Problematika příměří.
Na počátku konfliktu na Ukrajině dosáhly Německo a Francie Putinova souhlasu s příměřím, zatímco se vyjednávalo mírové ujednání. Tyto snahy byly nazvány Minské dohody…Ale dopadlo to nečekaným způsobem…Po období příměří a vyjednávání německý a francouzský vůdce veřejně přiznali, že Putina v příměří podvedli. Přiznali, že jejich skutečným cílem nebyl mír. Chtěli získat čas, aby se Ukrajina mohla lépe vyzbrojit pro boj s Ruskem. Píše William DUNKERLEY v textu na webu https://www.pokec24.cz/blog/william-dunkerley-friedrichu-merzi-zblaznil-jste-se/ . Tento argument podporující rozhodnutí Putina už nepotřebuje další prohlubování, myslím si. Každý člověk přemýšlející vlastním mozkem uzná, že Rusko bylo podvedeno a nemá tedy absolutně žádný důvod politickému Západu, především duetu EU + Británie, důvěřovat. Dovolím si na tomto místě poznamenat následující. Považuje Británii za dominantního rozeštvávače světa. Ovšem tak jako v Ruské Federaci je nejvlivnějším národem Ruský národ, tak v jakési „personální unii Britské“ je zase vládnoucím národem Anglické etnikum. Takže nechci dále urážet Skoty, Welšany a budu, pokud si to uvědomím, vždycky psát o Anglii a ne Británii, coby největší zrůdé Evropy.
Problematika osobního jednání Putina se Zelenskym.
Zelenskyj ve své nenávisti k Rusku prosadil zákon, který zakazuje jednání s Ruskem a jmenovitě Putinem. Takže napřed ať ex-komik ten zrůdný zákon zruší a pak teprve vykřikuje, že chce jednat. Za druhé. Po celé období Putina jen ostouzel a před mezinárodním společenstvím urážel a obviňoval. Kde v sobě bere tu drzost podívat se mu nyní do očí! Za třetí. Pokud vím, Putin již dlouhou dobu jeho jméno ani nevyslovuje. Takže animozita mezi těma dvěma je taková, že společné jednání, nějaké podáni ruky je mezi nimi vyloučeno. Za čtvrté jde o problém legitimity. Jedni znalci tvrdí, že Zelenskyj de jure už není prezidentem, čili není kompetentní k zastupování své země. Pochybuji, že existuje soudně ověřený překlad Ukrajinské Ústavy do češtiny, takže jsem ji ani nehledal. Ovšem na netu je celá plejáda názorů a argumentů pro i proti tvrzení, že Zelenskyj je prezidentem. Ze zkušenosti je jedno jisté. Pokud by i nakrásně podepsal mír, jeho nástupci by ho vždycky mohli zpochybnit. Vždyť každý ví, že právníci dokáží i kolem Ústavy opravdová kouzla, ba dokonce věrohodně popřít své minulé rozhodnutí.
Problematika rozmístění vojsk NATO na území Ukrajiny.
Za vrchol cynického provokování v rámci jednání o příměří, ba dokonce mírového uspořádání, považuji nápady lídrů zpupného Západu o rozmístění vojsk NATO na území pozůstalé Ukrajiny. Jedním ze zásadních důvodů vzniku SVO bylo právě „roztahování se“ HATO po celé východní Evropě, až po bývalá území SSSR. Tento požadavek Západu je proto jasným důkazem, že Evropské státy NATO tím torpedují veškerá mírová jednání. Čti, jednoznačný doklad, že Evropa o míru s Ruskem ani vážně neuvažuje.
Sečteno a podtrženo. Mám odůvodněný názor, že Rusko nebude sjednat o příměří, Putin nebude vyjednávat se Zelenskym a Rusko nikdy nebude souhlasit s vojsky NATO na území Ukrajiny. Pokud s tímto nebude souhlasit Zelensky, či jeho „velitelé“ z EU, tak se bude bojovat dál. Bodka. Ostatně tvrdím že platí „Sieg oder Zionismus“.