Vojenské a politické elity Spojených Států Severo-Amerických, už navždy pro mne jen a pouze SSSA , v posledních desetiletí v praxi propracovaly svou taktiku distančního válčení, již vydávají za nejefektivnější způsob vedení válek. Pravdu o skutečné efektivitě musel ve své výroční zprávě o bojích proti Islámskému státu (ISIL) přiznat koncem ledna, sám Pentagon. V roce 2014 uskutečnil na dva tisíce náletů na území Iráku, které před tím obsadil IISIL. Díky oněm náletům vytlačila vojska SSSA islamisty pouze z 55ti tisíc kilometrů čtverečních, což je ubohé jedno procento území, které bojovníci islámu v Iráku před tím obsadili. Efektivita skutečně nebývalá. Hodná opravdu schopnostem celosvětového vládce. Nejsem sám, kdo distanční válčení považuje za způsob vedení boje, k němuž se uchylují pouze zbabělci. Oproti jiným takové válčení navíc považuji za neoddiskutovatelný válečný zločin. Naprosto bez výjimky za válečný zločin pak považuji útoky pomocí dronů. A tvrdím proto s plnou odpovědností; pokud skutečně každý útok dronů osobně podepisuje, ba snad nařizuje Obama, pak se stává největším zločincem proti lidskosti všech dob, protože Hitler nikoho osobně nezabil a Stalin, pokud osobně podepisoval rozsudky smrti, tak byl natolik „demokratem“, že se na glejt s rozsudkem musela podepsat většina tehdejšího nejvyššího výkonného orgánu strany, tak zvaného politbyra. Sám jsem to viděl na fotokopii rozkazu o Katyni, pokud nešlo o nějakou podvrženou kopii. V mých očích je vývoj nejlépe placeného manekýna světa, sedícího momentálně na stolci prezidenta absurdností, kterou nedokázal vymyslet žádný umělecký tvůrce absurdity. Nositel Nobelovy ceny za mír se stal nejzvrhlejším zabijákem všech dob, protože prokazatelně nechává zabíjet i děti, jak se ukazuje kupříkladu dne 10.2.15 na webu http://www.blisty.cz/art/76403.html .
Archiv autora: standa
ODKUD A KDY NEJPOZDĚJI PŘIJDE PODRAZ?!!
Včerejší dohoda v Minsku je obrovským úspěchem Putina a Lavrova. Naopak není v žádném případě v zájmu rozhodujících elit USA, aby se reálně naplnila, i když ji Bílý dům oficiálně přivítal. Je rovněž, i podle německého tisku, velkou prohrou exkomsomolky Merkelové a nepochybně všech válkychtivců v EU počínaje Tuskem a konče lídry pobaltských zemiček. Já osobně proto oprávněně očekávám, kdo a co si vymyslí a pak provede za provokaci, aby dohody byly nakonec zneplatněny. Podezřelé je mi totiž v prvé řadě už prohlášení Porošenka, že on chtěl příměří hned, zatímco druhá strana prý údajně chtěla 72 hodin. Jinými slovy, nejlepší by pro všechny rusofoby bylo, kdyby do osmé hodiny rána dne 15. února došlo k nějaké otřesné události, která by příměří znemožnila. Jelikož celý proces až k dosažení stabilní situace bude ještě dlouhatánský, bude i tak dost času na vymyšlení a realizaci nějaké podlosti. Nepochybně alespoň zase k nějakému pokusu o ni.
NEJEN PRO ŠVEJKOVY KRAJANY, KTEŘÍ JSOU PŘESVĚDČENI, ŽE NOSÍ V TORNISTŘE MARŠÁLSKOU HŮL.
Na webové stránce http://www.novarepublika.cz/2015/02/media-nejen-o-ukrajinskem-konfliktu_10.html?showComment=1423648962870#c7518295699732060604 založené včera, se rozhořela debata o výzbroji USA a Ruska a následně kolem toho rádoby strategické úvahy o válce s Ruskem. Jsem již několik let upřímně vyděšen stavem veřejného prostoru, kdy se ve veřejnosti začíná hovořit „o válce, jako o chlebě“, jak jsme v dětství charakterizovali veškeré řečnění o běžných každodenních problémech. Jsem zapřisáhlý odpůrce válek všeho druhu a každého politika, který se jí nedovede vyhnout, považuji už předem za zločince proti lidskosti a pro něj neuznávám zrušení trestu smrti. Z logiky věci nejsem vůbec odborník, ba ani poučený laik na vojenství. Leč názory prezentované na uvedeném webu mne vyprovokovaly zamyslet se nad současnou situací válčení v Evropě. Proto si na svůj blog vyvěšuji svůj příspěvek do debaty, kterou jsem vyvěsil na jmenovaném webu.
