Už snad půl roku sepisuji seznam oněch slavných, ba až posvátných Evropských, nebo také Západních hodnotách. Nikdy by mě nenapadlo, že mi s tím někdo pomůže, zvláště ne z řad politiků. Až před několika dny mi to vysvětlil Orbán, když v jednom rozhovoru řekl, cituji: „Musíme říci, že dnešní Evropa si vytvořila vlastní politickou třídu, která již není odpovědná a nemá žádné křesťanské ani demokratické přesvědčení…jádro pojmu ´západní hodnoty´ zahrnuje tři klíčové důrazy – migraci, LGBT a válku“. Konec citace. Také jeden z pohledů a hlavně vlivný.

Pozoruji, že se v posledních týdnech přestalo psát o Bukurešťské devítce. Alespoň já jsem nic takového nezaznamenal. Koalici ochotných, pitomečků z východoevropských zemí, kteří údajně byli rozhodnuti nechat se zabít v Rusko-Ukrajinské řeži. To by mohlo být dobrým znamením. Vzkaz, že už není ochota konflikt stupňovat. Jen musíme doufat, že dva nejzavilejší rusofobní státy také musí dostat rozum, konkrétně Británie a Polsko. Když si to spojíme se špatnými výsledky ofenzivy Ukrů, je tu přece jenom naděje na přerušení válčení. Alespoň na čas. Jako vždycky. Protože v lidstvu je pořád dost těch, kteří mají zájem na válčení kdekoliv a kdykoliv.

Válka na Ukrajině už unavuje region, EU i USA Tchaj-wan se naopak nedaří podpálit, tak se rozesírači pokouší o další ohnisko války. Tentokrát pro změnu v Africe. V jedné zemi uskupení ECOWAS se podařilo realizovat vojenský puč. Je zajímavé, že jako z udělání jde o stát, na jehož surovinách je existenčně závislá jedna ze zemí EU. Francouzské elektrárny jedou totiž na uran z Nigeru. Někdejší kolonizátor Francie má proto v zemi asi 1 500 vojáků hlídajících si těžbu uranové rudy a USA zase jednu ze svých největších základen dronů v Africe, která má posádku kolem tisíce žoldáků. Obě země té lepší, čti demokratické části světa už jasně řekly, že uznávají pouze svrženého čili jimi dosazeného, pardon demokraticky zvoleného, prezidenta. Ten byl ale 26. 7. zajat a odstaven od úřadu. Vlády se ujala Národní rada pro ochranu vlasti.

Od té doby se udály věci! Rada propustila velvyslance v USA, Francii a dalších. Zablokovala Americkou vojenskou základnu. Okamžitě zastavila dodávky uranu do Francie a podobné špeky. Zástupci států ECOWAS, jichž je 15 se 30.7. sešly, dohodly se na přerušení styků s Nigerem, uzavření pozemních i vzdušných hranic, a daly Národní radě týden na propuštění prezidenta. Pak nevylučují silový zásah. Jenže tři členové téhož sdružení, především sousedi Nigeru, jsou jiného názoru a oznámili, že napadení budou považovat za útok na své území. Rovněž prý Alžír se přidal na stranu povstalců. Je naprosto jasné, že Západ okamžitě věděl, že jde o vliv Ruska především proto, aby svou veřejnost utvrzoval o jeho nebezpečnosti a agresivitě, ale také proto, aby ho zatáhl do konfliktu.

No, zítra končí lhůta ultimáta. Obě strany určitě doby využily k „bohulibé“ přípravě na střet, do kterého se, jako vždy, určitě zamíchají „dobrovolníci“ ze Západu. A Africká Ukrajina může být na světě.

Od prvního tohoto měsíce platí zákon o nahlašování na pracovišti. Zlodějský gang z mafie Ukronacistického gubernátora Fialy povýšil oním zákonem udavačství na institut „firemního důvěrníka“. To si nedovolili ani vládci v předchozím režimu. Pomalu leč jistě už polistopadoví vládci nemají co komunistům vytýkat, a co nevidět jejich diktaturu překonají s tou svou „reálnou“ demokracií.

Na Tchaj-wanu mají být v lednu volby. Podle průzkumů se zdá, že může zvítězit strana, která má v programu sjednocení s kontinentální Čínou. To je pro vládce USA, ať především ty anonymní, ale i ty viditelné, naprosto nepřijatelné. Proto už nyní se v Kongresu projednává zákon, který minimálně zpochybňuje nároky ČLR na území ostrova Formosa, jak ho kdysi pojmenovali Portugalci, když jej pro Evropu objevili. Jelikož světapáni ze severu Amerického kontinentu si ve své pýše ještě pořád myslí, že jejich zákony jsou, a hlavně budou platné po celém glóbu, tak předpokládají, že už tím aktem vládce ČLR před světem znicotní. Ovšem jen u toho nehodlají Američtí váleční zběsilci všeho druhu zůstat. Proto už projednávají eventuální umístění svých JZ na území Tchaj-wanu. V mých očích to není test, co si ČLR nechá ještě líbit. To je jednoznačná snaha dostat čínské odštěpence do situace Ukrajiny. Rozuměj, aby ČLR válčila na území Tchaj-wanu s armádami Japonska, jižní Koreje a dalších přicmrndálků USA pod taktovkou amerických „specialistů“. Jedna válka Amíkům nestačí. Pentagon ve své doktríně již dávno tvrdí, že USA si mohou dovolit vést dvě války najednou. Podle mě je to docela možné, ověšen ne s Ruskem a ČLR.

