V průběhu dne jsem se dočetl, že to nebyl Putin, kdo volal Trumpovi, ale opačně. Proč asi? Prý měl obavy, že Putinova odpověď bude neadekvátní a proto se obrátil na toho nejodpovědnějšího. Nóo! Můj názor je jiný. Pokud si vzpomínám, tak na netu kolují satelitní snímky letišť v Rusku, která měla být napadena. Ukrajinští chlubilové je zveřejnili hned 1. června, nemýlím-li se. Pokud to nejsou fotomontáže, tak jejich studium Ruským odborníkem jasně řekne, z jakého jsou zdroje. To za prvé a za druhé, právě jsem dočetl text na webu https://zvedavec.news/komentare/2025/06/10539-stoprocentni-jistota-ze-se-cia-podilela-na-masivnim-utoku-ukrajinskych-dronu-na-ruska-letiste-byvaly-analytik-cia.htm v němž bývalý analytik CIA jednoznačně prohlašuje, že si je jist, že CIA se nějakým způsobem podílela na celé akci „Pavučina“. V tom případě je na tom Trump moc špatně. Což byl asi důvod, že vyděšeně volal Putinovi. Pokud je totiž pravda, že CIA byla v akci aktivní, pak Trump buďto Putinovi, Rusku a celému světu lže, nebo v USA ve skutečnosti nevládne. Což je ještě horší. Jiná možnost neexistuje. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Včera volal Putin Trumpovi, a nejen jemu, dokonce i novému papežovi. Trump mu údajně řekl, že Amerika o útoku Ukrajinců na strategická letadla nevěděla. Nóó!! Já tomu nevěřím. Bez zpravodajských informací ze satelitů USA by se ten exkluzivní útok nemohl ani naplánovat. Že o tom nevěděl Trump, ba dokonce jemu loajální členové jeho týmu, to je docela možné. Ovšem někdo ze CAI, ba dokonce z blízkého okolí současného lídra USA to určitě věděl! A ne že ne. Což je pro mě jednoznačným důkazem, že Trump nemá žádný reálný nárok mluvit jménem USA a možná ani jménem celé své administrativy. Sice má k tomu právní legitimitu, ale reálný stav je podstatně jiný. Ovšem důležité je, že spolu ti dva hovořili a že tedy určitě mluvili o míře a nožná i detailech odvety. Ta je totiž naprosto neodvratitelná. Mimo jiné to i Lavrov pocítil sám na reakcích občanů Ruska, když se snažil veřejné mínění v Rusku uklidňovat, a prohlašoval, že není důvod jednat emotivně, ba až zkratkovitě. Ruská veřejnost si prostě a jasně už nenechá beztrestně kálet na hlavu, a ještě k tomu z nějaké skomírající země fanatických „chochlů“. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Včera uplynulo 70 let, co byl odborníky Sovětského svazu založen kosmodrom, čili startovací zařízení pro vesmírné objekty nazvaný Bajkonur, podle nedalekého hornického města v Kyzylordské oblasti Kazachstánu. Z této startovací platformy byl do vesmíru dne 4. 10. 1957 vypuštěn první objekt, který člověk poslal do vesmíru – Sputnik, a odstartovala dne 12. 4. 1961 i raketa s prvním člověkem který ve vesmírném prostoru obkroužil Zemi. Události, jež by si lidstvo mělo zapamatovat na věky. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Proč ten titulek? Protože mě tak při jednom z posezení už v roce 1991 označili dva Židé, herec Miloš Kopecký a politik Valtr Komárek.

Nedávno proběhl v Izraeli průzkum veřejného mínění, který zorganizoval významný izraelský deník Haaretz. Podle něj chce 82 % Izraelců vyhnat všechny obyvatele z pásma Gazy a 47 % podporuje zabití všech Palestinců v pásmu Gazy, a to doslova, tedy včetně dětí. Více je na webu https://www.infokuryr.cz/n/2025/06/02/pruzkum-82-izraelcu-chce-vyhnat-palestince-z-pasma-gazy-47-chce-zabit-kazdeho-muze-zenu-a-dite/ , ze včerejšího dne. Pro mé přesvědčení jde o otřesnou informaci. Ještě bych snesl první číslo, ale že skoro polovina Izraelců si přeje zabíjení dětí, to mě doslova přikovalo k zemi.

Vždycky jsem odsuzoval ty Židy, kteří biblické texty interpretovali jako smlouvu s Bohem o své budoucí světovládě. Považoval jsem je za předchůdce sionismu. Vím, že lidstvo považuje za sionisty pouze ty z Židů, kteří se rvou s celým světem o to, aby byl vytvořen stát Židů někde v oblasti jejich kolébky. Ovšem já za sionisty považuji všechny z lidí, kdo sní o židovské světovládě. A nyní za jednu z nejhnusnější jeho odrůd ty, kdo provádí a souhlasí s genocidou. Dneska Palestinců, při výstavbě Velkého Izraele všech Arabů, a nakonec všech gójimů. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

V záplavě včerejších informací a názorů kolem akce „Pavučina“, mě chyběly otázky, ba spíše odpovědi na dvě skupiny otázek. Mě by silně zajímalo, co o přípravě té akce věděly instituce USA a konkrétně sám Trump. Nelíbilo se mě totiž jeho jedno či dvě nedávných prohlášení, v nichž nepřímo Putino označil za blázna a prostřednictvím médií mu sděloval, že nebýt jeho, Trumpa, tak už by se v Rusku děly „strašné, opravdu hrozné věci“, jak má ten velký blondýn s modrou kravatou ve zvyku se vyjadřovat. Odpovědi na tuto skupinu otázek by mohly přinést poněkud více jasu do celého toho chaotického „mírového snažení“ Trumpovy administrativy, ba možná politické vrstvy USA.