Tady je.
Pro všechny Švejkovy krajany, kteří jsou přesvědčeni, že mají v tornistře maršálskou hůl jen několik myšlenek. Mocenské elity Spojených Států Severo-Amerických, dále jen SSSA, mají novou vojenskou taktiku pro vedení válek. Dala by se pojmenovat jako distanční válčení. Reprezentuje ji bombardování z velkých výšek, drony, dalekonosné dělostřelectvo a rakety. Prosadili si ji politické elity, pro jejíž popularitu je hrobem vysoký počet rakví patrioticky zahalených pruhovaně-hvězdičkovanou vlajkou. S velkou chutí ji samozřejmě odsouhlasily elity zbrojně vojenských komplexů, protože staré zbraně budou spotřebovány a bude od státu získán dost prostředků na vývoj modernějších. Cílem takových válek není nepřítele porazit a obsadit jeho území, nýbrž mu zničit infrastrukturu, vojenskou techniku a logistiku, jakož i další zařízení. To všechno do té míry, aby byl donucen k přijetí takových podmínek své další existence, jež bude co nejvíc vyhovovat zájmům skutečných mocipánů globálního světa, jimž je politická reprezentace i vojenská mašinerie SSSA prozatímně nejefektivnějším vykonavatelem.
Dokud v případné válce bude Rusko v roli obránce a bude se tedy válčit na jeho území, je převaha útočných prostředků v poměrech, které jsou oficiálně uváděny, pro Rusko víc jak dostatečná. Na útok samozřejmě Rusko nemá, čehož si je dobře vědomo. Pokud do války s Ruskem bude svět tlačen elitami i vlivovými strukturami SSSA, bude tomu odpovídat rovněž jejich taktika. SSSA nebudou mít žádný zájem „plýtvat“ svými lidskými zdroji a tak do bojů na území Ruska poženou válkychtivce ze všech „ochotných“ zemí jejich evropských satelitů, především z Polska, Pobaltí, Ukrajiny, ale také Německa a Velké Británie. Pokud Rusům nevpadne do zad někdo z Asie, a především dokud prozápadnická pátá kolona oligarchů a na konzum již zvyklých středních tříd neovládne ruský politický prostor, Rusové nemohou takovou válku prohrát. Je ale naprosto jisté, že na ní by opět vydělaly SSSA, do jejichž plného hospodářského otroctví by se dostala celá Evropa.
Každý, kdo předpokládá vstup cizích vojáků na území Ruska, musí při tom bezpodmínečně zakalkulovat do svých poněkud šílených počtů obrovský, ničivý a rychle použitelný potenciál jaderných zbraní Ruska a dokonce i možné užití jejich taktických variant proti územím, z nichž by se do Ruska valili agresoři. Amen, pravím vám.
JIŽ DELŠÍ DOBOU SE VE MNĚ ZVYŠUJE PODEZŘENÍ…
…aby konečně dneska ze mne doslova vyhřezlo. Obdržel jsem e-mailem další obsáhlou antiislámskou, hrubě nenávistnou a především jednostranně demagogickou prezentaci. V poslední době se se všemi těmi „dokumenty“, videozáznamy a jinými materiály, šířícími už nejen islamofobii, ale vyloženě smradlavou nenávist ke všem muslimům, doslova roztrhl pytel. Nejméně dva až tři toky jsem se sám sebe ptal, proč, sakra proč a právě teď?
Ke konci šedesátých let, když se uvolňovaly ledy ve Východní Evropě a to nejen zásluhou pražského jara, mimo jiné jsem získal informaci o vládních elitách obou tehdejších supervelmocí. Už tehdy mne překvapovala především skutečnost, že se tyto informace utajují. Zajímavé totiž na nich bylo, že mezi politickými, vědeckými, ale hlavně ekonomickými elitami je mnohonásobně větší počet osob, hlásících se k židovství, či majících prokazatelně židovský původ, než kolik je jich v průměrném vzorku každé z obou zemí. Nedalo mi to a celá léta jsem si o tom sbíral informace. Při tom jsem stále častěji narážel na nepokrytě rostoucí bariéry takových informací se dopídit.
