Nová iniciativa Fialovsko-Rakušanské mocenské skupiny nazvaná „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“ vnímám jako druhou metodu její diktatury v informační části veřejného prostoru. Přiznávám, že jsem zatím nenašel argumenty pro své rozhodnutí, zda čin vlády považovat za dezinformační ofenzivou, či informační defenzivou. Jedno však vím jistě. Prvním činem vlády v problematice informací bylo v konečném stavu zablokování asi třiceti webů, které publikovaly i názory, které odporovaly tomu jedinému správnému, hlásanému dnešní politickou mocí našeho pidistátečku. Všeobecně se o této metodě vládního diktátu, který nemá oporu v zákonech, a je dokonce protiústavní hovoří jako o cenzuře. Nesdílím takové hodnocení. Jde o naprosto novou kvalitu informačního boje. V mých očích je to vraždění konkrétních osob v kyberprostoru, totální zabíjení lidí ve virtuální realitě, limitně se blížící až genocidě vybraných názorových skupin. Program „bránění“ je pak zaváděním metody brainwashingu, česky vymývání mozků, která zbavuje lidi nejen jejich názoru, ale dovede je zbavit i jejich vůle a vštípit jim naprosto cizí přesvědčení. Dokonale byla až k zázračnosti propracována na amerických zajatcích z Korejské války, kteří byli v Číně doslova „transmutováni“ tak, že po návratu do USA tam hlásali komunistickou ideologii. V mých očích ovšem je daleko největším zločinem proti lidskosti indoktrinace dětí. Je naprosto vyloučené, aby moc, která používá tuto metodu, byla považována za liberální ba i jen demokratickou. Hranice mezi liberalismem a ovlivňováním dětských mozků je naprosto nepřekročitelná. V podání naší vlády, šířící zběsilou nenávist vůči Rusku jde dokonce o projev toho druhu rasismu, který lze právem označit za antiruský nacismus, což je obdobou proklínaného antisemitismu. Vůbec ale za lidsky nejpříšernější považuji nabádání dětí k udávání kamarádů, učitelů, ba dokonce rodičů. To poslední jednoznačně odporuje našemu trestnímu zákoníku. Takové hnusné „obohacení“ hodnot Západu je pro mě dalším důkazem že degenerace Západu nemá hranic.

Tvrdím již mnoho let, že vývojem „chytrých“ raket začal nová éra válčení na moři. Lodě sebelépe vybavené obrannou elektronikou jsou pro ně velmi lehkým cílem. Jakákoliv loď včetně oněch letadlových kolosů se stávají zastaralým, a hlavně obrovsky nákladným zbraňovým systémem. V poslední době, kdy existují dokonce hypersonické rakety je loď pro boj naprosto zbytečná. Nedivím se Rusku, že svůj lodní průmysl specializovalo především na atomové ledoborce a udržuje jen flotilu atomových ponorek, které jsou přece jenom v současném válčení hůře identifikovatelným cílem.

V záplavě vojenské propagandy na obou stranách konfliktu Ukrajiny s RF jsem dneska objevil text na webu https://zvedavec.news/prispevky2022/04/9109-ku-krizniku-moskva.htm který sice má neznámého autora, ale právě proto je asi pravdě nejblíž. A ta je děsivá. Na potopení ruského křižníku se přímo podílela vojska NATO z několika zemí. Nebyl tedy zničen bojující stranou čili Ukrajinskou armádou, leč bezprostředním vstupem vojsk NATO do bojů na Ukrajině. Rusko tento akt proto správně označilo za oficiální začátek „Třetí světové války“. Já jenom doplňuji, že konkrétně její horké fáze. A přidávám, že Rusové nemají ve zvyku mluvit do větru. Lidstvo se proto má na co netěšit, myslím si.

Za chytrolíny považuji ty, kdo celých osm let kritizoval vládce Ukrajiny a politiky Západu. Ty prvé za násilí až teror vůči rusky mluvícím občanům své země, podporu neonacismu ve svém státě a všechny za neustálé a stupňující se provokování Ruska. Když pak došlo k zahájení „Speciální operace Ruské armády na území Ukrajiny“, okamžitě pak začali lomit rukama. Podle nich je ozbrojená intervence na Ukrajině fatální chybou, mezinárodní katastrofou, ničím neodůvodnitelnou a veskrze neodpustitelnou a sám Putin šílenec, zločinec a Rusko i on prý ztratili svůj kredit. Prostě se oportunisticky jako korouhvičky ve větru zavrtěli a aktivně až poslušně zařadili do jednotného chóru Západního antirusismu. Ten se v současnosti vystupňoval už natolik, že není ničím jiným než obdobou antisemitismu. Toho zvrhlého rasismu, jež provázel celé dějiny „křesťanské“ Evropy až k jeho vyvrcholení v podobě hitlerovské formy nacismu.

