I když tento týden ještě neskončil, dovolím si k němu už dneska jednu poznámku. Naše média přinášela především výlevy o nedožitých kulatinách Havla. Měly všechny dimenze, od ronění slz po doslovné výlevy splašek. Osobně jsem toho názoru, že jmenovaný si zasluhuje v současnosti pouze klec ignorance, absolutní mediální ticho. Teprve v budoucnosti bude ohodnocen podle skutečného vývoje dějin. On totiž pokus sovětů o něco absolutně kvalitativně nového v dějinách, byl velkolepým vzedmutím určité sociální vrstvy. Každá nová věc má své chyby a ten pokus byl natolik originální, že si obzvlášť zasluhoval všeobecnou podporu, protože konečně se někomu povedlo zvrátit tisíciletou nadvládu superbohatých nad zbytkem světa. Pád SSSR znamenal návrat do tisíciletých poměrů panství nejbohatších, dokonce nastolil nadvládu anonymních „peněz“ nad veškerenstvem. Havel tedy v toku časů je svou činností, dokonce i jako disident, bezesporu negativním jevem dějin. Už mu nikdo nikdy už neodpáře, že se podílel na návratu nadvlády až mikroskopické minority nad celým lidstvem. Nakonec, poněkud nesourodě, osobní poznámka. Poprvé jsem nešel volit. To „dívadlo“, spektákl, jak říkají filosofové politiky, opravdu nic na situaci nedokáže změnit.