Jak jsem již několikrát psal, v seznamu nejbohatších lidí světa, šířeném časopisem Forbes, mi pořád záhadně chyběla notoricky známá jména největších superboháčů známých již nejméně dvě století, především pak bankovních domů Rothschildových a Rockefellerových, které prokazatelně financovaly prakticky všechny velké války, jež západní, tak zvaná civilizace, vedla. K těm notoricky chybějícím jménům po pádu SSSR přibývala další jména globálních bankéřů, jako je třeba Soros. Společné ti všichni měli jediné. Jsou to Židé.
Židé to tedy byli, kdo nejen financovali obě poslední války, jež vyhlazovaly obyvatelstvo Evropy a rovněž to byli Židé, kdo vydržoval napětí mezi supervelmocemi, které vytvářelo šanci dokonce na vyhlazování lidstva. Těmto ideově lidstvo nenávidícím elitám muselo být velice proti mysli, když se jedna strana globálně se rozvíjejícího konfliktu zhroutila.
Zkrátím to. Islamofobie šířená v současnosti po celém Západě, je uměle vytvořeným produktem stejných sil, které rozpoutaly první i druhou světovou válku. Jde o jed, kterým byla promyšleně otravována Evropa i Amerika i víc jak čtyři desetiletí po poslední válce. Jde o projev psychické nemoci největších zrůd v lidské společnosti, vnucovaný naši kultuře, kterou sami považujeme pyšně a samozřejmě mylně, za vrchol lidské civilizace.
Nenávist k jiným; ke kmenům, etnikům, národům, rasám, ba dokonce paradoxně i náboženstvím, je stará jako lidstvo samo. Přesto lidstvo až dosud přežilo. Proč? Nositelů nesmiřitelné nenávisti je totiž naštěstí mizivé množství. I když mají s ohledem na svůj počet nesouměřitelně větší vliv, ba dokonce moc. Obrovská většina ostatních chce žít v klidu, spokojenosti a stabilitě. Proto se my všichni nenechme těmi nenávistí zaslepenými vyprovokovávat, ať nakonec neotráví naše vědomé natolik, že se opravdu půjdeme rvát. Dneska je nás totiž na planetě už tolik, že by onu rvačku naprostá většina z nás slušných, nemusela přežít. Zdůrazňuji, že právě ta naše většina, většina slušných. Ti iniciativní štváči, totiž tomu budou zase jenom velet, či jinak sedět za bukem. Až na výjimky se vraždit nepůjdou, pouze pro oko nechají možná obětovat jen ty méně vědoucí soukmenovce, jako to provedli posledně. Oni nás prostě jenom chtějí vyhubit. Pokud v této souvislosti mluvím o Židech, pak kategoricky zdůrazňuji, že tím myslím jen a jenom elitu tohoto etnika. Vždyť dneska už si ti moudřejší světa začínají silně uvědomovat, že onen strašný holocaust je nějak v rukou židovské elity podivnou propagační zbraní, která má na Západě utlumit jakoukoliv kritiku Židů. Při tom já jsem se kupříkladu nikdy nebyl schopen dopátrat, kolik příslušníků skutečné židovské elity v koncentrácích zahynulo. Naopak jsem narazil spíše na názory, že to byla právě židovská elita, kdo se podílel na zplyňování svých rodáků, přinejmenším, alespoň motivačně.
Dovoluji si proto tvrdit, že v civilizované Evropě a tím spíše v poněkud přitroublé Americe, šíří nenávist k muslimům Židé i židé, mimo jiné ovládající i většinová média. Nenechejme se vyprovokovat k činům, kterými fanatici obou stran ženou slušné lidi do zbytečného, uměle vytvářeného sporu. Nenechejme ten spor natolik roznítit, že se stane morem našeho myšlení, že se dostaneme do bodu, z něhož už nebude cesta zpátky a tak na ten mor nevyhnutelně zemřeme.