Takže v mých očích jde jen a jenom o další americký akt vyprovokování chaosu v další části světa, kterých jen za toto tisíciletí globální hegemoni už realizovali tolik, že je český herec docela trefně zhodnotil.

Putin na zasedání bezpečnostní rady státu mimo jiné řekl, cituji: „Pokud jde o politiku ukrajinského režimu, není to naše věc. Pokud se chtějí něčeho vzdát nebo něco prodat, aby zaplatili svým šéfům, jak to obvykle dělají zrádci, je to jejich věc. My se do toho vměšovat nebudeme. Ale Bělorusko je součástí svazového státu a zahájení agrese proti Bělorusku by znamenalo zahájení agrese proti Ruské federaci. Na to odpovíme všemi prostředky, které máme k dispozici.“ Konec citace

Jelikož to řekl v souvislosti s otázkou vstupu Polska do Unie s Ukrajinou a obsazením západní Ukrajiny, pak je mi to neprozíravé. Jakási zbytková Ukrajina by se tím okamžikem stala územím NATO, včetně základen USA s jadernými zbraněmi jakéhokoliv kalibru. Stala by se tak trvalou hrozbou pro Rusko, především proto, že by vázala neustále jeho velké vojenské kapacity. Prakticky by šlo o zamrznutí současného konfliktu Ruska s banderisty, který by jednou stejně vyústil v přepadení Ruska, až by se našla vhodná příležitost. Ovšem za naprosto bezpodmínečné považuji, že za těch okolností musí Rusko obsadit celé pobřeží Černého moře. Jinak vznikne pro něj dokonce neřešitelná situace. Prozatímní chování Ruska vůbec nenapovídá, že by se chtělo rozšířit fakticky až po Moldávii. A to je obrovská strategická chyba. Nebo nevím něco, co nosí v hlavě Ruské velení.

Fundamentální problém válčení na Ukrajině spočívá v nepřijatelnosti prohry pro všechny zúčastněné. Rusko si nemůže dovolit prohrát, protože by se s nejvyšší pravděpodobností rozpadlo. Ukrajina si nemůže dovolit prohrát, protože si předsevzalo získat zpět svá území z doby před rokem 2014 a neustále prohlašuje, že každý jiný výsledek považuje za porážku. USA si nemůže dovolit prohrát, protože by se jí asi rozpadlo NATO coby nástroj nadvlády nad Evropou, nebo by se některé země EU vzepřely Americkému vazalství. Jenom Rusko je ovšem v situaci, že si absolutně nemůže dovolit prohrát, jelikož by přestalo existovat. Ukrajina v případě porážky bude sice ztratná, ale může přece jenom zachovat svůj stát. Americký Deep State, podle jiných odborníků straussovští neokonzervativní psychopati, ztratí v případě prohry prestiž a hodně vlivu v Evropě, ale o existenci jí v žádném případě nejde. Takže je jasné, jak asi budou vypadat jednání o ukončení bojové činnosti na Ukrajině, a především, kdy se s nimi začne.

Převrat v neokolonii Niger je svržením demokratické vlády, čti protidemokratickým pučem. Majdan v Kyjevě byl svržením demokraticky zvoleného prezidenta, čti demokratickým pučem. Kdo tomu nerozumí, nebo pochybuje, ať požádá o výklad Bílý dům. Konec konců je to jako s převratem z února 1948 v ČS. Pro jedny Vítězný únor, pro jiné protidemokratický puč.

     Píší o tom skoro od počátku SVO na Ukrajině. Nějak se mi to válčení ze strany Ruska od prvních dnů nelíbilo. Na můj vkus nemělo potřebnou razanci. Proto jsem o něm psal jako o gentlemanském bojování. Rusové se podle mě příliš citlivě vyhýbali civilním ztrátám. Ovšem bylo to zlověstně jednostranné. Ukronacisté se totiž chovali naprosto opačně. Od doby, kdy se do bojů vmontoval Západ a změnil je v regulérní válku, už počínání Rusů vůbec nechápu. Přece každý voják ví, že základem vítězství je narušovat přísun na frontu. Rusové v tom směru neudělali skoro nic. Výzbroj, kterou Západ Ukrům posílal se tak dostávala bez problémů až na frontu. Při čemž nebylo nic jednoduššího, než zneprovoznit tunel na Podkarpatské Rusi a zničit asi tři železniční uzly, včetně Lvova. V jednu dobu se to omlouvalo tím, že Rusko nechtělo zničit trasy dodávek svého zboží do Evropy. Ovšem po několika fázích sankcí tento pseudoargument padl, a dnes je pro mě nepochopitelné, že vůbec na Ukrajině ještě pořád existuje dálniční a železniční provoz. V mých očích jedinečný důkaz, že v Rusku jsou vlivové síly, které si vlastně nepřejí vítězství Ruska. Na druhé straně je mi ale též záhadou, že ještě vůbec existuje Kerčský most fakticky neporušený po celé své délce přes 17 kilometrů. Jako by se „soupeři“ dohodli, že si hlavní komunikační tepny prostě ničit nebudou. Ovšem o působení vlastizrádných sil v Rusku od samého počátku nepochybuji. Bojuje se neustále jen a jenom na jejich území, které tou „zákopovou“ válkou připomínající první světovou, se fakticky totálně ničí tak dokonale, že se tam nebude dát vůbec žít. Nerozumím Rusům a nejsem sám, pokud vím.