Sám jsem to sice nezjišťoval, ale prý devět ministrů obrany členských států NATO jsou ženy v produktivním věku. Docela by mě ale zajímalo, kolik z nich je neprovdaných a kolik dokonce nemá ani děti, jako ta naše s modelem tanku v kabelce. Možná, že by to o něčem svědčilo, co říkáte zdivočelé feministky?

Ještě já jsem byl vychováván v přesvědčení, že ženě nepřísluší válčit. Jako nositelka života by neměla být vůbec schopná zabíjet. Omlouval jsem to u válek obranných, především když byl zabit její otec, manžel či bratr. Takže současné profesionální vražedkyně, nadtož v postavení žoldáků se mi prostě hnusí. Jelikož jsem začal vnímat svět v době války, zanechalo to asi na mě stopu, kterou jsem vyjádřil už v dětství v nějaké své školní práci, když jsem napsal, „Lidé by se měli chovat k vojákům se štítivým odporem, jako kdysi ke katům“. Tvrdím naprosto jednoznačně, že ženy by neměly být profesionálními vojáky. Rovnoprávnost nerovnoprávnost. To vnímám jako starou dobrou tradici a basta.

Od mládí také považuji výchovu k obraně vlasti za lež. Každý stát má ministerstvo obrany a cvičí údajně své vojáky k obraně země. Pak ale musí být alespoň jeden stát, který je cvičí k útoku, k napadání jiných, k agresi. Jinak přece není třeba obrany, pokud nikdo nebude útočit. Neuznávám název ministerstvo obrany, protože i obrana je prostě válkou, takže poctivě by každý stát měl mít ministerstvo války, ať již útoku, či obrany. Tečka.

NATO změnilo regionální rvačku Ruska s Ukrajinou na svou válku s Ruskem. Rusko od nástupu Putina do jeho čela pomalu, leč promyšleně, opouštělo roli satelitu Západu. Po rozpadu SSSR se totiž Západ, převážně jen USA, choval k Rusku jako ke své kolonii. Putin tak ve skutečnosti zahájil éru osvobozování své vlasti od „neokoloniální“ praxe, kterou si bývalé koloniální mocnosti neustále udržovali nadvládu nad svými tehdejšími koloniemi. Zmíněné vměšování NATO pomohlo Rusku nastoupit na jednoznačnou cestu vzdalující se od Západu.

Rusko se svým počtem obyvatel kolem 150 milionů patří na konec první desítky států na světě. Díky své vojenské moci reprezentované potenciálem jaderných zbraní je sice velmocí, ovšem počtem obyvatel se nemůže dvěma největším ekonomickým supermocnostem rovnat. Dokázalo by v případě nutnosti být plně soběstačné, ale s nižší životní úrovní, a hlavně bez perspektivy možného rozvoje.

Současné úzké sepětí s Čínou není pro Rusko až tak moc výhodné. Hrozí mu vždycky ze strany Číny její komplexní dominance. K vybudování soběstačného technicko-ekonomického bloku je zapotřebí kritické množství různých věcí (rozsáhlé trhy, celá řada moderních technologií, levná elektřina). A co je hlavní, s rozvojem technologií ono nutné kritické množství se bude jen a jenom zvyšovat. Z toho pohledu Rusko postrádá vlastní kritické množství obyvatel. Nutně potřebuje spojence z řad těch, kteří jsou ve stejné situaci – Indie, Írán, Brazílie, Turecko atd. Samo do budoucna má chabé šance.

Je správným chováním Ruska, že se stává jakýmsi neformálním lídrem globálního jihu. Mělo by se snažit vytvořit nějaké souručenství států Eurasie, které by tvořilo třetího ve hře dvou současných supermocností. Rusko už není dneska východem Evropy, ale severem Velké Eurasie. Pokud udrží rovné spojenectví s ČLR, tak mají šanci vytvořit naprosto nový světový řád. A budou-li oba moudří, tak se vyhnou chování mocnářů USA po rozpadu SSSR, a dají šanci i Západu, aby se cítil rovnoprávným, ať už bude „kolektivní“, nebo rozdělený na USA a „USE“.

Celé dlouhé týdny Prigožin veřejně kritizoval práci ministerstva obrany a žádal nápravu vztahů k jeho „Wagnerovcům“. Nedočkal se vůbec žádné odezvy. Takže začal konat. Přesně podle Putinova vzorce z konce roku 2021 a začátku roku následného. Ba dokonce podle jeho pořekadla: „Je-li rvačka nevyhnutelná, tak dej první ránu“.

Stojí za zmínku, že někteří poslanci Dumy několik let již prosazovali zákon o soukromých vojenských společnostech, aby byly jasné vztahy mezi státními institucemi a těmito profesionály. Pro neustálé připomínky a obstrukce ze strany Ministerstva obrany RF a generálního štábu ruské armády zákon nebyl přijat, především z politického pokrytectví, že přece Rusko nemá žádné „žoldnéře“.     Jiné rozumné vysvětlení se nenabízí, ledaže by člověk propadl konspiračním teoriím o jakémsi mocenském boji v Rusku mezi příznivci Západu a vlastenci, či podobné fantasie

I když je tu ještě jedno vysvětlení podle teorie za vším hledej peníze. Pro Prigožina je jeho armáda výborným kšeftem. A teď mu ho chtělo MO nějakou smlouvou omezovat, aniž by ho k tomu zmocňoval nějaký zákon.