STOJÍ ZATO SI PŘIPOMENOUT
Poslankyně Bundestagu Sahra Wagenknecht loni 4. 6. ve svém projevu šla příliš na tělo kancléřce Merkelové. O projevu se tehdy hodně psalo, ale jeho obsah si mohli vychutnat jen znalci němčiny. Včera na webu http://www.novarepublika.cz/2015/01/sahra-wagenknecht-ukazala-jak-je-treba.html byl publikován úryvek a mně to nedá, abych jeho závěrečnou část na svém blogu neocitoval: „Není mír a žádná bezpečnost bez Ruska nebo proti Rusku.
Záleží proto na bezpodmínečné zodpovědnosti spolkové vlády, aby se jasně a rozhodně vyjádřila proti Obamově strašné válečnické rétorice a ohlášenému rozmístění jednotek ve Východní Evropě . Nepotřebujeme další vojenskou provokaci. Nepotřebujeme také více zbraní v tomto na zbraně plném světě.
Kdo přesně sto let po začátku První světové války a hrůzách Druhé světové války ještě stále přemýšlí a fantazíruje o možnosti vedení válek uprostřed Evropy, ten je, musím říci, na hlavu a musí být odkázán do příslušných mezí a je jedno, jak se jmenuje, zda Obama, či Rasmussen.
Proto, paní Merkelová, uvolněte se konečně z vlečného lana této válečnické politiky USA.
Zasaďte se – pokud možno společně s Francií – o to, aby Evropa tento eskalační kurz odmítla.
Francouzský historik Emanuel Todd vystavil Německu zničující vysvědčení. Pokud jste toto jméno ještě nikdy neslyšeli, měli byste si přečíst.
Cituji: „ Nevědomky berou dnes Němci opět na sebe roli přinášející katastrofu pro ostatní Evropany, a jednoho dne i pro sebe.“
Když to pro vás není k zamyšlení, když to znevažujete jako drzost, pak je mi to opravdu líto.“
Paní kancléřko, německá evropská politika měla jinou tradici. Měla tradici, která byla založena na přátelském polibku Charlese de Gaulles a Adenauera v Elysejském paláci, stisku ruky Mitteranda a Helmuta Kohla nad hroby ve Verdunu a pokleknutí Willyho Brandta ve Varšavě, kterým zavázal Německo k postupu proti nenávisti vůči Židům a rasismu a kterým symbolicky vyjádřil duch jeho východní politiky a politiky uvolňování napětí.
Navažte konečně opět na tuto tradici německé zahraniční a evropské politiky!“. Konec citace. K tomu mám jen jednu poznámku. Situace se za posledního roku ještě zhoršila. Americké zrůdy, které kalkulují s válkou v Evropě, dokonce připouštějí i válku jadernou. Opět tedy reprezentanti státu, který se jako jediný dopustil jaderného válečného zločinu, s ním kalkuluje ve svých plánech. Pokud by existovala nějaká kosmická spravedlnost, pak by právě je měl zato stihnout onen nový očistný trest. Místo potopy z dob legend, prorokovaný zkázonosný oheň, třeba ten i vědci předvídaný výbuch Yeloustonského megavulkánu.
PŘÍLIŠ HORKÁ NOVINKA
Dneska jsem našel na netu http://www.novarepublika.cz/2015/01/uz-vim-proc-nebudu-volit-cssd-nevolte.html zprávu o tom, že včera se na letišti Ostrava-Mošnov nakládaly tanky do Ukrajinského velkoletadla Mrija. Pokud naše vláda lokajů USA už dokonce s cynickou podlostí prohlašuje tanky za teplé oblečení, tak se nedivím, že považuje benderovské nacisty za demokraty. Sralbotka se Zadolárkem se tak definitivně zařazují mezi ty sociální demokraty v dějinách celé Evropy, kteří se podíleli na vzniku obou světových válek.
