident, bezesporu negativním jevem dějin. Už mu nikdo nikdy už neodpáře, že se podílel na návratu nadvlády až mikroskopické minority nad celým lidstvem. Nakonec, poněkud nesourodě, osobní poznámka. Poprvé jsem nešel volit. To „dívadlo“, spektákl, jak říkají filosofové politiky, opravdu nic na situaci nedokáže změnit.

Dneska má narozeniny Vladimir Vladimirovič Putin. Narodil se v roce 1952. To já byl tehdy už měsíc hornickým učněm. Na jednom z mostů v New Yorku visel prý dneska po nějaký čas jeho velký portrét s ruskou a syrskou vlajkou a nápisem „MÍROTVŮRCE“.  Jiného názoru je ale například norský Nobelův výbor. Ten udělal právě teď Nobelovu cenu za mír prezidentu Kolumbie. Zná někdo Juana Manuela Santose?. Obyčejnější jméno si v Jižní Americe ani nedovedu představit.