Fialova vláda byla nejen protilidová, ale i protilidská. Zvolením Pavla prezidentem k tomu dostala bonus mandátu od 41 procent voličů. Prý. Budoucnost to prověří.

Anonym

Zvolením generála za prezidenta byl v ČR dokončen tichý puč. Za rok od voleb do sněmovny se pětikoaliční, Rychetsko-Fialově vládě pozvolna, a skrytě ve stínu promyšlených mediálních humbuků kolem války, covidu, a předvolební kampaně podařilo vytvořit de facto autoritářský politický režim. Viz blokování webů, trestní stíhání za názor, mediálně-korporátní absolutismus, či válečné aktivity bez schvalování parlamentem. Do sněmovny nyní už jde několik zákonů, které autoritářský režim dokonce zlegalizují. S ohledem na to, že vládní koalice má obrovskou převahu hlasů ve sněmovně a opoziční kluby spolu nespolupracují, je víc jak jisté, že vládě projde jakýkoliv zákon, který jí zajistí statut nadvlády nad celou společností. Senát jí totiž schválí cokoliv, protože v něm mají ještě jistější většinu než ve sněmovně. A nyní jim ani nehrozí, že by prezident brzdil jakákoliv jejich protiobčanská rozhodnutí. Konec konců už to vládě slíbil, aniž ještě složil prezidentskou přísahu. Tak se naše údajná demokracie změní v čistou diktaturu, a protože prvním občanem onoho změněného státu bude generál, tak vlastně půjde o vojenskou diktaturu i v dobách míru. Nadtož v současnosti, kdy mám za humny horkou válku.

Je to už snad tři týdny, kdy jsem zaregistroval zprávu z Ruské strany, která tvrdila že demilitarizace Ukrajiny byla ukončena a začíná demilitarizace NATO. Něco na tom asi bude. Zatím je jednoznačné, že v Evropě došly zbraně vyrobené ještě v SSSR. Na Ukrajinu se kupříkladu vozí tanky vyrobené v Sovětském svazu z Maroka přes ČR, kde se modernizují. Všechny exsocialistické země prohlašují, že už další nemohou posílat, mnohé dokonce že už žádné takové ani nevlastní. Ovšem i jiné země sdělují světu, že bez vážného ohrožení vlastní bezpečnosti nemohou další zbraně na Ukrajinu posílat. Vzpomínám, že už v polovině loňského roku si dokonce stěžoval nějaký vojenský činitel, že Scholz poslal na Ukrajinu komunikační prostředky, kterými nedisponuje ani Bundeswehr. Dneska jsem si zase přečetl, že Britové dodali na Ukrajinu všechna svá samohybná děla těžkého kalibru a vojáci si stěžují, že náhradní nový typ bude dodán až v roce 2029, tedy „kdovíjestli“. Tak se mi zdá, že není od věci nadsázka jednoho jihoamerického novináře, že Rusko nakonec bude moci bez boje obsadit Evropu.

První to byl Porošenko, kdo světu sdělil, že podepsal Minské dohody (MD) jenom proto, aby Ukrajina získala čas na boj proti Rusku, a že nikdy neměl ani v nejmenším záměr něco z podepsaných dokumentů plnit. Svět, zvyklý už na to že Ukrajina je zemí korupce, podvodů, čachrů, ba mafií rozlezlých po celém světě vzal sdělení tehdejšího prezidenta jako další potvrzení svého názoru na tento stát, čti že Ukrajina je světem zločinu, takže se není co divit že smrdí od hlavy. Náhled na MD se však zásadně změnil po vystoupení „mutter“ Merkel, které za několik týdnů potvrdil i „socialista“ Hollande čili oba přímí účastníci podpisu MD. Fakt, že i stupid Johnson před několika dny potvrdil výroky tehdy nejvýznamnějších politiků EU s vůdcem USA už naprosto s jistotou změnilo základní rysy chování státníků Západu, které lze označit za zrušení diplomacie. Nejde totiž o běžný podraz, podvod, provokaci, či jiný politický trik. Jde o základní prvek světovládné snahy Západu. Celý svět nyní už definitivně, po útoku na Jugoslávii, Irák, Libyi a další, vidí že Západ se v honbě za nadvládou nad planetou neštítí ničeho, nemá už žádnou morálku, a nepovažuje za potřebné se s nikým na Zeměkouli ani bavit. Je rozhodnutý zničit každého, kdo není ochoten sdílet jeho panování. Mě z toho plyne poučení, že je v zájmu další existence lidstva Západ bezpodmínečně zničit, jako kdysi bylo zničeno třeba Kartágo. Ne jenom porazit, ale skutečně smést ze světa.