AMERIČANÉ BUDOU V ČESKU ŠKOLIT „DEMOKRATICKÉ AKTIVISTY“
V Praze nyní vzniká mezinárodní Centrum pro občanskou společnost, kde si mají vyměňovat zkušenosti demokratičtí aktivisté z východní Evropy, Ruska a Střední Asie. O zřízení začal vyjednávat s Američany a Švédy ještě bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Jeho nástupce tento nápad převzal a byl to shodou okolností jeden z prvních bodů, které řešil v roli šéfa diplomacie. Informovaly o tom včerejší Lidové noviny. Zaorálek zřízení centra probíral s náměstkyní amerického ministra zahraničí Victorií Nulandovou a veřejně o tom informoval loni začátkem února, kdy mimo jiné řekl, cituji: „Rádi bychom v Praze dali dohromady jakýsi think tank, který by se soustředěně věnoval tomu, jak pomoci občanské společnosti a zvládat procesy na hranicích Evropy, které vypadají velice složitě“. Konec citace. Co si máme představit konkrétně pod činností centra, se zatím tají, vše prý bude oznámeno při jeho slavnostním otevření 19. února 2015. Centrum zatím vzniká pod anglickým názvem „Prague Civil Society Centre“. Jedním ze tří zakladatelů centra je organizace Člověk v tísni. Prvním ředitelem centra má být dosavadní vedoucí východoevropských projektů Člověka v tísni Rostislav Valvoda. Dalšími zakladateli centra podle listu jsou polský Instytut Spraw Publicznych a norská nevládní organizace Human Rights House Foundation. Jedním z těch, kdo na provoz centra přispějí, bude česká vláda. Kteří další přispěvatelé budou a jakými částkami přispějí, bude prý oznámeno také až při slavnostním otevření centra. „Teď mohu jen říct, že donorů je pět a jsou mezi nimi čeští i zahraniční, vládní i soukromí dárci,“ řekla deníku Gabriela Dlouhá z přípravného týmu střediska. Součástí českého příspěvku má být i zvýhodněný pronájem prostor pro centrum. Mluvčí pražského magistrátu listu potvrdila, že město má pro centrum připravené tři kanceláře v Opletalově ulici v Praze 1 za „nekomerční nájem“, čti „za korunu“, jak kdysi Havel pronajal budovu Federálního shromáždění manipulativnímu lžirozhlasu Svobodná Evropa. Předpokladem pro podepsání nájemní smlouvy je souhlas Rady hlavního města Prahy. Tolik zatím uveřejnila naše média. Česko se tak stává zemí, která bude školit aktivisty, čti agenty, schopné organizovat státní převraty v zemích mimo území EU. Tyto činnosti ještě před deseti až dvaceti lety vykonávala přímo CIA. Takže naše mocenské skupiny se nyní stávají financiérem agentury zpravodajských služeb USA. Otrocká závislost naší státní moci na geomocenské struktuře USA se tím mění doslova na bezpečnostní riziko pro obyvatele naší země. ČR se totiž stane regionem protiamerické odvety a rejdištěm všemožných antiamerických zpravodajských služeb. K tomu mám zatím jedinou poznámku. Za druhé světové války chtěli někteří českoslovenští politici usídlení v Moskvě, udělat z ČSR republiku SSSR. Hlavně Široký to žádal. Ač tehdy byla mnohem vypjatější doba, než dneska, přece naši politici úplně nezblbli, jako trubec „Zadolárek“, který dělá z ČR neformálně další stát Americké Unie. Minulé zkušenosti a lidová moudrost říkají, že čím kdo zachází, tím také schází, což platí nejen pro Zaorálka.