Za druhé bych rád věděl, zda ten Britský nápad připravovaly zpravodajské služby Ukrajiny opravdu rok a půl. V tom případě by to byla skutečně deklasující informace o schopnostech zpravodajských institucí Ruska. Osobně o nich nemám od samého začátku SVO valné mínění. Ale že jsou tak neúčinné, to mě opravdu zaráží. Za rok a půl se nic o věci nedovědět, to je unikát. Jenom doufám, že o té dlouhé přípravě Ukrajinci hovoří právě proto, aby zostudili Ruské zpravodajce a že realita je poněkud jiná. Počkám si se svým konečným soudem až na výsledky vyšetřování. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

O víkendu jsem smolil delší text s pracovním názvem „Chce vůbec někdo mír na Ukrajině?“, který jsem hodlal poslat do redakcí, jimž obvykle píšu. Ovšem právě o víkendu se semlely v Ukrajinském konfliktu události, které můj text s vysokou pravděpodobností činí neaktuálním. Ukrajinci totiž, díky kreativitě světově proslulých zločinců z Anglosaské líhně realizovali dva zásadní, ba já tuším že zlomové údery, které posunou válku na Ukrajině do nové dimenze. V prvé řadě provedli dva ryze teroristické útoky v příhraničních oblastech Ruska, kde vyhodili do povětří mosty ve chvíli, kdy se tam pohybovaly vlaky a dokonce osobní, alespoň v jenom případě určitě. Při těch katastrofách došlo k civilním obětem, takže šlo o klasický terorismus. Za druhé zaútočili drony nejméně na pět letišť strategických letadel v hloubi Ruska, dokonce v jednom případě vzdáleného víc jak šest tisíc kilometrů od hranic Ukrajiny. Nehodlám o tom psát víc, jen suše konstatuji, že velení Ruské armády trestuhodně podcenilo svého soupeře. Možná že o tom jednou budeme vědět víc. Ono to totiž vypadá nejméně na nedbalost, ale spíše na trestně právní porušení své vojenské odpovědnosti někoho z velení strategického letectva Ruska. Ne-li dokonce generálního štábu.

Smysl víkendových akcí, z nichž ta velkolepější prý byla připravována rok a půl je jednoznačný. Zmařit mírové aktivity, především přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Proto také byly spuštěny až nyní, kdy se mírová jednání rozjíždí. Donutit Rusko k tomu, aby prásklo dveřmi a…Západ by ho mohl obvinit že nechce mír. Doufám proto, že Rusko mírová jednání nepřeruší, leč změní zásadně svou „doktrínu“ o osudu Ukrajiny v této válce. Zatím chtělo dosáhnout minimálně:

–  Právního Uznání Krymu a Sevastopolu za součást Ruska,

–  alespoň uznání de facto čtyř regionů Ukrajiny za území Ruska,

–  vojensky a politicky neutrálního statutu Ukrajiny, včetně jejího nevstoupení do NATO,

–  snížení zbrojního arzenálu a síly armády tak, aby nemohla Ukrajina ohrožovat Rusko,

–  zajištění lidských práv a občanských svobod rusky mluvicích obyvatel na Ukrajině.

Z čehož mě plyne, že upustilo už od nesmyslných požadavků na jakousi nedefinovatelnou    denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny.