Generál Petr Pavel, dnes už zvolený kandidát prezidentského úřadu nejenže pochází z vojenské rodiny, ale jeho otec to dotáhl ve funkci zpravodajce, konkrétně velitele elektronického průzkumu, až na hodnost plukovníka. Ta je všeobecně považována za nejvyšší čistě vojenskou hodnot, protože generálové už nejsou pouze vojenskou hodností, ale politickou osobností. P.P. začal svou vojenskou kariéru ve svých 14ti letech studiem vojenského gymnázia. Z něho bezprostředně začal studovat na Vysoké vojenské škole ve Vyškově.  Poslední jeho hodností v Československé lidové armádě byla hodnost kapitána a funkce velitele výsadkové průzkumné roty. V roce 1983 podal přihlášku do KSČ a po dvouleté kandidátské lhůtě se 13. února stal jejím členem a hned funkcionářem u útvaru. Tolik fakta k tomuto jeho životnímu období.

Pro mě jsou z jmenovaného období důležité tyto prvky:

–   Po celé dětství vojenská rodinná výchova,

–   celé mládí život ve vojenském prostředí,

–   studium na profesi důstojníka

–   vstup do KSČ v období normalizace, čti z kariérních, a ne ideových důvodů.

Důstojník je v mých představách člověk pevného charakteru s dominancí odvahy, disciplinovanosti, čestnosti čili věrnosti svým slibům, především vojenské přísaze. Což jsou atributy jeho chlouby, jíž se říká „důstojnická čest“.

Pan generál P.P. přísahal jako příslušník Československé lidové armády. Doslovný text přísahy si lze dohledat kupříkladu na webu http://www.csla.cz/vojenskasluzba/vzs/prisaha.htm . Pro tento text je důležité že přísahal:

–   věrnost pracujícímu lidu vedenému KSČ,

–   bránit svou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli,

–   nasadit i svůj život v boji proti nepřátelům socialismu i v ostatních socialistických zemích.

V mých očích je obecně přísaha morálně silnějším slibem i než písemný závazek. Ne nadarmo kupříkladu vybraní ústavní činitelé USA přísahají na posvátný text, jako by si brali za svědka samotného Boha. Přísaha vojáka je přísahou exkluzivního občanství. Přísaha profesionálního důstojníka, který se pro své povolání rozhodl dobrovolně, je dle mého myšlenkovém chápání absolutně nezrušitelnou. Jestliže P.P. přísahal věrnost lidu vedenému KSČ, měl naprosto zákonitě se postavit i proti „lidu“ vedenému protikomunistickými silami v roce 1989. Tečka.

