Americký politolog, filosof a teoretik realistické teorie mezinárodních vztahů, univerzitní profesor John Joseph Mearsheimer se dívá na svou vlast, mimo jiné následovně, cituji: „OD KONCE STUDENÉ VÁLKY ZAHÁJILY USA SEDM VÁLEK. Z KAŽDÝCH TŘÍ LET BYLY DVA ROKY VE VÁLCE. Takhle probíhalo 30 let. Pro srovnání připomínám, že první světová válka trvala čtyři roky a druhá světová válka šest let. Když jste desítky let téměř neustále ve válce, stane se z vás válečný stát. Válčení začne být normální, život v míru začne být divný. Už nemluvíte o válečných poměrech nebo válečné ekonomice, protože válečné je všechno pořád. Válce je přizpůsobena sociální struktura, finanční systém, morální normy… je vlastně jasné, že po státech typu Afghánistánu a Libye museli Američané narazit na silnějšího soupeře. Ono už těch malých a slabých moc nezbývalo…Je to vlastně historicky normální stádium vývoje impérií. Římská říše také musela od určitého bodu válčit neustále, protože její ekonomika byla plně závislá na přísunu čerstvých otroků. Rok bez nových otroků a impérium by se zhroutilo…Ze země, která pomáhala zachránit svobodu, se stalo monstrum, které ohrožuje celý svět…USA je něco jako Godzilla. Pokud je dnes na světě někdo, kdo svou rolí připomíná Hitlerovo Německo, tak to v první řadě není Rusko…V zájmu všech svobodomyslných lidí na celém světě je teď naprosto nuzná radikální vnitřní reforma USA nebo jejich zhroucení. Zhroucení banánové republiky s obrovským jaderným arzenálem by ale přineslo větší rizika…A nemá smysl rozlišovat mezi konzervativci a neomarxistickou levicí. Z hlediska válečnické agresivity mezi nimi není rozdílu…Naopak Rusko si nechalo líbit za tu dobu všechny provokace, útoky a ohrožování své bezpečnosti. Je pak logické, že mu jednou musela dojít trpělivost“. Konec citací, ke kterým nemám další komentář.

Mocichtivost je nejrizikovější psychická nemoc. Bohužel ne pro toho, koho postihne, ale pro jeho nejbližší až nejširší okolí. Samotná touha podílet se na rozhodování o věcech společných čili touha po moci není nebezpečná. Chorobou se stává, když dotyčný touhu po moci staví nad svou existenci. Řečeno přesněji, když touha po moci je vyšší než pud sebezáchovy. V dřevních dobách právě takoví muži se stávali vojevůdci až vládci.

V současnosti by tak silná touha po moci měla být už diagnostikována jako závislost a dotyčný by měl být v izolaci z ní léčen, jako z každé jiné závislosti. Při stávajícím přelidnění je v dnešní době touha po moci chorobnou mnohem dříve. Jedním z indikátorů je kupříkladu ideologický radikalismus až fanatismus, projevující se především bezbřehým přesvědčení pacienta o výlučnosti svých názorů, ba celého ideového přesvědčení. Odmítá o nich diskutovat, protože je považuje za jedině oprávněné, jelikož jsou nespornou pravdou.

Od toho stupně choroby by měl být postižený již léčen. Dokud se z tohoto stavu nevyléčí, nemělo by mu být dovoleno kandidovat do jakýchkoliv funkcí. Je totiž příliš pozdě léčit postiženého chorobnou mocichtivostí až tehdy, když z titulu své moci násilně potlačuje nejen jiné názory, ale především jiné alternativy řešení problémů.

Za účelem totálního oslabení Ruska dodává Západ zbraně a Ukrajina mrtvoly.

Tak zvaná studená válka byla podle mého přesvědčení pouze jednou z etap globální války, o níž jsem psal včera. Každá válka má být ukončena mírovou smlouvou. Pokud smlouvou ukončena není, tak jde jen o jakési příměří, zmrazení konfliktu, či jen oddechový čas před jejím dalším pokračováním.

Vládci USA si konec Studené války realizovaný rozpadem SSSR vyložili jako své absolutní vítězství. Školo ovšem jako obvykle o výklad opřený pouze o pýchu přeživšího daný konflikt. Unie studenou válku ve skutečnosti nevyhrála, to jen Gorbačov ji jednostranně ukončil. Jako naivní politik, sebestředný vůdce a charakterově dominantní ješita se proto nepostaral, aby studená války byla ukončena smlouvou. Jeho Američtí sokové naopak v bláznovské euforii nad svým domnělým vítězství si totální rozpad socialistického tábora nejen špatně vyložili, ale z toho faktu vyvodili ještě stupidnější závěr.