Vzkaz první. Izrael obklopený koldokola nepřátelským prostředím po celou svou existenci praktikuje tak zvanou preventivní obranu metodou ozbrojeného útoku na vybraný objekt. Jeho tajné služby v okolí svého státu vyhledávají zárodky možného rizika bezpečnosti pro svou zem a pokud některé vyhodnotí jako skutečné riziko, tak na něj vedení státu zaútočí a zničí ho. Ptám se tedy, proč jste nikdy nekritizovali uvedené jednání Izraele, nadtož tento princip preventivní obrany obecně, ale je pro vás absolutně nepřijatelný v Ruském provedení?

Vzkaz druhý. Jak byste, každý z vás, přinutili Ukrajinské vládce, a jejich Západní protektory k „mírovému řešení“ problému bezpečnostních záruk Rusku, které se stalo neodkladným po událostech na Ukrajině z přelomu let 2013 a 2014. Řekněte laskavě veřejnosti, co všechno byste vy podnikli, aby nedošlo k vojenské intervenci Ruska. Co byste za osm let konkrétně prováděli lepšího a prokazatelně účinnějšího, než co realizovala Rusko k zajištění své bezpečnosti. To vše za situace, kdy dílčí dohody (Minsk jedna a dvě) nikdy, nikdo ani nezačal plnit a všechny návrhy Ruska od skoro proseb až po údajná ultimáta byly totálně všemi možnými formami, od přezíravé ignorance, povýšeneckého odmítání až po silácká prohlášení, bojkotovány. To všechno navíc v přívalu ekonomických sankcí proti Rusku, které jsou neslučitelné s mezinárodními pravidly svobodného obchodu, který je výsostným pilířem veškeré ideologie současného Západu. Bylo snad Rusko podle vás povinováno neustále jen čekat a čekat ještě třeba dalších osm, či dokonce osmdesát osm let!

Vzkaz třetí. Měli jste osm let k tomu, abyste činili. Co jste všechno udělali proto, aby Západ přiměl Ukrajinu k jednání s Ruskem? Ba aby sám zasedl k jednacímu stolu se svými protinávrhy ve věci oprávněného práva Ruska na svou bezpečnost? Kolikpak jste uspořádali demonstrací, protestů před ambasádami, zorganizovali petic, a vyvinuli dalšího konkrétního úsilí k tomu, aby požadavek svrchovaného Ruska na svou bezpečnost nevyústil v současnou situaci.

Pokud kdokoliv z vás v předmětné věci neudělal nic jiného, než jen bohapustě kritizoval, tak buďte alespoň tak slušní, jako někteří menšinově se vyskytující, kteří se odmlčeli.

Asi tolik.

Každá cenzura je nesporným důkazem toho, že moc, která ji zavádí ztratila sebedůvěru. Mocní tím dokládají, že si jsou vědomi toho, že jejich argumentace nedostatečně až nevěrohodně odráží reálnou skutečnost. V mých očích byla a je cenzura navíc nezvratným přiznáním stavu vyjádřeného formulací; vím, že jsem slabší, a především, že šířím lživé manipulace a produkuji vymyšlené události.

Většina lidí, kteří delší dobu sledují šíření informací v mezinárodním politickém prostoru ví, že propaganda Rusů je ve srovnání s virtuozitou PR agentur Západu a jeho gigantických médií chudičkou Popelkou. Především proto, že je v obrovské většině pouze obrannou. Plodí z toho racionálního důvodu až pedanticky vyargumentované, a proto čtenářsky nezajímavé texty s náplní vyvracející produkci protivníka. Většinový čtenář je pak doslova fascinován produkcí vycvičenou na stoleté praxi bulváru, takže je lehce zmanipulován ve prospěch Západní propagandy, která se navíc jako propaganda ani netváří.

Pokud se naše vláda obává, že i tak málo působivá propaganda může být u veřejnosti nakonec úspěšná, pak je její cenzorská diktatura skutečným potvrzením toho, že její informace nejsou odpovídající realitě, její manipulace jsou až primitivně očividné, a údajné událostí vylhané. Osobně hodnotím současnou propagandu české provenience za natolik stupidní, že dokonce odporuje Goebbelsovskému pojetí propagandy, jež tvrdí že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. V podání současných politiků a jim sloužících lokajů všeho druhu se pravdou nestává, pouze veřejnosti pomalu otvírá oči, a stále více jej upozorňuje že tu není cosi v pořádku, takže začíná intenzivně hledat jiné zdroje informací. Zvláště pak starší občané, kteří jsou už vycvičeni minulým režimem. Cenzorská diktatura tak přináší, jako skoro každé lidské záměry opačný výsledek, než za jakým byla nastolena.