Z předešle napsaného mě plyne, že bytostný důstojník, dokonce již potomek důstojníka, díky pevným mravům a vojenské morálce nedokáže svou přísahu porušit. Pokud neměl odvahu ji splnit, pak ve válečných dobách spáchá raději sebevraždu, než by byl za zradu zastřelen. V dobách míru pak by měl sám rezignovat na jakoukoliv veřejnou činnost a odejít do ústraní. Lidově řečeno raději „chodit kanálama“. Pokud to neudělá, měl by být soudně zbaven některých občanských práv a dokonce svobod, protože porušil, coby občan v exkluzivním postavení vázaném vysokou občanskou přísahou, své slovo. Ten, kdo zradil sám sebe a tím i celou svou vlast, alias „pracující lid“, ten ztratil důvěru, že nezradí opět. V žádném případě by tedy neměl dostat dokonce důvěru celé společnosti, aby byl jejím nejvyšším reprezentantem. Představuje totiž riziko zrady mnohem závažnější pro celou zem a její obyvatele. Fakt, že byl P.P. zvolen 41ti procenty všech voličů je pro mne neblahým svědectvím o mých spoluobčanech. Obrovské množství těch, jimž nevadí zrada, nedodržení přísahy a slib věrnosti exkluzivního občana, to dokazuje, že naše společnost je na cestě ke svému zhroucení. Stát totiž stojí a padá na morální vyspělosti svých občanů. A basta fidli.

Přišel mi anonymní e-mail, cituji: „Voják, který přísahal a zradil měl být souzen. Důstojník pak rozhodnutím vojenského soudu vždy zastřelen. Takže něco se tu pokazilo“. Konec citace.

Často pracuji s uvedenými pojmy, aniž jsem se pokoušel ujasnit si, jak bych je asi definoval. Prozatím jsem nenašel pro mocichtivost lepší definici než tu, kterou užívám dávno a již několikrát jsem ji i publikoval. Podle mě jde o sociální deviaci, způsobenou psychickou až psychiatrickou dispozicí, či spíše indispozicí. Spočívá v potlačení dominance pudu sebezáchovy. Mocichtivý jedinec totiž povýšil touhu ovládat jiné nad pud sebezáchovy. Je jedno, jestli vědomě, či nevědomky. Sám cítím, že ta definice kulhá. Existují i mocichtivci, u kterých ovládat jiné není psychiatrickou chorobou která potlačuje pud sebezáchovy. Jelikož v mých očích nepředstavují existenční nebezpečí pro společnost, tak se jimi příliš nezabývám, pouze je považuji za magory, kteří si zbytečně komplikují život.

Válkychtivost jsem si definoval jako chování člověka, který má z válčení zisk. Na tom zatím nemíním moc měnit. Jenom mě současné teorie o více pohlavích přivedly na následující myšlenku. Snad nikdo nepochybuje o tom, že tělesně existují pouze tři pohlaví, mužské, ženské a mikroskopicky nepočetné hermafroditní. Ovšem psychicky opravdu může existovat více pohlaví. Za jedno nich již od dob Goldy Meir začínám považovat určitý typ tělesných žen. Potvrdilo mě to později i chování a jednání kupříkladu Margaret Thatcher, či Angely Merkel. U příjmení těchto žen mi tak koncovka -ová přijde nepřípadnou.

Známý bloger Lu Lina na svém webu zveřejňuje seriál „Mediální, hovínka“.  http://nonserviam.cz/medialni-hovinka-lxxi/ . V tom posledním pokračování číslo 71 mimo jiné píše, cituji: „Petr Drulák byl vyhozen z ministerstva zahraničí. prostě jen vnímá svět jinak, než je povoleno a nebojí se to říct nahlas…my ovšem patříme k té části světa, kde zvítězila pravda, takže fakta jsou to úplně poslední, co se při výrobě veřejného mínění používá.  A kdo na nich staví, šíří ruskou propagandu, a proto z něj pro začátek veřejně uděláme idiota, co touží žít v samoděržaví a pak ho vyhodíme z práce“. Konec citace. Nový prezident určitě tento proces nastoupený pětikoalicí s vojenskou řízností, čti, rozkazem posilní. Důvodně to předpokládám od kandidáta navrženého americkým velitelstvím NATO a po celou kampaň podporovaného veškerou silou současné české moci plnící zahraniční zadání.