HRDINŠTÍ EVROPAŇÁCI
Bylo to brzy po válce, kdy elita Západu prosadila v OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv. Za jedno z nich pak deklarovala ideál oprávňující každého obyvatele zeměkoule žít tam, kde si přeje. Brzy na to se začala rozpadat koloniální impéria především Británie a Francie, ale i Španělska, či Portugalska. Díky tomu se do Evropských zemí odstěhovalo mnoho lokajských příslušníků koloniálních vládců, kteří by v osvobozených zemích byli vydáni persekuci vlastenců. Německo, ačkoliv prakticky nemělo kolonie, mělo po válce vážný deficit nejen mužské populace, ale především pracovní síly pro svou obnovu. Oba zmíněné důvody byly hlavním zdrojem velkého počtu muslimských přistěhovalců do vůdčích zemí Evropy. Muslimové v nich byli vítáni jak laciní pracovníci především na práce, které leniví i rozežraní Evropané nebyli ochotni vykonávat. Ta situace trvala celá desetiletí, aniž si Evropané všimli, že se v jejich zemích vytváří početné muslimské komunity. Vzdělání muslimů v Západních zemích z rozličných příčin pokulhávalo za průměrným vzděláním ostatního obyvatelstva, takž po čase pro nekvalifikované pracovníky nebyla práce a stali se vyloučenými, čti žijícími ze sociálních dávek. A tedy také frustrovaní ve společnosti hojnosti, v níž si mohli přijít k větším penězům spíše kriminalitou, než svou manuální prací. Tehdy, tedy již nejméně před třiceti lety si Západní elity měly uvědomit skutečný stav muslimské migrace v Evropě a měly začít konat. Jelikož ovšem politici myslí, pokud vůbec, tak jen na jedno volební období, nic kloudného nevytvořili pro začlenění muslimů do svého společenství. Navíc se z liberálních předsudků ani nepokusili změnit pravidla pro přistěhovalectví z tak zvaných rozvojových zemí. Po rozpadu SSSR se všeobecný chaos rozšířil prakticky na celý glóbus, migrace se zintenzivnila, a přesto se nikdo nepokoušel zásadně změnit migrační politiku. Poslední kapkou v procesu bylo vyhlášení „svaté“ války s terorismem. Západ, ať o sobě tvrdí co chce, zahájil tím válku nikoliv s radikálním islamismem, ale s islámskými zeměmi jako celky. Američané, jako vůdci tažení byli od počátku ve výhodě, protože jsou „za vodou“, jinými slovy pro utečence všeho druhu méně dosažitelní. Západní Evropa se stala cílem všech vln migrace a navíc i zoufalého teroru zneuctívaných, ohrožovaných a jinak globálně diskriminovaných. V islámském světě se pod tlakem sociální vyloučenosti, neokolonialistických praktik a přímé vojenské agrese Američanů a vlivem politické podpory ze Západu, vytvořily skupinky náboženských fanatiků a jiných radikálů. Pokud terorizovaly své vlastní země, Západní obyvatele to nevzrušovalo, i když jejich oběti se počítaly na tisíce. Stačilo ale jen několik zavražděných Evropanů a přičinlivá média vyvolala doslova běsnění. Pod jejich tlakem se uskutečňovala divadla demonstrací, projevy nenávisti vůči idejím islámu a všeobecná muslimofobie. To všechno je pokryteckým pseudohrdinstvím. Kdyby měl Západ opravdový zájem na tom, aby v muslimských zemích vládli umírnění islamisté, pak by nasadil veškeré své ozbrojené síly, aby radikály porazil přímo na jejich území. Bombardovat je z výšky 6ti kilometrů není ničím jiným než zbabělostí a produkcí dalších radikálů, mstících se za své nevinné civilní oběti. Evropa se tím prezentuje jako směšná parta „hrdinů“ pouhých nic neřešících demonstrací a zlovolného žvanění.
SVĚTAPÁN V ŽUPANU
Přisvojil jsem si název veselohry o třech jednáních, kterou stvořil v polovině devatenáctého století dramatik, překladatel a novinář Emanuel Bezděch. Jeho hra tenkrát parodovala císaře Napoleona. Já dneska hodlám psát o babráku Obamovi, údajném caru všech Amíků. Nebudu už opakovat všechno, co jsem tvrdil při jeho prvním volebním vítězství. Pouze připomenu, že jsem tehdy mimo jiné napsal, že bude daleko lokajštějším služebníkem světových hegemonů, než všichni předešlí prezidenti USA. Proč? Protože má otrockost ve svých genech. Je již v polovině svého druhého volebního období a prakticky nesplnil nic z těch velkohubých slibů o změnách, díky nimž získal křeslo. A do budoucích dvou let je zaručeno, že už z nich ani nic