POZNÁMKA K DĚJINNÉMU VÝZNAMU SOUČASNOSTI

Dneska bych se chtěl s konečnou platností zbavit problému mého vnímání dějinného významu konfliktu na Ukrajině. Od doby, kdy bylo zjevné že „politický“, Rusové říkají „kolektivní“, Západ se významně angažoval v bojích SVO na Ukrajině jsem tvrdil, že se tím SVO stala epizodou první globální války lidstva, za jejíž začátek považuji Velkou říjnovou socialistickou revoluci v Rusku, která stvořila SSSR. Tehdy totiž vznikl nový dějinný fenomén. První, delší dobu existující stát, kde se moc neodvozovala od soukromého kapitálu, neboť ten už byl věcí veřejnou. Takže představitelé politické moci byli zároveň reprezentanty skutečné mocenské vrstvy, v marx-leninském světonázoru třídy. Od té doby jsem zaznamenal pouze jednu jinou charakteristiku této války a to od Jana Campbella, který konflikt na Ukrajině pokaždé označuje za antropologickou válku.

Jelikož on sám nikde nedefinoval pojem antropologické války, tak musím brát na vědomí že tento termín fakticky nic neříká o konkrétním vojenském konfliktu Ruska a Ukrajiny, tím méně o válce Ruska s „kolektivem“ tvořeným USA, EU a NATO. Antropologickou je totiž každá válka na této planetě. Sice mohou být myslitelé, kteří vidí v útocích sršní na včely, či střetech různých druhů mravenců také války, jež nejsou antropologickými. A v budoucnu na této planetě může dojít k bojům robotů bez účasti lidí, ale to všechno jsou spekulace. Všeobecně je válka lidskou záležitostí. Antropologický rozměr válek pouze říká že tento fenomén lidské existence je podroben výzkumu aby se zjistilo proč se vlastně lidé mezi sebou perou, řečeno lidově. Učenci říkají, že pojem antropologické války je myšlenkový koncept výzkumu válek jako sociálního, kulturního a lidského fenoménu, nikoli jen z vojenského hlediska, ale zkoumá proč a jak se válčí, jak válka ovlivňuje lidi, kultury, identity (etnicitu, gender), rituály, mýty, a jak se liší v různých společnostech (nejen v moderních státech). Je to studium války z pohledu člověka (anthropos) v celé její složitosti.

Z toho všeho plyne, že pojem antropologická válka nic neříká o konkrétním významu válčení na Ukrajině, především o jeho vlivu na lidské dějiny. Pokud já tvrdím, že jde o epizodu první všelidské, čili globální války, tak jasně tím upozorňuji alespoň na její rozsah. Jenže ona je globální také svým obsahem. Jde totiž z mého úhlu pohledu o válku ryze třídní. Válku tradičních vrstev vládců s vrstvou jimi ovládaných.

Závěrem tedy tvrdím, že válka na Ukrajině je rozsahem i obsahem globální. Poprvé v dějinách zachvacuje celý lidský svět, nejen a pouze jeho prominentní část, tedy konkrétně Evropu, či od ní odvozený Západ. Je ale rovněž globální tím, že je epizodou věčného boje o moc dvou základních tříd – vládců a ovládaných. Třídy přímých potomků bohů, později bohy pověřených, až nakonec vítězů „svobodné“ soutěže občanů o vlastnění kapitálu s třídou, která tato privilegia nezískala.     Poznamenávám, že inspirací k tomuto textu měl byla práce anoncovaná na webu http://www.infokuryr.cz/n/2024/02/08/ovladnete-oligarchy-ovladejte-silence-a-miliardare-kteri-veri-ze-svet-je-prelidneny/

CO S EVROPOU.

Kdo se chce zamýšlet nad problémem Evropy, musí se fakticky zabývat Evropskou Unií. Pro známého blogera Petra Vlka je to už dávno UHnie. Čímž se zařadil, mezi stále rostoucí počet obyvatel tohoto velkostátu, kteří mu přejí zánik. Patřím rovněž mezi ně, ale oproti mnohým z nich jsem přesvědčen, že Evropa musí sjednocovat svou vůli k čemuž potřebuje definovat své zájmy.