…měl Zelenskyj půlkulatiny. Konkrétně 45 let. Hitler se dožil svých posledních půlkulatin v roce 1944, když měl o deset let víc. Ty pak přežil jen o jeden a čtvrt roku. Nevím proč, ale něco mi říká, že Volodymyr právě 25.1.1923 prožil své poslední půlkulatiny, a skončí nějak podobně jako Áda. Což bude pro něj přece jenom lepší, než aby se dostal do rukou Rusů, čehož se bál Hitler..

Západní válkychtivci se rozhodli k dalšímu eskalování ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Už jim nestačí, že se zapletli do pomoci oné zkorumpované a zfanatizované země natolik, že změnili regionální ozbrojený konflikt na proxy horkou válku Západu proti Rusku. Cože to je ta proxy válka? Řečeno jinak že Ukrajina bojuje proti Rusku za zájmy Západu. Západ ale po celou dobu tvrdil že svou pomocí hájí demokracii a posiluje odpor napadeného proti vojenskému agresorovi. Je to v mých očích poněkud podivná pomoc. Západ Ukrajinské armádě dodává další a další zbraně ovšem ne takové, které by postačovaly na porážku Ruska. Připadá mi to spíše jako když diváci kolem arény jsou až sexuálně vzrušení z boje dvou kohoutů na život a na smrt. Konec konců, vždyť jsou to přece ti „podlidští Slované“. Ať se teda vzájemně umlátí. Jenže za rok válčení došly západním pomocníkům zásoby zbraní z dob studené války, které byly v arzenálech zemí NATO, přesněji těch, které z Varšavské smlouvy přestoupily do jiného „válečnického klubu“. A tak Západ je nucen dodávat na Ukrajinu své vlastní zbraně. Jenže s nimi neumí ukroarmáda bojovat. Takže v tancích NATO budou bojovat na Ukrajině příslušníci Polska, Německa a v těch Abramsech i Amerikou najatí žoldáci. Takže už nejen zbraně Západu, ale i příslušníci vojsk Západu budou na Ukrajině bojovat proti Rusku. Což je zásadní kvalitativní změna. Od této situace jsou některé země NATO přímými účastníky války se všemi z toho plynoucími důsledky. Přesněji řečeno, přímá válka NATO s Ruskem začala a její následné rozšiřování na další země je pouze otázkou času. Zase je lidstvo o kousek blíže konečnému řešení. Podle mě totiž tato válka neskončí dotud, dokud se nezačne bojovat na území USA. Celého konfliktu totiž mocipáni této supervelmoci vtipně zneužívají ke splnění alespoň dvou svých dlouhodobých záměrů. Aby oslabili vojenskou sílu Ruska natolik, že nebude schopné podpořit ČLR proti válečnému nátlaku z USA. Za druhé pak aby zdevastovali ekonomiku Evropy natolik že jim nebude moci konkurovat na globálním trhu. Americe se povedlo do válčení zatáhnout některé země EU a NATO, takže se konflikt na Ukrajině mění na proxy válku USA proti Rusku. Chybí tedy poslední krok. Změna proxy války USA versus Rusko na přímou horkou válku těchto rivalů. Rusové by ale měli najít takovou provokaci, v níž by sice ohrozili území USA, ale aby to Deep state USA přece jen nestálo zato začít jadernou koncovku lidstva.

PS.

Jestli si někdo z postsocialistických, nebo dokonce postsovětských zemí myslí, že USA odvetně vstoupí do jaderného konfliktu s Ruskem, když Ruská armáda použije taktickou jadernou zbraň proti nim, tak je v mých očích ještě naivnějším hňupem, než bylo Gorbačov. Dokonce si myslím, že do takové války nevstoupí USA ani kvůli kterékoliv jiné zemi v Evropě, snad kromě Británie. Ovšem radost bude mít strýček Sam samozřejmě převelikou, že se mu povedlo rozpoutat jaderný konflikt daleko od svého území. Howgh.