Geniální Jan Werich několikrát opakoval, že společnosti jsou nejnebezpečnější pracovití blbci. On vůbec blbce doslova nenáviděl, i když pokud vím, nikdy nedefinoval, kdo to je vlastně ten blbec. Asi přepokládal, že je to všeobecně známé. Jenže podle mě za ně někdy vydával i ty, se kterými jen oprávněně nesouhlasil, což mě mnohdy zmátlo. Rozhodl jsem se proto místo pojmu blbec užívat termínu hlupák. Dělám tak proto, že ten byl přesně definován. Stalo se tak v známé teorii hlouposti, kterou poprvé publikoval už v roce 1976 slavný italský historik Carlo Cipolla ve své publikaci „Základní zákony lidské hlouposti”. Podle něj je hlupákem každý, kdo ve snaze škodit jiným přináší škodu i sobě, ne-li především sobě. Což mi připomíná současné jednání většiny představitelů nejen našeho pidistátu, ale i celé EU. Přesto si ale nemyslím, že pracovití hlupáci jsou největším nebezpečím svého společenství. Já jsem toho názoru, že mnohem nebezpečnější jsou mocichtivci mezi hlupáky. Kdo se chce dopracovat nejvyššího postavení až vůdcovství, ten musí být pracovitý z podstaty dění, a je-li právě on hlupákem, pak jde doslova o záruku kolapsu společenství do jehož čela se dorval, čili o její tragédii. V současnosti to podle mého soudu platí pro dvě figurky našeho státě. Jde o generála P.P.P.P. coby bílého koně Deep State USA, či o  a šprtounsky snaživého poskoka „hluboké moci“ mafie s firemní značkou EU.

Nedlouho po všeobecném rozšíření internetu, a především módě soukromých webových stránek jsem začal tvrdit, že čím více lidé píší, tím méně čtou. Po rozvoji blogerství jsem už byl o tom nezvratně přesvědčen. Neměl jsem ale pro své tvrzení žádný pádný důkaz. Ten jsem získal teprve v posledních dvou letech, kdy se začal uplatňovat tak zvaný „strojový překlad“ cizojazyčných textů. Považuji za abnormálně prospěšné, že vzniká strojové překládání a že se díky umělé inteligenci bude neustále zkvalitňovat. Jenže. Přinese to pouze a jen zvětšení záplavy psaného, leč nečteného. V současnosti, kdy je strojový překlad v plenkách, je totiž tak nedokonalý, že některé pasáže jsou naprosto nesrozumitelné a mnohdy významově úplným opakem originálu. Pro mě je to jednoznačný důkaz toho, že každý ten bloger si nechá text přeložit, a aniž si ho přečte, hned to vystaví na svůj web. Všichni píšou, ale nikdo nečte. Takže čím více lidí píše, tím méně jich čte. Klasický to příklad nepřímé úměry. To pro vysvětlení termínu těm, kdo neměli vůbec matematiku ve škole.

Letos v březnu k výročí smrti Stalina k jeho pomníku u Kremelské zdi donesli Rusové tisíce rudých růží. Zapomněl jsem přesné číslo, ale organizovalo to hnutí s názvem „Růži pro Stalina“, a mám dojem, že letos chtěli dosáhnout počtu dvaceti tisíc. A dosáhli.  Tvrdím už mnoho desetiletí, že tak jako Francie oslavuje „válečného zločince“ Napoleona, tak jednou budou Rusové oslavovat „diktátora“ Stalina a předvídám že Němci za několik generací si troufnou oslavovat „vůdce“ Hitlera. To všechno není a nebude přepisování historie, to je prostě a jednoduše nacionální pohled na minulost svého národa. Tečka.