Bohužel to se nepovede v instituci, jejíž páteří je obludná struktura byrokracie. Tu je bezpodmínečně nutné doslova rozehnat. Podle mě ale programovaným a řízeným rozpuštěním EU, ba spíše jejím rozčleněním na budoucí kameny nové evropské stavby. Myslím, že by bylo výhodné rozdělit západní poloostrov euroasijského super kontinentu na základě jeho geografie a částečně společné historie. Nejlépe na Evropu severní, západní, jižní, střední, východní a jihovýchodní. Sever by tvořily tradiční země včetně Dánska a pobaltských republik. Západ pak pruh zemí na pobřeží Atlantiku. Jih pak země u Středozemního moře a doporučoval bych včetně Turecka. Za problém vnímám zařazení Německa. Patří historií spíše do střední Evropy, leč ve svazku budoucí „Středoevropské republiky“ by bylo rozlohou větší, než celý zbytek střední Evropy, pokud by Polsko zůstalo tam, kam patří, a totiž do Východní Evropy. Osobně jsem proti zařazení Británie do Evropy. Ještě na to nedozrála a jak se zdá, skončí stejně pod nadvládou migrantů z muslimského světa. Což by si podle mého přesvědčení plně zasloužila. Rusko je tak obrovské, že bych jej doporučoval ponechat jako samostatný subjekt. Otázkou je také zařazení Itálie. Zda do Západní, bývalé kolonizátorské Evropy, či té středozemní. K východní Evropě bych přidal západ Ukrajiny, tedy Halič a Zakarpatí. Největším problémem by zůstal Balkán. Tam se mi zdá bez problematickým pouze zařazení Slovinska do Středoevropského svazku. Takže ona jihovýchodní Evropa by musela být bez Turecka, které mezi jejími současnými státy je doslova obrovité.

Další sjednocovací vývoj v Evropě by se v žádném případě neměl uspěchat, ba neměl by mít ani výhledově nějaké závazné termíny. Napřed by se po několik generací mohla projevovat snaha o vytváření identity daného soustátí. Přijmout kupříkladu že Severo evropanství je hodnotnější než být jenom Švédem. Bude trvat možná velmi dlouho, než se dnešní národy změní na pouhé národopisné regiony, jak je například Valašsko, Haná, Slovácko v ČR. A pokud k tomu nebudou tendence, bude se muset hledat jiná struktura mezistátních vztahů, či metody realizace společných zájmů toho kontentu, který půl tisíciletí byl hegemonem planety.

Současná forma prostřednictvím Evropské Unie je ovšem doslova sebevražedná.

VYČETL JSEM NA NETU TENTO TÝDEN.

„Už dříve jsem varoval, že se Brusel snahy o sledování našich telefonů jen tak nevzdá – a bohužel jsem měl pravdu. Přichází Chat Control 2.0, ještě invazivnější a nebezpečnější než jeho původní verze. A víte, kdo se šmírování bát nemusí? Bruselští politici a úředníci! Ti si totiž údajně udělili výjimku sami pro sebe“. Píše poslanec a místopředseda ANO Robert KRÁLÍČEK.

     „Včera jsem kontroloval, kolik stojí letenky na blížící se cestu dvou poslanců do Washingtonu na setkání NATO. A přišla mi nabídka od firem, které se používaly za paní Pekarové Adamové. A letenka byla za 200 tisíc korun. Tak jsem to vrátil a znovu jsem to zarazil,“ dodal šéf Sněmovny Tomio OKAMURA.

Ali-Baba odešel. Zůstalo jen čtyřicet loupežníků“, tak okomentoval odvolání Jermaka Kirill DMITRIJEV, Putinův zvláštní zplnomocněnec.

„…americký mírový plán je rozvíjen na základě negativního hodnocení vojenských trendů pro Ukrajinu…USA se jím snaží zachránit Ukrajinu dřív, než si ještě zhorší svou pozici na bojišti,“ tvrdí ukrajinský politolog Ruslan BORTNIK.

Italský admirál Giuseppe Cavo DRAGONE, předseda Vojenského výboru NATO, řekl deníku Financial Times, že aliance „…uvažuje o tom, že bude jednat agresivněji a proaktivněji, nikoli pouze reagovat… „Sabotážní operace se od roku 2023 do roku 2024 ztrojnásobily. Od října 2023 bylo přerušeno jedenáct kabelů v Baltském moři. Rusko plánuje zvýšit počet vojáků poblíž Finska z 30 000 na 80 000…Jak se dosahuje odstrašení – odvetou, preventivním úderem – to je něco, co musíme důkladně analyzovat, protože v budoucnu může být tlak na tento přístup ještě větší,“

     „Celý Západ údajně chce mír, ale desítky zemí vyzbrojují Ukrajinu a rozdmýchávají oheň. Čistá šílenost! Zbraně se dostanou do rukou ukrajinských mafiánských skupin a poté do sklepů našich předměstí.“ Konstatuje francouzský generál Jacques GUILLEMAN.

Pavel je posledním, který by měl vybírat, kdo bude zastupovat jednotlivé politické strany ve výkonné moci. Nemáme tady ani vojenskou juntu a ani království. Je pouze prezidentem a je to poslední člověk, který by měl dělat kádrováka“. Otevřeně se vyjadřuje poslanec Miroslav ŠEVČÍK.