Od začátku ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdím, že všichni státníci světa byli mezinárodními smlouvami zavázáni udělat všechno pro to, aby donutili obě strany sednout ke stolu a jednat o míru, nebo alespoň klidu zbraní. Jelikož to neudělali, provinili se proti mezinárodnímu právu. Minimálně zákonům o míru. Ti pak, kteří se okamžitě přidali na stranu Ukrajiny, údajně v obraně slabšího, či dokonce v zájmu obrany svobody, demokracie a dalších blábolů se dokonce dopustili trestného činu podněcovatelů války. Nejsou o nic lepší než proklínaný Putin, ba spíše naopak. Od počátku tvrdím, že to byli oni, kdo z regionálního konfliktu, kterých jen za toto století vzniklo několik desítek udělali reálnou válku. A tvrdím od počátku tohoto stavu, že pokud ji nevyhrají, musí být potrestáni coby váleční zločinci. A basta.

Teď, když se svět od Putina dověděl, že zástupci Ukrajiny a Ruska měli už dojednanou smlouvu o zastavení bojů, a dokonce snad už v březnu roku 2022, tak se rozšiřuje ve světě obviňování Západu z toho, že pro své perfidní zájmy nechává zabíjet jak Ukrajince, tak Rusi. A především je také slyšet to mé obviňování, že představitelé trojkoalice USA+NATO+EU jsou váleční zločinci. A po prohrané válce by měli být postaveni před mezinárodní soud jako váleční zločinci. Sice poněkud pozdě, leč přece.

V mém chápání vždycky progres znamenal pokrok, tedy nejen něco nového, ale především pro veškerenstvo něco lepšího, výhodnějšího, prospěšnějšího, efektivnějšího. Když ne pro všechny, tak alespoň pro „připravené“, „probuzené“, vyspělejší, či mající zájem. Vždycky mě moudřejší učili, že ne každá novota je pokrokem. Proto nechápu názor sociologa Hampla, když píše, cituji: „…´progresivisté´ fakticky žijí minulostí a celý jejich ´pokrok´ spočívá v tom, že zavádějí ještě víc pohlaví, ještě víc zákazů a snaží se vojensky napadat ještě víc zemí. Snaží se udržet při životě zanikající uspořádání, ale nejsou schopni nabídnout nic nového“. Konec citace. Proč se těm hnutím potom říká progresivisté, vždyť je to protimluv.

„Kdo si dnes vzpomene na 22. červen 1941? Ten den byla na Slovensku velká sláva, plná náměstí, vlajky, bojová nálada, oslavné projevy. Slovenskem znělo luďácké: Na stráž! Kdo dnes ví, že s třímilionovou německou armádou se vydalo na východní tažení i Slovensko“. Tak začíná včerejší text pana Přemysla Votavy na webu https://vasevec.info/blogy/slovenske-valecne-dobrodruzstvi . Celé dvě divize ze Slovenska spolu s Němci a příslušníky víc jak desítky zemí napadly SSSR. Prezident Tiso se dokonce kasal, že „Slovensko jde pod vedením Adolfa Hitlera jako první proti sovětům…na obranu evropské kultury…v tažení proti bolševismu“. Nepřipomíná Vám to děvo Čaputová něco?!! Doufám, že svou rezignací nepřebíháte na druhou stranu, jako to udělalo mnoho Vašich, kteří se po roce 1943 stali členy armády generála Svobody.

Abych nekomplikoval předešlý text, tak jsem v něm záměrně nerozvíjel svou tezi o globální válce, jejíž počátek vidím v „marxleninovské“ revoluci v Rusku. V mých očích je totiž rostoucí odpor „globálního jihu“ proti stařičkému Západu rozšířením třídního boje na celou planetu. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že svět nemá jinou alternativu budoucnosti než zotročení všeho lidstva úzkou skupinkou vládců prostřednictvím kupříkladu skutečné „nelidské inteligence“. (Na tomto místě si dovoluji tvrdit, že v současnosti adorovaná umělá inteligence není ani umělá, ani inteligence). Alternativou ke zmíněnému zotročení lidstva pak může být pouze jakási forma „komunismu“, jejíž obrysy jsou v nedohlednu, ale zásadním jejím rysem musí být, že v tom systému daleké budoucnosti nikdo nikoho nebude ovládat. Je sice ještě třetí možnost, ale ta se už lidstva netýká.