nesplní. Řečeno slovy Oskara Krejčího, cituji: „Vlivu neokonzervativců na rozhodování prezidenta Baracka Obamy se už nedá zabránit“. Konec citace. Neokonzervativci jsou při tom učebnicovým ztělesněním ideálu amerického nadčlověka, nebo alespoň bohem pověřeného člověka, který má pro své kvality samým stvořitelem dané oprávnění vést, ba řídit svět. Ne všichni Američané jsou špatní, jak dneska píše pan Kašuka, nová hvězda na levicovém mediálním nebi. Ne všichni jsou, rovněž podle mého přesvědčení, pýchou zblblí neokoni. Leč velká většina Amíků si je skálopevně jistá výjimečnosti své země. Jejich „národní“ vědomí už dávno přerostlo od vlastenectví přes patriotismus k přesvědčení o oprávněnosti „globálních privilegií“ občanů USA a nadřazeném postavení jejich státu v pospolitosti globálního lidství. Pro neokony je mezinárodní právo doslova pouhým vyjádřením eminentních zájmů vládnoucích sil USA. Zeměkoule jako celek je podle nich územím státního zájmu USA. Něco jako „lidstvo“ nejenže neuznávají, jako kdysi Thatcherová, ale je pro ně pouze souborem bytostí sloužících potřebám globální elity USA. Kdo se ve světě chce vymknout americké nadřazenosti, je teroristou, ať již jde o islamisty, či Putina. Proto a jen proto má USArmy své vojenské základny ve sto padesáti zemích světa, bojuje v desítce zemí a vedla za současného prezidenta podivné války, čti bombardovací eskapády proti kde komu. A Obama, ten se stal doslova válečným zločincem, když osobně podepisoval rozkazy k zabíjení lidí za pomocí bezpilotních letadel. Holt světapán v županu. Tak drzý nebyl ani Stalin. Na jeho rozkazech k popravám byly vždy podpisy alespoň té nutné, rozhodující většiny členů tehdejšího politbyra.
KŘIŽÁCKÉ TAŽENÍ PROTI ISLÁMU JE PRVKEM GLOBÁLNÍ KONTRAREVOLUCE
Komu prospěly všechny ty atentáty v Evropě? Fakticky se není ani třeba ptát. Je to nad slunce jasné. Islámu? Muslimům? Arabům? Emigrantům z Východu do Evropy? V žádném případě nikomu z nich. Vládám evropských států? Pohlavárům EU? Jejich americkým „velitelům“? Vyznavačům neokonzervativní demagogie? Světovládným financiérům? Bingo. Těm všem dohromady. Především ale vlivným silám Americké světovlády a jejím inspirátorům z Izraele. Ti poslední dva vydělávali na všech dosavadních válkách a doslova obrovsky zbohatli na těch dvou posledních, v nichž se Evropa stala jediným velkým obětním oltářem židoamerického mamonu. Ta tlupa po světovládě šílících jedinců dokonce vydělala i na holocaustu a to hned dvakrát. Poprvé při jeho realizaci hitlerovskými služebníky zmíněných, skrytých světovládců a podruhé po celou poválečnou dobu až do dneška. Nejméně od počátku tohoto tisíciletí, po porážce komunismu a komplexním oslabení socialistů, pak uvedené vlivové struktury globální světovlády potřebují skoncovat s politickou ideologií liberálů, svých posledních vážných odpůrců. Musí ukončit érau demokracií v jakékoliv formě, tedy i s tou její fraškou nazývanou zastupitelská demokracie. A v neposlední řadě i s rádoby filosofickou demagogií jakýchsi všeobecně rovných lidských práv, čili posledním výpotkem socialistických egalitářů. Obojí je již, pod vlivem událostí z 11. září, podstatně omezeno v zemi všestranných možností, tedy v USA, v nichž Patriot Act skoncoval s mnoha občanskými svobodami, ba až lidskými právy. Tato sbírka státně diktátorského zvyšování dohledu nad všemi jedinci je pokrytecky vydávána za ochranu celé společnosti. Což je absurdním tvrzením především u věrozvěstů neokonzervatismu, kteří existenci společnosti prakticky popírají. Strach, který je generován neodhadnutelnými teroristickými činy a živený tou správnou mediální manipulací, má ve veřejnosti natolik silný účinek, že si její příslušníci ani nevšímají, že přichází o poslední zbytky všech politických úspěchů, které si za předešlá dvě století jejich předkové vybojovali. Nadvláda globálních financiérů se pomalu, leč jistě blíží k absolutistické nadvládě, k novodobé totalitě a tedy k tyranii. Naštěstí dějiny dokazují, že v každém totálním vítězství už je zárodek budoucí prohry. Takže je pořád prostor pro pokračování dominantního třídního boje. Boje globální extratřídy boháčů proti zbytku světa.