Laťka je po Lipavském velmi nízko. Macinka ale může vstoupit do prostředí, které ovládají lidé kolem prezidenta i Babiše, a oba tábory budou mít tendenci nepouštět ho k reálnému řízení diplomacie. Jako předseda strany proto musí ukázat, že dokáže skutečně něco změnit“, napsal diplomat a vysokoškolský učitel Petr DRULÁK.

     Četli jste o korupci u Zelenského? V létě jsem byl v Monaku, strávil jsem tam dva dny. Luxusní místo! Tam je každý druhý vůz italský supersportovní vůz typu Pagani nebo Bugatti. A všechny mají ukrajinské poznávací značky! Byl jsem na Ukrajině v nultých letech, věřte mi, tato země žije skromně. A najednou – mávnutím kouzelného proutku – máte superauto za 5 milionů dolarů? Tak to nefunguje. Oni ty peníze kradou, je to jeden velký korupční skandál. A dokud se na tom pár správných lidí v Americe bude podílet, všechno bude pokračovat…“ píše TRUMP junior.

     „Už se na této válce finančně nepodílíme. Biden rozdal 350 miliard dolarů jako bonbóny. Je to obrovská částka peněz a velká část z ní je v hotovosti, hodně v podobě vybavení.“ Vyklopil ze sebe TRUMP. Snad to bude platit i přesto, že Putin mu nepřijme jeho mírový příkaz.

Elan CARR, bývalý zvláštní vyslanec USA pro monitorování a boj proti antisemitismu a současný generální ředitel Izraelsko-americké rady, řekl na židovské konferenci v New Yorku, že „…američtí Židé by měli přijmout stejný přístup ke svým „nepřátelům“ jako Izrael na Blízkém východě.

„Bolševický kádrovák, toho času místodržící na Pražském hradě, nemusí vysvětlovat nic. Za nevhodného kandidáta na prezidenta jsem jej považoval vždy. Za mne nutno říct, že ve srovnání s Turkem představuje právě ON bezpečnostní riziko pro naši zemi. Stačí se podrobně podívat na lobbystické vazby jeho loutkovodiče Koláře a nezasvěcený by nevěřil, co vše je možné. Divím se, že Koudelka z toho nemá záchvat…“, píše Radek SUCHÝ, advokát specializující se na ochranu osobnosti.

     Poslanec Miroslav ŠEVČÍK připomíná: Ve střetu zájmu tady byl celou dobu například Karel Schwarzenberg, ale protože tehdy neplatil takzvaný Lex Babiš, tak to všechno procházelo!“

     „Po sérii korupčních skandálů na Ukrajině jednoduše odmítám dávat další peníze našich daňových poplatníků do této černé, bezedné korupční díry. Nebudu podporovat kleptokratický režim Volodymyra Zelenského. Stačí, že se peníze z vašich daní rozkrádají v České republice. Aby se ještě rozkrádaly na Ukrajině, to tedy ani náhodou. Já to nepřipustím a dokud tam tenhle zlodějský režim bude u moci, budu já osobně hlasovat vždy a za všech okolností proti tomu, abychom tam posílali peníze, zbraně nebo cokoliv dalšího.“. Takto zdůvodnil poslanec Jindřich RAJCHL své hlasování v obranném výboru Sněmovny.

Koupil jsem Mafru, aby se z ní nestal druhý Deník N…Pro mě jako pro člověka s nějakými hodnotami a s nějakými penězi je prostě nepřestavitelné, že by si tu Mafru koupil někdo typově takový, jako jsou vlastníci Deníku N nebo něco takového,” vysvětlil, narovinu miliardář Pavel Tykač.

„Rusko zastává názor, že žádní teroristé nesmí být nikdy považováni za bojovníky za svobodu. Svobodu lze dosáhnout pouze právními prostředky.” Definoval nový prvek mezinárodního práva V. V. PUTIN

Rusko v současné době neopouští využívání fosilních paliv, ale vyvíjí technologie, které tuto situaci postupně změní. Ale to vyžaduje čas a obrovské investice.“. Konstatuje Putin. A bloger Michael SVATOŠ k tomu dodává: „Stejně k této problematice přistupují i Čína, i Indie, i USA. Důraz je ve všech těchto zemích položen na ekonomicky efektivní a sociálně udržitelný odchod od fosilních paliv. Bruselský komisariát a různé fialové nebo zelené kliky roztroušené ve vládách jednotlivých zemí EU jsou ve svém bigotním fanatismu proti fosilním palivům naprosto opuštěny, a ekonomika EU i její občané si to brutálně odnesou. Pokud tedy tito vykladači nové jediné pravdy nebudou ve volbách rychle po celé Evropě rozprášeni“.