Vládci USA propadli velikášství a nabyli přesvědčeni, že už jim nic nebrání ve vybudování největšího impéria v dějinách veškerenstva. Doslova globálního, či přesněji celoplanetárního. Díky své vojenské síle se považovali za schopné chovat se jako všesvětová policie vytvářeného impéria. Navíc byli přesvědčeni, že v jejich nové říši musí mít všechny státy stejný politický režim. Demokracii. Nedefinovatelný to systém vždy zajišťující veřejnou podporu vládnoucí moci. Takže i proto pokračovali ve svém dlouhodobém mesianismu, jehož násilnými metodami již od druhé světové války podvraceli jiné, podle nich autoritářské, diktátorské, ba až totalitářské režimy. V poslední dekádě minulého století měla USA reálně tak silnou armádu, že byla schopná zmíněný záměr realizovat i nadále v celém zbytku světa.

Vládci USA měli již za studené války skvěle propracovaný systém, který jim zajišťoval, že státy jejich sféry financovaly Americkou hegemonii a své faktické porobení. Pod rouškou svobody, demokracie a vykonstruovaných lidských práv se jim podařilo podmanit si svět mimo socialistický blok prostřednictvím „petrodolarového“ měnového systému.

Tvrdá síla – armáda a měkká síla – petrodolar, měly být pilíři i celosvětové nadvlády Unie. Kdo se vzepřel byl „synem smrti“ jak jsme říkávali ve svých dětských bitkách. Klasickými příklady byly Irák, či přesněji Saddám Husajn a Libye, konkrétně Muammar Kaddáfí. Od roku 2007 se vědomě vzepřel Putin, věřím že ve skutečnosti většinové Rusko.

A to je prapůvod problému současného konfliktu na Ukrajině.

„Peníze a moc vás nezmění, jenom odhalí, vaše pravé já“. Řekl nedávno afroamerický rapper Jay-Z, celým jménem Shawn Corey Carter narozený v roce 1969.

Fialův kabinet prý nenechá nikoho padnout. To je hodně špatná zpráva, protože zrovna ten by co nejdříve padnout měl. Napsal na svém blogu Miroslav Macek. Což je dle mého soudu názor obrovské většiny naší společnosti.

     Bombasticky ohlášený projev premiéra Fialy k národu dopadl „Bidenovsky“. Čili doslova propadák. Neřekl nic nového, pouze svedl všechno na předešlou vládu. Takže podle toho starého vtipu už má v budoucnu pouze jedinou možnost; napsat dvě obálky pro příštího premiéra. Zbyněk Fiala z celého projevu vypíchl jednu větu, v níž Fiala sděluje národu, cituji: „Nenecháme vás padnout“. Fiala ji na webu http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/zbynek-fiala-nenechame-nas-padnout okomentovat slovy, cituji: „Věřte vládě! Nenechá vás padnout! Ledaže by padla před vámi“, konec citace. Což osobně považuji za velmi pravděpodobné.

…co Hitlerovo Německo včele tří skupin armád spolu s Finskem, Rumunskem, Itálií, Maďarském a Slovenskem napadlo Sovětský svaz. Měl jsem v úmyslu napsat o tom krátký text, ale nějak se mi pořád nedařilo onu akci propojit s dnešní situací. Dobře jsem udělal, že jsem včera nic nenapsal. V žádném případě by to nebylo ani z desetiny tak věci znalé, jako je text na webu https://www.novarepublika.online/2022/06/22-cerven-den-ktery-zmenil-dejiny od autora, kterého již delší dobu pečlivě čtu.

Jan Vítek dneska na webu „vaševčc“ o blížících se volbách v USA mimo jiné napsal, cituji: „…volby jsou za rohem, kdo neklame voliče, zklame sám sebe“. Konec citace. Myslím si, že jde o nejfundamentálnější zákonitost všech předvolebních blábolů v zemích „pokročilé demokracie“, jakou je třeba ta naše.

Rusko se konečně dočkalo. Ukrajinci po zmaření druhého pokusu o dobytí Zmijího ostrova asi ztratili nervy, a tak ze zoufalství zaútočili na civilní cíle v Černém moři. Jaká bude odveta, to se jistě teď Rusko rozhoduje. Podle mého soudu jsou dvě základní možnosti. Dobytí Oděsy a tím definitivní odříznutí Ukrajiny od moře. Druhá je krutější. Rusko může přestat bojovat „v rukavičkách“. V prvé řadě rozbije štáby v Kyjevě, Charkově a dalších velkoměstech, jak to provedlo minulý týden na Donbase. Zničí podstatnou část infrastruktury v celé zemi, a ne jenom tam, kde to zatím potřebovalo pro své cíle. Dokonce může zlikvidovat budovy vlády, štábu armády, Zelenského bunkry a sídlo parlamentu. Dojde sice při tom i k poměrně vysokým ztrátám na životech nevinných civilů, jenže! Kolik ukrajinských civilů je ve skutečnosti opravdu nevinných?!! Mám ovšem nějaké tušení, že Rusko použije obě možnosti, aby urychlilo konec.