Teprve před několika lety založený web mírně levicového středu sleduji od jeho počátků denně. Přesněji sledoval jsem, a to až do doby letošních událostí na Ukrajině. Opět přesněji až do oficiálního vyhlášení cenzurního teroru diktátory Fialovy vlády. Byl jsem nemile překvapen, jak se jmenovaný web proměnil. Především z něj zmizeli někteří autoři a já jenom doufám že pouze nechtěli ztratit tvář, a ne že by je redakce umlčela. Doslova mně ale šokovalo několik autorů výrazně levicově smýšlejících, ba nakloněných Rusku. Třeba Jan Kavan, či Oskar Krajčí, kteří se na můj vkus rychleji než okamžitě překotili do veletoku antiruských splašek, ubožácky skrývaných pod rouškou rádoby objektivity. Celý web se ihned začal plnit pouze negativními zprávami z Ruska, a texty prorokujícími Rusku velké, ba nepřekonatelné potíže a tím jeho skomírající příští. Přestal jsem tento web sledovat, protože není zase natolik atraktivní, jako již dlouhodobě zaběhaná protiruská média. Zase ale musím upřesnit. Sleduji v něm pouze texty sociologa a příležitostného politika Jana Kellera, který s publikační bravurou sobě vlastní dokazuje že i v tom těžkém klimatu zvrhlé cenzury se dá prezentovat autentický a nezlomený vlastní názor. Takže jaká je odpověď na otázku v titulku? Platí obojí. Web !Argument se stal tribunou oportunistů a jeho redakce propadla defétismu. Škoda ho, dost dlouho se choval slušně.

Současný prezident USA, který už na trvalo bude pro mne pouhý „Bídný Džoj“, se víc a víc utápí ve své nenávisti. Ta jej připravuje o poslední zbytky rozumu rychleji než stařecká senilita, takže se doslova zalyká vztekem, až ze sebe vypuzuje vulgární urážky na adresu představitele jiné mocnosti. Tragédií je, že tato indispozice bosse Americké Unie postihuje nejen členy jeho týmu, ale začíná se šířit i Unií Evropskou. Takže ze zárodečné rusofobie, které již léta říkám „Polský syndrom“ se začíná Západem šířit mor rasismu jménem antirusismus, ne nepodobný léta v obyvatelích Západu nuceně potlačovanému antisemitismu.

Dopravy – Zachovávání skanzenu

Financí – Inflace

Místní rozvoj – Nadvlády byrokracie

Obrany – Sebevraždy státu

Práce a sociálních věcí – Nezaměstnanosti a chudoby

Průmyslu a obchodu – Zbytečné

Spravedlnosti – Veletočů

Vnitra – Státního teroru

Zahraničí – Vlastizrady

Zdravotnictví – Systémové destrukce

Zemědělství – Ztráty soudnosti

Ruští vládci jsou strategickými válečníky.

Ukrajinští zase psychopatickými fanatiky.

Pohlaváři EU jsou byrokratizujícími diletanty.

Fialova vláda je protilidovou zrádcovskou kamarilou.

Mocnáři USA jsou původci veškerého zla na této planetě.

Rusové mají smysl pro symboliku. Není náhodou, že zahájili horkou fázi války se Západem, potažmo s USA v den s datem 22.02.2022. Podobně mystické datum se bude opakovat až za víc jak tisíc let (03.03.3030). V Moskvě se každoročně 9. května pořádají velkolepé oslavy „Dne Vítězství“ nad hitlerismem. Již několik dní mám dojem, že Speciální operace Ruské armády na území Ukrajiny sleduje mimo jiné další symbolický cíl. Letos se podle mě může stát, že devátého Máje bude Moskva slavit „Děň pěrvoj i drugoj pabědy“.

Vždycky jsem o rasismu tvrdil dvě věci. Za prvé že je neodmyslitelnou součástí vědomí Západu, jen se projevuje v měkčích či tvrdších formách od šíření křesťanství po hony na domorodce pořádané kupříkladu na Novém Zélandu ještě počátkem 19. století. V posledních staletích začínal být více či méně účinně skrýván, ovšem vždy se v kritických situacích jeho hnis vyvalí jako ze skrytého vředu. Za druhé tvrdím, že základ této duševní indispozice Západu je dědictvím judaismu s jeho ideologii Bohem „vyvoleného národa“ a praxí násilného uchvácení „země zaslíbené“.

Přirozená fobie z cizího, neznámého až nepochopitelného v Evropském vědomí zmutovala na nenávist k odlišnému, s logickou touhou zničit ho. Což je sám základ rasismu. Jeho nejviditelnějším projevem byl po celá léta na Západě tak zvaný antisemitismus čili nenávist k Židům. Ten vyvrcholil hitlerovským holocaustem a zanechal v některých Evropanech doslova trauma. Jak je vidět, ne zas tak na dlouho. Stačilo třičtvrtě století a je tento mor na Západě znova. Není to ovšem tentokrát antisemitismus, ale antirusismus. Evropa po celá staletí fakticky Ruskem a Rusy více, či méně pohrdala. Byl to přece svět mužiků, až jakýchsi nájezdníků z východu. Na druhé straně ale měla z Rusů skrývaný strach. Tato fobie, mnohdy uměle pěstovaná se od letošního února začala skoro bleskově transformovat. Takže se nyní šíří Západem protiruská nenávist živená prakticky všemi médii ovládanými mocnými Západu. Jde o velmi nebezpečný stav Západní mysli. Proto se sám sebe ptám. Jaký asi bude antiruský holocaust?