PRAZÁKLAD KORUPCE

Znám tři typy a vlastně historické podoby ekonomiky. Nejstarší je tak zvaná ekonomika darů. S vývojem peněz se rozvinula ekonomika tržní a v zemích reálného socialismu ekonomika plánovací. Ekonomika darů není tak starodávná, jak by se na první pohled zdálo. Fungovala ještě za mého dětství v každé vesnici a městečku. Lidé neměli ledničky a přesto se zásobovali masem, konkrétně vychovávali si prasata a tedy pořádali zabíječky. Což byl doslova svátek v rodině. Ovšem žádná rodina produkty zabíječky nebyla schopna včas spotřebovat, takže část rozdala, příbuzným a známým. Podle zaběhlého schématu. A dle této tradice očekávala že až obdarovaní budou pořádat zabíječku, tak se mu revanšují. Tak bylo zajištěno, že produkty „masné produkce“ měli tehdejší lidé čerstvé od ranného podzimu do konce zimy. Proč to tak podrobně popisuji? Protože za svůj dlouhý život konstatuji, že ekonomika daru se přenesla jak do ekonomiky tržní, tak plánované. A to v poněkud proměněné podobě, ve formě úplatků a korupce. Dokazuje mě to fakt, že i stát musel před tradicí darů kapitulovat a tak si ten liberální vypracoval pravidla pro lobování a provize, což jsou fakticky legitimní, ba legalizované formy získání nějaké výhody až privilegia. Trestně právně tedy korupce. Úplatky, žargonem označené za „všimné“ se rozvinuly až v neformalizovaný systém spíše v plánovací ekonomice. Jsou vesměs jednorázovým aktem, zatím co korupce bývá často opakující se jev mnohdy dopracovaný až do systému. Obojí je trestně postihnutelné především proto, že je nezdaněným příjmem pro příjemce a nevyčíslitelnou výhodou v ekonomické konkurenci „plátce“ úplatku, či korupční sumy. Existují pořád ještě státy, kde je úplatek normou. Konec konců ono není nic jiného ani poskytování „zpropitného“ od vrchního, přes hotelového sluhu po lifboye. Sám jsem toho názoru, že pokud by nešlo o daňový únik, tak by se stát úplatkářstvím, čili jednorázovým získáním výhody ani nezabýval. Vždyť prakticky to bylo v plánovací ekonomice něco jako smluvní cena pro nedostatkový artikl. S úplatky ba i s korupcí je to jako s každým lidským nešvarem, nikdy nebude vymýcen, ale bojovat s ním je nezbytné, jinak by dokázal úplně rozvrátit systém.

OSTRÁ KRITIKA PREZIDENTA ZA PRŮTAHY

Zítra bych rád publikoval citáty z končícího týdne. V jejich počtu by se mohl, ač nejdelší, ztratit ten, co se mi v tomto týdnu líbil nejvíc. Proto jej vystavuji v blogu už dneska. „To mi hrozně vadí, bere se to strašně na lehkou váhu, protože ta vláda má jenom čtyři roky a ztráta každého měsíce je strašně moc. Nová vláda vlastně ještě není, podle mě je to strašně nezodpovědné, je to hrozná chyba…Jestliže bylo hned po volbách jasné, že je tu 108, tak si myslím, že pan prezident nemusí ukazovat své svaly a vlastně vyhovovat té části národa, která nevolila tyto vládní strany, tedy Andreje Babiše, SPD a Motoristy, a měl premiéra jmenovat. Premiér se má podle zákona do 30 dní vyrovnat se svým případným střetem zájmů…Prezident se rozhodl, že svůj slib, že chce být jenom jedno volební období, začíná přehodnocovat, tak vlastně hraje na to, aby ukázal svaly. Hraje na ten většinový mainstreamový postoj médií, když to tak řeknu. A hraje hru s veřejností, aby ukázal, že na Hradě k něčemu je. Není to dobrá hra, škodí to nám občanům. Protože přišla nová vláda, tak ať má plný mandát na to, aby ukázali, co chtějí předvést…Vezmu-li to čistě ústavně, tak určitě by měl jít Babiš do otevřeného sporu s prezidentem. Andrej Babiš určitě tahá za delší konec, protože premiér navrhuje, prezident jmenuje…Myslím si, že pan prezident je, bohužel, ten poslední, co by mohl Turkovi něco vyčítat. Podívejte se, co dělal ve 23 letech pan prezident. Kdyby ho poslali na Národní třídu, tak je tam bude mydlit pendrekem. Je štěstí, že ho tam neposlali, tedy tu vojenskou jednotku. On rozvědčík, manželka studovala na politruka…takový manželský pár by po revoluci byl davem na Václavském náměstí vypískán s velkou ochotou. A bylo by těžké uvěřit, že někdo takový může vstoupit do nové politické éry“, reagoval na otázky redakce Parlamentních Listů Jiří ČUNEK.