Dneska už málokdo věří tomu, že válčení na Ukrajině je jednorázovou záležitostí. Už jsem dokonce zaznamenal texty, které hovoř o globální válce. Zatím nikdo neopakoval mou tezi, že jde o globální válku, která začala už bolševickou revolucí v Rusku v roce 1917. Alespoň já o takovém nevím. Pouze se rozšiřuje názor, že svět pokračuje v likvidaci kolonizátorství planety prováděné vládnoucími strukturami Západního světa, konkrétně Anglosasů, která trvala půl tisíciletí. Nedávno šéf think tanku „Globální institut pro svět zítřka“, sídlícího v Hongkongu prezentoval zajímavou studii, kterou nazval dost příznačně; „Zúčtováním se Západem“. Vnímám ten text tak, že v Hongkongu řekli to, co si vládci ČLR sice myslí, ale nikdy by to nejen neřekli, ale ani nepřiznali. Zmíněné studii vypočítává pět hlavních trendů ohlašujících konec časů, kdy Západ mohl světu vnucovat své vedení. První z těchto trendů spočívá v převyprávění dějin právě z onoho úhlu nastupující multipolarity. Druhým trendem je přehodnocení mezinárodního řádu „založeného na pravidlech“, diktovaných převážně „hlubokým státem“ USA. Třetím trendem je demaskování toho, co se skrývá za „mírotvornými“ akcemi Západu. Čtvrtým probíhajícím trendem je nezbytnost zbavit se nadvlády západního finančního sytému. A konečně pátým trendem je pozoruhodný úpadek důvěryhodnosti západního tisku. Pro zájemce doporučuji, přečíst si jakousi recenzi zmíněného dokumentu vyšlou z počítače kovaného českého ekonoma publikovanou na webu https://vasevec.parlamentnilisty.cz/clanky/zuctovani-se-zapadem .

Trump je v politice USA exotem, a nejen v USA. V prvé řadě nejde o příslušníka vrstvy politických profesionálů, ať již údajně zvolených, nebo sedících ve Washingtonu celý život jako byrokrati. Za druhé nepatří ideově do žádné politické strany, i když kandiduje za Republikány. Za třetí, a to je hlavní, je nepřítelem prakticky celé té politické věrchušky, která slouží tomu, co on sám pojmenoval jako Deep State čili hluboký stát. Sice nedefinoval, co, nebo kdo to je, ale už ve své předvolební kampani jasně označil celou politickou vrstvu nejen za jeho služebníky, ale prozradil, že jsou jím upláceni, ba že přispívá na jejich volební náklady. Už jenom tím si udělal nepřítele z obou partají, které se střídají v politickém vládnutí.

Jako prezident si pak několikrát posteskl, že mu onen tajuplný Deep State brání v reálném rozhodování. Nepřátelství celé vládnoucí politické scény prohloubil, když o ní veřejně opakoval, že konkrétně slouží vojensko-průmyslovému komplexu, a co je nejhorší, že v jeho zájmu proto žene Ameriku do válek. Ani to mu nestačilo a dokonce prohlašoval, že k tomu užívají lží. Doslova řekl, že do války v Iráku politici zahnali Spojené státy na základě lži. Vědomě lhali, protože věděli, že v Iráku žádné ZHN nejsou. A to už bylo opravdu moc. Tím, že všechny vysoké politiky obvinil z vědomého a záměrného lhaní, stal se nesmiřitelným nepřítelem celé politické smetánky.

Antagonistický vztah skoro vždycky znamená, že jedna strana musí být zničena. A i ten nejsilnější jedinec proti semknuté klice mocichtivců nemá proto šanci. Dneska Trumpovy trable dospěly do fáze, že je obviněn a u soudu mu hrozí 400 let vězení. No. To je báje. Deep State, ale i celá vrstva politických profíků nestojí o uvěznění Trumpa. Ovšem je víc jak jisté, že udělají všechno, co umí, aby Trump nemohl kandidovat v příštích prezidentských volbách. Podle mě, kdyby to vzdal, tak se už nikdo nebude zabývat jakýmisi materiály, jež si odnesl z Bílého domu, nebo dokonce onou „ruskou“ stopou. Leč Trump má buldočí letoru, takže se ještě možná dovíme mnohé.

     Každý myslící člověk, který sleduje události nejpozději od konce druhé světové války ví, že díky ní zanikl kolonialismus, a především první impérium na světě, nad nímž Slunce nikdy nezapadalo. To v sobě Britové, a především Angličané nedokázali ještě pořád překousnout a tak…škodí, kde mohou. Takže platí staré rčení jednoho z mých učitelů. „Sice je pořád platné známé cherchez la famme, ale za vším opravdu hnusným, co se kde ve světě šustne naopak hledej Brita“. Což učebnicově potvrdil v konfliktu na Ukrajině Boris Johnson v roli premiéra Británie. Přesvědčil už v dubnu 2022 Zelenského aby roztrhal připravenou smlouvu o příměří s Ruskem. Putin její druhé pare o víkendu ukázal celému světu. Rozdmýcháváním všeho špatného se tak podlí vládci Británie prakticky dále snaží ovládat svět jako by to byla pořád jejich kolonie. Což je jediným ubožáckým pozůstatkem jejich dávné slávy.