Ovšem po zkušenostech především z průběhu „Trumpových“ iniciativ už je jasné, že Rusko musí konflikt dovést až k úplnému zrušení Ukrajinského státu. Jak to USA s Ruskem, při sabotážích Britů a EU udělají, nedovedu a především nechci předpovídat. Scénářů je jako vždycky několik a to se ještě budou měnit v průběhu bojů. Ovšem myslím si, že Rusko mělo na tuto verzi „najet“ hned při začátku. Nehovořit o jakési SVO, ale o plnohodnotné válce s Ukrajinským nacionalismem. A jednat podle toho. Zničit odpor Ukrajiny v několika týdnech a nedovolit, aby se Západ zkonsolidoval na její podporu.  Psal jsem o tom od začátku SVO a jen mě mrzí, že se tak nestalo. Tehdy by to stalo možná pár set tisíc mrtvých. Ovšem do konce „salámového“ veden SVO to budou miliony. A ještě navíc hrozí riziko jaderního střetu celému s větu. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Za mého dětství bylo největší pohanou pro rodiče nějakého děcka když o něm někdo řekl: „Ale tomu se nedivte, on je to nevychovanec“, nebo třeba, „tomu chybí dobré vychování“. Jednoduše řečeno zdravé společenství vesnic, maloměst a jiných menších osad z takových děcek již od počátku dělalo sortu, ze které se jedinec neměl šanci vůbec, nebo velice těžce, dostat. Bylo to kruté, leč pro dané společenství sebezáchovné. Z takových děcek totiž ve velké většině nemohli vyrůst osobnosti, které by měli být veřejně činné, aniž by ohrožovali celou společnost. Nebyli by totiž v prvé řadě dobrým příkladem pro mládež. Neměli se proto z nich stát učitelé, faráři, rychtář, starosta, radní a podobně. Takoví místní hodnostáři se totiž na veřejnosti museli umět chovat. Veřejně působící činovník coby příklad mládeži se především musel dokázat ovládat, nepoddávat se emocím a být vždycky sice sebevědomý, leč působící na své okolí uklidňujícím dojmem. Ne tak jako expředsedkyně Sněmovny Němcová. Ta „ne-lady“ se nikdy neměla dostat tam, kde po převratu byla a dosud je. Ona je učebnicovou ukázkou toho, že jenom revoluce, radikální změny, či puče vynáší až do nejvyšších funkcí lidi, kteří se neumí ovládat, lidi zmítané emocemi, prostě nevychovance. Jelikož v jejich jednání většinou nedominuje rozum, tak se stávají největším rizikem pro komunitu, kterou vedou, spravují, prostě mají šanci se podílet na rozhodování o jejím osudu. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Životní zkušenost mě naučila, že každé soutěžení nakonec nějak přirozeně končí v nepřátelství, nebo minimálně v ignoranci. Taktéž dějiny mě poučují, že každá konkurence v tak zvaném svobodném trhu končí monopolem. Každé mezinárodní soupeření pak končí válkou. A každé dlouhodobé nepřátelství proložené válkami mezi dvěma společenstvími končí teprve zánikem jednoho z nich. Nemusí jít nutně o vyzabíjení a la Gaza, leč třeba pozvolný zánik. Ale navíc si uvědomuji, že v živočišné říši pohlavního rozmnožování prakticky každé soupeření o samici končí bojem, výjimečně dokonce na život a na smrt. Takže v genetickém kódu života na této planetě je, především v jeho vyšších formách, skryto něco shnilého. Co vede k soupeření, bojům, válkám, zabíjení, až ke konečnému zániku. A ta hniloba otrávila i lidský rod, alespoň ten západní, který má ve svém erbu coby nejvyšší hodnotu, nebo alespoň hodně zásadní pravidlo, prokletí soutěže, soupeření, konkurence a tedy i konečného zániku. Alternativa je jediná. Spolupráce. To je možná naprosto unikátní šance na záchranu lidstva, obzvláště při současném přelidnění. Sieg oder Zionismus.

Trump sice nejvíc o něm mluví, ale on ve skutečnosti nechce mír, leč tuto konkrétní válku vyhrát. Což značí okrást Ukrajinu a poškodit Rusko. Putin o něm skoro vůbec nehovoří, protože dobře ví, že mír pro Rusko je možný jen za předpokladu bezpodmínečné kapitulace Ukrajiny, nebo zázraku spočívajícího v tom, že Západ přistoupí na architekturu bezpečnosti, která ji bude garantovat celému super kontinentu Euroasie. Zelenskyj mír absolutně nemůže chtít. Jednak by tím přišel o svou moc, ale s vysokou pravděpodobností i o život, dokonce z rukou nacistických soukmenovců. A Evropanská vládnoucí kamarila nikdy o mír nestála a pokud vůbec, pak jen za předpokladu kapitulace Ruska, kterému by pak vrchnostáři EU diktovali a postupně si ho rozebrali. Tož to je asi tak perspektiva budoucna. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.

Michal Strnad je novým nejbohatším Čechem. Podle indexu miliardářů agentury Bloomberg má jeho majetek hodnotu 17,1 miliardy dolarů. Jeho zbrojařská firma Czechoslovak Group jen za rok 2024 navýšila svou hodnotu o 7,9 miliard. Podle žebříčku Bloombergu předstihl Renátu Kellnerovou, jejíž majetek je odhadován na 16,8 miliardy dolarů. Strnad se umístil na 135. místě mezi 500 nejbohatšími lidmi světa, Kellnerová je o dvě příčky níže. Strnad se tak stal nejbohatší osobou Východní Evropy. Firmu založil jeho otec Jaroslav, když po převratu začal nakupovat zbraně, především tanky, z produkce zemí Varšavské smlouvy. Původně na šrot. Válka na Ukrajině a především podpora Ukrů politickým Západem byla pro něj nebeským darem. Jeho syn má nyní po celém světě kolem čtrnácti tisíc zaměstnanců. Otázka zní. Kolik ve skutečnosti jen na této válce vydělaly zbrojaři celého světa? A ještě vydělají, zvláště ti američtí, kteří nyní přezbrojují celou alianci NATO. Jedno je jisté. Mezi nimi se určitě nenajde jediný, komu vadí počet mrtvol mladých Ukrajinců. A budou se sakra snažit, aby války trvaly „věčně“. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.