O SOUČASNÉ PODOBĚ KAPITALISMU

Pojem kapitalismus už existuje dvě stovky let. První jej začali používat učenci kritizující vznikající moderní formu tržního hospodářství. Z nich nejznámější byl asi Louis Blanc či Pierrer-Joseph Proudhon. Kapitalismus se stal pojmem humanitních věd, v mých očích pouze učení, díky Marxovi, který ho definoval jako výrobní způsob založený na námezdní práci. To znamená výlučně ekonomicky. Širší rozměr mu propracoval Max Weber, který tím fakticky založil jakousi ideologii kapitalismu, následně šířenou a prohlubovanou politiky, sociology, filosofy a samozřejmě žurnalisty a novináři. Což všechno připomínám především proto, abych zdůraznil, že jde o pojem již dosti „obstarožní“, který do dneška získal mnoho přídavných jmen a zasluhuje si proto „novelizaci“. Obzvlášť v současnosti, kdy, jak se zdá, byla zahájena etapa vznikání nového světového řádu.

V globalizovaném světě současnou dominantní formu kapitalismu si dovoluji pojmenovat jako liberální. Jeho základy se začínaly tvořit na konci 19. století a skutečný rozmach zaznamenal po tak zvané první světové válce. Ona reálně nebyla válkou světovou, ale zachvátila pouze tehdejší ekonomicky a společnostně nejvlivnější země světa, v nichž dovršila občanskou revoluci proti dědičným mocenským vrstvám, tedy monarchiím. Zmíněná revoluce byla v Evropě zahájena Francouzskou revolucí, která si od historiků proto vysloužila označení „Velká Francouzská revoluce“.

V průběhu let zastánci a propagandisté liberálního kapitalismu vytvořili ideologii dokazující neoddělitelnost trhu, demokracie, svobody, lidských práv a kapitalismu. Logickým výsledkem tohoto „bludu“ bylo, že po rozpadu SSSR fantazírovali o konci dějin. Na štěstí pro ně samotné jen menšinově a krátkodobě.

Kapitalismus nikdy nebyl charakterizován abstraktními ideály, vyjmenovanými v předešlém odstavečku. Mohl se pouze v toku dějiny prezentovat konkrétní formou těchto, v absolutní podobě nedostižných „hodnot“. Současný liberální kapitalismus je v mých očích představován dominantně následující formou oněch „hodnot“. Výměna zboží či trh existoval od vzniku dělby práce, čili již v pravěku. Jeho liberální formu představuje maximální všeobecnost. Poněkud zrůdnou až po trh duchovních a etických „komodit“. Demokracie v žádném případě není „lidovláda“ leč pouze technologie, kterou společnost vybírá představitele politické moci. Svoboda není ničím víc než neustálé soutěžení, soupeření, sociální boj, ekonomická konkurence jednotlivců a sociálních vrstev až po válčení států. Pokud není právním řádem tento složitý proces regulován, je jeho přirozeným výsledkem koncentrace majetku, bohatství, kapitálu, vlivu až moci. Lidská práva pak jsou v reálu pouhé občanské svobody, které mocenská vrstva v právním řádu povoluje všem obyvatelům jimž vládne. Závěrem je proto možné tvrdit, že veškeré „hodnoty“ v nějaké konkrétní formě existovaly před kapitalismem a budou existovat i po něm.

Takže sama realita života dokažte, že jediným znakem charakterizujícím kapitalismus je soukromé vlastnictví. Ovšem už ne jenom výrobních, ale i obslužných prostředků, tedy logistiky, zdravotnictví sociálních služeb, vzdělání ale i dalších včetně armády. Tolik základní teze o podobě současného kapitalismu.

Pro úplnost ovšem dodávám. V průběhu zmíněných dvou století se vyskytla ještě jedna významná forma kapitalismu a sice sociální. Především v Evropě v konkrétní podobě tak zvaných sociálních států budovaných na platformě sociálně demokratické ideologie. Jiné formy byli a jsou okrajové a pro celkový vývoj asi spíše slepými uličkami a nestojí proto za mou současnou pozornost.  Ovšem vedlejším jevem první světové války, byl vznik něčeho vskutku historicky nového. Vznikl stát, v němž bylo soukromé vlastnictví výrobních prostředků zrušeno. Pokud někteří učenci tvrdí, že tím vznikl jakýsi socialistický, či dokonce komunistický kapitalismus, tak je to nesmysl. Vývojem totiž vznikl prekomunistický systém, který sám sebe označil za reálný socialismus, odlišující se od všech možných forem kapitalismu právě tím, že prostředky zajišťující jeho existenci nebyly v soukromém vlastnictví. Tečka. Ovšem v novém tisíciletí začíná vznikat hybrid, který je pokusem o přechod z kapitalismu ke komunismu nenásilným způsobem postupného splývání soukromého a společnostního vlastnictví. Možná že jen druhý pokus o prekomunismus.