Ukrajina se po rozpadu SSSR brzy vypracovala na nejzkorumpovanější zem Evropy, a před invazí Ruské armády byla podle světových agentur jednou z nejzkorumpovanějších zemí světa. Dále byla vyhlášeným dodavatelem prostitutek pro celou Evropu. A v neposlední řadě se dala charterovat velkou domácí sociální diferenciací, jejíž vrcholek pyramidy byl obsazen několika desítkami oligarchů, vesměs Židů. Ti jako první po zahájení bojů emigrovali, protože měli obvykle nejméně dva pasy. Samozřejmě sebou vzali nejen celé rodiny, ale tako početnou tlupu svých poskoků a jiných slouhů. Ukrajinští superboháči dneska mají většinou vily a paláce na pobřeží Středozemního moře, nebo dokonce v ještě luxusnějších světových destinacích, v nichž nejen žijí, ale i ubytovávají hosty. V první vlně migrantů byli rovněž mafiáni se svými děvami, které na ně vydělávaly. Další várkou pak byli mladí muži, kteří se za každou cenu chtěli vyhnout válce. Na počátku totiž stačil pro úplatek pohraničníků obnos v několika tisících dolarů. Velkolepé a nepromyšlené sociální nabídky zemí EU pak uměli využít korupcí a dalšími podvody vycvičení Ukrajinci včetně žen s dětmi, a tak si v drahých autech zajeli pro podporu uprchlíkům třeba napřed do Švýcarska, pak do Německa, a nakonec do Polska a za měsíc si takové kolečko dokázali zopakovat, aby pak na dovolenou mohli odletět kupříkladu na Ibizu, kam Ukrajinské cestovky pořádaly v loňském roce pobyty. A to nemluvím o tom, že naprostá většina uprchlíků v západních zemích se rekrutovala z oblastí, kde se neválčilo. Jako perličku připomínám, že známý bloger na hranicích se Slovenském zaznamenal za čtyři hodiny pětinásobný přejezd auta jedné Ukrajinské SPZ, které pašovalo zboží, z Ukrajiny pak především benzín. Osobně jenom doufám, že fanatičtí nacionalisté vycvičení k terorismu a válčení zatím do Evropy neemigrovali. I když bych za to krk nedal. Ale nepochybuji o tom, že po eventuální prohře ti zbývající antiruští pohrobci určitě obohatí kriminální živly na celém Západě. Což bude asi poslední dáreček díků Ukrajiny, který za svou přitroublou pomoc Evropa obdrží.

     Dneska ráno jsem jako první zprávu zaregistroval, že někde na severu Čech dvě cigánky napadly dva mladíky z Ukrajiny a křičely na ně, aby šli bojovat za Zelenského, a neokrádali nás o zboží, které v obchodě nakupovali. Mávl bych nad incidentem rukou, kdyby jim jeden z mladíků na závěr „dialogu“ nevyhrožoval, že si nechá jejich policií zjistit totožnost cigánek. Enormně mě totiž zaujalo ono slovo „jejich“ policií. Oni už u nás mají tak dokonale sehranou mafii? A co vůbec dělají všichni ti mladí Ukrajinci u nás a kdekoliv jinde v Evropě? To mě přimělo zamyslet se nad tím, kdo to vůbec jsou ti zdraví, silní, mladí utečenci? Ať nad tím přemýšlím jak chci, pořád mě vychází, že to musí být Ukrajinští Rusové, či jejich příznivci. Jenom takoví se přece nemohou vrátit na Ukrajinu bojovat. Museli by zabíjet své vlastní.

Teď jsem si v obsáhlé reportáži z Afriky přečetl, že v Etiopii mají jednu moudrost. Cituji: „Mistr byl dotázán, zda se má dlouho čekat na změnu k lepšímu, a odpověděl, že když se čeká, čeká se dlouho“, konec citace. Nevím, proč mi to připomnělo chování některých našich aktivistů v současné politické atmosféře vytvořené zdivočelou vládou potentáta Fialy.

Političtí předáci ČR, jinak ale výkonní funkcionáři zahraničních zájmů začali vážně chrastit zbraněmi. Na začátek nařídili mobilizační cvičení pro lékaře vybírající brance. Mám zásadní vzkaz pro současné polické pohlaváry: „Jenom dejte našim vnukům zbraně, my už jim řekneme, proti komu je musí použít v zájmu zachování budoucnosti své a svých potomků. Chcete je totiž hnát do války, která v žádném případě není naší válkou, ale pouze vašeho lokajství vůči cizí zanikající moci“.

Před několika dny se stala mediálním hitem zpráva, že z ministerstva obrany USA unikly dokumenty o připravované invazi Ukronacistů. Nezajímá mě, zda šlo o fingovaný únik, či jihnou zpravodajskou hru. Pro mě ovšem ty kecy v médiích okolo této frašky přinesly potvrzení jedné mé teze. Současná globální válka je válkou Anglosasů proti celému světu. Dokumenty byly totiž údajně označeny jako „TOP SECRETY“ stupně „FVEY“, čili pro pět očí. Konkrétně USA, Velkou Británii, Austrálii, Kanadu a Nový Zéland. Tedy všechno země pod nadvládou Anglosasů. Kdyby Evropané nebyli idioti, tak už by dávno vystoupili z NATO, ať si ti samozvaní vládcové světa válčí sami proti zbytku lidstva.

„Patřit na Západ“ je jenom jiný výraz pro patřit do minulosti. Sdělil třetího dubna mírovému shromáždění v Táboře známý rebel Petr Hampl. Já k tomu pouze dodávám, že Západ samotný už na tom nic nezmění, ledaže by zničil lidský svět.