STARŠÍ I VELMI STARÉ VÝROKY, KTERÉ MI PRÁVĚ NYNÍ ZNÍ AKTUÁLNĚ

Nashromáždilo se mi už dost citátů, které mluví k dnešku, i když jsou starší, ba hodně staré. Tak si dneska vyprazdňuji jejich zásobník

     Trump se zbytečně prohlásil za vládce světa – je to narcista, žvanil a demagog, který se snadno nechá ovlivnit. Churchill kdysi řekl: „Američané vždy najdou jediné správné řešení. Poté, co vyzkouší všechna ostatní.“ A tak i Trump každý den zkouší něco nového…píše anonym na netu

Nemůžeme stále utrácet stovky miliard na ochranu lidí, kteří nás ani nemají rádi.“ Donald TRUMP

„Kapitalismus je systém, který slouží jen těm, kteří již mají.“ Karol POLÁK

     „Jednal jsem se třemi americkými prezidenty. Přicházejí a odcházejí. Ale politika se nemění. Víte proč? Kvůli mocné byrokracii. Když jsou lidé zvoleni, mohou mít pár nápadů. Ale pak se objeví tihle pánové s aktovkami, dobře oblečení, v tmavých oblecích, jako je ten můj, až na červenou kravatu, protože nosí černé nebo modré kravaty. Tito pánové vysvětlují, jak věci fungují. A všechno se okamžitě změní. Přesně to se děje s každou administrativou.“ Vladimir Vladimirovič PUTIN 29.5.2017 pro Le Figaro.

„BRICS byl vytvořen, aby nás poškodil, aby zničil náš dolar a sesadil ho jako standard.“ Vyjádřil své hluboké přesvědčení Donald TRUMP

A teď vám řeknu, co chceme my. Prodejte nám Všeobecnou banku a telekomunikace. Nemusíte, celé, stačí 51 %. Prodejte je skupině Rothschild. Když je prodáte, budeme s vámi spolupracovat, když ne, půjdeme proti vám“. Vzpomíná na své pracovní setkání v Londýně s ministrem hospodářství jejího veličenstva Británie tehdejší ministr financí Slovenska Sergej KOZLÍK

Kdo chce almužnami splatit to, co dluží spravedlnosti, vysmívá se lásce k bližnímu.“  Prohlásil salvadorský arcibiskup ROMERO

     „Zákony Kongresu a zákony fyziky se čím dál tím víc rozcházejí a není pravděpodobné, že by fyzikální zákony někdy ustoupily“, řekl spisovatel Bill McKIBBEN.

Británie, Francie a Německo nikdy nechápaly Rusko a jejich politika vůči Rusku byla vždy krvežíznivá, vražedná a hloupá.“ Řekl už před dvěma stovkami let lord PALMEERSTON, tehdejší ministr zahraničí jeho veličenstva..

     „Švédsko neuzná ukrajinská území jako součást Ruska, protože hranice nelze měnit silou“. Uvedla to švédská ministryně zahraničních věcí Maria Malmer Stenergardová, – píše Guardian…Je na čase, aby Švédsko darovalo Zelenskému zlatou figurku Karla XII., tak jako to udělalo, když darovalo takovou figurku Hitlerovi, s věnováním:´Švédští muži a ženy vidí v německém vůdci a lidovém kancléři Adolfu Hitlerovi spasitele Evropy´…Jen změní jména a název země… Napsal ve své pravidelné rubrice spisovatel Igor LEVITAS

„PEPA“ ZDRŽOVAČKA

Dnešním zásadním textem mělo být posouzení činnosti „agenta Pávka IQ107“ při jmenování vlády. Stále častěji se mi ale stává, že než se rozhodnu k napsání určitého textu, tak najdu na síti na totéž téma výtvor daleko výstižnější a navíc napsaný s určitým autorským „šmrncem“. Tak je tomu i dneska. Proto doporučuji k přečtení text sociologa Jana Kellera na webu https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Prezident-Pavel-jako-nazorovy-chameleon-Zde-je-Kellerovo-pozorovani-783736 , který jsem objevil včera. Pro doplnění pouze dodávám, že směrnice EU o střetu zájmů je mnohem propracovanější a jednoznačnější, než náš zákon s žurnalistickým označením „Lex Babiš“. Prezident postupoval podle ní. Jelikož právo EU je nadřazeno našemu právu, pak je potřebné přiznat, že jednal oprávněně. Pokud Babiš včera veřejně prohlásil, že se zbavuje Agrofertu, pak je směrnice EU splněna. Konečně se může proces ustavování vlády rozjet.

Jak je vidět, tak zádrhel způsobili zákonodárci. Měli už dávno zrušit dvojí normu v našem právu o jedné a téže věci, aby zamezili lavírování ústavních činitelů.

Když jsem narazil na kolizi Unijního práva s právem ČR, troufám si tvrdit, že je naprostým nesmyslem, aby každá evropská norma byla nadřazena zákonům členských zemí. Mělo by to platit pouze pro některé, především o obraně, zahraniční politice a snad o přesně vyjmenovaných problémech sociální politiky. Jinak by mělo platit zásadní demokratické pravidlo, tak zvaný princip subsidiarity. Čili zásada, že rozhodování o veřejných záležitostech se má odehrávat na co nejnižší možné úrovni. To znamená, že vyšší stupně správy (Evropská unie) zasáhnou pouze tehdy, pokud je efektivnější než rozhodnutí na nižší úrovni (členský stát).

A když už jsem u těch poznámek, tak si neodpustím ještě jednu. Od vzniku Ústavy ČR ji kritizuji. Vzhledem k tomu, že už je dost zkušeností s její zmatečností. Díky vstupu do EU se dokonce naše Ústava dostává do kolize s Unijním právem. Nastal proto čas ji novelizovat. Já si troufám tvrdit, sepsat úplně celou novou. A pokud válka na Ukrajině přinese významné geopolitické otřesy, pak takovou změnu považuji za naprostou nezbytnost.

JE ČAS OPĚT SI ZREKAPITULOVAT UDÁLOSTI NA UKRAJINĚ

Když Rusko zahájilo vojenskou intervenci na Ukrajinském území, jeho vrchní velitel definoval formu vojenského konfliktu a deklaroval jeho cíle. Konflikt pojmenoval „Speciální vojenskou operací Ruské armády na území Ukrajiny“ (dále jen SVO) a cíle vágně jako denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, ovšem konkrétně pak principy ochrany ruského obyvatelstva na Ukrajině. Jakmile bylo Rusku jasné, že „politický západ“ (dále jen Západ) bezvýhradně podporuje Ukrajinu, ba dokonce je rozhodnut že jí pomůže v tomto konfliktu zvítězit, velení Ruska, ba ani jeho vedení nikterak nemodifikovaly cíle SVO. Bylo to rozumné, protože se nedalo odhadnout, jak se bude angažmá USA, EU a NATO konkrétně vyvíjet. Osobně konstatuji, že za vlády Bidena se pomoc Západu pomalu, ale vytrvale eskalovala. Kvantitativně i kvalitativně. Zvyšovala se finanční i zbraňová hodnota pomoci a především byly Ukrajině poskytovány stále účinnější zbraně, až po rakety schopné zasahovat do hloubi Ruska. Zásadní ovšem bylo, že celý Západ pomáhal Ukrajině ve shodě.

Tato situace se zásadně změnila za vlády Trumpa. Ten se začal radikálně a zrychleným tempem angažovat na ukončení konfliktu. Je jedno, zda mu šlo a jde pořád skutečně o skončení zabíjení, jak neustále argumentuje, nebo dominantně až pouze, o kšaft. Začal zásadním krokem. Konflikt mezi Ruskem a Západem prohlásil za Bidenovu válku, která není jeho válkou a on se proto prohlašuje za zprostředkovatele konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Což jsou hned dva podvody. Válka Západu s Ruskem není válkou Bidenovou, ale válkou NATO pod vrchním velením USArmy a především realitou a nelze se proto tvářit, že neexistuje. Za druhé nelze urovnat jen agresi Ruska na Ukrajinu, leč i prvky agrese Západu vůči Rusku. Dokud Trumpova administrativa takto problém nepochopí, je veškeré řečnění, pardon vyjednávání o míru naprosto neplodné.

Vstupem Západu do konfliktu se totiž SVO nejen změnila na hybridní válku od bezohledné a podvodné propagandy přes eskalující se reálné vojenské boje, až po diplomatickou a hospodářskou konfrontaci. Západ jednoznačně vytvořil z Ukrajiny nástupní prostor pro napadení Ruska. Navíc opakovaně prohlásil Rusko za svého nesmiřitelného nepřítele, který Západ nejen ohrožuje, ale se kterým nemá smysl vyjednávat, takže je nutné vzájemný vztah vyřešit pouze silou. Takový názor byl až do nástupu Trumpa postojem celého Západu, v současnosti ale jenom Evropy a NATO. Ovšem i v USA jsou vlivné síly, které zastávají uvedený vztah k Rusku a s vysokou pravděpodobností po odchodu Trumpa se stanou v USA rozhodujícími.

Za tohoto stavu Rusko musí v této válce zvítězit takovým způsobem, že Ukrajina bude donucena k bezpodmínečné kapitulaci. Přesněji Západ bude muset být natolik poražen, že nebude schopen Ukrajinu uchránit před totální porážkou. Takovou porážkou, která bude znamenat konec Ukrajiny jako státu. Západ totiž svým dosavadním angažmá vyhrotil situaci konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem natolik, že Rusko musí za své vítězství považovat jen a jenom absolutní zničení Ukrajiny. Pokud bude zachován i jen maličký kousek Ukrajinského státu, bude to vždycky dostatečný prostor, z něhož si Západ dokáže vybudovat předmostí k novému útoku na Rusko. Protože reálně to není Rusko kdo ohrožuje Evropu a Západ. To Západ nutně potřebuje zdroje, na nichž „sedí“ nepočetný národ, proti miliardě zdivočelých zápaďanů, půl tisíciletí zvyklých žít z loupeží na celém glóbu.

Obchodník Trump se doslova zoufale snaží konflikt skončit co nejdříve, protože situace se na válčišti chýlí ke zvratu. Původní Doněcká „óblasť“ byla po majdanském puči rozdělena. 60 procent ovládala separatistická DLR a zbytek Ukrajina. Na oněch 40. % vybudovaly vojenské stavební firmy z Německa tři obranné linie pevností, údajně nedobytných. Ruské armádě se letos do podzimu podařilo asi na třech až čtyřech místech prolomit poslední, tedy třetí linii této obrany. A za ní už není opěrných pevností, takže Rusku po dokončení zničení celé třetí linie už nic nezabrání obsadit celý levý břeh Dněpru, jak toto území vlastnil kdysi car. A Rusko by pak mohlo postupovat dokonce i dál. Řečeno „po lopatě“. Rusko teď nemá zájem na ukončení bojů a musí tak zdržovat Trumpův mír, aby dosáhlo co nejúčinnější minimalizace Ukrajiny. Evropa také nemá důvod vzývat Trumpův mír. Ovšem karty má v rukou zatím Trump, může z frustrace eskalovat konflikt tak, že Rusku skutečně způsobí vážné potíže. Pokud jsou ale s Putinem dohodnuti, i Trump bude všelijak kličkovat a Evropa? Ta bude jenom přihlížet. Kdyby se náhodou rozhodla přímo zapojit do bojů, pak Putin má jasno. Řekl to před několika dny. Pokud chce Evropa válčit, tak ať nepočítá, že to bude jako s Ukrajinou. Tam vlastně neválčíme, proto hovoříme o SVO. Tam provádíme doslova chirurgickou operaci, protože Ukrajinci jsou vlastně Rusové, í když odrodilí, poněkud. Střet s Evropu vyřešíme během dnů.

OBLIČEJ ZRCADLEM DUCHOVNA

Psal jsem tady něco o vlivu duchovna na fysiognomii člověka. Sám jsem si ji uvědomoval při dlouhodobém sledování tváře Tomáše Halíka. Nemohu si pomoct, ale čím je starší, tím víc v ní vidím podobu samotného satana. Ne jinak je tomu u Rychetského. U něj nejenom z tváře, leč celkového vzhledu si vytvářím svou konkretizaci farizejce. V posledních letech takto sleduji metamorfózu Pavla, teda Petra Pavla, nezadržitelně v ní vidím kscht Jidáše stále víc a zřetelněji. A když už jsem u toho vojenského kontrarozvědčíka, tak si navíc připomínám, doby dávno minulé. Tehdy když rytíř přísahal věrnost svému panovníkovi, tak to bylo doživotní. Raději spáchal sebevraždu, než by ho zradil. Takový podlec, který navíc byl schopen obratem přísahat věrnost nepříteli svého prvotního patrona se tím stal pro celý svět bezprizorným, bezprávným a každý jej mohl beztrestně zabít. Škoda, že ty doby jsou už dávno pryč, lituji častěji a častěji. Ale zpět k tématu zajímalo by mě, kdo v čí tváři najde jakou svou představu známé postavy dávných dějin. Už proto, že jsem dosud nepochopil, co to znamená, že ten či onen člověk má charisma, čili že nějakým zvláštním fluidem působí na velké množství svých současníků. A také by mě zajímalo, jak se označují lidé, kteří na své okolí působí většinově odpudivě?  Mají kupříkladu, třeba satnisma, jidášisma, farizejisma? A co pak ti, jejichž tvář nic o jejich duchovnu neprozrazuje? Mají vůbec nějaké?